LOANWORD

komplexní

DEFINITION

„souhrnný" (PSJČ, SSJČ, NASCS, SCS1, SCS2, SJČ2–3, SČS, SSF, SČSA), „souborný" (SSJČ, NASCS, SCS1, SCS2, SČS, SSF, SČSA), „složitý" (SSJČ, SCS2, SČS, TJČ), „všestranný" (NASCS), „úplný" (SCS1, SČS, SČSA), „celkový" (SČSA), „globální" (SČSA), „skupinový" (SČS), „celý" (SČS, TJČ), „obsáhlý" (TJČ), zast. „soujemný" (PSJČ, SJČ1–3)

EXTRA-LINGUISTIC INFORMATION

Komplex, tj. substantivum, z něhož bylo námi sledované adjektivum odvozeno, znamená „celek z částí nebo témat, které k sobě patří, souvisejí a často se vyskytují pohromadě". Jako substantivum nebo adjektivum je součástí celé řady odborných názvů – kromě významů adjektiva komplexní uvedených níže např. psychologický komplex, napoleonský komplex, proteinový komplex apod.

OTHER MEANINGS

1. mat. „komplexní číslo", „komplexní analýza", „komplexní derivace", „komplexní funkce", „komplexní jednotka", „komplexní rovina";

2. chem. „komplexní sloučenina";

3. psych. „komplexní domněnka".

TJČ uvádí ještě souvislost s významy: obecný, problematický, přehledný a spletitý.

USAGE

Výraz se vyskytuje převážně ve formálně koncipovaných textech, v odborných terminologiích a v publicistice, je lehce příznakový. V běžné řeči se užívá poměrně zřídka.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Relační adjektivum komplexní je odvozeno od substantiva komplex, jež pochází z latinského complexus „objetí", „shrnutí", „celek" (SESJČ), „sepětí" (ČES). To je původně tvar příčestí trpného slovesa complecti „svírat" (SESJČ), „oplétat", „objímat", „obsáhnout" (ČES), složeného z předpony com- a tvaru plicare „svíjet", „skládat" (ČES), které má svůj původ ve slovese plectere (viz také plexus „spletenec"). Příbuznými jsou také např. slova komplikovat nebo perplex.

WORD HISTORY

Adjektivum komplexní je v češtině užíváno přibližně od začátku 19. století, v Jungmannově slovníku zahrnuto není, v dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze najít příklady použití od r. 1896.

MULTI-WORD EXPRESSIONS

V češtině se nevyskytují ustálená spojení v pravém slova smyslu, ale velmi častá a typická jsou atributivní syntagmata s abstraktními deverbativními substantivy typu komplexní hodnocení, komplexní řešení, komplexní péče, komplexní vyšetření apod.

DERIVATIVES

komplexně (adverbium); komplexnost (název vlastnosti); komplexnější, nejkomplexnější (komparativ, superlativ)

VARIANT

komplexní, zastaralý tvar uvedený v SJČ2 a SJČ3 je komplexivní, v češtině se však neujal

PRONUNCIATION

[kompleksňí]

GRAMMAR

adjektivum, měkký typ, m., n. komplexního, komplexnímu, f. komplexní

FREQUENCY

Kolem 20 (19,67) na milion slov.

COLLOCATIONS

komplexn|í

~í aniont, model, skelet ● ~í pohled (na svět), přístup, rychlokurz, screening ● ~í sacharidy, uhlohydráty, uhlovodany ● ~í bytost ● ~í brigáda, četa, próza, sloučenina ● ~í admitance, amplituda, automatizace, diagnostika, didaktika, facilita, impedance, mechanizace, péče, rekodifikace, revitalizace, sanitace ● ~í proměnná ● ~í autopojištění, hodnocení, mapování, obrobení, odzkoušení, řešení, vyzkoušení, zateplení

~í celkový index, dotazovací program / systém, molekulový systém, pozměňovací / pozměňující návrh, psychoterapeutický výcvik, rekondiční program, restaurátorský zásah, sanační systém, součinnostní program, větný vzorec ● ~í dodávací služba, lázeňská / neurochirurgická / onkologická / ošetřovací / ošetřovatelská / poprodejní / resuscitační péče, pozemková úprava, protinádorová léčba, vojensko-politická reakce ● ~í logistické služby, užitné vlastnosti ● ~í audiometrické / diagnostické / mamologické vyšetření, časové schéma, krajinářské řešení, vjemové pole, živelní pojištění

celý ~í, celkový, nějaký, veliký

dost ~í, nesmírně, neuvěřitelně

mnohem ~ější

být ~í

EXAMPLES

Různosti mínění o uměleckém díle jeví, že toto dílo je novým, komplexním a života schopným. (Moderní revue, 1896)

