EXPLOZE, VÝBUCH
| LOANWORD | exploze |
| DEFINITION | „prudké uvolnění energie v důsledku stlačení plynů, výbuch" (NASCS), „…prudká chemická reakce" (SCS) |
| EXTRA-LINGUISTIC INFORMATION | V základním významu se rozlišuje několik typů exploze:
Opakem výrazu je v základním významu termín imploze, užívaný téměř výhradně jako odborný název v oblasti fyziky, astronomie apod., jeho frekvence je však mnohonásobně nižší (korpus SYN: imploze 86 : exploze 1690) Vedla slova výbuch (s širším spektrem významů vč. přenesených) je dalším možným synonymem detonace (uvádí ji SSJČ, výraz se však užívá pouze v souvislosti s výbušninami), dalšími termíny jsou erupce a brizance. Vzhledem k často pociťované expresivní konotaci může být slovo užíváno i jako proprium – např. název taneční skupiny. |
| USAGE | Užívá se jako odborný název zejména v technických oborech, v chemii a ve fyzice (viz základní definice) a také ve fonetice (viz další významy slova) |
| OTHER MEANINGS |
TJČ uvádí ještě významy: hojnost, náhlý zvuk, rozmach, rozvoj a vzestup. |
| ETYMOLOGY/STRUCTURE | Z lat. exlosio od explodere (tvar participia explosus), slož. z ex- a plodere „tlouci" s var. plaudere „tleskat" (srov. aplaus) |
| WORD HISTORY | Přejato po r. 1839, v Jungmannově slovníku ještě zahrnuto není, ale ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století je výraz již běžně používán. |
| MULTI-WORD EXPRESSIONS | Důlní exploze, sopečná exploze atd. ve vazbě na obor, v němž se slovo vyskytuje. |
| DERIVATIVES | exploziva, explozivní, explozivně, explozivnost, explozitivní, explodovat |
_______________________________________________________________________________________________________________
| VARIANT | exploze, explose |
| PRONUNCIATION | [eksploze] |
| GRAMMAR | Substantivum, femininum, exploze, explozi. |
| FREQUENCY | Kolem 13 na milion slov. |
| COLLOCATIONS | exploz|e mohutná ~e, ohromná, prudká, velká, ohlušující, tlumená, menší ● důlní ~e, sopečná, pokusná ~e boková ~a plynů, granátu, bomby chvíle ~e, okamžik, místo, princip, epicentrum vidět ~i, slyšet způsobit ~i došlo k ~i ~e se ozývají, nastala, zatřásla (čím), zabila (koho) jedna ~a ● dvě ~y ● tucet ~í |
| EXAMPLES | I tato smíšenina (vodíku s kyslíkem) ještě hoří, avšak s tím rozdílem, že dotknouc se hořícího tělesa náhle a pojednou shoří, při čemž silné třasknutí čili bouchnutí (explosí) se stane. (Vojtěch Šafařík, Chemie, 1860) … tak se kupř. (dynamit) nesmí vozit osobním vlakem…, nýbrž pouze nákladním, aby při možné explosi lidé nepřišli o život. (Paleček, 1874) Ještě v živé paměti trvá totiž letošní explose parního kotlu na parníku Františka Josefa. (Antonín Vávra, Naše doba, 1899) Synu, vy jste explose v permanenci! (Fráňa Šrámek, Léto, 1915) Svět v nehybné ploše se rozpadl nehlasnou explosí; věci hranaté a masivní se tyčily praskajíce, člověk u svého stolu se rozložil všemi směry prostoru cítě své bohaté rozvětvení a své pohyby ponořené do světa. (Karel Čapek, Boží muka, 1917) Kouř z explosí munice se držel ve velké mlze. (Josef Durdík in PSJČ) … o čem fysika mluví jako o hmotě a explosi, biologie jako fressen a und gefressen verden, o tom se na úrovni lidské mluví jako o oběti … (Josef Šafařík, Cestou k poslednímu, 1992) Brokovnice zahřměla. Chodba byla najednou plná doznívající exploze, kouře, střelného prachu a rozprášené omítky. (Pavel Frýbort, Vekslák 2, 1993) Roty třetího praporu s jinou částí Srbů zmocňují se po několika výstřelech a explozích bomb starodávné kazaňské pevnosti tak rychle, že v ní zajmou celý latyšský pluk. (František Langer, Železný vlk, 1994) A pak se nám tohle dvakrát nic směje z jeviště dutým smíchem a zesíleno v explozi moderní technikou, hrozí zbořit celé to naše, beztak již tolikrát otřesené divadlo. Vladimír Vokolek: Absurdanda, 1995) Mezi potenciální ohrožení ve většině případů patří požár, exploze, toxicita, koroze, záření, hluk, vibrace, zabití elektrickým proudem, mechanická porucha a další zvláštní druhy ohrožení. (Aleš Bernatík, Prevence závažných havárií, 2006) |
_______________________________________________________________________________________________________________
| SYNONYM | výbuch |
