LOANWORD

jeansy

VARIANTS

jeansy, častěji džínsy, nejčastěji džíny

DEFINITION

„pův. bederní těsné kalhoty z denimu, zprav. modrého, s četným výrazným štepováním" (NASCS), „pevné plátěné kalhoty (pův. v angl. a amer. prostředí)" (SSJČ), „kalhoty z pevné (pův. modré) látky" (SSČ), „úzké kalhoty z tzv. džínsoviny, tj. z pevné bavlněné tkaniny, původně barvené indigem" (SCS2)

EXTRA-LINGUISTIC INFORMATION

Jak uvádí Milan Novotný v publikaci Zákulisí slov, „… se slovem jeansy bývaly potíže. Především kalhoty, které označovaly, byly symbolem amerického způsobu života, pokud ne přímo amerického imperialismu, a tak se u nás nejdřív nesměly ani nosit. Když se pak už nosit směly, režim jim zase nemohl přijít na jméno a nutil nás, abychom jim říkali texasky. Když už se je smělo dokonce i nazývat pravým jménem, nebylo jasné, jestli je správné džíny, nebo džínsy. … Vynalezl je původem bavorský krejčí Lévi Strauss v polovině 19. století v Kalifornii v době zlaté horečky. Zlatokopové ke své práci potřebovali kalhoty opravdu festovní, a tak když jim Lévi Strauss ušil kalhoty z modré janovské celtoviny, která je nesrovnatelně pevnější než dosud používané tkaniny, už žádné jiné nechtěli. … Podle té látky se novým kalhotám začalo říkat blue jeans, „modré janovky", výslovnost byla podle napůl anglické a napůl francouzské výslovnosti Janova „Genes" [džíns], psaná podoba s j- na začátku slova jeans je vlastně zpětná a chybná rekonstrukce pravopisu podle vyslovované podoby."

Slovník cizích slov z r. 1981 uvádí, že se začaly vyrábět jako pracovní kalhoty z denimu v Kanadě.

USAGE

Výraz se užívá v oblasti textilního průmyslu, ale zejména v běžné komunikaci.

OTHER MEANINGS

Jak už bylo naznačeno výše, místo výrazu jeansy se v češtině užívala (a zřejmě z důvodu tradice dodnes užívají) jiná pojmenování, např. texasky nebo rifle, příp. označení podle jednotlivých výrobců, např. wranglerky nebo lewisky. Substandardního charakteru jsou jejich slangová označení, např. texle, texy, texáry, farmely, džínsasky, jánský džany uvedené v publikaci Patrika Ouředníka Šmírbuch jazyka českého.

Samotné označení jeansy (podobně jako adaptované podoby džíny a džínsy) mimo vlastní kalhoty jiné významy nemá (snad kromě frazémů uvedených u varianty džíny), teprve až jejich deriváty se mohou užívat pro pojmenování jiných částí oděvů, nebo v podstatě označují denimový materiál užitý k výrobě jiných věcí (např. zpěvákem Ivanem Mládkem svého času proslavený džínový velorex, tj. tříkolové motorové vozidlo).

V češtině je užíván i původní nedaptovaný anglicismus jeans ve funkci neohebného adjektiva stojícího obvykle v atributivní pozici (jeans oděvy, jeans košile).

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Slovo bylo převzato z angličtiny, v češtině je v původní podobě jeans užíváno jako neohebné adjektivum, nebo dochází v rámci morfologické adaptace k posunu morfémové hranice, kdy se původní anglický plurálový tvarotvorný sufix -s stává součástí kořenového morfému a je k němu připojován český tvarotvorný sufix (koncovka) -y (N pl.) a slovo je pomnožným neživotným maskulinem nebo femininem.

WORD HISTORY

Lexém se v češtině začal ojediněle objevovat přibližně od 60. let 20. století, hojnější výskyt lze zaznamenat v 80. letech, kdy se stal jedním ze symbolů pronikání prvků americké kultury a životního stylu.

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Morfologicky adaptované substantivum jeansy je nejčastěji rozvíjeno adjektivními přívlastky typu zvonové jeansy, staré jeansy, modré jeansy apod.

VARIANT

jeansy, jeans

PRONUNCIATION

[džínsi], [džíns]

GRAMMAR

Substantivum, a) neohebné pomnožné maskulinum, jeans; b) ohebné plurale tantum, obvykle maskulinum, jeansů, jeansům, řidčeji femininum, jeans, jeansám.

Adjektivum – neohebné.

FREQUENCY

Méně než 1 na milion slov (0,27).

