FENOMENÁLNÍ, NEOBYČEJNÝ, VYNIKAJÍCÍ, VÝBORNÝ

 

LOANWORD

fenomenální

DEFINITION

„neobyčejný" (PSJČ, SSJČ, NASCS, SCS2, SSČ, SČS, SSF, SČSA), „vynikající" (SSJČ, NASCS, SCS2, SSČ, SJČ1–3, SČS, SSF, SČSA), „výborný" (SSJČ, NASCS, SCS2, SČS, SSF, SČSA, TJČ), „(zvlášť) znamenitý" (PSJČ, SSJČ, NASCS, SCS1, SCS2, SJČ1–3, SČS, SSF, SČSA, TJČ), „výjimečný" (SCS1), „mimořádný" (SCS1), „zvláštní" (SCS1), „podivuhodný" (SCS1, SJČ1–3), „výtečný" (SČS, SSF, SČSA), „zázračný" (TJČ)

EXTRA-LINGUISTIC INFORMATION

Základ, od něhož bylo adjektivum odvozeno (v němčině, z níž pak přešlo do češtiny, viz dále), tj. substantivum fenomén, znamená „jev", „to, co se člověku ukazuje", a to bez rozlišení, zda se jedná o skutečnost, nebo klam. V empirických vědách je to obecné označení pro pozorovaný jev (věc, událost, proces apod.) Ve filozofii znamená „čistý jev", tj. „to, co se samo ukazuje, a tak, jak se samo ukazuje", bez jakýchkoli dalších předpokladů.

USAGE

Výraz není kontextově omezen, vždy je však chápán jako silně příznakový, označující skutečně velmi vysokou míru vlastnosti. Poměrně častý je v publicistice, v běžné řeči naopak řídký.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Adjektivum fenomenální bylo do češtiny převzato prostřednictvím německého adjektiva phänomenal (to bylo odvozeno ze substantiva Phänomen – ČES), pocházejícího z latinského slova phaenomenon a to z řeckého fainomenon „zjevující se" (SESJČ), „úkaz, jev", odvozeného od faínomai „ukazuji se, jsem viditelný" (ČES).

WORD HISTORY

Adjektivum fenomenální je v češtině užíváno přibližně od konce 18. století, v Jungmannově slovníku zahrnuto není, v dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze najít příklady použití od r. 1836.

MULTI-WORD EXPRESSIONS

V češtině se nevyskytují ustálená spojení v pravém slova smyslu, ale velmi častá a typická jsou atributivní syntagmata se substantivy pojmenovávajícími výjimečné osobnosti (sportovce, umělce apod.) obecnými nebo vlastními jmény, např. fenomenální plavec, fenomenální trumpetista, resp. fenomenální Etiopan, fenomenální Tiger Woods apod. V obecném významu se často užívá spojení něco fenomenálního, výjimečnost bývá ještě zdůrazňována adverbii míry, např. naprosto fenomenální, zcela fenomenální apod. 

DERIVATIVES

fenomenálně (adverbium); fenomenálnost (substantivum, název vlastnosti); fenomenálnější, nejfenomenálnější (komparativ, superlativ)

_______________________________________________________________________________________________________________

 

VARIANT

fenomenální

PRONUNCIATION

[fenomenálňí]

GRAMMAR

adjektivum, měkký typ, m., n. fenomenálního, fenomenálnímu, f. fenomenální

FREQUENCY

Kolem 4 (4,00) na milion slov.

COLLOCATIONS

fenomenáln|í

běžec, biatlonista, cellista, golfista, hobojista, houslista, improvizátor, kytarista, mílař, oštěpař, plavec, sjezdař, slalomář, sprinter, spurtér, šachista, trumpetista, tyčkař, vrchař, vytrvalec ● ~í člověk~í ryzák Etiopan, Jamajčan, Nor, Švýcar, Texasan ● Federer, Phelps, Tiger Woods ● comeback, přednes, talent, úspěch, výkon ● houslistka, koulařka, kytaristka, sopranistka, tyčkařka ● ~í paměť, práce ● ~í nadání, sólo

něco ~ího

australský plavec, etiopský vytrvalec, jamajský běžec, marocký atlet ● bluesový kytarista vypravěčský talent finská sopranistka

naprosto , opravdu vážně, zcela

být

EXAMPLES

(Jakub Pixa kopal na zahradě a přišel na uhlí.) Pan Pixa z tohoto fenomenálního nálezu div se nezbláznil. (Karel Tůma, Z českých mlýnů, 1892)

