AGRESOR, ÚTOČNÍK

 

LOANWORD

agresor

DEFINITION

„kdo provádí, provedl agresi, zvl. stát uplatňující agresi ve vztahu k druhým" (NASCS), „útočník" (NASCS, SSJČ, SCS1, SCS2, SJČ3), „násilník" (SČSA), „nepřítel" (TJČ)

EXTRA-LINGUISTIC INFORMATION

V mnoha významech, ať už užívaných v běžném jazyce nebo v různých odborných odvětvích, může mít slovo více či méně výraznou negativní konotaci v souvislosti s jeho významovými odstíny.

USAGE

Slovník spisovného jazyka českého a Slovník cizích slov L. Klimeše uvádějí výraz agresor jako hanlivý, resp. „zpravidla hanlivý", stejně jako slova příbuzná (explicitně zde uvedena agrese, agresorský). V novějších slovnících a příručkách již tento příznak (ani žádný jiný) uváděn není, výraz se užívá zejména v textech zabývajících se historií, politikou a psychologií a dále v publicistických textech.

OTHER MEANINGS

V jazykových i dalších slovníkových příručkách jsou uváděny především příbuzné výrazy agrese a agresivní (v SJČ2 také v dnes již zastaralé variantě agresivný) s řadou významů, které se obvykle neuvádějí u hesla (derivátu) agresor, přestože v něm logicky implicitně obsaženy jsou:

Agrese:

1. mezinárodní právo: „útok jednoho státu proti druhému, hlavně za použití ozbrojených sil" (NASCS), „výboj" (PSJČ), „použití ozbrojené síly státem proti svrchovanosti, územní celistvosti či politické nezávislosti jiného státu, např. invaze, voj. okupace, blokáda přístavů či pobřeží ozbrojenými silami" (ES), „vojenský vpád" (SSF), „intervence, násilnost, nepřátelský čin, rozčilení" (TJČ);

2. psychologie, medicína: „jednání, jímž se projevuje úsilí vůči některému objektu nebo nepřátelství a útočnost s výrazným záměrem ublížit" (NASCS), „napadení či útočné jednání vůči jiné osobě; v psychoanalytickém pojetí považována za jednu z reakcí na frustraci" (ES).

Agresivní:

1. „mající sklon k agresi, projevující se agresivitou" (NASCS), „útočný, výbojný" (NASCS, SJČ1), „dobyvačný, rozpínavý" (SSF);

2. „výrazně a intenzivně se projevující, působící, razantní" (NASCS);

3. „působící škodlivě na určitý materiál" (NASCS).

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Slovo bylo převzato z latinského aggressiō od aggredī „napadat" z ad-, resp. a- „k, při" a gradī „kráčet", „postupovat", „stoupat"; participium aggressus (SESJČ, ČES). Český etymologický slovník připojuje dále odkazy na slova kongres, progresivní, degradovat, ingredience.

WORD HISTORY

Přestože výraz agrese byl užíván už v prvních desetiletích 20. století (je např. zařazen v Příručním slovníku jazyka českého i v prvním vydání Slovníku jazyka českého z r. 1937; ve druhém vydání z r. 1946 je ovšem označen jako řídký), derivát agresor se začal užívat až na počátku 40. let (zpočátku byl ve slovnících však důsledně označován jako derivát slova agrese – např. ve třetím vydání Slovníku jazyka českého z roku 1952).

MULTI-WORD EXPRESSIONS

nacističtí agresoři, hrozby agresorů (SSJČ) – slovo se často užívá s preponovanými adjektivními atributy nebo bývá samo postponovaným atributem substantivním

DERIVATIVES

agresorův, agresorský (posesíva)

_______________________________________________________________________________________________________________

 

VARIANT

agresor

PRONUNCIATION

[agresor]

GRAMMAR

substantivum, maskulinum, agresora, agresoru/agresorovi

FREQUENCY

Kolem 4 (3,52) na milion slov.

COLLOCATIONS

agresor

fašistický ~, nacistický, německý, americký, čínský, irácký, srbský, cizí ● sexuální ~ případný ~, samotný, noční

oběť ~a, nepřítel, rodič ● krutost ~a, osobnost ● porážka ~a příkaz ~a, metoda, nástroj ● území ~a

kdo/co ovládaný ~em

kdo/co je ~em

zpacifikovat ~a, zadržet, zajistit ● vykázat ~a odkudoznačit koho za ~a

~ hrozí čím, vyhrožoval komu, napadl koho, obvinil koho, udeřil koho, čelí čemu, způsobil co, zaútočil na koho ~ skončil kde, putoval kam, utekl odkud

~ je vykázán

muž ~

EXAMPLES

Sovětský svaz byl od počátku důsledným obhájcem míru proti agresorům. (Rudé právo, 3. 10. 1945)

