LOANWORD

konzultant

VARIANTS

konzultant, konsultant

DEFINITION

„kdo konzultuje" (SSJČ, NASCS), „kdo poskytuje konzultace (při studiu)" (SSJČ, NASCS), „odborný poradce" (NASCS, SČSA)

EXTRA-LINGUISTIC INFORMATION

Tradičně se pojem konzultant užívá ve školství, nejčastěji ve vysokoškolském prostředí, kde se jedná o osobu poskytující rady při zpracování závěrečné práce. V ostatních oborech se dříve vyskytoval tento výraz poměrně zřídka, ovšem v posledních přibližně dvaceti letech se s rozvojem obchodu, podnikání, různých druhů poradenství a dalších činností tohoto typu rozšiřuje spektrum profesí, mezi něž patří i konzultant / konsultant. Ve vymezeních tohoto pojmu (např. v inzerátech vyhledávajících kandidáty na tyto pozice) se obvykle uvádí, že to musí být osoba podrobně obeznámená s odvětvím, ve kterém pracuje, a mezi typické činnosti, jež jsou od něj / ní očekávány, patří např. analýzy požadavků klientů, návrhy optimalizace procesů a jejich realizace, podíl na projektech vycházejících z návrhů apod. Vhodnými předpoklady jsou schopnost analytického myšlení, prezentačních dovedností, uplatnění a realizace vlastních nápadů a další.

USAGE

Lexém je užíván v různých odvětvích obvykle jako odborný název, resp. oficiální pojmenování pracovní pozice, resp. funkce. V návaznosti na tyto činnosti je velmi častý v publicistice a mimo jiné také v inzerátech vyhledávajících osoby na dané pozice.

OTHER MEANINGS

TJČ uvádí ještě souvislost s významy: opora, profesionál a učitel.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Slovo je odvozeno z latinského slovesa consultatio, jež vzniklo ze sloves cōnsultāre „radit se", „ptát se na radu", resp. cōnsulere (příč. trpné consultus), viz také v češtině substantivum konzul.

Jedná se o činitelský název odvozený sufixem -ant v rámci mutační onomaziologické kategorie.

Ve starších slovnících se lze setkat s různými, dnes již neužívanými označeními rádců, resp. poradců, např. konsultor („rádce", SJČ1–3), konsulent („odborný poradce", „úředník živnostenské komory", SJČ1–3), konsultátor („rádce", „radní", SJČ2–3).

Výraz existuje v češtině ve dvou pravopisných formách konzultant a konsultant, ovšem základní je podoba odrážející výslovnost konzultant, jíž se také dnes jednoznačně dává přednost (poměr výskytů těchto variant v korpusu SYN je 13339 : 5). Starší podoba konsultant je ovšem také spisovná (viz Dodatek k Pravidlům českého pravopisu z r. 1994) a situace je podobná jako u všech ostatních přejatých slov, v nichž je v původním jazyce v psané podobě s a v češtině je vyslovováno z (např. kurz / kurs, fyzika / fysika, prezident / president atd.), pouze s výjimkou tzv. -ismů (např. impresionismus, organismus apod.), kde je za stylově neutrální považována podoba -ismus a adaptovaná varianta -izmus je příznaková.

WORD HISTORY

Substantivum konzultant je v češtině poměrně nové, v Příručním slovníku jazyka českého ještě jako samostatné heslo uvedeno není a v dokladech zpracovaných Lexikografickým oddělením ÚJČ AV ČR pro elektronickou podobu tohoto slovníku lze najít příklady použití od r. 1963.

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Ustálená spojení se vyskytují jen ojediněle, nejčastější jsou spojení typu specialista a konzultant nebo poradce a konzultant (zejména druhé z nich je výrazně pleonastické), případně verbální syntagmata přizvat konzultanta nebo najmout si konzultanta.