Na každý živý organismus je třeba pohlížet jako na sice jednotnou, ale složitou komplexní soustavu, ve které … vládne přísná vzájemná souvislost … (Ferdinand Prantl, Jak se měnila zvířata, 1953)

Ke zlepšení zdravotních podmínek v závodech se provádějí opatření podle komplexního plánu. (Svět práce, 4/1953)

V čem je příčina, že u některých případů selhává dobře míněná snaha a značné úsilí učitele … i školního lékaře? Základní příčina je v povaze těchto případů, které vyžadují komplexní přístup. (Tvorba, 27/1962)

Ze všech pramenů jednoznačně vyplývá, že komplexní péče o jakost je koordinované a jednotně řízené úsilí podniku … (Hospodářské noviny, 14/1967)

Z pověření ústeckého ředitelství konal inž. Jakub Jágr komplexní technologickou prověrku pobočného závodu Kotexu 08 Hrušov / Jiz. Za necelé čtyři týdny odhalil 72 závad … (Vladimír Páral, Profesionální žena, 1971)

… přes jednoho svého známého v jednom z našich nejlepších léčebných ústavů tohoto druhu zajistil pro hrobníkova syna jakési komplexní vyšetření, které by jednou provždy definitivně vyvrátilo ona nechutná podezření, která jsou celému městu nepříjemná… (Michal Viewegh, Názory na vraždu, 1990)

… poskytují dokonalé servisní a informační služby. Při jejich návštěvě můžete získat komplexní představu o chráněném území nebo historické památce ještě dřív, než ji navštívíte. (Jana Janoušková – Jiří Votýpka, Spojené státy americké, 1995)

… neměli dost obsáhlou databázi, aby si uvědomili, jak se mohou komplexní stavební prvky současné společnosti zhroutit pod vahou pouhé modernity toho všeho … (Ikarie – povídky, ročník 1999)

Vrcholový areál, mimo objekt observatoře, byl v trvalém úpadku, bez komplexní a cílené péče, bez jakýchkoli udržovacích prací a bez investic. (Pavel Miškovský, Naše rozhledny, 2004)

SYNONYM

souhrnný

PRONUNCIATION

[souhrní], [souhrnní]

GRAMMAR

adjektivum, tvrdý typ, m., n. souhrnného, souhrnnému, f. souhrnné

FREQUENCY

Kolem 6 (5,73) na milion slov.

DEFINITION

„provádějící souhrn" (PSJČ), „shrnující" (PSJČ, SSJČ, SČS, SSF), „úhrnný" (PSJČ, SSJČ, SJČ3, SČS, SSF, SČSA), „souborný" (SSJČ, SJČ3, SČS, SČSA), „úhrnný" (SČS), „komplexní" (SČSA), „celkový" (SSF, SČSA, TJČ), „sumární" (SSF), „globální" (SSF), „všeobsažný" (TJČ)

OTHER MEANINGS

TJČ uvádí souvislost s významy: hustý, následný, obsáhlý, sebraný, zestručněný a zkratkovitý.

USAGE

Výraz se vyskytuje převážně ve formálně koncipovaných textech, v odborných textech a v publicistice, v běžné řeči se užívá méně.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Adjektivum souhrnný je tvořeno z předpony sou-, jež má svůj původ v předpokládaném praslovanském morfému *sǫ „spolu", resp. indoevropském *som „dohromady" (ČES), staročeský tvar byl sú-, a základu adjektiva -hrn- odvozeného od slovesa hrnouti, které je všeslovanského původu, původní tvar byl grtnúti, grtati (ESJČ2). Ten vznikl od předpokládaného praslovanského kořene *gъrt- (SESJČ), ve staročeštině pak hrnúti (ESJČ1). Příbuzná slova jsou také hrst nebo úhrn.

WORD HISTORY

Přestože jednotlivé morfémy adjektiva jsou velmi staré, ve sledované podobě se slovo začalo užívat později, přibližně na začátku 19. století. V dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze najít příklady užití od r. 1870, v Jungmannově slovníku uvedeno není.

