FANOUŠEK, OBDIVOVATEL, PŘÍZNIVEC, STOUPENEC

 

LOANWORD

fanoušek

DEFINITION

lid. horlivý nadšenec, zejm. zaujatý stoupenec některého sportovního klubu" (PSJČ), „ob. člověk mající náruživý, fanatický zájem o nějakou činnost, zvl. např. o sportovní utkání, a projevující jej často přepjatým straněním" (SSJČ), „nadšený, fanatický přívrženec" (SSJČ), „náruživý přívrženec určitého sportu, mužstva apod." (SSČ, ČES), „fanda" (SSČ), „horlivý diletantský nadšenec pro sport, pro radio apod." (SJČ1), „horlivý nadšenec, zanícenec pro …" (SJČ2), „ob. fanatický přívrženec (sportu)" (SESJČ), „nadšený příznivec určitého sportovního klubu (mužstva)" (SNČ), „přítel" (SČSA)

EXTRA-LINGUISTIC INFORMATION

Fanoušek je osoba projevující náklonnost k určitému subjektu (např. sportovnímu týmu, hudební skupině či celému oboru lidské činnosti), který podporuje a doufá v jeho úspěchy a rozvoj. Původ ze slova fanatic není náhodný, někteří z fanoušků totiž pro subjekt své náklonnosti dokážou obětovat vše ostatní a v jeho podpoře se chovají skutečně až fanaticky.

USAGE

Výraz se užívá především v oblastech, v nichž se náklonnost osob k nějaké činnosti projevuje, tj. ve sportu, moderní hudbě atd., v souvislosti s nimi pak také v publicistice. Častý je rovněž v běžné řeči.

OTHER MEANINGS

TJČ uvádí ještě souvislost s významy: oslavovatel a podporovatel.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Slovo fanoušek pochází z anglického tvaru fanatic (viz v češtině fanatik, adjektivum fanatický), zkráceně fan. Podle ČES se jedná o expresívní novotvar s žertovným přikloněním k domáckým podobám jména František (s hypokoristiky Fanouš a Fanoušek; dalším tvarem je také domácká podoba Fanda – zde v apelativizované podobě fanda).

Podle SESJČ jde pouze o expresívní variantu k adaptované podobě slova fanatik.

První vydání Slovníku jazyka českého z r. 1937 se vývojem slova zabývá explicitně: „Naše řeč odvozuje z fanatik vlivem osob. jména, ale spíše je to z angl. fan („příznivý" /SJČ2 na tomto místě uvádí ekvivalent „oddaný"/), přikloněním k Fanoušek; ženský tvar někdy fanda (-dy)." Zajímavé je zde zařazení slova fanda mezi feminina – dnes se považuje za maskulinum, ženské pojmenování je fanynka (i když to může mít dle kontextu i lehce pejorativní nádech).

WORD HISTORY

Substantivum fanoušek je v češtině užíváno přibližně od začátku 20. století, v dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze najít příklady použití od r. 1920.

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Ustálená spojení se vyskytují v podobě atributivních syntagmat typu hokejový fanoušek / fanoušek hokeje, nadšený fanoušek, fanoušek Baníku apod.

DERIVATIVES

fanouš, fanda (expresiva, viz SSJČ) + fandit (verbální derivát); fanynka (přechýlené); fanouškův (posesivum individuální); fanouškovský (posesivum druhové); fanouškovství (název vlastnosti); fanouškovat (sloveso, viz SJČ2), kompozita: fanklub + fanklubák, fanklubačka (NSČ1), nově se užívá původní anglický tvar plurálu fans, adaptovaná podoba je fanové (tj. fanouškové, NSČ2), vyskytují se i původní anglická kompozita fansite (webová stránka vytvářená fanoušky nebo zaměřená na fanoušky někoho, něčeho), fantext (text na webových stránkách vytvořený fanoušky někoho, něčeho) – viz NSČ2; zastaralým tvarem kompozita je radiofanoušek (SJČ1)

_______________________________________________________________________________________________________________

 

VARIANT

fanouš|ek

PRONUNCIATION

[fanoušek]

GRAMMAR

substantivum, životné maskulinum, fanouška, fanoušku/fanouškovi, N pl. fanouškové/fanoušci, L pl. fanoušcích/hovor. fanouškách

FREQUENCY

Kolem 120 (119,56) na milion slov.