DERIVATIVES

konzultantka (přechýlené; konsultantka – SSJČ), konzultantův (posesivum individuální), konzultantský (posesivum druhové, význam v NSČ1: „poradenský", „konzultingový"); konzultantství (název vlastnosti), užívají se i kompozita typu konzultant-trenér

VARIANT

konzultant, konsultant

PRONUNCIATION

[konzultant]

GRAMMAR

substantivum, životné maskulinum, konzultanta, konzultantu/konzultantovi, N pl. konzultanti

FREQUENCY

Kolem 5 (5,21) na milion slov.

COLLOCATIONS

konzultant

personální ~ ● nezávislý ~, reprezentační ● PR ~

~ agentury, divize, firmy, linky, managementu, ministerstva, prezidenta, programu, projektu, seriálu, společnosti, trenéra

~ poradenské firmy (společnosti) ● ~ dálkového studia / pro dálkové studium ● ~ pracující pro firmu / u firmy

pozvat ~a, přizvat ● najmout si ~a, zeptat se ~a ● obrátit se na ~a

dělat ~a ● pracovat jako ~, působit

~ doporučuje, pomáhá, poskytuje, předává ● ~ podílí se na čem, zabývá se čím

expert a ~, poradce, specialista

EXAMPLES

… je tu široce rozvětvená síť odborníků – konzultantů (na státních pokusných hospodářstvích, na výzkumných ústavech, na zemědělských školách atd.), kde každý zemědělec dostane ihned takovou odbornou radu, jakou potřebuje. (Rudé právo, 256/1963)

Pak týdny, někdy měsíce sedí konzultant z dotazovaného poradního sboru v závodě… Sleduje, jak se pracuje… (Hospodářské noviny, 16/1964)

Součástí výchovného systému PO SSM jsou odznaky odbornosti. Těžištěm této vyšší výchovné formy je samostatná práce pionýrů pod vedením odborných konzultantů. (Věda a technika mládeži, 8/1979)

Samozřejmě, že odborná porota všechny práce (zaslané do soutěže SOČ – Středoškolské odborné činnosti) znovu bedlivě prostuduje, posoudí a vzájemně vyhodnotí, ale posudek od konzultanta by měl být prvním, a proto důležitým hodnocením. (Věda a technika mládeži, 4/1983)

… je právem lékaře vzdát se dalšího léčení, pokud se nemocný přikloní k jinému názoru konzultanta. (Helena Haškovcová, Lékařská etika, 1997)

Vůbec prvním programem, který začali učitelé a dobrovolní konzultanti vyučovat na středních školách, byla Aplikovaná ekonomie. (Computerworld, 5/1997)

Příkladem takových štábních útvarů jsou sbory konzultantů, které vytvářejí ministři. (Pavel Mates – Miloš Matula, Kapitoly z dějin a teorie veřejné správy, 1999)

Angličtí autoři hodnotili klinické vyšetření tří revmatologických konzultantů. Pokud specialisté vyšetřovali pacienty izolovaně, byla plná diagnostická shoda jen … (Karel Trnovský – Marie Sedláčková, Syndrom bolestivého ramene, 2002)

Úspora nákladů je velmi silný argument, na nějž firmy při výběrovém řízení slyší. PR konzultant se také může zaměřit na jediný obor a netříští svoji pozornost. (Marketing a media, 15. 3. 2004)

Polytechna Consulting, a.s., zahájila svou činnost v lednu 1997 jako zprostředkovatel a konzultant v oblasti mezinárodního obchodu s technologiemi, pracovními kapacitami a jinými nehmotnými … (Obchodní týdeník, 14/2006)

SYNONYM

poradce

PRONUNCIATION

[poratce]

GRAMMAR

substantivum, životné maskulinum, poradce, poradci

FREQUENCY

Kolem 44 (44,37) na milion slov.

DEFINITION

„osoba udílející rady v některých odborných otázkách" (PSJČ), „kdo udílí rady v odborných otázkách" (SSJČ), „kdo udílí (odborné) rady" (SSČ), „odborný rádce" (SJČ1–3), „rádce" (SSJČ, TJČ), „konzultant" (SČSA), „expert" (SČSA)

USAGE

Výraz není vázán na specifický obor nebo kontext, větší frekvenci lze najít v publicistice, ale je užíván obecně, včetně běžné řeči.