Vedle fenomenálního nadání rozhodovala u Maupassanta v první řadě vůle proniknouti… (Jaroslav Vrchlický, Devět kapitol o nejnovějším románu francouzském, 1900)

Snad ve spoustě té mládeže, jež na mne dělala dojem hudebních blbců, byla (dívka) něčím fenomenálním? (Antonín Sova, Povídky, 1903)

Trochu více techniky a bude to fenomenální. Od prvního večera ti říkám, že jsou tanečnice passé … (Božena Benešová, Člověk, 1920)

Jak jenom vystihl (jasnovidec) povahu toho (vraha) Millera a motivy jeho činu, to je prostě, pane Janowitz, to je fenomenální… (Karel Čapek, Povídky z jedné kapsy, 1929)

… spěchám Vás oloupiti o 12 K, jež račte laskavě zaslati, až si Vám dovolíme poslat první číslo nového fenomenálního časopisu, Uměleckého měsíčníku, o němž se prozatím dovíte více z přiloženého prospektu. (Karel Čapek, Korespondence I., 1935)

Fotbal a hokej beztak sledoval odjakživa, ale jeho zběhlost v početních úkonech a jeho fenomenální paměť na čísla vychýlily misky vah ve prospěch sportky. Stal se intuitivním matematikem … (Jan Novák, Miliónový jeep, 1989)

Pane referente, někteří geniální lidé měli paměť nedokonalou, a naopak, já sám jsem znal lidi, kteří vynikali fenomenální pamětí, ale správně usuzovat nedovedli. (Dominik Pecka, Z deníku marnosti, 1993)

Babička pekla fenomenální koláče, tvarohové a makové, osázené hrozinkami; pak pekla kuřata a někdy zařízla husu. (Ivan Diviš, Teorie spolehlivosti, 1994)

… snažil se získat nějakou látku i od Bohumila Hrabala. Fascinoval ho fenomenální úspěch Semaforu s poetikou a komikou, jež byla o tolik jiná než ta jeho … (Pavel Kosatík, Fenomén Kohout, 2001)

_______________________________________________________________________________________________________________

 

SYNONYM

neobyčejný

PRONUNCIATION

[neobičejní], [ne´običejní]

GRAMMAR

adjektivum, tvrdý typ, m., n. neobyčejného, neobyčejnému, f. neobyčejné

FREQUENCY

Kolem 2 (1,67) na milion slov.

DEFINITION

„překračující obvyklý průměr" (SSJČ), „neobvyklý" (PSJČ, SSJČ, SSČ, SSF, SČS), „mimořádný" (SSJČ, SSČ, SSF, SČS), „nápadný" (PSJČ, SSJČ, SSF, SČS, TJČ), „zvláštní" (PSJČ, SSJČ, SSČ, SČSA, SSF, SČS), „divný" (SSJČ), „podivný" (SČS), „vynikající" (PSJČ, SJČ1–3, SSF, SČS), „nevšední" (PSJČ, SSJČ, SSČ, SSF, SČS), „značný" (PSJČ), „bezpříkladný" (SSJČ), „znamenitý" (SJČ1–3), „nezvyklý" (SČS, TJČ), „výjimečný" (SČSA, SSF, SČS), „jedinečný" (SČSA, SSF, SČS), „bizarní" (SČSA, SČS), „kromobyčejný" (SSF, SČS), „nadprůměrný" (SSF, SČS), „nevídaný" (SSF, SČS), „neslýchaný" (SSF, SČS), „nenormální" (SČS), „kuriózní" (SČS), „exotický" (SČS), „nezaměnitelný" (TJČ), „úctyhodný" (TJČ), „výborný" (TJČ), „zázračný" (TJČ)