COLLOCATIONS

fanouš|ek

automobilový ~ek, comicsový, filmový, fotbalový, hokejový, rockový, sportovní ● cizí ~ek, domácí ● nadšený ~ek, zuřivý ● rádiový ~ek (SJČ1)

~ek dychtící po vítězství, obléhající stadion, oslavující vítězství ● ~ek zvyklý na pohodlí ~ek zvyklý sledovat

~ek Baníku / Liverpoolu / NHL / Sparty / Slávie ● ~ek týmu~ek domácích, fotbalistů, hostujících, hostů ● ~ek artrocku, hokeje, klubu, kopané, motorismu, techna, technohudby

zast. ~ek pro football (PSJČ)

část ~ků, davy, generace, skupina, tisíce ● nadšení ~ků, srdce, zlost

vstupenky pro ~ky

nadchnout ~ky, (ne)zklamat, udivovat

~ek čeká, hází, chce, uvidí ● ~ci běsnili, bučeli, křičeli, skandovali, šíleli, vtrhli, vypískali, vyprovázeli, vytloukali, vyvolávali, zdemolovali, zničili

EXAMPLES

Protože je má sestra opravdový rybový fanoušek, dovedla by snad – no, ještě jsme to nezkusily, vykouzlit i z jedné kapří ploutve pokrm pro bohy. (Lidové noviny, 16. 12. 1939)

V paměti všech filmových fanoušků žije dodnes jeden z nejinteligentnějších filmových zvířecích představitelů, čistokrevný vlčák Rin Tin Tin. (Zlín, 43/1939)

Ze srdcí technických fanoušků elektřiny však nevyhnal Edison tvrdohlavou víru v automobil elektrický, elektromobil. (Václav Gutwirth, Příklad Františka Křižíka, 1941)

Bartalli byl při závodě zákeřně napaden francouzskými „fanoušky" a bylo s ním nakládáno tak, že nebyl schopen nastoupiti jízdu. (Mladá fronta, 186/1950)

Obvodní komisař ztratí úřední strohost a naráz se stane automobilovým fanouškem. (Jiří Hanzelka – Miroslav Zikmund, Afrika I., 1953)

Skotové slaví letos sto let své existence. Navíc startovali na mistrovství světa naposledy před šestnácti lety, což znamená, že mnozí fanoušci čekají na letošní šanci už ve vysokém věku. (Mladý svět, 39/1973)

Další nebezpečí tkví v tom, že by i pokojní fotbaloví fanoušci mohli být díky mediálnímu zpravodajství označeni za potenciální násilníky. (Michael Kunczik, Základy masové komunikace, 1995)

Přibližně polovina z celkem šestapadesáti skladeb dosud předtím nevyšla, nicméně fanouškové je tak či onak znali ze stovek pirátských desek, ačkoli sotva v takové kvalitě … (Antonín Matzner, Beatles, 1996)

… velice vydřené výkupné právě za to štěstí, o němž ani deset milionů fanoušků před TV nemělo ponětí. (Věroslav Mertl, Přemítání o věcech vezdejších, 1997)

Ostatně láska ke sportu neopustila Blatného ani v Anglii. I tady zůstává nadšeným fanouškem fotbalu a tenisu. (Josef Kroutvor, Fernety, 1998)

… když naši hokejisté porazili sbornou komandu a rozjaření fanoušci je nadšeně zvedali na koně svatého Václava,… (Jan Schwarz, Už vím, kde bydlí Jeduděs, 2000)

_______________________________________________________________________________________________________________

 

SYNONYM

obdivovatel, zast. obdivovač (Tyl), zast. obdivce (Čapek-Chod) – viz SSJČ

PRONUNCIATION

[obďivovatel]

GRAMMAR

substantivum, životné maskulinum, obdivovatele, obdivovateli

FREQUENCY

Kolem 7 (6,57) na milion slov.