| PRONUNCIATION | [víbuch] |
| GRAMMAR | Substantivum, maskulinum, výbuchu. |
| FREQUENCY | Kolem 33 na milion slov. |
| DEFINITION | „prudké uvolnění energie, doprovázené tvorbou přehřátých, silně stlačených plynů; prudká expanze plynů nebo páry vůbec; hluk, rána tím způsobená" (SSJČ, SSČ) „prudký rozkladný pochod, spojený s uvolněním velkého množství plynů, tepla, síly a tlaku" (PSJČ) |
| OTHER MEANINGS |
TJČ uvádí ještě významy: hojnost, náhlý zvuk, rozmach, rozvoj a vzestup. |
| USAGE | Slovo užívané jak v odborných názvoslovích, tak v běžném jazyce – zde ve všech svých významech. |
| ETYMOLOGY/STRUCTURE | Slovo výbuch je jako název děje odvozeno v rámci transpoziční onomaziologické kategorie od slovesa vybouchnout, prefigovaného derivátu perfektivního tvaru bouchnout, jehož imperfektivním protějškem je iterativum bouchat. To je onomatopoického původu, srov. citosl. buch!, které však V. Machek (ESJČ) uvádí jako postverbální. Vedle tvaru bouchati uvádí také buchati, bušiti, buchotati, b(o)uchnouti; stč. búchati, buchnúti; slovesný tvar je všeslovanského původu, Machek uvádí také příbuznost se slovenským buchať, búšiť a zabúšiť sa („zamilovat se" – viz také české zabouchnout se), lid. buchta („rána do zad") apod. Příbuzným slovem je také např. rozbuška (SESJČ) |
| WORD HISTORY | Výraz (v podobě wýbuch, u, m., wybuchnutj) je uveden v Jungmannově slovníku z r. 1839). |
| COLLOCATIONS | výbuch silný ~, ohlušující, hromový, velký, menší, tlumený ● chemický ~, atomový, termonukleární ● jiskřivé ~y jisker ~ způsobený chemickou n. jadernou reakcí dunění ~ů, místo ~u, v případě ~u, série ~ů ~ plynu, trhaviny, bomby, zátky ● ~y v dolech ● ~ uhelného prachu, parního kotle, jaderné bomby, rachejtle slyšet ~ ozval se ~ , ~ otřásl budovou, ~ porazil (někoho/něco), ~ odhodil (někoho/něco), roztrhal (někoho/něco), rozmetal (něco) dojít k ~u |
| EXAMPLES | Poslední doba byla nám pravým Islandem, tu mrazivý led událostí, onde výbuchy válečné sopky, kteréž celé krajiny lávou svou pokryly a jen málo mezi tím míst zelených, naděje budoucnosti. (Jan Neruda, Feuilleton, 1866) Teď zablesklo se, řev boje přehlušil hromový výbuch – rána, jež vzduchem i zemí zatřásla. Vše se zachvělo. (Alois Jirásek, Z bouřlivých dob, 1879) … i ve dne zněl u tunelu kladiv ruch, třesk motyk, dynamitu výbuchy … (Jaroslav Vrchlický, Co život dal, 1883) Akropolis byla částečně vyhozena do povětří výbuchem skladiště prachu, když r. 1687 Benátčané obléhali Athény. (Eliška Krásnohorská, Byron: Harold, 1890) Marie skočila je schodům, pádila ke schodům a vyřítila se do chodby nad nimi rozklenuté. Vtom jí zahučel do uší výbuch střelné rány. (Antal Stašek, Na rozhraní, 1908) V tom praskl nedaleko granát, třísky jeho se rozpraskly, a když zážeh a výbuch minul, leželo několik mladíků na dlažbě ve své krvi. (Alois Jirásek in PSJČ) Musíte se habilitovat. Ohromná kariéra. Atomové výbuchy, rozbití prvků, báječné věci. Věda, především věda! My se dohodneme, že? (Karel Čapek, Krakatit, 1924) Strašný výbuch Vesuvu za císaře Tita přikryl celé město Pompejí popelem a lávou. (Josef Svatopluk Machar in PSJČ) … když si předtím obrovským napětím plynů prorazila průchody a vytvořila horu, z jejíhož vrcholu se pak výbuchem vyleje žhavá hmota, láva. Tak vznikají sopky. (Jan Matzal Troska, Peklo v ráji, 1997) Zvláštní přístroj spektrohelioskop umožňuje pozorování vodíkových výbuchů na Slunci a měření jejich rychlostí. (Hubert Slouka, Pohledy, 1947) Kromě běžných způsobů se svařují kovy třením, za studena i výbuchem. (Květy, 1972) Zbýval tedy bůh deistů, a ten byl, jak známo, úplně zbytečný. Dnes ho cudně nazýváme „výbuchem praatomu" a taky doznáváme, že o něm nelze říct dál nic. (Egon Bondy, Leden na vsi, 1977) Kouzelník souhlasil, že výbuch sopky na povel bude ještě přesvědčivějším důkazem námořníkova božství. (Eduard Bakalář, Moderní společenské hry, 1980) A jaký větší trabl může na oběžné dráze nastat, než výbuch palivové nádrže! Ti tři, Romita, Aschwell a Flynn, tvořili dohromady tým kdykoliv připravený k nasazení … (Ondřej Neff, Milénium: Země ohrožená, 1992) … nepříjemné demonstrace několika buřičů. Zahlédl transparenty požadující okamžité zastavení jaderných výbuchů a rozzlobil se na policii, že je nedokázala včas odstranit – ale to byly jen maličkosti … (Jiří Polák, Závody, 2003) |