OTHER MEANINGS

1. „velký" (SSJČ, SSČ, TJČ, např. neobyčejný zájem o knihu); 2. „řídký" (SSF, SČS), „vzácný" (SSF, SČS, TJČ), „občasný" (TJČ), „pořídký" (TJČ)

USAGE

Výraz neobyčejný není kontextově ani stylisticky omezen, jeho využití je univerzální, z hlediska významu je lehce konotovaný, ovšem vyskytuje se prakticky ve všech typech textů.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Adjektivum neobyčejný je odvozeno negativním prefixem ne- od tvaru adjektiva obyčejný, které je tvořeno z předpony ob-, jež souvisí s řeckým amfi- (viz např. amfiteátr), resp. latinským ambi- (viz např. ambice, ambit), a základu vyk-, od něhož bylo -v- odsunuto (SESJČ). Slovo je všeslovanského původu, ve staroslověnštině byl tvar obyčajь, stejně jako pravděpodobně i v praslovanštině, odvozený od tvaru slovesa ob(v)yknǫti „navyknout si".

WORD HISTORY

Adjektivum je velmi staré, v češtině je užíváno od počátků jejího vývoje. V dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze najít příklady užití od r. 1779, v Jungmannově slovníku je uveden s příkladovým syntagmatem „neobyčejný člověk".

DERIVATIVES

neobyčejně (adverbium); neobyčejnost (substantivum, název vlastnosti); neobyčejnější, nejneobyčejnější (komparativ, superlativ)

COLLOCATIONS

neobyčejn|ý

~ý člověk, host, gentleman ● ~ý dar, dokument, náboj ● ~ý boom, cit, čich, drive, důraz, jev, lesk, ohlas, osud, poprask, příběh, půvab, respekt, rozhled, rozkvět, rozmach, rozsah, ruch, smysl, šarm, takt, talent, temperament, tvar, úkaz, vhled, vkus, výkon, význam, záblesk, zájem, zápal, zážitek, zjev ● nároky, rozměry ● ~á cesta, tramvaj ● krása, láska, míra (v ~é míře), náhoda, paměť, situace, starost, událost, znalost ● kvality, schopnosti, vlastnosti, znalosti ● dobrodružství, nadání, nasazení, odhodlání, pochopení, posílení, potěšení, zaujetí

divácký ohlas / úspěch / zájem, komediální talent, milostný příběh, posluchačský zážitek, pozorovací talent, vizuální efekt / zážitek, zvukový efekt / zážitek ● akustické vlastnosti, hlasové schopnosti, přírodní krásy / podmínky ● výtvarné cítění

něco ~ého

velmi ~ý, zcela

EXAMPLES

… nepil ani vína, ani žádného opojného nápoje (Samson). Byl také neobyčejnou silou těla obdařený. (Krátká historie bible, 1779)

Jako vždy, tak i tentokrát nejhůře se při tom mělo poplatnictvo, třebaže stát tím nabyl neobyčejné výhody. (Alois Mrštík, Rok na vsi, 1903)

Neobyčejný talent projevil Eduard však v hudbě, již jako školák se učil na klavír a překvapil svou hrou samého Franze Liszta. (Jaromír Václav Šmejkal, Mánesova Josefina, 1947)

Podobně jako Mozart, Chopin již od nejútlejšího věku projevoval neobyčejné hudební nadání. Štíhlý a bledý hoch byl tak sensitivní, že při naslouchání hudbě propukal často v nezadržitelný pláč. (Robert Loucký, Chopin básník tónů, 1947)

A počal, přerušován hojně ostatními, vyprávět neobyčejný příběh Haníkův, který byl největším sedlákem a nyní se stal vrahem. (Jiří Marek, Vesnice, 1949)

… vydal v předním nakladatelství Smrkový sbírku básní nazvanou „Jedobýl", která se setkala s neobyčejným úspěchem u kritiky a vyšla od té doby – třebaže ji nikdo nekupoval – v pěti dalších vydáních. (Jan Zábrana, Vražda v zastoupení, 1967)

… zdvižené špacírky, čepice studentských sborů, šavle a muškety národních gard, tu a tam neobyčejný kroj někoho ze slovanských hostí … (Vladimír Macura, Komandant, 1994)