DERIVATIVES

souhrnně (adverbium); souhrnnost (substantivum, název vlastnosti); souhrnnější, nejsouhrnnější (komparativ, superlativ)

COLLOCATIONS

souhrnn|ý

~ý ceník, dojem, index, indikátor, interval, katalog, název, plán, pohled, pojem, přehled, součet, trest, údaj, ukazatel, úsudek, zůstatek ● ~á částka, délka, hlášenka, hodnota, charakteristika, informace, kapacita, kapitola, kronika, kvóta, mapa, monografie, práce, produktivita, rovnice, rozvaha, stať, statistika, suma, transakce, tržba, výše, zpráva ● ~é bilancování, hlášení, hodnocení, označení, pojednání, pojmenování, skóre, vyhodnocení, vyúčtování, zhodnocení, zpravodajství

~ý analytický dokument, anglicko-český slovník, burzovní index, čtyřletý / (ne)podmíněný / výjimečný trest, datový tok, dotační vztah, instalovaný výkon, migrační potenciál, souvislý příklad ● ~é geografické a statistické údaje ● ~á bilanční suma, hmotná škoda, jmenovitá hodnota, národohospodářská produktivita, spotřebitelská cena, těžební kvóta, vyvolávací cena ● ~á statistická data

takový ~ý, velký

být ~ý

EXAMPLES

Vpravdě jest zapotřebí učebné knihy, v které by souhrnná látka učebná celé třídy tak koncentrována byla, aby ani učitel, ani žáci z ní vycházeti nemuseli … (Jan Křtitel Nejedlý, Život Komenského, 1878)

Na poli bádání o místních jménech řeckých Grasberger vystupuje s dílem objemným sice a souhrnným, v přehledné skupiny rozloženým, ale nevystupuje tu ovšem první. (Atheneum, 1893)

Tiberiův zamilovaný ostrov Capri jest zde souhrnným pojmem pro půvab knížecí nádhery. (Jaroslav Vrchlický, Ariosto, 1893)

Poněvadž pohybová složka je poměrně nejsložitější, evropský cestovatel označí takový souhrnný musický projev obvykle jako „tanec". (Jan Rey, Jak se dívat na tanec, 1947)

Nicméně souhrnný dojem byl vystupňován touhou po kladu, po tom, čemu se dodnes říká budoucnost lidstva – nový pořádek. (Marie Majerová, Vítězný pochod, 1953)

Byl to od okupace první takový projev. Myslím, že lidi povzbudí. Také já jsem při souhrnných zprávách o té události z Hlasu Ameriky pocítil zas trochu pošetilého nadšení. (Ludvík Vaculík, Jak se dělá chlapec, 1993)

Tyto změny, revize a doplňky samozřejmě neústí v souhrnnou a všeobecnou teorii hodnoty. Kýč zůstává ústředním tématem této studie. (Tomáš Kulka, Umění a kýč, 1994)

Doslovné znění předchozích tří dopisů, které spolu se čtvrtým tvoří souhrnný důkazový materiál a bez jejichž důkladné znalosti by nebylo možné … (Josef Urban, Poslední tečka za Rukopisy, 1998)

Doba dozrála. Naštěstí už nebylo možné napsat souhrnné dějiny čehokoli. Doba přála jen náčrtům, skicám, úvodům a lépe či hůře skrývanému stesku … (Lubomír Matinek, Sine loco, sine anno, 1998)

Úkol Jakuba Demla, pověření k vydávání souhrnných spisů, se uskutečňuje již prvním svazkem Mohyla (1948). (Zdeněk Rotrekl, Skryté tváře, 2005)

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Za typická a velmi frekventovaná spojení lze považovat atributivní syntagmata typu souhrnný název, souhrnný přehled, souhrnný údaj, souhrnný ukazatel, souhrnná hodnota, souhrnná statistika, souhrnné hlášení, souhrnné hodnocení, souhrnné označení nebo souhrnné zpravodajství, velmi časté je spojení souhrnný trest (s případným bližším určením).

SYNONYM

celkový

PRONUNCIATION

[celkoví]

GRAMMAR

adjektivum, tvrdý typ, m., n. celkového, celkovému, f. celkové

FREQUENCY

Kolem 227 (226,55) na milion slov.

