LOANWORD

toxický

DEFINITION

„jedovatý" (PSJČ, SSJČ, SSČ, NASCS, SCS1, SČSA, TJČ, SESJČ, ČES), „otravný" (PSJČ, SSJČ, NASCS, SČSA, ČES), „otrávený" (SSČ), „škodlivý" (TJČ)

EXTRA-LINGUISTIC INFORMATION

Toxicita (substantivum, které se sledovaným adjektivem bezprostředně souvisí) je vlastnost chemických sloučenin, spočívající ve vyvolání otravy osob nebo zvířat, které látku požily, vdechly nebo absorbovaly přes kůži.

V zásadě všechny chemické sloučeniny mohou být při užití příliš velkého množství toxické. Například i požití velkého množství vody může rozvrátit homeostázu a způsobit člověku smrt. Rovněž prakticky všechny syntetické léky jsou ve větším množství toxické, přičemž čím jsou účinnější, tím jsou toxičtější.

OTHER MEANINGS

Lékár. „toxická dávka" – nejmenší množství dávky, které působí onemocnění organismu a příznaky otravy.

USAGE

Jedná se o odborný název vyskytující se zejména v odborných textech, příp. v publicistice, mimo ně je frekventovaný méně, v běžné řeči se užívá poměrně zřídka.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Adjektivum toxický pochází z novolatinského tvaru toxicum „jed", pocházejícího z řeckého toxikón „jed na šípy", souvisejícího s adjektivem toxikós „týkající se střelby z luku", „střelecký" se základem tóxon „šíp", „střela" (ČES), také „luk" (SESJČ).

WORD HISTORY

Adjektivum toxický je v češtině užíváno přibližně od druhé poloviny 19. století, v Jungmannově slovníku zahrnuto není, v dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze najít příklady použití od r. 1923.

MULTI-WORD EXPRESSIONS

V češtině se nevyskytují ustálená spojení v pravém slova smyslu, ale velmi častá a typická jsou atributivní syntagmata se substantivy typu toxický plyn, toxické chemikálie, toxická složka, toxické zplodiny apod.

DERIVATIVES

toxicky (adverbium); toxičnost (název vlastnosti); toxičtější, nejtoxičtější (komparativ, superlativ); toxík (argotismus užívaný pro pojmenování uživatele drog, narkomana, resp. toxikomana, viz např. NSČ1, SNČ); v češtině se užívá ještě přejatý derivát toxicita a od původního základu odvozené verbum toxikovat (obvykle ve tvaru perfektivního derivátu intoxikovat)

VARIANT

toxick|ý

PRONUNCIATION

[toksickí]

GRAMMAR

adjektivum, tvrdý typ, m., n. toxického, toxickému, f. toxické

FREQUENCY

Kolem 6 (6,28) na milion slov.

COLLOCATIONS

toxick|ý

~ý had ● ~ý acetaldehyd, alkaloid, benzen, bioplyn, čpavek, dioxin, druh, dusitan, dým, ftalát, herbicid, chrom, insekticid, kal, kouř, kov, kyanid, materiál, metabolit, mrak, náklad, nápoj, nitrobenzen, odpad, oxid, ozón, pesticid, plyn, popílek, prach, přípravek, sediment ● ~ý ekvivalent, stav, šok, účinek / účinky ● ~é exhaláty, výpary ● ~á ryba ● ~á bylina, houba, rostlina, sinice ● ~á část, hmota, hračka, chemikálie, kampaň, kapalina, látka, pára, rtuť, skládka, sloučenina, složka, směs, substance, usazenina, žíravina ● ~á hypotéka, koncentrace, nezávadnost, psychóza, střela ● ~é chaluhy ● ~é emise, zplodiny ● ~é zvíře ● ~é barvivo, kadmium, rozpouštědlo ● ~é poškození, spojení, uštknutí, zamoření, znečištění ● ~á aktiva

~é chlorované uhlovodíky, polychlorované bifenyly ● ~á chemická látka

málo ~ý, méně, poměrně, silně, velice, vysoce, značně

být ~ý

EXAMPLES

… badatel se domnívá, že by mohl nedostatek některého vitaminu působiti tak, že by se stala některá složka stravy toxickou. (Thomayerova sbírka přednášek a rozprav z oboru lékařství, 1923)