… poddali se trpělivému čekání. Na temeni kopce si Vlk s Vlčicí našli výspu nabízející neobyčejný rozhled po kraji. Kam až se dalo dohlédnout, vlnily se hory chráněné hrubou srstí lesů … (Antonín Bajaja, Zvlčení, 2003)

Měl na gymplu neobyčejný smysl pro srandu. Dovedl báječně imitovat všechny kantory. Celá klasa se vždycky třískala smíchy … (Anna Žídková, Devětkrát jeden vrah, 2006)

… dívat se do křišťálu a přitom soustředit ohnisko myšlení do jeho nitra. Prý se pak dostaví neobyčejný pocit, jako kdyby měl vkročit do jiného světa. (Iva Hlaváčková, Vládci Sedmimoří. Magická cesta, 2008)

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Ustálenými formulacemi jsou přívlastková spojení s abstraktními substantivy typu neobyčejný rozkvět, neobyčejný rozmach, příp. v předložkovém tvaru v neobyčejné míře.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

SYNONYM

výborný

PRONUNCIATION

[víborní]

GRAMMAR

adjektivum, tvrdý typ, m., n. výborného, výbornému, f. výborné

FREQUENCY

Kolem 88 (87,70) na milion slov.

DEFINITION

„vynikající jakostí, vlastnostmi n. schopnostmi apod." (PSJČ, SSČ), „mající vynikající jakost, úroveň" (SSJČ), „vynikající" (SČSA, SSF), „velmi dobrý" (PSJČ, SSJČ, SJČ1–3, SČS), „výtečný" (PSJČ, SSJČ, SSČ, SČSA, SSF, SČS), „znamenitý" (SSJČ, SJČ1–3, SSČ, SČSA, SSF, SČS), „dokonalý" (SJČ1–3), „skvělý" (SSJČ, SČSA, SČS), „vybraný" (SJČ1–3), „excelentní" (SČSA), „mistrný" (SSF), „mistrovský (SSF), „brilantní" (SSF), „perfektní" (SSF), „prvotřídní" (SSF), „náramný" (SSF), „ohromný" (SSF), „fenomenální" (SSF)

OTHER MEANINGS

1. „chutný" (TJČ); 2. „první stupeň ve známkování prospěchu, výborná" (PSJČ)

USAGE

Výraz výborný není kontextově ani stylisticky omezen, jeho využití je univerzální, stylově neutrální a vyskytuje se prakticky ve všech typech textů.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Původní význam adjektiva výborný je vlastně „vybraný". Je utvořeno předponou vy- od slovesa bráti, jež pochází z indoevropského kořene *bher- „nésti" a souvisí s řeckým a latinským ferō „nesu" (SESJČ). Už ve staročeštině se objevovalo také substantivum výbor, tj. „vybrání, vyvolení" (ČES).

WORD HISTORY

Adjektivum je v češtině užíváno od počátků jejího vývoje. V dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze najít příklady užití od r. 1790, v Jungmannově slovníku je uvedeno s významem „vybraný z jiných", „velmi dobrý" a příklady typu „výborný muž", „výborný lék", „výborná krása" apod.

DERIVATIVES

výborně (adverbium); výbornost (název vlastnosti); výbornější, nejvýbornější (komparativ, superlativ); převýborný (intenzifikovaný tvar)

COLLOCATIONS

výborn|ý

~ý antukář, bruslař, časovkář, deblista, houslista, hlavičkář, improvizátor, kůň, mílař, přihrávač, silničář, singlista, spisovatel, steepler, stylista, tempař, trojkař, učitel, ušař, vrchař, znakař, žák ● koblížek, lék, trojhránek ● nástřel, prospěch, relax, return, výkon, výskok, zákrok ● škvarky bruslařka, dabérka, deblistka, hlídačka, kreslířka, kuchařka, muzikantka, obranářka, profesionálka, recitátorka ● mast, plodina, půda, šťávička, šunka, večeře, zelňačka ● aerodynamika, akustika, jakost, manévrovatelnost, nálada, ovladatelnost, paměť, přilnavost, reference, regulovatelnost ● jídlo bruslení, doskakování