DERIVATIVES

jeansový, jeansovina; jeanshop (SYN); jeansitis (NSČ2)

COLLOCATIONS

jeans|y

blue ~

plátěné ~y, zvonové ● nové ~y, staré ● americké ~y, dámské, módní, modré ● těsné ~y, špinavé, vytahané

~ program

kapsa ~ů

saka a vesty k ~ům ● lidi v ~ech ● obchod s ~y

navléknout si ~y ● mít ~y

košile a ~y, triko a ~y

EXAMPLES

… vysmykla se z vozu jak užovka a bez ohlédnutí dlouhými krásnými kroky ve zvonových jeansech s kytičkama šla pryč. Ve světle oken v kanadském podvečeru rudě zářila krásná mašle. (Josef Škvorecký, Příběh inženýra lidských duší II, 1992)

V příštím roce bude sortiment rozšířen o neformální pánskou a dámskou módu k jeansům ve stylu Casual. (Lidové noviny, 13. 12. 1994)

Snad s nejklasičtějším případem padělání se utkává firma Levi Strauss a její jeansy. Na českém trhu je asi osmdesát až devadesát procent zboží prodávaného s jejich ochrannou známkou … (Mladá fronta DNES, 15. 6. 1994)

Doba, kdy nesundal špinavé vytahané jeansy a nezajímalo ho nic jiného než divoké party, je prý nenávratně pryč. (Blesk, 17. 12. 1994)

Proto se v tomto období tak často projevuje tendence oblékat se dokonce uniformně (všichni v jeans, všichni v teniskách, všichni v černém) nebo svým zevnějškem demonstrovat svou příslušnost … (Lenka Šulcová – Slávka Fraňková, Výchova k manželství a rodičovství na základních a středních školách, 1995)

Se světem japonských fotoaparátů, holandských holicích strojků, francouzské kosmetiky i amerických jeansů kontrastují pozůstatky staré Andorry s úzkými uličkami, prádlem sušícím se přes ulici … (Vlasta, 50/1995)

Na kůži spodní části těla měl onen mladík modře vytetované seprané plátěné jeansy jakéhosi židovského krejčíka Léviho Štruxe. Na koleni měl pak dokonce vytetovanou i díru se záplatou (Vlastimil Třešňák, Evangelium a ostružina, 1999)

Obchod Vigoss-exclusive je zaměřen na módu pro všechny věkové kategorie – v nabídce má jeansy, kalhoty pro volný čas, košile, bundy, svetry v módních pastelových barvách … (Mladá fronta DNES, 25. 9. 2003)

Z automobilu Renault Megane odcizil cestovní tašku se sportovním oblečením. V ní byly dvě koženky, jeansy, trička, jogging souprava a spodní prádlo. Pachatel způsobil škodu za 49 tisíc korun. (Deníky Bohemia, 16. 1. 2007)

… obě pohlaví, pokud je lze rozeznat, špinaví-ý-é-á v zasmolených jeans a jiných smrdutých spodcích a keckách – a jsou střídavě bílí a černí-é-á-óóó … (Ladislav Matějka, Korespondence, 2008)

VARIANT

džínsy

PRONUNCIATION

[džínsi]

GRAMMAR

Substantivum, plurale tantum, maskulinum i femininum, džínsů / džíns, džínsům / džínsám.

FREQUENCY

Kolem 1 na milion slov (1,35).

DERIVATIVES

džínsový, džínsovina; džínsbunda; džínsky, džínskový; džíska; džínsitida (NSČ2)

OTHER MEANINGS

U graficky adaptované variant džínsy se častěji než u formy původní objevují různé typy derivátů, např. neologická džínsitida (viz NSČ2), expresivní výraz označující „opruzeninu vzniklou nošením těsných a neprodyšných džínsů" (analogií v lékařském prostředí je výraz jeansitis – viz výše) nebo starší džíska, tj. „džínová (denimová) bunda".

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Nejčastěji je substantivum džínsy rozvíjeno adjektivními atributy, např. vybledlé džínsy, značkové džínsy, plátěné džínsy, nebo může stát samo v postpozici jako nehodný atribut v lokále, užívaný do jisté míry k charakterizaci osob, např. chlapec / dívka / muž / žena v džínsech / džínsách. Častá jsou take spojení typu džínsy Levi's, Wrangler, Guess atd. podle jednotlivých značek.