DEFINITION

kdo obdivuje" (PSJČ), „kdo se obdivuje někomu, něčemu" (SSJČ), „kdo projevuje obdiv" (SSČ), „ctitel" (SSJČ), „nadšený ctitel" (SJČ1–3), „příznivec, nadšenec, expr. fanoušek" (SČSA), „vychvalovatel" (TJČ)

USAGE

Výraz není vázán na specifický obor nebo kontext, větší frekvenci lze spatřovat v publicistice, ale je užíván obecně, včetně běžné řeči.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Substantivum obdivovatel je odvozeno v rámci mutační onomaziologické kategorie od slovesa obdivovat, jedná se o činitelský název. Sloveso obdivovat má svůj základ v předpokládaném praslovanském kořeni *divъ, které lze odvozovat z indoevropského *deios, jež nacházíme v latině ve tvaru dīvus „božský". Podle ČES nastal významový posun ve smyslu „bůh – božský – úžasný zázrak", jsou však nejasnosti ve vztahu ke slovesu dívat se a adjektivu divý. SESJČ uvádí, že sloveso dívat se znamenalo původně „pozorovat něco se zálibou, s obdivem" (odtud diviti se, div), podle ESJČ1 měla staročeština jen tvar diviti se ve tvaru podívati sě čemu a substantivum dívanie znamenalo obdiv. Také podle ESJČ2 základ div souvisí se slovesem dívati se, kde převládl významový odstín údivu, prvotně znamenalo údiv, podiv.

WORD HISTORY

Výraz je velmi starý, jeho základ je v češtině přítomen od počátků vývoje českého jazyka. V Jungmannově slovníku tvar obdivovatel uveden není, nacházíme zde jen výrazy obdiv, obdivení, obdiviti, obdivování. V dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze najít příklady použití od r. 1808.

DERIVATIVES

obdivovatelka (přechýlené), obdivovatelův (posesívum individuální), obdivovatelský (posesívum druhové)

COLLOCATIONS

obdivovatel

dřívější ~, fanatický, horoucí, mladý, mužský, nadšený, největší, tajný, vášnivý, velký první ~ její ~, můj, svůj, tvůj

~ antiky, beatles, bonsají, fašismu, funkcionalismu, jiřinek, koní, krás, krásy, květin, motorek, nacismu, panenek, renesance, surrealismu, umění, zakladatele ~ (Adolfa) Hitlera, Fidela Castra, Margaret Thatcherové, Marxe, Mussoliniho, Napoleona, Stalina

~ hereckého (umění), historických (obrazů), italského (umění), krásných (žen), křehké (krásy), legendárního (umění), papírových (loutek), parních (lokomotiv), přírodních (krás), rychlých (motorek), silných (aut), šikovných (rukou), výtvarného (umění), ženských (vlastností)

davy ~ů, hlouček, spousta

dovolit ~ům, mít několik ~ů, patřit k ~ům, řadit se mezi ~e, setkat se s ~i, uděloval ~ům, zaslat ~ům

~é se shlukovali, se scházeli ~é vyhledávají

~ a napodobitel přátelé a ~é, milovníci

EXAMPLES

Ona (Aninka) smála se domnělým mukám svých obdivovatelů, a vítězství své nad nimi slavila způsobem bodré mladice, jež povědoma si jest své krásy. (Josef Bohuslav Malý, Aninka, 1837)

Kníže Schwarzenberg ale kromě šlechty sotva najde v Rakousích mnoho milovníků a obdivovatelů. (Karel Havlíček Borovský, Národní noviny, 1849)

Pro ni (kněžnu) nežily v té době plesy, rozkoše života, ona netonula ve víru zábav, neměla davy zbožňovatelů, obdivovatelů, lichotníků, nenaučila se mezi nimi otupovat cit, nadšení; naopak v tichých jejích komnatách propukával cit vždy mocněji. (Bohumil Havlasa, V družině dobrodruha krále, 1875)

Hedvábné punčochy, nachrlené americkými stroji, rozšiřují okruh svých obdivovatelek a obdivovatelů ve všech vrstvách. (Naše doba, 37/1930)

Všecka ta desítiletí, kdy přijímala hold obdivovatelů, ještě se odrážela z jejího pohledu, ale také vítězný blesk, když viděla své méně šťastné polosestry závistí blednout. (Pavla Kytlicová, Rodiče a děti, 1948)

Dvě nohaté dívky, které se na obrovském dřevěném kole předváděly v nových bikinách kruhu obdivovatelů, přestaly výskat, jedna ztratila rovnováhu a spadla do vody. (Josef Škvorecký, Lvíče, 1969)