čisticí prostředek, nakládaný hermelín ● protiplísňové účinkykopací technika, míčová technika, úhozová technika ● manévrovací schopnosti, tepelně-izolační vlastnosti

úplně

být ~ý (to je ~é) ● pokládat / považovat někoho za ~ého

a uznávaný

EXAMPLES

Sklad knih jak v jiných jazycích, tak obzvláště v československém jazyku sepsaných výborný nashromáždil… (Bohuslav Tablic, Poezie, 1809)

… pozvala mne (madam) k večeři, která byla výborná. Madam vedla si velmi charmantně a byla ke mně zvlášť pozorna, až jsem se divil. (Alois Jirásek, Ráj světa, 1880)

Pan farář vybral svému kaplanu nejchutnější kousek výborné zvěřiny. (Václav Beneš Třebízský, Bludné duše, 1882)

Jestli rád pijete pivo, mohu vám doporučiti výbornou vodu tamhle ve džbáně. Máte-li hlad a chcete-li chutně pojíst, doporučuji vám Měšťanskou besedu … (Jaroslav Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, 1923)

V Rudém moři se lékař rozmyslel. Vydá kapitánovi chlapce dřív. Přiměla ho k tomu výborná kapitánova nálada, kterou měl, když loď šťastně proklouzla při celních formalitách v Suezu (Jan Matzal Troska, Peklo v ráji, 1941)

Zřizovalo a adaptovalo se sta státních budov a byla zde výborná příležitost k dodávkovým obchodům. (Ivan Olbracht, Anna proletářka, 1951)

Ztratil jsem na to chuť. Ale napít jsem se musel. A byla to obyčejná kmínka. Výborná kmínka. Přítel, který se právě vrátil z Ukrajiny, byl zřejmě znalec. (Jan Zábrana, Vražda v zastoupení, 1967)

Kdyby neměl tak výborný prospěch ve škole, sám bych se postaral, aby se ještě víc hudbě věnoval. (Felix Háj, Školák Kája Mařík, 1990)

Vedle řvali ožralí a dveře byly zatlučený matracema, v hledišti sedělo tři sta výborných, skvělých, talentovaných lidí, který komunisti vyházeli do kotelen. (Eda Kriseová, Václav Havel, 1991)

… z kluků Petr – pan domácí, Adam – ten na žádné akci chybět nesmí, je to výborný bavič, Standa – ani ten nikde nechybí, ale s tím bavičem je to už trochu slabší. (Veronika Kabátová, Když přijde láska, 2006)

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Ustálenou formulací je zejména verbální sousloví to je výborné s pozitivně hodnotícím významem. 

_______________________________________________________________________________________________________________

 

SYNONYM

vynikající

PRONUNCIATION

[vyňikající]

GRAMMAR

adjektivum, měkký typ, m., n. vynikajícího, vynikajícímu, f. vynikající

FREQUENCY

Kolem 64 (63,49) na milion slov.

DEFINITION

„mající neobyčejné, mimořádné vlastnosti" (PSJČ, SSJČ), „znamenitý" (PSJČ, SSJČ, SJČ2–3, SSČ, SČSA, SSF, SČS), „výborný" (SSJČ, SSČ, SČSA, SSF, SČS, TJČ), „výtečný" (SSJČ, SČSA, SSF, SČS), „věhlasný" (SSJČ, SČS), „proslulý" (SSJČ, SČS), „nadprůměrný" (SSJČ, SSČ, SSF, SČS), „pozoruhodný" (SSJČ, SČS), „nápadný" (TJČ), „skvělý" (SSJČ, SČSA), „mistrovský" (SSČ), „špičkový" (SČSA), „prvotřídní" (SČSA), „význačný" (SSF, TJČ), „významný" (TJČ), „mistrný" (SSF), „čelný" (SSF, TJČ), „proslulý" (SSF), „obdivuhodný" (SSF), „fenomenální" (SSF), „úctyhodný" (TJČ)

OTHER MEANINGS

1. „chutný", 2. „efektní" (SSJČ, např. efektní číslo programu), TJČ uvádí ještě souvislost s významy: autoritativní, rozkošný a svrchovaný.