Společnost národů neměla možnost být rezolutní a třeba i se zbraní v ruce zasáhnout proti rušitelům míru a agresorům. (Jan Masaryk, Volá Londýn, 1946)

Zástupce Ecuadoru vystoupil proti tomu, aby byl vyslechnut zástupce Severokorejců, protože prý je severní Korea, podle jeho tvrzení, „agresorem". (Mladá fronta, 9. 2. 1950)

To je také jasným svědectvím, jak soudruh Klement Gottwald již v roce 1936 dovedl geniálně postřehnout a předvídat, v čem spočívají podmínky úspěšné obrany země proti imperialistickým agresorům. (Tvorba, 49/1951)

Ale agresorům se to zalíbilo, a místo starého rytířského opovězení války stalo se takovéto noční přepadení protivníka nejen oblíbeným, ale takřka pravidlem. (Zdeněk Nejedlý, Nedělní epištoly, 1955)

Naléhavě žádali, aby agresor nebyl potrestán, jinak dostane celá třída „nakládačku" (Michal Kolář, Skrytý svět šikanování ve školách, 1997)

Podnapilý agresor putoval nejdříve na záchytku a potom před policejního vyšetřovatele. (Blesk, 12. 9. 2000)

Francie, Belgie a Německo zapomněly na Mnichov: agresor přece tehdy také tvrdil, že mu jde právě jen o pohraniční oblasti Československa, o nic víc. (Mladá Fronta DNES, 4. 9. 2003)

V klanové struktuře panuje velmi hustá síť příbuzenských vztahů, takže případný agresor riskuje, že vyvolá přinejmenším rvačku. (Lidové noviny, 1. 2. 2003)

Američan bude vždy jen agresor, cizák, bezvěrec. (Jana Švecová, Mé slzy zůstaly v Iráku, 2005)

_______________________________________________________________________________________________________________

 

SYNONYM

útočník

PRONUNCIATION

[útočňík]

GRAMMAR

substantivum, maskulinum, útočníka, útočníku/útočníkovi

FREQUENCY

Kolem 172 (171,8) na milion slov.

DEFINITION

1. „kdo vojensky útočí, zahajuje válku" (PSJČ), „kdo podniká vojenský útok" (SSJČ), „agresor" (PSJČ, SSJČ), „násilník, (vojenský) nájezdník" (SČSA);

2. „kdo vůbec někoho napadá (fyzicky, ve sportu, řečí, tiskem apod.)" (PSJČ), „vůbec kdo náhle, nečekaně, zákeřně napadá (jinak než vojensky)" (SSJČ), „kdo útočí" (SSČ), sport. (v kolektivních hrách) „hráč útoku" (SSJČ), „forvard" (SČSA)

OTHER MEANINGS

Význam související s oblastí sportu lze považovat za do značné míry odlišný od významu souvisejícího s agresí ve smyslu násilného, nečekaného apod. útoku, neboť je v různých druzích sportu (zejm. kolektivních míčových her) součástí herních pravidel a obsazení družstev – viz střední útočník, krajní útočník, křídelní útočník, hráč útočné řady, hráč útoku apod. V tomto významu se i v češtině užívá také anglický termín forward, resp. adapt. Forvard, je ale méně častý než označení domácí.

TJČ uvádí další souvislost s významy: hráč, lupič, válečný štváč.

Slovník jazyka českého z r. 1937 připomíná ještě další významy motivujícího substantiva útok a slovesa útočit, např. „vzpomínky útočí na srdce" (A. Sova) = obměkčují srdce, mají vliv na city; „útok na čí čest, jméno" = napadení cti, nešetrné dotčení.

USAGE

Výraz užívaný jak v odborných názvoslovích, tak v publicistice, ve sportovním slangu i v běžném jazyce.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Slovo útočník je považováno za derivát slovesa utéci, které se vyvinulo z praslovanského základu *tok- (srov. také zátoka, točit, točna, kolotoč, roztoč – viz SESJČ). Deverbativním názvem děje je substantivum útok, které je doloženo ve staré češtině ve významech „ohlášení žaloby" a „útěk" (ČES, na význam „útěk" upozorňuje i ESJČ1); od střední češtiny je dokládán význam dnešní; i sloveso „téci" však znamenalo mj. i „útočit" – viz např. derivát zteč.

WORD HISTORY

V Jungmannově slovníku z r. 1839 jsou uvedeny jen příbuzné výrazy útok, útočiti a útočiště, nicméně byl v té době i výraz útočník již běžně užíván.