K výrobě těchto nápojů používá se zmíněného dřevného lihu, který má mnoho zplodin toxické povahy … (Právo, 4. 12. 1935)

… škodlivé toxické účinky alkoholu jsou pak mnohem mohutnější než jeho účinky blahodárné. (Jiří Štefl, Život a smrt, 1941)

Hlavním toxickým produktem výfukových plynů je kysličník uhelnatý, který vzniká nedokonalým spalováním. (Věda a technika, 12/1970)

Dohoda o zákazu vývoje, výroby a skladování bakteriologických (biologických) a toxických zbraní a o jejich zničení bude zpřístupněna k podpisu 10. dubna … (Rudé právo, 74/1972)

… Viktor Panc přizván k šetření na místo, při němž konstatováno, že smrt nastala akumulací toxických par technického rozpustidla Chlorex 600, jehož nebezpečnost byla zemřelému nepochybně známa … (Vladimír Páral, Mladý muž a bílá velryba, 1985)

Doporučil jsem okamžité vyústění tenkého střeva (ileostomii) k odvedení toxického obsahu z těla. Profesor Knobloch váhal, nebyl zvyklý dělat takovou operaci a obával se … (Zdeněk Mařatka, Paměti, 1997)

… koupila jsem si čaj Himal z Nepálu, který má posilovat imunitní systém, vylučuje toxické látky z organismu, podporuje činnost ledvin. To budu zdravá! (Madla Vaculíková, Drahý pane Kolář…, 1999)

Genetické mechanismy souvisejí se selekcí buněk, které se stávají resistentní vůči toxické chemikálii a může vzniknout až resistentní buněčný klon. (Miloň Tichý, Toxikologie pro chemiky, 2005)

… zaplavit řeku chemikáliemi a odpadky se nebojí. Jsou na její vodu odmala zvyklí. Desítky tisíc tun toxických odpadních vod denně „obohatí" Burigangu. To ale nebrání zdejším mrňousům v čilém potápění … (Lidé a země, 5/2009)

SYNONYM

jedovatý

PRONUNCIATION

[jedovatí]

GRAMMAR

adjektivum, tvrdý typ, m., n. jedovatého, jedovatému, f. jedovaté

FREQUENCY

Kolem 12 (12,28) na milion slov.

DEFINITION

„chovající v sobě jed" (PSJČ, SSJČ), „obsahující jed" (SJČ1–3, SSČ), „otravný" (PSJČ, SSJČ, SJČ1–3, SSČ, SČS, SČSA), „otrávený" (SSF), „jedový" (SČS, SČSA, ČES), „škodlivý" (TJČ)

OTHER MEANINGS

1. bot. součást odborných názvů typu „rulík jedovatý" (Atropa belladonna), „locika jedovatá" (Lactuca virosa), „lýkovec jedovatý" (Daphne mezereum), „škumpa jedovatá" (Rhus toxicodendron) apod.;

2. zool. součást odborných názvů typu „snovačka jedovatá" (Latrodectus mactans), „zápřednice jedovatá" (Cheiracanthium punctorium) apod.;

3. „jizlivý", „zlomyslný";

4. „mající nějakou (nepříjemně působící) vlastnost v příliš velké míře" (např. „jedovatý vítr").

USAGE

Výraz má široké užití, vyskytuje se jak v odborných textech, tak v publicistice i v běžné řeči; ve svém základním významu se jeví jako bezpříznakový.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Adjektivum jedovatý je všeslovanského původu, možné jsou ovšem dva výklady: podle prvního pochází z předpokládaného praslovanského tvaru *ědъ, pocházejícího podle ČES nejspíš od slovesa *ěsti „jíst", souvisejícího s předpokládaným indoevropským kořenem *ēd-, tedy vlastně „otrávené jídlo". Podle druhého výkladu může být slovo spojeno s německým výrazem Eiter „hnis", souvisejícím z řeckým oĩdos „otok", pocházejícím z předpokládaného indoevropského základu *oid- „odtékat", „hnisat" (ESJČ2), „vřed" (ESJČ1).