Odvrátili se od ní i Václav Nebeský, Jan Čejka, Jan Hanuš a Matouš Klácel, milenci a obdivovatelé platoničtí. Cožpak se o takových neříká, že vytrvávají nejdéle? (Josef Urban, Poslední tečka za Rukopisy, 1998)

Téměř úměrně s růstem počtu milionů vězňů v zemích Východu rostl počet vzdělaných obdivovatelů společenského zřízení těchto zemí na Západě. (Jiří Krupička, Stará pevnost, 2001) 

Žádné vetřelce nepotřebují a dávají to znát. Štípou a koušou, takže se musel malý obdivovatel mraveniště z údivu nad přírodními prapodivnostmi vzpamatovat. Dal se na útěk. (Ivan Renč, Tajemství posledního večera, 2006)

… nebo přírodních památek, které se tu navíc příliš nevyskytují, pokud by člověk nebyl obdivovatelem krajiny, zničené desítky let trvající bezohlednou exploatací povrchových dolů. (Petr Eidler, Sebranka, 2007)

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Ustálenými spojeními jsou opět nejčastěji atributivní syntagmata, obvykle s adjektivy vyjadřujícími míru nebo intenzitu náklonnosti, např. fanatický obdivovatel, nadšený obdivovatel, vášnivý obdivovatel, velký obdivovatel apod.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

SYNONYM

příznivec

PRONUNCIATION

[přízňivec]

GRAMMAR

substantivum, životné maskulinum, příznivce, příznivci

FREQUENCY

Kolem 76 (76,17) na milion slov.

DEFINITION

přívrženec, stoupenec" (PSJČ, SSJČ, SSČ), „kdo projevuje někomu přízeň" (PSJČ, SSJČ), „kdo projevuje někomu podporu" (SSČ), „podporovatel" (PSJČ), „přítel" (SSJČ, SSČ), kdo osvědčuje přízeň ke komu, k čemu" (SJČ1–3), „sympatizant, hovor. fanoušek" (SČSA)

OTHER MEANINGS

mecenáš" (SSJČ, SSČ, SSF), „ochránce" (SSF), „patron, dobrodinec" (SČSA)

TJČ uvádí ještě souvislost s významy: apoštol, následovatel, nástupce, podřízený, schvalovatel a věřící.

USAGE

Výraz se užívá různých významových oblastech, nejčastěji ve sportu a hudbě, frekventovaný je v publicistice, užívá se i v běžné řeči.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Substantivum příznivec je odvozeno v rámci mutační onomaziologické kategorie od adjektiva příznivý jako název nositele vlastnosti. Základové adjektivum pak je odvozeno od substantiva přízeň, které se vyvinulo od předpokládaného praslovanského tvaru *prijaznь, *prьjaznь, které bylo odvozeno od *prijati, *prьjati (viz současné české sloveso přát a slovenské substantivum priazeň), ve staročeštině byly tvary přieti, přiezn. Podle SESJČ praslovanský základ *prьja- souvisí s německým výrazem Freund, tedy vlastně „milující", který se vyvinul z gótského tvaru frijōn „milovat", v němčině pak freien „ucházet se o dívku" (odtud staročeské frej, frejíř, nově frajer, frajerka), nebo v angličtině friend „přítel".

WORD HISTORY

Výraz je velmi starý, jeho základ je v češtině přítomen od počátků vývoje českého jazyka, v Jungmannově slovníku je uvedeno heslo příznivec, příznivý, v dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze najít příklady použití od r. 1790.

DERIVATIVES

příznivkyně (přechýlené); příznivcův (posesívum individuální), příznivecký (posesívum druhové); příznivectví (název vlastnosti)

COLLOCATIONS

přízniv|ec

další ~ec, místní, mocný, mnohý, nadšený, takzvaný, velký, věrný, zanícený, zarytý můj ~ec, svůj

~ec (auto)tuningu, běžek, bigbeatu, cyklistiky, cykloturistiky, dechovky, fantastiky, folku, fretek, klubu, klusáků, kopané, motorismu, skateboardingu, techna, technohudby, ultrapravice, víry

