E-MAIL, MAIL, MEJL

 

LOANWORD

e-mail

VARIANTS

e-mail, mail, mejl

DEFINITION

1. „elektronická pošta" (SSČ, NASCS, NSČ1, SČSA), „mail" (NSČ1, SČSA); 2. „zpráva, dopis touto poštou poslané" (SSČ, NASCS, NSČ1, SČSA); 3. „e-mailová adresa" (SČSA)

EXTRA-LINGUISTIC INFORMATION

Elektronická pošta (e-mail) patří mezi nejstarší a spolu s www stránkami nejvyužívanější služby internetu. Její podstatou je posílání zpráv prostřednictvím speciálního programu, který je součástí operačních systémů umožňujících přístup do sítě. K e-mailu je možno připojit přílohy, které obsahují soubory textové, zvukové nebo obrazové, ale i videosekvence. Jsou-li autor i adresát současně on-line, může se doba mezi odesláním a přijetím zprávy pohybovat v rozmezí několika sekund. Důležitou vlastností elektronické pošty je i její samotná elektronická forma, texty zpráv jsou elektronickými dokumenty, proto je snadné je dále zpracovávat, kopírovat je celé nebo jejich části, archivovat je, tisknout, vyhledávat v nich apod.

E-mailové služby se poprvé rozšířily mezi veřejnost díky vzniku jedné z prvních volných e-mailových služeb Hotmail v roce 1996. Tu po jejím celosvětovém úspěchu zakoupila firma Microsoft a později vznikly i další v současnosti známé služby.

Termín e-mail se používá jak pro internetový systém elektronické pošty založený na protokolu SMTP (Simple Mail Transfer Protocol), tak i pro intranetové systémy, které dovolují posílat si vzájemně zprávy uživatelům uvnitř jedné společnosti nebo organizace (tyto systémy často používají nestandardní protokoly, mívají ovšem bránu, která jim dovoluje posílat a přijímat e-maily z internetu).

USAGE

Výraz se užívá jako odborný název v oblasti výpočetní techniky a elektronické komunikace, vzhledem ke své rozšířenosti je však velmi frekventovaný i v běžné každodenní komunikaci.

OTHER MEANINGS

TJČ uvádí souvislost s významem počítač a u derivátu e-mailový s adjektivem korespondenční.

Jednopísmenový slovotvorný komponent nelexikální povahy e- ve významu zkrácení slova „elektronický" se analogicky k výrazu e-mail vyčleňuje i u dalších kompozit typu e-magazín, e-magazínový, e-publicistika, e-žurnalistika (NSČ1), e-banka, e-banking, e-bankingový, e-bankovnictví, e-book, e-bookový, e-byznys, e-byznysově, e-byznysový, e-encyklopedie, e-kavárna, e-kniha, e-knižní, e-komerce, e-komerční, e-konference, e-kriminalita, e-learning, e-learningový, e-mall, e-nákup, e-obchod, e-obchodník, e-obchodování, e-platba, e-podpis, e-pohlednice, e-pošta, e-shop, e-shopping, e-slovník, e-učení, e-vyučování, e-výuka, e-zin (NSČ2), z nichž některé jsou přejaté v původním tvaru a ostatní jsou vytvářeny povětšinou analogicky ke kompozitům anglickým (viz e-učení podle e-learning apod.). Podobně jsou užívány také komponenty i- s významem „internetový" – i-kavárna, i-noviny, i-obchod, nebo m- s významem „prostřednictvím mobilního telefonu" – m-bankovnictví, m-byznys, m-platba).

Někdy se tyto komponenty píší také velkým písmenem, např. E-mail, a to i uvnitř věty, nejen na začátku, kde jsou kapitály logické. Často se také píší bez spojovníku, např. eshop, mohou být také součástí vlastních jmen (např. mBank se specifickým pravopisem velkého písmene).