WORD HISTORY

Adjektivum je velmi staré, v dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze najít příklady užití od r. 1801, v Jungmannově slovníku je uvedeno také.

DERIVATIVES

jedovatě (adverbium); jedovatost (substantivum, název vlastnosti); jedovatější, nejjedovatější (komparativ, superlativ); zastaralými deriváty jsou jedovatina („jedovatá látka") a jedovatět („stávat se jedovatým"), oba viz SJČ1–3

COLLOCATIONS

jedovat|ý

 ~ý brejlovec, had, chřestýš, chřestýšovec, korálovec, mikroorganismus, pavouk, plaz, rejnok ● ~ý pavučinec, rulík, strom, tis, ucháč ● ~ý dráp, osten, trn, zub ● ~ý alkaloid, benzen, čpavek, dioxin, etylenglykol, fosgen, freon, chlorovodík, kyanid, kyanovodík, lektvar, materiál, metanol, metylalkohol, nápoj, perchlor, pesticid, plyn, prach, produkt, ricin, sirovodík, toxin, vinylchlorid, vzduch ● ~ý druh ● ~á kobra, korálovka, ryba, tarantule, závojenka, žába ● ~á bedla, bylina, čirůvka, hlíva, houba, chaluha, muchomůrka, pečárka, plíseň, rostlina, škumpa, vláknice ● ~á hořčina, chemikálie, látka, návnada, slina, voda, zplodina ● ~á střela ● ~é zvíře ● ~é býlí ● ~é semínko ● ~é kadmium ● ~é DDT ● ~é uštknutí ● ~é kouřové zplodiny

pěkně ~ý, smrtelně, značně

být ~ý

EXAMPLES

Právě si připíjeli Buhaza s králem na dlouhé přátelství, když Radaza … králi do koflíku jedovatý nápoj vlila … (Božena Němcová, Národní báchorky a pověsti, 1845)

Zelené moře létalo ke břehu rozsvětlené, rozzářené, rozhořené, jako miliony stříbrných plamenů, měnících se v zářivou zelenou modř, v jedovatou stříbřící se zeleň. (Růžena Svobodová, Barvy Jugoslávie: obrázky z cest, 1911)

… má velryba sírobřichá s výbuchy vypouštěla na malé rybky, které chtěla pozřít, omamnou jedovatou kyselinu, které později dal anglický učenec … teď se již nepamatuji, jak jsem ho nazval …(Jaroslav Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, 1922)

Všecky lidi považoval za původně dobré; nevěřil, že jsou mezi nimi rození jedovatí plazi ba dravci v lidské podobě … (Eliška Krásnohorská, Co přinesla léta, 1928)

Jen s mákem měla Milka potíže. Kupec jí řekl, že mák „nevede", neboť je to prý plodina jedovatá. (Marie Majerová, Havířská balada, 1938)

Jedovaté lijáky stokrát mi odplavily role, která jsem oral,
stokrát jsem dešťům je vyrval,
neb padaly z nízka, z špinavých, rozdraných mraků…
(Jiří Wolker, Mladistvé práce veršem, 1954)

… jak je tedy nejbohatší na zdraví? A Mistr odpověděl: Je možné, aby se v srdci nastřádaly jedovaté šťávy, aby došlo k otokům, rakovině, vředům, ranám, ztrátě citlivosti nebo ochrnutí … (Ladislav Fuks, Pan Theodor Mundstock, 1963)

… nepříjemné, zejména pro lidi, kteří vyrostli v Evropě. Tou první je hmyz a druhou několik druhů jedovatých rostlin. Je bohužel skutečností, že celý americký kontinent je „obdařen" hmyzem … (Ladislav Haňka, S puškou a udicí Severní Amerikou, 1995)

… dramaticky urychleném zhoršování životního prostředí, na němž záviselo přežití lidstva. Četl o jedovatých průmyslových odpadech a výfucích automobilů, o znepokojivém objevu ozónových děr … (Jiří Polák, Závody, 2003)

Byl celý šťastný, že se mu podařilo najít Alíka, který vůbec nebyl jedovatý a ani trošku nebezpečný. Ale to věděl jen Mokomba a naši kamarádi z Party kluků. (Daniel Kühnl, Správná parta a kouzelný míč, 2007)

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Za typická a velmi frekventovaná spojení lze považovat atributivní syntagmata typu jedovatý had, jedovatá bylina, jedovatá houba, jedovatá látka, jedovatá zplodiny; za ustálené lze považovat spojení smrtelně jedovatý.

