BUSINESSMAN, BYZNYSMEN, OBCHODNÍK

 

LOANWORD

businessman

VARIANTS

businessman, byznysmen

DEFINITION

„obchodník" (PSJČ, SSJČ, SCS2, SČS, TJČ), „podnikatel" (PSJČ, SSJČ, SČS), „(ziskuchtivý, dravý) podnikatel" (SCS2), „kdo se věnuje rozsáhlejšímu obchodnímu podnikání (byznysu)" (NASCS)

EXTRA-LINGUISTIC INFORMATION

V základním významu se výraz businessman / byznysmen užívá v češtině ve významu obchodník, tj. osoba realizující obchod, obvykle podnikání, které je dle obchodního zákoníku definováno jako soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

USAGE

Výraz se užívá jako odborný název v oblasti ekonomiky a obchodu, častý je v publicistice, rozšířený je však i v běžné řeči, kde může někdy získávat i hanlivý příznak ve smyslu „pouhé, bezhlavé" honby za ziskem, doprovázené případně i nekalým, či dokonce nezákonným jednáním.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Slovo bylo převzato z angličtiny, v níž bylo složeno z komponentů business „práce", „činnost", odvozeného od busy „činný", „čilý", a man „osoba", „člověk".

WORD HISTORY

Lexém se v češtině začal objevovat na začátku 20. století (s určitým zpožděním po převzetí substantiva business / byznys), v dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze najít příklady použití od r. 1927. Výrazného rozšíření došel výraz zejména po r. 1989.

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Za ustálené formulace lze považovat některá atributivní spojení, z nichž nejčastější jsou americký businessman / byznysmen a úspěšný businessman / byznysmen.

_______________________________________________________________________________________________________________

VARIANT

businessman

PRONUNCIATION

[byznysmen], příznakově [byznysman]

GRAMMAR

substantivum, životné maskulinum, businessmana, businessmanu / businessmanovi

FREQUENCY

Méně než 1 (0,09) na milion slov.

DERIVATIVES

businessmanka (přechýlené substantivum); businessmanský (relační adjektivum, druhově přivlastňovací), businessmanův (relační adjektivum, individuálně přivlastňovací)

COLLOCATIONS

businessman

americký ~, anglický ● podnikající ~sportovní ~bezcitný ~, bohatý, dravý, nejdůležitější, podobný, schopný, tvrdší, typický, úspěšný, uznávaný

~ bojí se, dokáže, investuje, schovává

manažer a ~, politik

EXAMPLES

Boxeři, černoši, vymírající Indiáni, studenokrevní businessmani, žijící v mrakodrapech … (Rudolf Medek, Anabase, 1927)

Šest nejlepších hotelů v Mexiko City bylo naplněno … chytrými americkými businessmany, přišlými do Mexika proto, aby uložili peníze ve výnosných podnicích. (České slovo, 23. 1. 1943)

Businessmani z Wall Streetu za pomoci Marshallova plánu vyhání italské dělníky z továren a rolníky z půdy a odsuzují je k nezaměstnanosti a hladu. (Jiří Pelikán, Nová mysl, 1950)

Při nedávno odhalené aféře s prodejem omamných drog bylo zjištěno, že američtí „businessmani" vydělávají m. j. i tím, že prodávají dětem morfiáty. (Rudé právo, 168/1951)

Než začaly chodit (děti narozené v r. 1945), rozhodli velkoobchodníci s lidskými životy, krvaví makléři a businessmani z výše svých mrakodrapů: zboží, které se nejvíce vyplatí, jsou zbraně. A začali zbraně vyrábět. (Ludvík Aškenazy, Všude jsem potkal lidi, 1955)

… ohánět se morálním právem? S tím se na kanadskoamerické businessmany nedá jít. Stejně jako chtít po nich … (Lidové noviny, 11/1992)

… jsme se tam, vedle nás stáli dva sebevědomí angličtí businessmani a jeden z nich, když zjistil, odkud jsme … (Slavomír Ravik, Zahradní slavnost pro patnáct miliónů aneb Jak vyhovět Murphyho zákonům, 1993)