DEFINITION

„týkající se celku" (PSJČ, SSJČ, SSČ), „zaměřený (jen) na celek" (SSJČ, SSČ), „zahrnující celek, ne podrobnosti" (SSJČ), „souhrnný" (SSJČ, SSČ, SČS, SSF, SČSA), „úhrnný" (SSJČ, SJČ1–3, SSČ, SČS, SSF, SČSA), „výsledný" (SJČ1–3), „celistvý" (SSČ), „celostní" (SSČ, SČSA), „sumární" (SČS, SSF, SČSA), „globální" (SČS, SSF, SČSA), „kompletní" (SČSA), „úplný" (SČSA), „komplexní" (SČSA), „všeobsažný" (TJČ)

OTHER MEANINGS

1. „o tom, co je v celku", např. celkové dveře – opak: křídlové, celkové šaty – v celku šité (PSJČ);

2. „všeobecný", např. celkový boj (PSJČ, SSČ), „povšechný" (SSJČ, SSČ, SČS, SSF), „přibližný" (SSJČ), „obecný" (TJČ), „přehledný" (TJČ);

3. „konečný" (SJČ1–3);

4. „hromadný" (TJČ)

USAGE

Výraz celkový není kontextově ani stylisticky omezen, jeho využití je univerzální, stylově neutrální a vyskytuje se prakticky ve všech typech textů.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Relační adjektivum celkový je odvozeno od substantiva celek. Etymologicky souvisí s adjektivem celý, jež je všeslovanského původu, ve staroslověnštině (a pravděpodobně i v praslovanštině) byl tvar cĕlъ, původně „zdravý" (SESJČ), „neporušený" (ČES), ve staročeštině pak tvar cělý. Mimo jiné souvisí s německým pozdravem heil „buď zdráv" (SESJČ), příbuznými slovy jsou např. celkem, docela, zacelit, celovat a také jitrocel.

WORD HISTORY

Adjektivum je velmi staré, v češtině je užíváno od počátků jejího vývoje. V dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze najít příklady užití od r. 1870, v Jungmannově slovníku je uvedeno s významem „z celku".

DERIVATIVES

celkově (adverbium); celkovost (substantivum, název vlastnosti); celkovější, nejcelkovější (komparativ, superlativ – řídký)

COLLOCATIONS

celkov|ý

~ý dojem, náklad, objem, obraz, plán, počet, pohled, posudek, ruch, součet, stav, sumář, tlak, úpadek, výsledek ● ~á anestezie, dezorganizace, hodnota, infekce, klasifikace, mineralizace, narkóza, plocha, pojištěnost, prosvětlenost, rozloha, schvácenost, situace, skleslost, stopáž, suma, tendence, tonáž, úprava, upravenost, úroveň, váha, výměra, zesláblost ● ~é znalosti ● ~é hlášení, onemocnění, pojetí, prvenství, vyznění, zkrácení ● ~á aktiva, pasiva

~ý instalovaný příkon / výkon, zaručovaný objem, zobchodovaný objem, zahraničněobchodní obrat ● ~á hmotná škoda, podlahová plocha, pronajímatelná plocha, napáchaná škoda, uskladňovací kapacita, zpronevěřená částka / suma, vyčíslená škoda, inkubační doba, sečtená délka, přeplacená částka, osevná plocha / půda ● ~é odvodové zatížení

nějaký ~ý

EXAMPLES

Při vyměření kompetence širší či celkové říšské rady držela se ústava únorová direktivy a vymezení diplomu říjnového. (Česká politika, 1907)

Pak napsal učitel do svého zápisníku ještě: celkový prospěch – nedostatečný. (Emil Vachek, Řešeto, 1918)

… hlavní loď je tím důkladně porušena, celkový prostor je rozříznut ve dví; jak živ jsem neviděl něco tak absurdního. (Karel Čapek, Anglické listy, 1924)

Máte-li dost silný, dost pronikavý a celkový pocit určité osobnosti, můžete jej při dostatečné analytické a logické schopnosti rozložit v rozvinutý obraz … (Karel Čapek, Povětroň, 1934)

Grillparzer je veliký dramatik, snad největší dramatik německý XIX. století, úžasně celistvý i celkový v životné jednolitosti svých postav. (František Xaver Šalda, Zápisník, 1936)

Byly zaorány kilometry měděného drátu do hloubky 60 centimetrů na celkové ploše 6000 čtverečních metrů kolem dokola budovy, ve které stál vysílač. (Karel Koníček, Ve službách čs. rozhlasu, 1948)