U výrazu email jsou však v češtině jedinými náležitými významy (viz IJP) homonyma sémanticky odlišná, a to 1. „smalt", „glazura", resp. „technika barevné výzdoby kovu roztavenou sklovitou pastou"; 2. „zubní sklovina", odb. enamelum. Tyto výrazy se užívají s výslovností [emajl], s níž se ovšem můžeme (obvykle ve významu příznakovém, žertovném, popř. ironickém) setkat i u námi sledovaného významu elektronické pošty.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Slovo bylo převzato z angličtiny, v češtině se aktuálně užívá ve třech nejčastějších grafických podobách – původních e-mail a mail a adaptované mejl; ojediněle se objevující podoby meil a majl, příp. další variace jsou jen okazionální a považují se za nevhodné; všechny grafické podoby jsou v češtině mluvnicky adaptované a jsou základy tvoření adjektivních, verbálních a adverbiálních derivátů (viz dále).

WORD HISTORY

Lexém se v češtině začal objevovat s počátky užívání elektronické pošty, tj. přibližně od druhé poloviny 90. let 20. století, výrazně se rozšířil zejména v průběhu následujících dvou desetiletí.

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Ustálenými spojeními jsou sekvence informací užívaných v informačních materiálech, na vizitkách apod. (adresa, telefon, e-mail, příp. dříve telefon, fax, e-mail), z ostatních snad jen verbální syntagmata typu dostat e-mail, poslat e-mail, což platí koneckonců i pro varianty mail a mejl.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

VARIANT

e-mail

PRONUNCIATION

[ímejl], příznakově [emajl]

GRAMMAR

1. substantivum, neživotné maskulinum, e-mailu;

2. neohebné adjektivum.

FREQUENCY

Kolem 27 (27,23) na milion slov.

DERIVATIVES

e-mailový (relační adjektivum), e-mailovat (verbum); e-mailík (hovorové, příp. slangové deminutivum), e-mailista (slangový neologický derivát, pojmenování osoby); e-mailoman (slangový neologický derivát, „milovník, vášnivý uživatel, fanoušek elektronické pošty", viz NSČ2)

COLLOCATIONS

e-mail

nevyžádaný ~, nežádoucí, škodlivý, veřejný, zatěžující můj ~, svůj

záplava ~ů cestou ~ů, doručení na ~, flirtování přes ~, reakce na ~

~ adresa

číst ~, dostat, smazat komunikovat ~em / pomocí ~u, obdržet ~ / ~em, odpovídat ~em, poslat ~ / ~em / přes ~, pracovat s ~em, přenášet ~em, upozornit na ~ mít ~

~ přišel ~ byl odeslán

telefon, fax, ~ dopis nebo ~ na adresu nebo na ~

EXAMPLES

… pokud tím nepřinášíte nějakou přidanou informační hodnotu. Například je zbytečné odesílat e-mail se slovy „Děkuji" nebo „Ano" – pravidla společenského styku jsou jiná než u telefonického hovoru. (Jiří Hlavenka – Petr Samšuk, První kroky s počítačem, 1998)

Lucii sice hned nedošlo, že elektronická poštovní adresa je vlastně ten e-mail, ale když se v hodině učili posílat zprávy, bylo jí jasné, že to je ono. (Roman Baranovič – Ludmila Moravčíková – Lubomír Šnajder, Internet pro střední školy, 1999)

… pomocí POP3, jednoduchého poštovního protokolu, který je vhodný pro uživatele, kteří se svým e-mailem pracují z jediného systému. Tento protokol umožňuje vytvářet filtry pro automatické zpracování … (Renáta Kunstová, Skupinová spolupráce, správa a řízení oběhu dokumentů, 1999)

… ovládá obsluhou přímo od zařízení NC/CNC stroje běžnými funkcemi (odeslat, načíst) nebo přes e-mail. Podporuje všechny druhy přenosů, jako např. standardní přenos – celý soubor najednou … (Technik, 11/2000)

Zatím budeme potřebovat jednu místnost a telefonní linku a taky e-mail a fax. To se halt musí zaplatit. Až něco budem mít, pudu za producentem. (Radoslav Nenadál, Ó, jak jsme jiné, 2001)