SYNONYM

otravný

PRONUNCIATION

[otravní]

GRAMMAR

adjektivum, tvrdý typ, m., n. otravného, otravnému, f. otravné

FREQUENCY

Kolem 2 (1,81) na milion slov.

DEFINITION

„působící otravu" (PSJČ, SSJČ, SSČ), „jedovatý" (PSJČ, SSJČ, SSČ, SČSA, SSF, SČS, TJČ), „otravující" (SJČ1–3), „škodlivý" (TJČ)

OTHER MEANINGS

„působící nepříjemný pocit, nepříjemnou náladu", „nudný", „znechucující"

USAGE

Výraz otravný se vyskytuje v různých typech textů, vč. odborných, setkáváme se s ním i v běžné řeči; ve svém základním významu je v podstatě bezpříznakový.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Otravný je účelové adjektivum odvozené v rámci transpoziční onomaziologické kategorie od slovesa otrávit, jež je perfektivním derivátem slovesa trávit. Jeho významový vývoj je poměrně bohatý (viz ESJČ2), pravděpodobně má své předstupně ve staročeském slovese tráviti s významy jak „živit se", resp. „vynakládat", tak „otravovat", a v jeho přepokládaném předchozím praslovanském tvaru *traviti, jež je považováno za opětovací sloveso k *truti. To pochází z předpokládaného indoevropského základu *treu- „drobit", „třít", u něhož následoval ve slovanských jazycích posun k významu „spotřebovávat", „požívat (zvláště o potravě)", ale také „dávat jed (do jídla)" (ČES).

WORD HISTORY

Adjektivum je velmi staré, v dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze najít příklady užití od r. 1842, v Jungmannově slovníku je uvedeno s významem „jedovatý".

DERIVATIVES

otravně (adverbium); otravnost (substantivum, název vlastnosti); otravnější, nejotravnější (komparativ, superlativ)

COLLOCATIONS

otravn|ý

~ý kouř, plyn, vzduch, zápach ● ~é výpary ● ~é účinky ● ~á látka, pára

bojové / chemické ~é látky

pěkně ~ý, velmi, značně

být ~ý

EXAMPLES

Tvůj dech je otravný jako jed, a tvoje srdce tvrdý led! (Karel Jaromír Erben, Kytice, 1853)

… ani jeho jména neznali, neboť taky přiléval v hořký kalich jeho života po krůpějích otravných, palčivých, žíravých … (Ignát Herrmann, Na různé adresy, 1902)

… v drátech potečou pramínky elektřiny, už nikdy nezavoní sladce pestré květy, ulice naplní otravné plyny, však ještě tak jako boží duch se vznášel nad propastmi, nad domy zakletými v železo … (Jaroslav Seifert, Město v slzách, 1920)

… A když se toho člověk nadýchá, tak ho to drobet otráví nebo rozjaří, že? Rozhodně, člověče, to není nic jiného než otravné plyny, asi se nějak vyvinují spalováním uhlí v tom tvém karburátoru … (Karel Čapek, Továrna na absolutno, 1922)

Kacířské a rouhačské knihy se rozmohly jako otravné býlí. Hle, už i lid se viklá ve svém přesvědčení a poctivosti! (Antonín Šrámek, Dubrovník, 1947)

Čpavá, těžká, dusící – otravná vůně, vycházející z otvoru plynového kohoutu… (Čestmír Jeřábek, Podivná průvodkyně, 1948)

… byl jedem podaným v číši vína otráven šéfredaktor Denního hlasu Karel Konipas, který účinkům otravné látky na místě podlehl. Karel Konipas patřil k předvoji pozitivně smýšlejících redaktorů … (Jan Zábrana, Vražda v zastoupení, 1967)

Já dělám scouting, jiný lidi střílej nebo pracujou ve výbušninách nebo otravných plynech a jiný zase jsou odborníci na styk s médiema. (Ondřej Neff, Reparátor, 1997)