COLLOCATIONS

džíns|y

těsné ~y, přiléhavé, úzké, vypasované, krátké ● oprané ~y, ošoupané, rozedrané, seprané, špinavé, ustřižené, vybledlé, vyšisované ● modré ~y ● značkové ~y, italské ● plátěné ~y

~y Guess, Levi's, Wrangler

kapsy ~ů, nohavice, pas

chlapci v ~ech, dívčiny, mládenci ● muži v ~ách, žena ● knoflíky na ~ech

mít (na sobě) ~y, chodit v ~ech ● natáhnout si ~y, obléknout si, svléknout si

~y a tenisky, ~y a tričko ● rolák a ~y, svetr a ~y

EXAMPLES

Kolem přešla mladičká dvojice s dlouhými vlasy, oba v džínsech, nesli si rozbitou petrolejku a starou kliku od mandlu. (Jindřiška Smetanová, Ustláno na nebesích, 1966)

Když oni mají ty ubohý napodobený džínsy s kreténskými koženými štítky a nápisy jako THE RIFLE nebo OHIO, který dodává nějaký družstvo invalidů ze Smržovky, tak je to v pořádku, poněvadž je mají oni všichni. (Vladimír Páral, Milenci a vrazi, 1969)

Veselá móda. Džínsy nebo texasky jsou už od nepaměti tím oděvem, ve kterém je nám pohodlně. Denim, ze kterého jsou ušity, je zase materiál, jehož střídmá barevnost přímo láká k výzdobě. (Mladý svět, 37/1973)

Otrhanci a vlasatci, dívky v džínsech i krajkových širácích … všichni byli v tu chvíli za jedno. (Pavel Hajný, Léta, 1975)

Za bezesných nocí a nudných nedělních prohlídek revíru jsem vydumal, že úspěšný sportovec v doprovodu elegantního stroje, hornický průmyslovák v módních džínsech a slušivém tričku musí napravit to, co zkazil nejapný kolohnát ve špitálních šaravarech. (František Stavinoha, Figurky ze šmantů, 1976)

Podle poslední statistiky se za rok prodalo v západoevropských zemích 172 mil. kusů džínsů. K jejich výrobě bylo potřeba 85 000 tun bavlny. (Věda a technika mládeži, 7/1978)

Nosí džínsy, vedou hovory o oblíbených zpěvačkách, nechybějí na tancovačkách a pro klukoviny nejdou daleko. Jejich mládí je i teď načichlé benzínem a kouřem táboráků. (Rudé právo – příloha Haló sobota 16/1979)

… ve všem, co řekla nebo jak se zatvářila, jsem hledal přetvářku, pózu, podezíral jsem ji, že si se mnou jen tak zahrává, že to bývá asi povyražení těch, k nimž nepochybně patřila, … zaplavujícím nároží a pasáže a podchody v rozdrbaných džínsech … Patří k těm, co se uzavřeli do svého hippieského světa … (Karel Houba, Punčový dort, 1979)

Bydlel jsem s druhákem, který kouřil sparty a měl už něco za sebou, chystal se na děkanát a mezi nohama na džínsách měl všitou kůži, kterou vrzal, když se procházel po pokoji, kouřil a opakoval si chemii. (Zdeněk Zapletal, Půlnoční běžci, 1986)

Pod dolním ráfkem brýlí vidím světlé mokasíny a roztřepený lem džínsů. To mi nic neříká, džínsy nosí každej druhej. (Lenka Procházková, Oční kapky, 2009)

VARIANT

džíny

PRONUNCIATION

[džíni]

GRAMMAR

Substantivum, plurale tantum, maskulinum i femininum, džínů / džín, džínům / džínám.

FREQUENCY

Kolem 7 na milion slov (6,81).

DERIVATIVES

džínový, džínovina; džínománie (SYN), džínovka (= džínová bunda, SYN)

OTHER MEANINGS

Počeštěná varianta džíny s vypuštěním původního anglického plurálového morfému -s- je jako jediná součástí slangových frazémů typu platný jak mrtvýmu džíny („marné, zbytečné") nebo ztvrdnout jak mokrý džíny („užasnout, zkoprnět") – viz ŠJČ.

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Víceslovná vyjádření jsou podobně jako kolokace obdobná jako u varianty džínsy – kromě drobných odlišností mezi nimi nejsou výraznější rozdíly.

COLLOCATIONS

džín|y

těsné~y, přiléhavé, vypasované ● čisté ~y, obnošené, odrbané, ošoupané, seprané, ustřižené, vybledlé, vyšisované ● modré ~y, bílé, černé ● nové ~y, staré ● drahé ~y, nejlepší ● laclové ~y

~y bokovky, lacláče ● ~y Guess, Levis, Wrangler ● ~y levisky

~y s kapsami

kapsa ~ / ~ů

kapsa u ~ ● krám s ~y, obchod, prodejna ● sako přes ~y, tričko ● muž v ~ách ● oblečený do ~ů

mít na sobě ~y, chodit v ~ách, být, nosit ~y ● natáhnout si ~y, obléci si, stáhnout

~y a tenisky, ~y a tričko ● košile a ~y

platný jak mrtvýmu ~y, ztvrdnout jak mokrý ~y

EXAMPLES

… nebe je modrý jak mý džíny,

slunko se kutálí nad planiny… (Jan Vyčítal, Potlach, 1969)