… budoucnost obžalovaného je méně nejistá, je ušetřen strachu před náhlým zatčením a nemusí se obávat, že snad právě v době, kdy jeho celkové poměry jsou pro to nejméně vhodné, bude nucen podstoupit trampoty a rozčilování … (Franz Kafka, Proces, 1958)

… stal se trpělivým a laskavým a od té chvíle, kdy ho navštívil kněz, dával příklad všech ctností. Celkovým ubýváním sil slábla i zloba nemoci, takže umřel odevzdaně a klidně. (Jaroslav Durych, Kouzelný kočár, 1995)

… přesto byl zklamán. Chvíli ještě všichni probírali celkovou situaci v autodopravě i v autoopravárenství. (Václav Pavel Borovička, Hřbitov vyzvědačů, 2005)

Nicméně si umínila, že takových pět kilo by shodit potřebovala. Ale ta prohlídka přiměla paní Vilmu k celkovému bilancování se svým důchodcovským životem. (Anna Žídková, Devětkrát jeden vrah, 2006)

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Ustálená spojení se nevyskytují, nicméně typická a frekventovaná jsou spojení typu celkový dojem, celková narkóza, celková rozloha, celkové vyznění apod.

SYNONYM

úplný, dnes již zastaralé, neužívané tvary jsou ouplný (uvádí SSJČ s odkazem na díla např. J. K. Tyla nebo K. H. Máchy) a auplný (uvádí jako variantu JS)

PRONUNCIATION

[úplní]

GRAMMAR

adjektivum, tvrdý typ, m., n. úplného, úplnému, f. úplné

FREQUENCY

Kolem 55 (55,29) na milion slov.

DEFINITION

„takový, jemuž / z něhož nic neschází" (PSJČ, SSJČ), „čemu nic nechybí" (SJČ1–3), „celý" (PSJČ, SSJČ, SJČ1–3, SSČ, SČS, SSF, SČSA, TJČ), „plný" (PSJČ, SČSA), „takový, který nemá nedostatků" (PSJČ), „dostatečný" (TJČ), „dokonalý" (PSJČ, SSJČ, SSF, SČSA), „naprostý" (PSJČ, , SSJČ, SSČ, SČS, SSF, SČSA), „kompletní" (SSJČ, SSČ, SČS, SSF, SČSA), „takový, jaký má být, kt. má příslušné vlastnosti v plné míře" (SSJČ), „absolutní" (SSJČ, SSČ, SČS, SSF, SČSA, TJČ), „plný" (SČS, SSF), „vyčerpávající" (SČS, SSF, SČSA), „všeobsažný" (TJČ), hovor. „stoprocentní" (SČSA)

OTHER MEANINGS

1. mat. „úplný čtverec";

2. fyz., astron. „úplný odraz", „úplné zatmění slunce", „úplné zatmění měsíce";

3. fon. „úplný závěr";

4. těl. „úplný pohyb";

5. práv. „úplné vlastnictví";

6. loď. „úplná loď" (s úplným plachtovím);

7. liter. „úplná stopa";

8. expr. „hotový", „učiněný" (PSJČ, SJČ1–3), „opravdový" (SČS), „pravý" (SSF), „skutečný" (SSJČ, SSČ);

10. „veliký", „ve všem" (SJČ1–3).

TJČ uvádí ještě souvislost s významy: faktický a obecný.

USAGE

Výraz úplný není kontextově ani stylisticky omezen, jeho využití je univerzální, stylově neutrální a vyskytuje se prakticky ve všech typech textů.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Adjektivum úplný je tvořeno předponou ú- od základového adjektiva plný, které je všeslovanského původu a pochází z předpokládaného praslovanského adjektiva pьlnъ, později ve staroslověnštině v podobě plьnъ (ESJČ2), souvisí s latinským plenus (viz např. plenární) a s řeckým pleos (viz např. pleonasmus) – SESJČ. Mimo jiné je příbuzné i s německým voll a anglickým full a původ lze hledat v indoevropském základu *pḹno-, *plēno- (ČES).

WORD HISTORY

Adjektivum je velmi staré, v češtině je užíváno od počátků jejího vývoje. V dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze najít příklady užití od r. 1792, v Jungmannově slovníku je uvedeno s variantou auplný a ekvivalenty „plný", „zevrubný", „dokonalý", „celý".