… milionáře. Starý pan Charles R. Crane ovšem nebyl obyčejný businessman, sedící na žoku peněz. Byl to osvícený mecenáš … (Vladimír Vaněk, Jan Masaryk, 1994)

Loni, když jsme vyhlásili roční pauzu, zorganizovala skupina businessmanů podobný festival, což se na tom tradičním negativně podepsalo … (Právo, 13. 5. 1999)

… nechtěl se nimi vůbec bavit. Nakonec se stal z předního scientologického businessmana v Česku úhlavní nepřítel číslo jedna. Už rok provozuje … (Reflex, 40/2009)

_______________________________________________________________________________________________________________

VARIANT

byznysmen

PRONUNCIATION

[byznysmen]

GRAMMAR

substantivum, životné maskulinum, byznysmena, byznysmenu / byznysmenovi

FREQUENCY

Kolem 3 na milion slov (2,89).

DERIVATIVES

byznysmenka (přechýlené substantivum), byznysmenství (odvozené substantivum, název vlastnosti); byznysmenský (relační adjektivum, druhově přivlastňovací), byznysmenův (relační adjektivum, individuálně přivlastňovací)

COLLOCATIONS

byznysmen

český ~, zahraniční, západní ● prominentní ~, správný, špičkový, úspěšný, zkušený

tvrdě pracující ~čtyřicetiletý ~

~ roku, světa

skupina ~ů

lákat ~y, zaujmout

~ argumentuje, prosperuje ● ~ má co, patří komu / kam, věří komu / čemu ● ~ pozval, získal

manažer a ~, podnikatel ● ~ a ekonom, podnikatel

EXAMPLES

Čtyřicet pět let byl ve službách největší automobilové společnosti v USA General Motors byznysmen A. Sloan. (Hospodářské noviny, 48/1965)

Vedoucí věděl, že shání přesně takový stůl a bude ochoten dobře zaplatit. S pocitem úspěšného byznysmena odešel na oběd a potom se věnoval své papírové práci … (Zdeněk Zapletal, Půlnoční běžci, 1986)

Někteří západní byznysmeni proto revoluce na východě už při jejich začátku komentovali velmi vlažně a vyhýbavě. (Lidové noviny, 196/1992)

… socialismus s lidskou tváří. A my přitom už doopravdy potřebujeme hospodářství srovnané, abychom se mohli s byznysmeny pustit do křížku kvůli kultuře. Vláďo, prosím Tě, napiš mi, jak to v tom Washingtonu děláš s cenami … (Jan Burian, Je tu nějaký zavěšený kafe?, 1992)

Lidi si stěžují, že doutníky a dýmky smrdí. Rozhlédl jsem se po baru. Seděli tam jenom dva byznysmeni a hleděli si svého. Jeden z nich kouřil cigaretu, druhý vypadal jako pivař, takže jsem se na ně obrátil… (Miloš Forman – Jan Novák, Co já vím?, 1994)

… začal sám vysílat signály a udržovat v pohybu chobotnici, jejíž chapadýlka sahala do úřadů a mezi byznysmeny a party grázlíků, které jsme taky tu a tam potřebovali … (Jáchym Topol, Sestra, 1994)

Golfové vášni propadají lidé slavní i méně slavní, herci, zpěváci, moderátoři, sportovci, byznysmeni i prezidenti a jen těžko se závislosti na zeleném světě zbavují. Točí se kolem něj velké peníze … (Story, 31/2000)

… povolila stavbu dálnice chráněnou krajinou Českého středohoří. Vyhověla spotřebitelům, byznysmenům a Sasům, Nepomyslela na to, že pro příští lidi bude nejvzácnější kus poměrně zachovalé krajiny … (Ludvík Vaculík, Poslední slovo, 2002)

Na herecké ocenění si musel ještě dlouho počkat. Nakonec získal zlatou sošku za roli byznysmena bez skrupulí Gorgona Gekka, kterého ztvárnil ve filmu Wall Street v roce 1987. (Vlasta, 2/2007)

… doporučujeme nadefinovat tyto výrazy jako makra do Wordu. Základní pravidla úspěšného byznysmena. Abyste vypadali zaměstnaně, dělejte něco na počítači. Pokaždé, když se dotknete klávesnice, vypadá to… (Strategie, 33/2007)

_______________________________________________________________________________________________________________

SYNONYM

obchodník

PRONUNCIATION

[opchoďňík], [opchodňík]

GRAMMAR

substantivum, životné maskulinum, obchodníka, obchodníku / obchodníkovi

FREQUENCY

Kolem 64 (63,74) na milion slov.