Došli jsme před dům, v němž bydlela. Opřela se o šedivé dveře. „Máš fajn kalhoty," řekla s pohledem na moje džíny ustřižené těsně nad koleny. (Petr Hájek, Konečná, 1973)

Přes židličky překračoval kluk s vlasy na ramena, v polepených džínách a potrhané silonové košili. (Václav Dušek, Panna nebo orel, 1974)

Možná že vás chuť oblékat dnes a denně tytéž džíny stále ještě neopustila. Přestože se nezdá, že by byla džínová móda u konce se svým dechem, je velmi pravděpodobné, že se za ni bude hledat velmi brzo rovnocenná náhrada. (Rudé právo – příloha Haló sobota 16/1976)

Také Levi-Strauss vede vleklý proces proti skupině italských továrníků v Lombardii, kteří prý dali na trh tisíce džín se značkou kalifornské firmy. (Rudé právo, 22. 3. 1978)

V létě 1963 jsem ji znovu spatřil u své přítelkyně. Byla už redaktorkou. V džínách a s bubikopfem vypadala jako páže. (Pavel Kohout, Kde je zakopán pes, 1987)

Kam chceš jít? Teď, když jsme přijeli a dole na ulici je spousta krámů? Na pivo. Vyměnit tyhle džíny s dědkem Hanouskem za jeho děravý manšestráky. Absolutně výhodná výměna, uvažuji o ní už delší dobu. (Ota Hofman, Chobotnice z Čertovky, 1989)

… mluvil jako fízl a zřejmě i byl fízl. Pětatřicet let, střední, robustní postava, vlasy nakrátko, džíny a vojenská parka. (Václav Bartuška, Pochybnost, 1997)

… a navíc si dnes mezi všemi těmi obchodníky v tmavých oblecích ve svých starých džínách a sportovní bundě připadám nesvá. Oliver to vycítí a vezme mě za ruku. (Michal Viewegh, Román pro ženy, 2001)

Vzal si ji na to jako doklad své příslušnosti ke škole, zastrčil si do džín za opasek umolousanou kuchyňskou utěrku, jako že to je kuchyňská zástěra. (Václav Kahuda, Proudy, 2001)

GENERAL DISCUSSION

Pokud jde o morfologické varianty jeans – jeansy, původní anglická forma jeans je uvedena pouze ve slovníku Nová slova v češtině 2 jako nesklonné adjektivum (jeans oděvy, jeans košile), jinak není uvedena v této podobě ani v morfologicky adaptované podobě jeansy v žádné z příruček (ani internetových) a i z hlediska frekvence je nejméně častá.

Jako první grafická adaptace na základě původní anglické výslovnosti se objevily džínsy, které uvádí Slovník spisovného jazyka českého, pak následovaly džíny, u nichž byl vypuštěn původní anglický plurálový morfém -s- a od té doby uvádějí jazykové příručky, např. Pravidla českého pravopisu, stejně jako Internetová jazyková příručka ÚJČ AV ČR, obě podoby, tedy džínsy i džíny, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost řeší problém způsobem zápisu džín(s)y v rámci jednoho hesla.

Jako jednoznačně nejvíce preferovaná se v současné době jeví „nejpočeštěnější" varianta džíny, jak o tom svědčí její vysoká frekvence, časté deriváty a kolokace a mimo jiné také slangové frazémy, v nichž se užívá. Subjektivně může na uživatele působit jako hovorový výraz, nicméně protože byl lexém zařazen do kodifikačních příruček, lze i tuto variantu považovat za standardní, resp. spisovnou.

REFERENCES

Český národní korpus – SYN.Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. <http://www.korpus.cz>.

IJP: Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, Praha. <http://www.ujc.cas.cz>.

NASCS: Kraus, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2005.

NSČ2: Martincová, O. a kol. Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2. Praha: Academia, 2004.

PČP: Pravidla českého pravopisu. 2. vyd. (s dodatkem MŠMT). Praha: Academia, 2005.

SCS2: Klimeš, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1981.

SČSA: Slovník českých synonym a antonym. b. m.: Lingea, 2007.

SNČ: Slovník nespisovné češtiny. J. Hugo, M. Fidlerová, K. Adámková, Z. Juránková (eds.). Praha: Maxdorf, 2009.

SSČ: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. J. Filipec, F. Daneš, J. Machač, V. Mejstřík (eds.). Praha: Academia, 2010.

SSJČ: Slovník spisovného jazyka českého. B. Havránek, J. Bělič, M. Helcl, A. Jedlička (eds.). Praha: Nakl. ČSAV, 1960–1971.

ŠJČ: Ouředník, P. Šmírbuch jazyka českého. Praha: Nakl. Ivo Železný, 1992.

ZS: Novotný, M. Zákulisí slov. Praha: Motto, 2003.

AUTHOR

Diana Svobodová

PUBLISHED

21.10.2013