~ec adrenalinových (sportů), motoristického (sportu), nejpopulárnějšího (zpěváka), sjezdového (lyžování)

klub ~ců, okruh, řada, stovky

mít ~ce, nepotěšit, nezklamat, oslovit, získat být ~cem, stát se

~ a přítel

EXAMPLES

Literatura velmi se pozdvihla, poněvadž svými příznivci (rodem z Medicie) brzy za první prostředek k oblažení a zvelebení země uznána byla. (Matěj Milota Zdirad Polák, Cesta do Itálie, 1820)

Jeho výtečná, v skutku umělecká hra na housle záhy mu získala v hudební Praze znamenitých přátel a příznivců. (Josef Jiří Kolár, Muzikanti, 1867)

Čtrnáctiletý opustil Hamerling klášter a žil pak ve Vídni se svou matkou v poměrech těsných, v studiích pouze některými příznivci podporován. (Jaroslav Vrchlický, Studie, 1892)

Stará židovská obec v Amsterodamě
dostala poctou převzácného hosta,
je kanovník to v lisabonském chrámě
příznivec její, Uriel de Costa.
(Adolf Hejduk, Oběti, 1920)

Pepina získala sice už za ty čtyři dny příznivce a přátele, směla-li věřit všem pohledům, když se blížila s džbány piva … (Franz Kafka, Zámek, 1922)

A. Meillet se však později zase vrátil mezi příznivce rousselotovského směru, prohlásiv registrační fonetické metody za skutečný pokrok. (Bohuslav Hála, Úvod do fonetiky, 1948) 

V jednom okamžiku se zdálo, jako by naši příznivci měli převahu. Zápas s Rybínem začal. Byl tvrdý jako žádný z předcházejících. (Stanislav Rudolf, Metráček, 1969)

… je tomu pár dní, co mi jeden výtečný zlatník z Čech, velký příznivec a znalec muzeí, o něm vyprávěl. (Ladislav Fuks, Vévodkyně a kuchařka, 1983)

Toho dne bylo v Dřetovicích, okres Kladno, ovzduší krajně napjaté a dusné. Místní příznivci Sparty Dřetovice chodili zachmuření a jen občas mrakem jejich obav švihlo sluníčko naděje … (Jan Drda, Milostenky nemilostné, 1995)

… a to navzdory tomu, co v úleku postřehl už i Karel Čapek, sám příznivec relativismu, když napsal, že na světě je přítomno něco absolutního… (Věroslav Mertl, Tiché zahrady, 1998)

Zarmoutila mnohé čtenáře jeho literárních deníků a próz, zasáhla přátele i příznivce proslulého domu na Hradčanském náměstí. (Josef Kroutvor, Fernety, 1998)

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Za ustálená lze považovat spojení s adjektivy, např. nadšený příznivec, věrný příznivec, a také spojení s genitivními substantivními atributy, např. příznivec kopané, příznivec lyžování.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

SYNONYM

stoupenec

PRONUNCIATION

[stoupenec]

GRAMMAR

substantivum, životné maskulinum, stoupence, stoupenci

FREQUENCY

Kolem 18 (17,5) na milion slov.

DEFINITION

kdo se staví za ideje, zásady někým hlásané, kdo je podporuje" (PSJČ), „kdo je někomu, něčemu nakloněn, oddán" (SSJČ), „kdo se za něco, za někoho staví" (SSČ), „kdo je přítelem něčeho" (SSJČ), přívrženec" (PSJČ, SSJČ, SSČ, SJČ1–3, SSF, SČSA), „zastánce, příznivec, sympatizant" (SČSA)

OTHER MEANINGS

Významy zastaralé, dnes již neužívané: 1. „potomek" (PSJČ, SSJČ), „následovník" (PSJČ, SSJČ), 2. „sourozenec" (PSJČ).

TJČ uvádí ještě souvislost s výrazy apoštol, následovatel, ochránce slabých, podporovatel, podřízený, schvalovatel a učeň.

USAGE

Lexém se užívá v různých oblastech, má však charakter spíše knižní, v běžné řeči je ojedinělé.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Základ slova stoupenec je všeslovanského původu, odvozený od přepokládaného praslovanského kořene *stǫp- (*stǫpati, *stǫpiti), jenž byl dle ČES asi odvozen od nedoloženého *stepti (1. os. prez. *stępǫ), s nímž souvisí i novočeské tvary stopa, stoupa a stupeň. Ve staročeštině byl tvar slovesa stúpati. Původní kořeny zřejmě souvisejí s indoevropským základem *stā- „stát", resp. *(s)tep-, ESJČ2 upozorňuje na podobnost s německým tvarem stempfen. V nové češtině jsou příbuznými slovy stoupat (základové pro derivát stoupenec), stoupání, stoupavý, stupátko, nastoupit apod.