Napsal druhý dopis, kratší. Nic. Pak třetí, úplně stručný - zase nic. Poslal jí e-mail, a další a další -  se stejným výsledkem. Nemohl pokračovat v plánu … (Monika Zgustová, Peppermint frappé, 2002)

Jestliže je daná hranice překročena, přístroj automaticky posílá e-mail, obsahující odpovídající informaci. Přístroj je samozřejmě chráněn heslem … (Energetika, 5/2002)

Poruchy nebo poplachy mohou být z domu přenášeny e-mailem, faxem, SMS nebo generovanými hlasovými zprávami. (Stavitel, 11/2002)

… jednotlivé vizuály letáků i billboardů mi právě režisér a kreativní ředitel poslali e-mailem. (Michal Hvorecký, Lovci a sběrači, 2003)

… elektronická pošta se stává kouřícím kotlem. Je třeba jen dostatečně dlouho se probírat starými e-maily, až nalezneme, co potřebujeme. To může potvrdit i osm bývalých manažerů firmy … (Moderní řízení, 2/2003)

_______________________________________________________________________________________________________________

 

VARIANT

mail

PRONUNCIATION

[mejl], příznakově [majl]

GRAMMAR

1. substantivum, neživotné maskulinum, mailu;

2. neohebné adjektivum.

FREQUENCY

Kolem 6 na milion slov (6,04).

DERIVATIVES

mailový (relační adjektivum); mailovat (verbum), mailnout (verbum, perfektivní tvar, hovorový); mailista (slangový derivát, pojmenování osoby); mailer, mailing (převzaté deriváty z angličtiny, viz NSČ2), mailbox, mailserver (převzatá kompozita, viz NSČ2)

COLLOCATIONS

mail

~ obsahující co, využívající ~ adresovaný komu, zaslaný

~ zaměstnanců ~ zdarma

adresát ~u, autor, odesílatel, příjemce instalace ~u, příloha pomocí ~u, prostřednictvím

~ adresa, box, formulář, list, server

dostat ~, napsat, odeslat, označit, psát, zveřejnit poslat ~ / ~em / na ~ pracovat s ~em přicházet ~em, šířit, získat

~ přijde, uvádí

dopisy a ~y

EXAMPLES

S klasickým direct mailem má projekt Všudybyl společné to, že je distribuován v rámci České republiky bezplatně. (Všudybyl, 3/1997)

V praxi to vypadá tak, že stačí zavolat na číslo zelené linky nebo poslat mail či SMS a nechat se informovat o nabízených produktech a službách. (Obchodník, 1/2001)

… zabránit tím, že bude kontrolovat, od koho a v jakém rozsahu zaměstnanec do firemního počítače maily dostává a komu píše. (Právní rádce, 5/2003)

Spamu se nyní masivně využívá pro šíření nebezpečného kódu. Tento mail také klame počítačové uživatele, protože se prezentuje jako e-mail pocházející od společnosti … (Technik, 3/2004)

… dodnes nechce mít s počítači nic společného, a dokonce odmítá používat mail. Za těchto podmínek stavba nepokračovala příliš závratným tempem. (Vesmír, 4/2005)

… zamezit kontaktu uživatele s bezpečnostně závadným webovým obsahem. Podíl holé kůže na obrázcích v mailech může rozhodnout o zablokování pornografie. (Connect!, 9/2005)

Bude zrušeno pravidlo, že kupující nemůže opustit obchod bez zakoupení něčeho; budou zakázány nevyžádané nabídky mailem apod. anebo výzvy k zaplacení zboží dodaného bez vyžádání… (Vladimír Hobza – Dora Assenza, Základy ekonomie, 2006)

Prakticky zaměřené budou zejména oblasti zálohování mail serverů nebo monitoring serverových systémů. (Computer, 14/2006)