DEFINITION

„kdo provozuje obchod" (SSJČ, SJČ1–3), „… jako živnost" (SSČ), „osoba provozující obchody" (PSJČ), „kdo po živnostensku a ve vlastním jménu provozuje obchodní činnost" (PSJČ), „podnikatel" (SČS), „byznysmen" (SČS, SČSA), „prodávající" (TJČ), „dodavatel" (TJČ), zast. „hokynář" (SČSA), zast. „kupec" (SČSA)

USAGE

Výraz se užívá jak v běžné řeči, tak v publicistice a odborných textech zabývajících se ekonomikou, obchodem, obchodním právem apod.

OTHER MEANINGS

pejor. „kdo něčeho zneužívá k svému hmotnému prospěchu, zisku" (PSJČ, SSJČ), „kšeftař" (SSJČ, SČS, SČSA), dříve „koňský handlíř" (SČSA)

TJČ uvádí ještě souvislost s významem „převodce".

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Výraz je původně tvořen předponou ob-, připojenou k základu choditi, jednalo se tedy původně o „obcházení po domech se zbožím". Sloveso choditi je všeslovanského původu, pochází ze základu *sod-, který souvisí s řeckým hodos „cesta".

WORD HISTORY

Výraz je velmi starý, v češtině je přítomen od počátků vývoje českého jazyka. V dokladech Příručního slovníku jazyka českého lze najít příklady od r. 1783, v Jungmannově slovníku uveden není.

DERIVATIVES

obchodnice (přechýlené substantivum), obchodníček (odvozené substantivum, deminutivum), obchodnictvo (odvozené substantivum, kolektivum, zastaralé, viz SJČ1–3); obchodnický (relační adjektivum, druhově přivlastňovací), obchodníkův (relační adjektivum, individuálně přivlastňovací)

COLLOCATIONS

obchodník

britský ~místní ~, podomní ● dobrý ~, chladnokrevný, protřelý, šikovný, špatný, úspěšný, zámožný

~ nabízející co, obstarávající, přijímající ● ~ obchodující s čím / v čem~ prodělávající, spekulující

~ s dobytkem, drogami, chmelem, starožitnostmi, suknem, surovinami, uhlím, zbraněmi ● ~ s cennými papíry, ojetými vozy ● ~ plátnemzast. ~ v obilí

~ čeká, hořekuje, klame, přičítá, skladuje, slevuje, smlouvá, spekuluje, vykupuje, zdražuje ● ~ doprodává / doprodá, láká / vyláká, šidí / ošidí, prodělává / prodělá, předražuje / předraží, vydělává / vydělá, vyprodává / vyprodá ● ~ vyšroubuje cenu

řemeslník a ~

EXAMPLES

Reálné anebo městské školy … učí … také umění obchodnické a měnné právo pro obchodníky … (Josef Jungmann, Historie literatury české, 1825)

Naproti mně seděli dva muži, jeden nejspíš obchodník v obilí, druhý, jak se zdálo, úředník, který navštívil Prahu… (Božena Němcová, Vzpomínky z cest po Uhřích in Lumír, 1854)

Jakož slovo obchod samo již naznačuje, jest obchod ona činnost lidská, vedle které jistá část obyvatelstva, již nazýváme kupci neb obchodníky, obchází s rozličným zbožím … (Vincenc Brandl, Kniha pro každého Moravana, 1863)

V pekle byl fuldský opat, z Mello Jan a Greith, s ostatky obchodník, jenž svaté vyráběl. (Adolf Heyduk, Sny královské, 1920)

… kde jste, obchodníci minulých dob, kteří jste tuhle lacino kupovali potřebné věci, abyste je tamhle draho prodali? (Karel Čapek, Továrna na absolutno, 1922)