DERIVATIVES

úplně (adverbium); úplnost (substantivum, název vlastnosti); úplnější, nejúplnější (komparativ, superlativ), neúplný (negativní derivát, opozitum)

COLLOCATIONS

úpln|ý

~ý blbec, ignorant, sirotek, začátečník, znalec ● ~ý chrup, jehlan, ročník časopisu ● ~ý albinismus, klid, obraz, prapočátek, prvopočátek, výčet ● ~á začátečnice ● ~á kronika, souprava, sestava, výbava ● ~á apelace, deaktivace, dešifrace, nabídka, penetrance, pravda, spokojenost, svoboda, tma, uzavírka, zavírka, ztráta ● ~é bezvědomí, bezvětří, dědictví, dohoření, dovření, dozrání, chybění, odložení, odmoření, ožebračení, propnutí, shoření, štěstí, ticho, uhasnutí, vydání, vyhasnutí, vyhojení, vyléčení, vymizení, vymočení, vymydlení, vyschnutí, vysvícení, vytracení, vyzdravění, vžití, zatmění, zatvrdnutí, zblbnutí, zdraví, zemdlení, zchátrání, znění

zdánlivě ~ý

být ~ý, zdát se

EXAMPLES

Ouplné luny krásná tvář –
tak bledě jasná, jasně bledá,
jak milence milenka hledá
v růžovou vzplanula zář …
(Karel Hynek Mácha, Máj, 1836)

Byla již skorem půlnoc, když se Zvonař probudil … Zdálo se mu, že naň spadl strop … Otevřel oči do úplného vědomí náhle dosaženého: a viděl, že mu spadla na prsa cihla … (Marie Majerová, Havířská balada, 1938)

Jehlan, ať úplný nebo komolý, byl v Egyptě základním tvarem stavitelským … (Antonín Matějček, Dějiny umění v obrazech, 1942)

… vidím, že musím ve vlastním zájmu přispět k úplnému vyřešení – já prosím, aby to bylo zaprotokolováno. (Adolf Branald, Důvod k zabití, 1969)

Fandila jsem vám a byla jsem pyšná na to, že jsem vaše kamarádka. Ale co jste dneska? Úplné nuly! Vy jste to dopracovali! (Miloslav Švandrlík, Neuvěřitelné příhody, 1973)

… rozšroubovávali i lyžařské hole a na vybraných osobách provedli tak zvanou úplnou tělesnou prohlídku. Co to znamená, nebudu vzhledem k přítomnosti dam ani vysvětlovat … (Josef Škvorecký, Příběh inženýra lidských duší, 1977)

V té chvíli najednou vejdou pod klenbu lesa. Je tu úplná tma. Cesta se dá poznat jen podle toho, že je tvrdá. (Eda Kriseová, Terezka a Majda na horách, 1988)

Není plnoletá. Musej si ji převzít, až s ní sepíšem úplnej protokol. A až se na ni podívá psychiatr, pochopitelně. (Jaroslav velinský, Zmizení princezny, 1999)

Chtěla bych vás ještě poprosit o poslední službu. Abyste Danovi neřekl úplnou pravdu, nerada bych, aby měl o mně ještě horší mínění. (Petr Eidler, Sebranka, 2007)

Sára se zavřela ve své komnatě a snad ve všech knihách hledala úplné znění tajemného receptu. (Iva Hlaváčková, Vládci Sedmihoří. Magická cesta, 2008)

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Za ustálená spojení lze považovat přívlastková spojení úplná tma, úplné bezvědomí, úplné bezvětří apod., typicky ustálené jsou také obraty mít úplnou jistotu, mít úplnou (často také plnou) pravdu, potřebovat úplný klid, vyřídit něco k úplné spokojenosti a zejména ve sportu nastoupit v úplné sestavě.

SYNONYM

všestranný

PRONUNCIATION

[fšestraní], [fšestranní]

GRAMMAR

adjektivum, tvrdý typ, m., n. všestranného, všestrannému, f. všestranné

FREQUENCY

Kolem (6) 6,32 na milion slov.

DEFINITION

„na všechny strany se šířící, prostírající" (PSJČ), „směřující na všechny strany" (SSJČ), „po všech stránkách" (SJČ1–3), „zahrnující všechny stránky věci" (SSČ), „všeobecný" (PSJČ, SSJČ, SSČ, SČS, SČSA), „obecný" (SSJČ, SSČ, SČS, SSF, SČSA), „univerzální" (PSJČ, SČS, SSF), „po všech stránkách vyhovující" (PSJČ), „dbající všech stránek věci" (SSJČ), „všech lidí se týkající" (SSJČ), „všeobsáhlý" (SSJČ), „všeobsažný" (TJČ), „mnohostranný" (SČSA, TJČ), „celostní" (TJČ), „víceúčelový" (TJČ)

OTHER MEANINGS

1. „všeho znalý, všemu rozumějící" (SSJČ);

3. „encyklopedický" (SČS);

4. bot. „všestranný hrozen", „všestranný klas" (PSJČ, SSJČ).