OTHER MEANINGS

TJČ uvádí ještě souvislost s významy: opora a profesionál.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Substantivum poradce je odvozeno v rámci mutační onomaziologické kategorie jako činitelský název od slovesa poradit, které je perfektivním derivátem slovesa radit. To má svůj původ ve starohornoněmeckém tvaru rāt (viz něm. raten, také anglicky read „číst", původně „vykládat", „hádat"), odvozeném od gótského slovesa rēdan. To pochází z předpokládaného indoevropského základu *rēdh- od *rē, z něhož je zřejmě odvozeno také např. latinské sloveso rērī „počítat", „domnívat se" (srov. v současné češtině adjektivum racionální).

Základ slovesa radit (a od něj v češtině odvozeného názvu výsledku děje rada) je všeslovanský, příbuznými slovy jsou v současném českém jazyce např. odradit, porada, poradenský, poradenství, poradit, poradna, poradní, rádce, radní, radnice, radniční, uradit se, zradit, zrada a zrádce.

WORD HISTORY

Výraz je velmi starý, v Jungmannově slovníku sice tvar poradce uveden není, nacházíme zde jen výrazy porada a poraditi, nicméně v dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze najít příklady použití od r. 1835.

DERIVATIVES

poradkyně (přechýlené substantivum); poradcův (posesívum individuální), poradcovský (posesívum druhové)

COLLOCATIONS

poradc|e

bezpečnostní ~e, diplomatický, ekonomický, finanční, hospodářský, investiční, odborný, politický, právní, soudní, technický, vojenský, zahraniční ● ministrův ~e, prezidentův

~e nezatížený čím, odpovědný za co

~e exministra, expremiéra, ministra, premiéra, prezidenta ● ~e controllingu, firmy, ministerstva

~e ve věci, v záležitostech ● ~e pro národní bezpečnost, privatizaci

skupina ~ů

jmenovat ~em, udělat ● mluvit s ~em, promluvit si ● odvolat ~e, přivolat

stát se ~em, být jmenován

~e přiznal, sdělil

~e a odborník ● konzultant a ~e, mluvčí

EXAMPLES

Jakožto ústřední a dohlédací orgán jich, jakož i odborný poradce ministerstva obchodu v těchto věcech vůbec při něm zřízen c. k. ústřední dozorce živnostenský… (Česká politika, 2/1907)

… náhodou jsem znal její jméno, Stáza, a rád bych se byl u milostivé paní v úloze prozřetelného poradce přimluvil. (Josef Svatopluk Machar, Při sklence, 1929)

Do Ruska si Dürych vzal jako vojenského poradce Štafla. (Jan Masaryk, Cesta, 1933)

A Haník platil daně nebo neplatil – copak je komu do toho? Říkají, že si můžeš zaplatit takového poradce a ten ti pomůže, abys neplatil. (Jiří Marek, Vesnice, 1949)

Někteří hitlerovští generálové se stali zvláštními poradci amerických a anglických „stratégů". Americké velení např. studovalo poznámky a instrukce hitlerovského tankového odborníka Guderiana. (Zdena Rozehnalová, Nová mysl, 1951)

Chlap je z Prahy, klidně může zasedat v koordinačním centru nebo být poradcem bůhví koho, takže pozor, tím vtipkováním si tě taky může prověřovat … (Zdena Frýbová, Hrůzy lásky a nenávisti, 1991)

Po letech si ho však humánní MN, jenž neznal zloby ni msty, vzal k sobě jako poradce pro zemědělskou politiku. (Pavel Verner, Pražské hyeny, 1994)

Dávno už se dohodli, že si Gábi, která pracuje pro jednoho daňového poradce, zařídí v Katčině starém pokojíku kancelář. (Irma Krauss, Katčiny sliby, 1996)