USAGE

Výraz vynikající není kontextově ani stylisticky omezen, jeho využití je univerzální, stylově je poměrně silně příznakový ve smyslu vysoké kvality, vyskytuje se však prakticky ve všech typech textů.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Adjektivum vynikající je tvořeno předponou vy- a jeho základ souvisí s předpokládaným slovesem praslovanského původu nikati a souvisí s nicí „k zemi skloněný".

WORD HISTORY

Adjektivum je v češtině užíváno od počátků jejího vývoje. V dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze najít příklady užití od r. 1777, v Jungmannově slovníku uvedeno není.

DERIVATIVES

vynikajícně (adverbium)

COLLOCATIONS

vynikajíc|í

~í antukář, časovkář, čtvrtkař, dabér, deblista, dráhař, fabulátor, figuralista, hlavičkář, hornista, improvizátor, instrumentalista, jazzman, klarinetista, krosař, lékař, odborník, portrétista, přenášeč, recitátor, reprezentant, rétor, romanista, soudničkář, sportovec, spurter, taktik, urbanista, violista, vrchař, žák ● program, prospěch, talent, výkon ● cellistka, deblistka, interpretka, klavíristka, osoba, šansoniérka, tragédka, violistka ● akustika, čirost, koupačka, manévrovatelnost, ovladatelnost, pirueta, práce, recyklovatelnost ● ~í dílo

~í herecký výkon, interpretační talent ● sebeobranná pomůcka kopací technika, velitelská a bojová činnost, záběrová vlastnost ● ~í  tepelně-izolační vlastnosti, termoizolační vlastnosti ● beletristické dílo, kameramanské dílo ● mořeplavecké umění

opravdu ~í, vysloveně, zvlášť

být ~ízdát se ~í

a dokonalý, slavný, talentovaný ● skvělý a ~í

EXAMPLES

Zmínila se mi opět stranou o jeho tajemné nevěstě a více než jindy by si byla přála poznati vynikající tuto osobu, která dovedla upoutat člověka tak zajímavého. (Karolína Světlá, Na úsvitě, 1865)

… kdekterý vynikající člověk, diplomat, učenec, politik, básník, vůdce strany, žurnalista – znám je všechny, mám styky s nimi … (Josef Svatopluk Machar, Hrst beletrie, 1905)

… měli jej v úctě nejen pro jeho vynikající společenské postavení, nýbrž i pro pověst, že umí a smí knížecím manželům pověděti do očí, co by si jejich nejvyšší úředník nedovedl ani pomysliti… (Josef Holeček, Naši, 1906)

Stejně znám opačné příklady šťastných manželství vynikajících mužů, vynálezců, vědců nebo spisovatelů, se ženami méně než jednoduchými … (Milada Pachnerová, Manželský slabikář, 1945)

Vlček znovu a znovu důrazně připomíná, že „osvěta toho kterého národa či věku nesmí se měřiti podle skromného počtu vynikajících hlav… ale aby celí národové byli vědomými pěstiteli a šiřiteli jejími …" (Jan Thon, Osvětou k svobodě, 1948)

Profesor Hlavatý je dnes předním odborníkem, velkým matematikem, dosahuje vynikajících výsledků. Je to její přítel a ji tolik mrzí a trápí, že nerozumí knížce, kterou jí poslal … (Václav Budinský, Gymnázium, 1996)

… ten člověk je silnější než ty. Jde tvrdě za svým cílem. Je vynikající organizátor, který nedělá chyby. Pochopil jsem, že přebírá sítě a obsazuje moje pozice … (Bohuslav Vaněk-Úvalský, Zabrisky, 2001)

Walker měl nejlepší pověst, vynikající výsledky, byl oblíbený, nadřízení o něm mluvili v superlativech. A přece to byl podlý … (Václav Pavel Borovička, Hřbitov vyzvědačů, 2005)

Oldřich z Chlumu už něco podobného viděl a pochopil, že muž s loutkou je vynikající břichomluvec. Pokynul mu, aby přišel blíž, sáhl za opasek a podal mu stříbrňák. (Vlastimil Vondruška, Olomoucký bestiář, 2006)