TJČ uvádí ještě souvislost s významem „vhodný".

USAGE

Výraz se vyskytuje převážně ve formálně koncipovaných textech, v odborných textech a v publicistice, užívá se i v běžné řeči.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Adjektivum všestranný je smíšená, kompozičně-derivační složenina tvořená prvním komponentem vše- pocházejícím z předpokládaného praslovanského základu *vьšь, a to přes *vьch z vьsь, vztahujícího se k indoevropskému *viḱ- s původním významem „obec, všichni v obci" (SESJČ). Druhým komponentem je relační tvar -stranný, odvozený sufixem -ný od základu strana, jenž je všeslovanského původu a pochází z přepokládaného praslovanského tvaru *stor-na (SESJČ). Předchůdcem byl zřejmě indoevropský kořen *ster- „prostírat (se)", „šířit (se)" (srov. např. německé substantivum Strand – ESJČ1).

WORD HISTORY

Adjektivum je v češtině užíváno přibližně od začátku 18. století. V dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze najít příklady užití od r. 1770, v Jungmannově slovníku uvedeno není.

DERIVATIVES

všestranně (adverbium); všestrannost (substantivum, název vlastnosti); všestrannější, nejvšestrannější (komparativ, superlativ)

COLLOCATIONS

všestrann|ý

~ý atlet, běžec, cyklista, divadelník, duch, génius, hudebník, instrumentalista, jazzman, kumštýř, kutil, literát, lyžař, muzikant, pes, plavec, přírodovědec, sjezdař, slalomář, sportovec, učenec, umělec, vynálezce, výtvarník, vzdělanec ● ~ý boj, potlesk, rozvoj, talent, trénink ● ~é zájmy ● ~á atletka, cyklistka, hráčka, hudebnice, lyžařka, multiinstrumentalistka, muzikantka, plavkyně, rychlobruslařka, sjezdařka, sportovkyně, umělkyně, vokalistka, vrhačka, výtvarnice, závodnice ● ~á antologie, kritika, kultivace, láska, mechanizace, obratnost, opatrnost, péče, pohyblivost, politika, použitelnost, průprava, představivost, spokojenost, užitečnost, využitelnost, vzdělanost, způsobilost ● ~é přípravy ● ~é nadání, otáčení, uvítání, vzdělání

~ý charakterní herec ● ~ý pohybový rozvoj, pšeničný produkt ● ~á pohybová příprava ● ~é pohybové nadání

~ý jako kdo

takový ~ý

jazzově ~ý ● překvapivě ~ý, úžasně

být ~ý

~ý a systematický, vyvážený ● rychlý a ~ý

EXAMPLES

… jezdci Karlovi s koní seskočivše s nahými meči do dílny se řítili. Povstal z toho všestranný boj. (Václav Kliment Klicpera, Karel IV., 1856)

Jsme slečně díkem zavázáni, že se postarala o provedení této světoznámé zpěvohry na našem jevišti, a to tím větším, an i provedení celku zasluhuje všestranného uznání. (Zlatá Praha, 1864)

Volební listiny jsou dávno již k všestranné spokojenosti vypořádány, komise hledí jen na řádný průkaz předstupujícího voliče. (Jan Neruda, Obrazy z ciziny, 1872)

… žádný z našich inteligentů, kteří na čas nebo trvale dleli za životním povoláním ve Vídni, nevyvíjeli tak všestranné a obětavé činnosti jako dr Drozda. (Pavla Kyticová, Rodiče a děti, 1948)

…nic takového nenašel a to mi stačilo. Ne, nebyl schopen žádného všestranného hodnocení. Ledově jsme se rozloučili a já jsem šel na vzduch. (Ludvík Vaculík, Sekyra, 1966)

Jsem 165 cm vysoká pěkné postavy a slušného zevnějšku. Bude mi 27 let. Zájmy mám všestranné, povahu vážnější, citově založenou. (Vladimír Páral, Katapult, 1967)