Máte nepřeberné možnosti – posílat soukromé maily, probírat osobní finance, psát milostné vzkazy, a vůbec se můžete bavit … (Strategie, 33/2007)

Doufám, že vám všechno došlo v pořádku, jdu sázet mrkev, napsal mi Ivo Dokoupil poté, co odeslal mailem poslední část připravované fotoreportáže o Banátu do čísla, které právě držíte v ruce. (Lidé a země, 3/2007)

_______________________________________________________________________________________________________________

 

VARIANT

mejl

PRONUNCIATION

[mejl]

GRAMMAR

substantivum, neživotné maskulinum, mejlu

FREQUENCY

Méně než 1 (0,06) na milion slov.

DERIVATIVES

mejlový (relační adjektivum); mejlovat (verbum), mejlnout (verbum, perfektivní tvar, hovorový); mejlík (slangový derivát, deminutivum), mejlař (slangový derivát, pojmenování osoby), mejlovka (slangový univerbizát, e-mailová adresa)

COLLOCATIONS

mejl

došlý ~, nevyžádaný

osmnáct ~ů, tisíce

pomocí ~u, prostřednictvím

číst ~, dostat, odeslat, poslat, psát písnout ~a (hovor.) vyřídit ~em chodit na ~, kliknout, napsat komunikovat přes ~, vymazat z ~u

mít / nemít ~

telefonem či ~em

EXAMPLES

Mnozí ovšem už východisko našli – najali si třidiče svých „mejlů". Umějí však tito displejoví čtenáři posoudit, co jejich šéfa zajímá … (Hospodářské noviny, 28. 7. 1997)

… jak psát texty ve Wordu, jak vytvářet tabulky v Excelu, jak dostávat a odesílat „mejly" a jak brouzdat po Internetu. (Story, 51/2000)

Komunikaci se světem zajišťuje záložní zařízení zlínské firmy ORBCOMM. Prostřednictvím „mejlu" lze zaslat jakoukoliv zprávu. (Blesk, 19. 4. 2000)

Využíváme služeb mezinárodních serverů, na nichž není česká diakritika, a tisíce „mejlů" tudíž denně poletuje světem bez háčků a bez čárek, jako by se nechumelilo… (Lidové noviny, 25. 10. 2000)

Pošli mi svoji E-adresu, abych měl na tebe alespoň nějaký kontakt. Můžeme si taky mejlem poslat svoje digitální fotky, abychom věděli, jak vypadáme. (Mladá fronta DNES, 24. 1. 2001)

Zhruba patnáctičlenná redakce funguje na vyloženě virtuální bázi. Komunikujeme přes mejly, telefony, chaty občas i několik měsíců, aniž bychom se viděli, říká Musil. (Mladá fronta DNES, 6. 11. 2001)

Nicolka je opravdu na Floridě. Denně mi píše mejly nebo volá. Bydlí v rodině a navštěvuje hodiny angličtiny, tvrdí její maminka. (Nedělní Blesk, 49/2002)

… a tak miluje kohokoliv, kdo je v nabídce, a tak každý den vymazávám z mejlu dopis plný citu, o nějž jsem nežádal, jak dlouho to může vydržet? (Bohuslav Vaněk-Úvalský, Ženy, Havel, hygiena, 2003)

Na Peříčko s Belohorcovou totiž přišlo několik tisíc dopisů, mejlů a telefonátů. Části diváků se nelíbí, že sexy Zuzana moderuje slovensky … (Blesk, 12. 9. 2003)

… co nejdřív, ať to stihnem proplatit, loučí se se mnou úředníci. Na několikrát stahuji mejly (ta správná tabulka ne a ne přijít), pak usedám k počítači a pouštím se do práce. (Britské listy, 23. 12. 2003)

_______________________________________________________________________________________________________________

 

GENERAL DISCUSSION

Při srovnání variant e-mail, mail a mejl lze pozorovat některé výrazné jevy, jež jsou v širším pohledu zobecnitelné i pro další podobné skupiny novodobých přejímek, zejména anglicismů lišících se úrovní grafické adaptace.