V duchu jsem uvažovala, co ten prevít vymyslil. Bojová otravná látka skapávala z jeho slov, až člověk žasl, že nepoleptala koberce na podlaze! (Jiří Svejkovský, Mrtvý ze Zlaté stoky, 2005)

… specialisti se tady dohodli, že podle posledních testů Janovi ty plíce plně nefungujou a že ten otravný kysličník uhličitý dále vyrábí v krvi, což vede k špatným stavům. (Ladislav Matějka, Korespondence, 2008)

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Ustálená spojení se nevyskytují, nicméně typická a frekventovaná jsou spojení typu otravný kouř, otravný plyn, otravné výpary, bojové otravné látky a chemické otravné látky, ustálená spojení v pravém slova smyslu se nevyskytují.

GENERAL DISCUSSION

Ze srovnání adjektiva toxický s jeho dvěma českými ekvivalenty vyplývá, že přejímka jako jediná vykazuje stylovou příznakovost, a to jednak ve smyslu terminologickém (vyskytuje se v podstatě jen jako odborný název, významově se nepřenáší ani nedeterminologizuje), jednak po stránce formální (písmeno x je zřetelným důkazem cizosti slova a takto je vnímají i běžní uživatelé). Na rozdíl od ní se domácí výrazy užívají jak ve svých významech původních (a to i v odborných kontextech), tak ve významech přenesených uvedených výše a souvisejících s obecně negativním hodnocením, subjektivně nepříjemnými pocity apod., zejména to platí o adjektivu otravný, u nějž toto chápání v současnosti spíše převažuje.

Po stránce frekvence je nejčastější adjektivum jedovatý, které se jeví po všech stránkách jako nejuniverzálnější; přejímka toxický tvoří asi polovinu jeho výskytu, nejméně časté je adjektivum otravný (poměr toxický : otravný v korpusu SYN je 1 : 6,8).

V kolokacích se všechna tři adjektiva liší jen velmi málo – přestože počty jednotlivých spojení vykazují jistou variabilitu, jejich struktura ani typy výrazů, s nimiž se sledovaná adjektiva pojí, příliš výrazné nejsou.

REFERENCES

ČES: Rejzek, J. Český etymologický slovník. Voznice: LEDA, 2001.

Český národní korpus – SYN. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. <http://www.korpus.cz>.

ESJČ1 Holub, J. – Kopečný, F. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1952.

ESJČ2: Machek, V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: NLN, 1997.

Jungmann, J. Slovník česko-německý. Praha 1835–1839.

NASCS: Kraus, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2005.

NSČ1: Martincová, O. a kol. Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 1. Praha: Academia, 1998.

PSJČ: Příruční slovník jazyka českého. O. Hujer, E. Smetánka, M. Weingart, B. Havránek, V. Šmilauer, A. Získal (eds.). Praha: SPN, 1935–1957.

SCS1: Rejman, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1966.

SČS: Pala, K. – Všianský, J. Slovník českých synonym. Praha, NLN, 1996.

SČSA: Slovník českých synonym a antonym. b. m.: Lingea, 2007.

SESJČ: Holub, J. – Lyer, S. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha: SPN, 1967.

SJČ1: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 1. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1937.

SJČ2: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 3. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1946.

SJČ3: Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 4. vyd. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952.

SNČ: Slovník nespisovné češtiny. J. Hugo, M. Fidlerová, K. Adámková, Z. Juránková (eds.). Praha: Maxdorf, 2009.

SSČ: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. J. Filipec, F. Daneš, J. Machač, V. Mejstřík (eds.). Praha: Academia, 2010.

SSF: Bečka, J. V. Slovník synonym a frazeologismů. III., upravené a doplněné vydání. Praha: Vyd. Novinář, 1982.

SSJČ: Slovník spisovného jazyka českého. B. Havránek, J. Bělič, M. Helcl, A. Jedlička (eds.). Praha: Nakl. ČSAV, 1960–1971.

TJČ: Klégr, A. Tezaurus jazyka českého. Praha: Academia, 2007.

AUTHOR

Diana Svobodová

PUBLISHED

14.3.2015