Můj choť si tak přeje. Sehrajeme dva robry bridže, hosté se zvedají a k všestranné úlevě odcházejí. Na shledanou zas ve čtvrtek. (Vladimír Páral, Milenci a vrazi, 1969)

Péče pořadatelů byla skutečně všestranná, ať již šlo o ubytování v léčebném hotelovém domě v blízkosti letiště, návštěvu … (Letectví + kosmonautika, 17/1971)

Daniela Topičová je úžasně všestranná. Ta zná všechno možný. A dobře. Je mimochodem velice uznávaná kartářka … (Ivan Matoušek, Ego, 1997)

S tímhle druhem kontaktu jsem žádné zkušenosti neměl, nabídky inzerovaly všestranné uspokojení, šlo jen o to dotyčné ženě předtím všechno vysvětlit. (Milan Charoust, Ostrov, 2002)

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Ustálenými formulacemi jsou přívlastková spojení všestranná péče, všestranné nadání, všestranné vzdělání apod. nebo obraty typu k všestranné spokojenosti a dnes již trochu knižní dojít všestranného uznání; mimo ně jsou velmi častá atributivní syntagmata se substantivy pojmenovávajícími sportovce, umělce, vědce apod., např. všestranný atlet, všestranný génius, všestranný hudebník, všestranný lyžař, všestranný učenec, všestranný vynálezce, všestranný výtvarník atd.

GENERAL DISCUSSION

Ze srovnání adjektiva komplexní s jeho čtyřmi českými ekvivalenty vyplývá, že přejímka jako jediná vykazuje stylovou příznakovost, a to jednak ve smyslu odbornosti a formálnosti – její užití není tak všestranné, jako je tomu zejména u adjektiv celkový a úplný (souhrnný a všestranný jsou přece jen specifičtější a úže sémanticky zaměřené), jednak z důvodu zjevné cizosti, dané zejména grafémem x. Uživatelé jsou si však často vědomi i určitého příznaku módnosti a možná i snobství, které je s užíváním slova spojeno, proto může mít dle kontextu slovo i lehce ironický nádech. Ve Slovníku cizích slov z r. 1981 je uvedeno, že „nejde-li o odborný název", je slovo komplexní „nejednou módní a zbytečné".

Naznačeným významovým spektrům a míře obecnosti odpovídá i frekvence sledovaných adjektiv – nejčastější je celkový (200) a úplný (55), četnost přejímky komplexní je ve středu skupiny synonym, adjektiva souhrnný a všestranný jsou užívána nejméně (obě kolem 6 na milion slov). V kolokacích se jednotlivá adjektiva liší jen velmi málo, dílčí specifika jsou popsána u jednotlivých částí.

REFERENCES

ČES: Rejzek, J. Český etymologický slovník. Voznice: LEDA, 2001.

Český národní korpus - SYN. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. <http://www.korpus.cz>.

ESJČ1: Holub, J. – Kopečný, F. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1952.

ESJČ2: Machek, V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: NLN, 1997.

JS: Jungmann, J. Slovník česko-německý. Praha 1835–1839.

NASCS: Kraus, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2005.

PSJČ: Příruční slovník jazyka českého. O. Hujer, E. Smetánka, M. Weingart, B. Havránek, V. Šmilauer, A. Získal (eds.). Praha: SPN, 1935–1957.

SCS1: Rejman, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1966.

SCS2: Klimeš, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1981.

SČS: Pala, K. – Všianský, J. Slovník českých synonym. Praha, NLN, 1996.

SČSA: Slovník českých synonym a antonym. b. m.: Lingea, 2007.

SESJČ: Holub, J. – Lyer, S. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha: SPN, 1967.

SJČ1: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 1. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1937.

SJČ2: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 3. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1946.

SJČ3: Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 4. vyd. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952.

SSČ: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. J. Filipec, F. Daneš, J. Machač, V. Mejstřík (eds.). Praha: Academia, 2010.

SSF: Bečka, J. V. Slovník synonym a frazeologismů. III., upravené a doplněné vydání. Praha: Vyd. Novinář, 1982.

SSJČ: Slovník spisovného jazyka českého. B. Havránek, J. Bělič, M. Helcl, A. Jedlička (eds.). Praha: Nakl. ČSAV, 1960–1971.

TJČ: Klégr, A. Tezaurus jazyka českého. Praha: Academia, 2007.

AUTHOR

Diana Svobodová

PUBLISHED

20.10.2014