Nejvyšší frekvenci užívání zaznamenáváme u původní anglické varianty e-mail, která se jeví z hlediska pomyslných jazykových norem jako nejvíce neutrální a stylově polyfunkční (může být chápána jako odborný název, ale na druhé straně je běžně užívaná v různých typech komunikátů v determinologizovaném smyslu).

S variantou mail je situace komplikovanější: jedná se také o původní neadaptovanou přejímku ve stejném významu, ovšem ve srovnání s e-mailem se jeví jako „zkrácená", „zjednodušená", a tudíž hovorová (jak ji uvádí např. SČSA). Že jsou si e-mail a mail z hlediska distribuce podobné a vzájemně zaměnitelné, dokazuje i v pořadí 4. příklad užití u varianty mail, kde jsou v krátkém textu užity podoby obě. Také jiné než substantivní užití v pozici funkčního adjektiva v syntagmatech typu e-mail adresa, mail server atd. je u obou velmi podobné, u třetí počeštěné varianty mejl se s ním nesetkáváme, tam se v dané pozici vždy užívá odvozené (a tudíž i slovotvorně adaptované) adjektivum mejlový/á/é.

Pro příznak „hovorovosti" varianty mail ovšem naopak svědčí existence některých slangových derivátů typu mailista nebo perfektivní slovesný derivát mailnout, považovaný za příznakový, resp. substandardní. S tím se naopak setkáváme často u třetí varianty mejl (zde spolu s dalšími slangismy, např. deminutivem mejlík, pojmenováním osoby mejlař atd.), která se jeví v češtině zatím spíše jako nezvyklá, „příliš počeštěná", slangová apod. Ovšem jak si můžeme povšimnout i v příkladech užití této varianty, dříve byla uváděna v uvozovkách coby podoba okazionální, příznaková, zatímco v novějších textech už tomu tak není

U varianty mejl může hrát roli také skutečnost, že někdy v důsledku grafického počeštění vznikají v základech přejatých slov takové kombinace grafémů, které mohou působit příznakově, protože v domácích slovech bývají přítomny v tvarech dialektických, obecně českých, případně expresivních ([ej], [aj], [oj] apod., u [ej] viz mlejn, mejt, mejlit se, cejtit, sejtko a další). Vedle mejlu se jedná např. o anglicismy plejboj, pejprbek, mejkap a další, jež podvědomě právě zmíněnou kombinací vzbuzují u některých skupin uživatelů nedůvěru v možnost jejich užívání v jiných než ryze neformálních komunikátech.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

REFERENCES

Český národní korpus – SYN. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. <http://www.korpus.cz>.

ES: Encyklopedický slovník. Praha: Odeon, 1993.

IJP: Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, Praha. <http://www.ujc.cas.cz>.

Jandová, E. a kol. Čeština na WWW chatu. Ostrava: Ostravská univerzita, 2006.

NASCS: Kraus, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2005.

NSČ1: Martincová, O. a kol. Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 1. Praha: Academia, 1998.

NSČ2: Martincová, O. a kol. Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2. Praha: Academia, 2004.

Opavská, Z. Komponenty e-, i-, m- v nové slovní zásobě. In: Martincová, O. a kol. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2005, s. 232–241.

SČSA: Slovník českých synonym a antonym. b. m.: Lingea, 2007.

SNČ: Slovník nespisovné češtiny. J. Hugo, M. Fidlerová, K. Adámková, Z. Juránková (eds.). Praha: Maxdorf, 2009.

SSČ: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. J. Filipec, F. Daneš, J. Machač, V. Mejstřík (eds.). Praha: Academia, 2010.

Svobodová, D. Aspekty hodnocení cizojazyčných přejímek: mezi módností a standardem. Ostrava: OU, 2009.

TJČ: Klégr, A. Tezaurus jazyka českého. Praha: Academia, 2007.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

AUTHOR

Diana Svobodová

PUBLISHED

17.03.2014