WORD HISTORY

Základ výrazu je velmi starý, nicméně derivát stoupenec je novější, v Jungmannově slovníku uveden není a dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze najít příklady použití od r. 1814.

DERIVATIVES

stoupenka (SSJČ), stoupenkyně (přechýlené); stoupencův (posesívum individuální), stoupenecký (posesívum druhové); stoupenectví (název vlastnosti)

COLLOCATIONS

stoupenec

britští ~ci, horliví, mocní, nadšení, oddaní, početní, poslední, věrní, zapálení Havlovi ~ci, Hitlerovi, Leninovi ~ec Husův

~ec expředsedy, Usámy ~ec Al-Káidy, darwinismu, Hamase, kalicha, míru, nenásilí, práva, pučistů, socialismu, štvanic, taoismu ~ec všeho pokrokového

~ec anarchistického (hnutí), baskické (strany), extremistického (proudu), militantního (proudu), radikálního (hnutí), reformátorských (snah), sesazeného (prezidenta), svrženého (diktátora), šíitského (hnutí), umírněného (hnutí)

hádky ~ců, skupiny, útočiště spory mezi ~ci

hlásit se ke ~cům / mezi ~ce, patřit ke ~cům

být ~cem, stát se

~ci se pokoušejí, pomáhají, prohlašují

EXAMPLES

Spojil-li se zajisté císař se Soběslavem, říše česká octnula se v opravdovém nebezpečí, jelikož i knížata měli tam své stoupence, i jiných lidí nespokojených nebyl nedostatek. (František Palacký, Dějiny, 1854)

… a právě v takové době musili stoupenci oné myšlenky, stavové pod obojí, skoro v úplné bezčinnosti vyčkávati příštích událostí (František Ladislav Čelakovský, Osvěta, 1873)

Vlastní pragmatism najde se tedy teprve dvacet let po Pierceovi u Williama Jamesa, Johna Deweye a F. C. S. Schillera (profesora v Oxfordě), k nimž přibyli jiní více méně pragmatisté v Americe a Anglii … záhy přistupují stoupenci i na evropské pevnině. (Karel Čapek, Pragmatismus, 1917)

Hitler byl už v plném a bezpečném požitku moci, když dal schytat několik set svých někdejších stoupenců i odpůrců, ne proto, aby byli postaveni před řádné soudy, nýbrž aby byli bez procesu povražděni. (Jaroslav Stránský, Hovory k domovu, 1945)

Husovi stoupenci se začali nazývat podobojí nebo latinsky utrakvisté. Podle přijímání z kalicha se jim také říkalo kališníci. (Dějepis III pro střední školy, 1950)

… lidi kolem stánků a kolem vchodu do hospody. Většinou byli opilí. Opilci jsou nejvěrnější stoupenci folkloristických podniků. Poslední stoupenci. Mají aspoň jednou za čas vznešený důvod se napít … (Milan Kundera, Žert, 1967)

V té chvíli jsem zatoužil být malířem. Ne stoupencem abstraktního expresionismu, ale realistou typu akademika Gerasimova… (Josef Škvorecký, Mirákl, 1972)

… slavily se šedesáté narozeniny Masarykovy. Vedle početných článků v denním tisku, kterými stoupenci a žáci jeho hleděli oslavit svého mistra, vydala i Česká mysl slavnostní číslo… (Zdeněk Kalista, Josef Pekař, 1994)

Evropští novináři a jejich čtenáři, kteří jsou stoupenci svobody a lidských práv, nesmějí připustit zánik Lidových novin, volala nadace… (František Janouch, Nadace Charty 77, 1998)

… je jedno, sedí-li tam Masaryk nebo Havel, jsou proklínáni různými partajními vůdci i jejich stoupenci prostě proto, že se snaží, aby demokracie znamenala skutečnou mnohohlasost … (Ivan Klíma, Kostlivec pod kobercem, 2005)