Za mohutné hlasové podpory kluků na podruhé trefila jen čtyři, ale třetí pokus byl vynikající. Dala jich osm! (Veronika Kabátová, Nová láska na obzoru, 2006)

MULTI-WORD EXPRESSIONS

V češtině se nevyskytují typická ustálená spojení, velmi častá jsou však atributivní syntagmata se substantivy pojmenovávajícími výjimečné osobnosti různého typu, např. vynikající odborník, vynikající sportovec, vynikající klavíristka apod. Poměrně frekventovaná jsou také koordinační spojení zvyšující a sémanticky obohacující celkově vysoce pozitivní hodnocení, např. vynikající a talentovaný, vynikající a slavný apod.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

GENERAL DISCUSSION

Ze srovnání adjektiva fenomenální a jeho tří českých ekvivalentů vyplývá, že z hlediska stylového příznaku ve smyslu výjimečnosti, „skvělosti", „nedostižnosti", nesmírně kladného hodnocení apod. jsou si nejblíže výrazy fenomenální a vynikající, u nichž sledujeme také určitou podobnost kolokací a výskytů obecně. Přesto jsme však toho názoru, že fenomenální je silnější, výlučnější, snad i v důsledku své nezvyklosti dané mimo jiné i hláskovou stavbou (grafém f je ve spisovné češtině vždy znakem cizího původu slova).

Další z ekvivalentů, adjektivum výborný, vyjadřuje také velmi silný a obvykle veskrze kladný kvalifikující význam, ovšem míry výše zmíněných dvou nedosahuje (možná je to dáno i jeho dalšími dvěma významy – „chutný" a známka „1", které jsou užívány poměrně často a „pel výjimečnosti" stírají; navíc pouze u tohoto adjektiva nacházíme i negativní význam, je-li užito v ironickém smyslu).

U adjektiva neobyčejný pak jeho analýza prokázala, že toto slovo velmi výrazně nese svůj základní explicitní význam „jiný než obyčejný", který obvykle také značí výlučnost, výjimečnost a pozitivitu, ale jeho konotační rysy se do jisté míry odchylují.

Z hlediska frekvence jsme zaznamenali nejvyšší a v podstatě srovnatelný výskyt u adjektiv výborný a vynikající, méně častá je přejímka fenomenální a nejméně časté adjektivum neobyčejný, což je zřejmě dáno jeho výše uvedenými specifiky.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

REFERENCES

ČES: Rejzek, J. Český etymologický slovník. Voznice: LEDA, 2001.

Český národní korpus – SYN. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. <http://www.korpus.cz>.

ESJČ2: Machek, V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: NLN, 1997.

JS: Jungmann, J. Slovník česko-německý. Praha 1835–1839.

NASCS: Kraus, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2005.

PSJČ: Příruční slovník jazyka českého. O. Hujer, E. Smetánka, M. Weingart, B. Havránek, V. Šmilauer, A. Získal (eds.). Praha: SPN, 1935–1957.

SCS1: Rejman, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1966.

SCS2: Klimeš, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1981.

SČS: Pala, K. – Všianský, J. Slovník českých synonym. Praha, NLN, 1996.

SČSA: Slovník českých synonym a antonym. b. m.: Lingea, 2007.

SESJČ: Holub, J. – Lyer, S. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha: SPN, 1967.

SJČ1: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 1. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1937.

SJČ2: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 3. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1946.

SJČ3: Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 4. vyd. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952.

SSČ: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. J. Filipec, F. Daneš, J. Machač, V. Mejstřík (eds.). Praha: Academia, 2010.

SSF: Bečka, J. V. Slovník synonym a frazeologismů. III., upravené a doplněné vydání. Praha: Vyd. Novinář, 1982.

SSJČ: Slovník spisovného jazyka českého. B. Havránek, J. Bělič, M. Helcl, A. Jedlička (eds.). Praha: Nakl. ČSAV, 1960–1971.

TJČ: Klégr, A. Tezaurus jazyka českého. Praha: Academia, 2007.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

AUTHOR

Diana Svobodová

PUBLISHED

11.10.2014