| MULTI-WORD EXPRESSIONS | výbuch bomby, výbuch nálože, výbuch sopky, výbuch Vesuvu – nejčastější jsou spojení s postponovanými neshodnými substantivními přívlastky v genitivu, jejichž významy odpovídají příslušným sémantickým oblastem |
| DERIVATIVES | výbuchový; vybuchnout, vybuchovat; vybuchlý; výbušnina; výbušný; zast. vybuchati, vybuchávati |
_______________________________________________________________________________________________________________
| GENERAL DISCUSSION | Diskuse užívání variant exploze – výbuch: v současné češtině je výraz exploze chápán jako odborný název, v běžném jazyce se užívá jen výjimečně, případně může mít expresivní konotaci (zvláště v přenesených významech – viz výše). Zejména prefix „ex-", resp. v něm obsažený grafém/foném „x" zvýrazňuje jeho stylovou příznakovost ve smyslu jak odborně terminologickém, tak ve smyslu „cizosti". Naopak domácí výraz výbuch je užíván jak v základním, tak v přeneseném slova smyslu častěji, přestože se také jedná o odborný název, je jeho terminologická příznakovost vnímána méně výrazně a původně interjekční původ může dle kontextu lépe vystihovat expresivní složky významu tohoto lexému. Diskuse pravopisných variant explose – exploze: slovník PSJČ z r. 1937 uvádí pouze variantu explose (s naznačenou výslovností -ze a deriváty explosiva, explosivně, explosivní, explosivnost a explosivný), slovník SSJČ z r. 1960 varianty obě (a deriváty explosní / explozní, explosiva / explozíva, explosivní / explozívní). V Pravidlech českého pravopisu se v roce 1993 objevila pouze varianta exploze, na základě Dodatku k pravidlům z r. 1994 byla zavedena dubleta exploze / explose a slovo bylo zařazeno mezi ty přejímky, v nichž se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z] a podoby se z se považují za základní, tedy stylově neutrální, a podoby se s jsou stylově příznakové, proto se užívají ve specifických (např. úzce odborných) textech. V korpusu SYN je výskyt těchto variant (bez odvozenin) 16962 : 34. Termín explozivní / explosivní nebyl utvořen v češtině, jedná se o morfematicko-morfologickou adaptaci latinského termínu explosivus. |
_______________________________________________________________________________________________________________
| REFERENCES | ČES: Rejzek, J. Český etymologický slovník. Voznice: LEDA, 2001. Český národní korpus - SYN. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. <http://www.korpus.cz>. ESJČ: Machek, V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: NLN, 1997. Jungmann, J. Slovník česko-německý. Praha 1835–1839. NASCS: Kraus, J. A kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2005. OSN: Ottův slovník naučný. Praha 1888–1909. PČP: Pravidla českého pravopisu. 2. vyd. (s dodatkem MŠMT). Praha : Academia, 2005. PSJČ: Příruční slovník jazyka českého. O. Hujer, E. Smetánka, M. Weingart, B. Havránek, V. Šmilauer, A. Získal (eds.). Praha: SPN, 1935–1957. SCS: Rejman, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1966 SESJČ: Holub, J. – Lyer, S. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha: SPN, 1967. SJČ1: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 1. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1937. SJČ2: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 3. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1946. SNČ: Slovník nespisovné češtiny. J. Hugo, M. Fidlerová, K. Adámková, Z. Juránková (eds.). Praha: Maxdorf, 2006. SSČ: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. J. Filipec, F. Daneš, J. Machač, V. Mejstřík (eds.). Praha: Academia, 2010. SSJČ: Slovník spisovného jazyka českého. B. Havránek, J. Bělič, M. Helcl, A. Jedlička (eds.). Praha: Nakl. ČSAV, 1960–1971. TJČ: Klégr, A. Tezaurus jazyka českého. Praha: Academia, 2007. |
_______________________________________________________________________________________________________________
| AUTHOR | Diana Svobodová |
| PUBLISHED | 10.04.2013 |