Co my kupujeme v lékárně a u obchodníka se zámořským zbožím sušené a pražené, tady se to zelenalo, káva a kakao, kafr a pepř. (Marie Pujmanová, Život proti smrti, 1955)

… téměř všem byli aspoň trochu povědomí, byli to totiž dva břevnovší obchodníci, zámožní muži, a přece lidumilové. (Jiří Kovtun, Pražská ekloga, 1973)

… čím více se šířila výroba kamenářská, tím i přibývalo živností zlatnických. Připočteme-li k tomu i obchodníky se surovinou i s výrobky … (Jaroslav Durych, Kouzelný kočár, 1995)

… zvyšovali kvalitu svých výrobků a získávali zákazníky mezi nejvyššími vrstvami společnosti, filmovými hvězdami, obchodníky, průmyslníky. Jejich hlavolamy kupovali i členové královské rodiny. (Roman Ludva, Jezdci pod slunečníkem, 1999)

… udělat z člověka poslušného poddaného nebo dobrého občana, poctivého a podnikavého obchodníka, uhlazeného gentlemana, zbožného věřícího, odpovědného a spravedlivého … (Naděžda Pelcová, Filozofická a pedagogická antropologie, 2000)

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Za ustálené formulace lze považovat některá atributivní spojení, z nichž nejčastější jsou podomní obchodník, obchodník s drogami a obchodník se starožitnostmi.

_______________________________________________________________________________________________________________

GENERAL DISCUSSION

Formální adaptace anglicismu business v češtině postupovala poměrně rychle, podle Akademické příručky českého jazyka patří dvojice business – byznys mezi slova, která se začala psát počeštěně velmi záhy, a podobně je tomu i u kompozita businessman. Postup lze sledovat i při srovnání výskytu v reprezentativních slovnících: v 1. vydání Slovníku jazyka českého z r. 1937 ještě není uveden ani jeden z výrazů, ve 3. vydání z r. 1946 jsou hesla jak busines (s chybou) a businessman, tak byznys a byznysmen, stejně jako ve 4. vydání (zde s chybou busines a businesman, v odkazu u hesla byznys je však již správně business a businessman). Varianty s jedním -s- považujeme skutečně za chyby, neboť formální adaptace již v té době postupovala cestou počeštění podle výslovnosti, nikoli jen zjednodušení geminované souhlásky. V některých slovnících (např. SSČ, SČSA) je uvedeno jen heslo byznys, ve Slovníku cizích slov L. Rejmana z r. 1966 business i byznys. Slovník cizích slov L. Klimeše z r. 1981 uvádí hesla businessman a byznysman, u varianty businessman je však uvedeno „dříve psaný". Bez rozlišení a dalších poznámek uvádějí obě varianty např. Příruční slovník jazyka českého, Nový akademický slovník cizích slov nebo Internetová jazyková příručka; vůbec se naopak heslo neobjevuje v Pravidlech českého pravopisu. V Příručním slovníku jazyka českého a Slovníku spisovného jazyka českého, ale i Slovníku cizích slov z r. 1981 nacházíme u hesla ještě dobově poplatné poznámky o tom, že se jedná o pojmenování hanlivé, vyskytující se „v kapitalistickém, zvláště americkém prostředí".

V současné době je výskyt těchto psaných variant výrazně rozdílný, mnohem častější je podoba byznysmen (přestože poněkud nesystémově formovaná, výskyt obou -y- se jeví ve srovnání s jinými přejímkami jako nadbytečně explicitní pro naznačení „tvrdosti" výslovnosti, svou roli zde však může hrát i onen spoluvýznam negativní expresivity, který byl a i dnes může být ve spojení s tímto slovem vnímán). Původní pravopis businessman je chápán spíše jako příznakový, úzce vázaný na cizojazyčné prostředí, odborné texty apod.

V češtině existuje ještě třetí varianta jevící se jako hybridní, tj. byznysman, je ovšem poměrně řídká a ze slovníků ji uvádí jen Slovník cizích slov z r. 1981 vedle podoby businessman (viz výše). V korpusu SYN se objevují ještě deriváty byznysmanka, byznysmanův, byznysmanský a byznysmanství.