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Ustálená jsou spojení s adjektivy typu horlivý stoupenec, nadšený stoupenec, oddaný stoupenec apod., podobně jako spojení s neshodnými přívlatky, např. stoupenec hnutí, stoupenec prezidenta a další.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

GENERAL DISCUSSION

Z hlediska frekvence je nejčastější přejímka fanoušek, méně početný je výskyt ekvivalentu příznivec (poměr 12 : 7). Domácí výrazy obdivovatel a stoupenec jsou výrazně méně časté (v poměru k přejímce fanoušek 17 : 1, resp. 6 : 1). Z hlediska významového a stylistického lze mezi nimi nacházet určité rozdíly: přejímka fanoušek je považována za výraz spíše hovorový, případně slangový. Analogie s domáckou podobou křestního jména František v podobách Fanouš, Fanoušek a Fanda (a koneckonců i Fanynka) je zcela specifická a může vést k zajímavé homonymii (resp. homofonii), ovšem především je v důsledku své pozitivní konotace v rozporu s významem fanatičnosti, jenž je výrazu s důsledku mezijazykové interference etymologicky přisuzován, a obtížně se také kontextově spojuje s projevy rowdies, chuligánství, násilí při sledování sportovních utkání apod.

Výraz stoupenec je naopak spíše knižní, vyskytuje se více ve formálních a starších typech textů. Obdivovatel může mít vedle základního významu i podtext náklonnosti ve smyslu zamilovanosti (často platonické). Jako nejvíce neutrální a všestranně uplatnitelné se z tohoto hlediska jeví domácí slovo příznivec.

Zajímavé jsou kolokace, které jsou u všech čtyř výrazů velmi podobné – adjektivní syntagmata s přívlastky nadšený, horlivý, oddaný, velký apod. nacházíme v podstatě u všech, stejně jako názvy objektů náklonnosti a zájmu v pozici postponovaných atributů, tj. fanoušek/příznivec/stoupenec hokeje, kopané (jen obdivovatel nebývá užíván v souvislosti se sportem),  fanoušek/obdivovatel/příznivec hudby (různého druhu), fanoušek/příznivec sportovního klubu, obdivovatel/příznivec/stoupenec konkrétní osoby apod. Podobností a kontextových a významových překryvů je mezi nimi velmi mnoho, roli při konkrétním užití hrají obvykle výše uvedené důvody stylistické.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

REFERENCES

ČES: Rejzek, J. Český etymologický slovník. Voznice: LEDA, 2001.

Český národní korpus - SYN. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. <http://www.korpus.cz>.

ESJČ1: Holub, J. – Kopečný, F. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1952.

ESJČ2: Machek, V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: NLN, 1997.

JS: Jungmann, J. Slovník česko-německý. Praha 1835–1839.

NSČ1: Martincová, O. a kol. Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 1. Praha: Academia, 1998.

NSČ2: Martincová, O. a kol. Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2. Praha: Academia, 2004.

PSJČ: Příruční slovník jazyka českého. O. Hujer, E. Smetánka, M. Weingart, B. Havránek, V. Šmilauer, A. Získal (eds.). Praha: SPN, 1935–1957.

SČSA: Slovník českých synonym a antonym. b. m.: Lingea, 2007.

SESJČ: Holub, J. – Lyer, S. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha: SPN, 1967.

SJČ1: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 1. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1937.

SJČ2: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 3. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1946.

SJČ3: Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 4. vyd. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952.

SNČ: Slovník nespisovné češtiny. J. Hugo, M. Fidlerová, K. Adámková, Z. Juránková (eds.). Praha: Maxdorf, 2009.

SSČ: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. J. Filipec, F. Daneš, J. Machač, V. Mejstřík (eds.). Praha: Academia, 2010.

SSF: Bečka, J. V. Slovník synonym a frazeologismů. III., upravené a doplněné vydání. Praha: Vyd. Novinář, 1982.

SSJČ: Slovník spisovného jazyka českého. B. Havránek, J. Bělič, M. Helcl, A. Jedlička (eds.). Praha: Nakl. ČSAV, 1960–1971.

TJČ: Klégr, A. Tezaurus jazyka českého. Praha: Academia, 2007.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

AUTHOR

Diana Svobodová

PUBLISHED

2.03.2014