DERIVATIVES

útočnice (přechýlené); útočníkův, útočnický (posesíva)

COLLOCATIONS

útočník

nacistický ~, imperialistický neznámý ~, imaginární, možný zraněný ~, odražený, rozzuřený sebevražedný ~, amatérský, noční demonstrující ~

~ zadržený kde/kým

totožnost ~a vpád ~a, pozornost, křik zbraň ~a odhalení ~a, zajištění

jeden z ~ů, další

poranit ~a, chytit, poznat, pronásledovat, identifikovat, uklidnit, pozorovat, zahlédnout, zaknout, zmást povstat proti ~ům, bránit se ~ovi, pomáhat ~ům, hledět na ~a, postavit se (proti) ~ovi udělat ~a z koho

být ~em

EXAMPLES

Konají se přípravy na tuhou obranu, chystá se všeliká záhuba útočníkům. (Servác Heller, Lumír, 1837)

Tiše vstupovali útočníci po žebříkách na hradby. (Jan z Hvězdy, Jarohněv, 1843)

Proud útočníků obuškem a pěstí ke stupňům řečniště si průchod klestí. (Svatopluk Čech, Pravda, 1886).

Bylo navečer, planoucí slunce stálo nízko a zástupy útočníků, majíce v zádech ohnivé slunce, zvedaly se před německým vojskem jako stínové. (Vladislav Vančura, Obrazy z dějin národa českého, 1939)

Československo může dělat jen politiku evropskou a světovou, jinak padne do spárů německých útočníků a násilníků, ať už se nazývali německými rytíři, Brandenburky, křižáckými vojevůdci. (Eduard Beneš, Šest let, 1946)

Najednou vyskočil druhý útočník, odlepil se od stojanu svítilny na okraji zatáčky, udělal dva tři kroky za autem a cosi hodil. (Jiří Weil, Na střeše je Mendelssohn, 1960)

Ale pobyl si za to v base zhruba tak dlouho, jako útočník – jeho dobrý kámoš – ve špitále. Nedodržel pravidla. (Lidové noviny – Kulturní příloha, 20/1992)

Novinářku zastřelil neznámý útočník ve čtvrtek v podchodu pod magistrálou u Státní opery. (Mladá fronta DNES, 26. 7. 1997)

Cestovala noční tramvají ze středu hlavního města, útočník s ní vystoupil z vozu hromadné dopravy. (Policista, 5/2005)

Přeskakuje zeď, a než se útočník naděje, srazí ho mocnou ranou pěstí k zemi. (Jan Cimický, Poslední návrat, 2006)

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Nacistický útočník, sebevražedný útočník, neznámý útočník – nejčastější jsou spojení s preponovanými adjektivy, což koneckonců platí i pro druhý význam užívaný ve sportu: střední útočník, krajní útočník, křídelní útočník (resp. útočník na křídle).

_______________________________________________________________________________________________________________

 

GENERAL DISCUSSION

Přejaté slovo agresor se ve srovnání se svým domácím ekvivalentem jeví významově mnohem silnější, vyvolává pocit větší nebezpečnosti, násilí. Po sémantické stránce je také jednoznačnější – zatímco slovo agresor nese jakékoli další významy jen implicitně, lexém útočník jich má explicitně celou řadu (zejm. ve sportu) a nemusí mít zdaleka vždycky negativní konotaci. Český ekvivalent je také výrazně častější, nicméně jeho frekvence je dána právě častým výskytem v textech týkajících se sportu.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

REFERENCES

ČES: Rejzek, J. Český etymologický slovník. Voznice: LEDA, 2001.

Český národní korpus - SYN. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. <http://www.korpus.cz>.

ES: Encyklopedický slovník. Praha: Odeon, 1993.

ESJČ1: Holub, J. – Kopečný, F. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1952.

ESJČ2: Machek, V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: NLN, 1997.

Jungmann, J. Slovník česko-německý. Praha 1835–1839.

NASCS: Kraus, J. A kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2005.

PSJČ: Příruční slovník jazyka českého. O. Hujer, E. Smetánka, M. Weingart, B. Havránek, V. Šmilauer, A. Získal (eds.). Praha: SPN, 1935–1957.

SCS1: Rejman, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1966.

SCS2: Klimeš, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1981.

SČSA: Slovník českých synonym a antonym. b. m.: Lingea, 2007.

SESJČ: Holub, J. – Lyer, S. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha: SPN, 1967.

SJČ1: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 1. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1937.

SJČ2: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 3. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1946.

SJČ3: Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 4. vyd. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952.

SSČ: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. J. Filipec, F. Daneš, J. Machač, V. Mejstřík (eds.). Praha: Academia, 2010.

SSF: Bečka, J. V. Slovník synonym a frazeologismů. III., upravené a doplněné vydání. Praha: Vyd. Novinář, 1982.

SSJČ: Slovník spisovného jazyka českého. B. Havránek, J. Bělič, M. Helcl, A. Jedlička (eds.). Praha: Nakl. ČSAV, 1960–1971.

TJČ: Klégr, A. Tezaurus jazyka českého. Praha: Academia, 2007.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

AUTHOR

Diana Svobodová

PUBLISHED

23.09.2013