Frekvence českého synonyma obchodník je se všemi podobami anglicismu nesrovnatelně vyšší, nicméně zde je třeba brát v úvahu jak stáří domácího výrazu, tak jeho významové spektrum, šíři kontextů užívání a typy kolokací, včetně vazeb na konkrétní komodity, jež jsou předmětem obchodování, tj. obchodník s čím nebo čím, dříve výjimečně také v čem.

Domácí synonymum se také jeví jako výrazně obecnější a z hlediska významových příznaků neutrálnější než kterákoli z formálních podob anglické přejímky. Přestože i k pojmenování obchodník se může vázat jistá konotace (obvykle negativní, viz OTHER MEANINGS výše), je to rozhodně méně obvyklé než u výrazů businessman či byznysmen, jejichž internacionální platnost s sebou pro svou exkluzivitu v podstatě vždy nějakou příznakovost nese – obvykle v závislosti na kontextu: buď se může jednat o pozitivní až obdivné hodnocení osoby úspěšné, progresivní, moderní, příp. bohaté apod., nebo naopak negativní pojetí osoby sice stejných kvalit, ovšem podnikající, resp. „honící se za ziskem" za každou cenu, event. i podvodnými cestami. Obecně přijímaný obraz byznysmena je však poměrně specifický, zatímco obchodník provozuje obchodní činnost jakéhokoli druhu. Kolokace typu špičkový, úspěšný, zkušený atd. jsou pro obě synonyma společné, ovšem výše uvedená specifikace typu s drogami, se starožitnostmi, s uhlím apod. se u businessmana / byznysmena neužívá.

U lexému obchodník se také mimo jiné častěji setkáváme k přechýleným tvarem feminina obchodnice (poměr obchodník – obchodnice v korpusu SYN je 57 : 1), anglicismus se přechyluje méně (poměr byznysmen – byznysmenka je 79 : 1, poměr businessman – businessmanka dokonce 96 : 1) a původní přechýlený anglický tvar anglicismus byznyswoman je v češtině prozatím zcela ojedinělý a vázaný spíše na zahraniční, resp. cizojazyčné prostředí; problémem je u něj i formální adaptace zejména v rovině grafické (uvedená podoba kompozita je vlastně hybridní) a morfologické (substantivum zůstává neohebné).

_______________________________________________________________________________________________________________

REFERENCES

APČJ: Pravdová, M. – Svobodová, I. (eds.) Akademická příručka českého jazyka. Praha: Academia, 2014.

Český národní korpus – SYN. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. <http://www.korpus.cz>.

IJP: Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, Praha. <http://www.ujc.cas.cz>.

Jungmann, J. Slovník česko-německý. Praha 1835–1839.

NASCS: Kraus, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2005.

PČP: Pravidla českého pravopisu. 2. vyd. (s dodatkem MŠMT). Praha: Academia, 2005.

PSJČ: Příruční slovník jazyka českého. O. Hujer, E. Smetánka, M. Weingart, B. Havránek, V. Šmilauer, A. Získal (eds.). Praha: SPN, 1935–1957.

SCS1: Rejman, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1966.

SCS2: Klimeš, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1981.

SČS: Pala, K. – Všianský, J. Slovník českých synonym. Praha, NLN, 1996.

SČSA: Slovník českých synonym a antonym. b. m.: Lingea, 2007.

SJČ1: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 1. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1937.

SJČ2: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 3. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1946.

SJČ3: Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 4. vyd. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952.

SSČ: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. J. Filipec, F. Daneš, J. Machač, V. Mejstřík (eds.). Praha: Academia, 2010.

SSJČ: Slovník spisovného jazyka českého. B. Havránek, J. Bělič, M. Helcl, A. Jedlička (eds.). Praha: Nakl. ČSAV, 1960–1971.

TJČ: Klégr, A. Tezaurus jazyka českého. Praha: Academia, 2007.

_______________________________________________________________________________________________________________

AUTHOR

Diana Svobodová

PUBLISHED

31.01.2015