Po vynuceném odchodu z armády pracuje Richard Marcinko jako bezpečnostní poradce po celém světě. (Richard Marcinko, Profesionální válečník II, 1997)

Byl jsem pak do konce r. 1940 zaměstnán v centrále jako technický poradce, kamž jsem z Kostelce dojížděl. Na zakročení Gestapa jsem musel být propuštěn … (Jiří Daniel, Mé myšlenky se velice nepodobají dýmu, 1998)

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Ustálenými spojeními jsou nejčastěji substantivní syntagmata s neshodnými atributy, např. poradce ministra, poradce prezidenta, příp. spojení s přivlastňovacími adjektivy se stejným významem, např. prezidentův poradce, verbální spojení typu jmenovat poradcem nebo přivolat poradce a spojení typu poradce a konzultant (pleonastická).

GENERAL DISCUSSION

Český ekvivalent poradce je téměř 9 x častější než přejatý výraz konzultant. Kolokace obou výrazů jsou na první pohled velmi podobné, nicméně v některých významech (jež jsou ovšem např. v publicistice velmi frekventované) je ustálenější poradce (např. poradce prezidenta). Rozdíl bývá také ve vnímání dlouhodobosti a stálosti dané pozice nebo funkce, kdy poradce je chápán jako člověk působící delší dobu a více vázaný na jednu osobu, firmu, společnost atd. vyhledávající rady než konzultant, který je naopak chápán spíše jako odborník udílející rady příležitostně.

Toto je ovšem popis tradičního chápání, které je v posledních dvou desetiletích do jisté míry narušováno přejímáním modelů struktur firem a jejich obsazení zaměstnanci včetně jejich pojmenování – a zde se často pozice counsellor převádí na více zdomácnělé konzultant (i když ne vždy, i s pojmem counsellor se např. ve firemních nabídkách zaměstnání setkáváme také). Slovo konzultant se tak stává jednak módním a bývá také chápáno v trochu odlišnějším významu, který se může odrážet také např. v kolokacích typu poradce a konzultant, které jsou v podstatě v našem chápání pleonastické, ale mohou rozlišovat jednotlivé činnosti, zaměření a profesionální angažmá osob, jichž se tato označení týkají.

REFERENCES

ČES: Rejzek, J. Český etymologický slovník. Voznice: LEDA, 2001.

Český národní korpus - SYN. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. <http://www.korpus.cz>.

ESJČ1: Holub, J. – Kopečný, F. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1952.

ESJČ2: Machek, V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: NLN, 1997.

JS: Jungmann, J. Slovník česko-německý. Praha 1835–1839.

NASCS: Kraus, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2005.

NSČ1: Martincová, O. a kol. Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 1. Praha: Academia, 1998.

PČP: Pravidla českého pravopisu. 2. vyd. (s dodatkem MŠMT). Praha: Academia, 2005.

PSJČ: Příruční slovník jazyka českého. O. Hujer, E. Smetánka, M. Weingart, B. Havránek, V. Šmilauer, A. Získal (eds.). Praha: SPN, 1935–1957.

SCS1: Rejman, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1966.

SČSA: Slovník českých synonym a antonym. b. m.: Lingea, 2007.

SESJČ: Holub, J. – Lyer, S. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha: SPN, 1967.

SJČ1: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 1. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1937.

SJČ2: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 3. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1946.

SJČ3: Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 4. vyd. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952.

SSČ: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. J. Filipec, F. Daneš, J. Machač, V. Mejstřík (eds.). Praha: Academia, 2010.

SSJČ: Slovník spisovného jazyka českého. B. Havránek, J. Bělič, M. Helcl, A. Jedlička (eds.). Praha: Nakl. ČSAV, 1960–1971.

TJČ: Klégr, A. Tezaurus jazyka českého. Praha: Academia, 2007.

AUTHOR

Diana Svobodová

PUBLISHED

17.03.2014