JAZZ, DŽEZ

 

LOANWORD

jazz

VARIANTS

jazz, řidčeji džez

DEFINITION

„specifický typ hudby severoamerického původu, který se utvářel splýváním afroamerického folkloru s tradicemi evropské hudby; ve 20. letech 20. století i pozd. označení veškeré dobové zábavné a taneční hudby vyznačující se synkoptickým rytmem a zvýrazněnou úlohou interpreta. 2. Taneční orchestr hrající džezové skladby." (Akademický slovník cizích slov, kolektiv autorů pod vedením Věry Petráčkové a Jiřího Krause)

EXTRA-LINGUISTIC INFORMATION

Jazz se narodil v 19. století v New Orleans. Jakmile získal popularitu v Evropě, stal se taky velmi populární v českých zemích. Už v roce 1913 byla vydána nahrávka (Rhapsody Rag) česko-vídenské hudební skupiny (Hladish) obsahující zesynkopované motivy a už před rokem 1930 byl vysoce ceněn jazzový orchestr Jaroslava Ježka z Osvobozeného divadla Voskovce a Wericha.  V třicátých a raně čtyřicátých letech působilo na území Čech už několik jazzových skupin. Po obsazení země německými vojsky byl jazz zakázán kvůli svému neárijskému původu a asociacím se svobodou a demokracií. Po druhé světové válce byl jazz znovu potlačován, tentokrát komunistickou vládou. Ke krátkodobé změně došlo v šedesátých letech, kdy vzniklo několik jazzových klubů a jejich členové se rozhodli založit vlastní jazzovou asociaci. Jejich žádost byla zamítnuta, ale bylo jim doporučeno vstoupit do Českého svazu hudebníků a v něm zřídit jazzovou sekci. Díky tomu v roce 1971 vznikla Jazzová sekce. Sekce pořádala přednášky a semináře pro jazzmany, sponzorovala a organizovala koncerty a festivaly, vydávala nahrávky a jazzovou literaturu. Kvůli své příliš iniciativní činnosti se dostala do sporu se KSČ, která ji začala postupně izolovat, až jí konečně činnost zakázala. Proto se KSČ rozhodla založit Československou jazzovou společnost. Díky tomu došlo k rozkvětu jazzu v druhé polovině osmdesátých let. Tento rozkvět je však považován Škvoreckým za falešný, protože KSČ „strachovalo se rozšíření ducha umělěcké a intelektuální svobody", která byla příznakem zakázané Jazzové sekce (čerpáno z kapitoly Jazzová sekce Josefa Škvoreckého z knihy Franz Kafka, jazz a jiné magrinálie). V demokratickém Česku se jazz stal hudbou pro vybrané posluchače.

USAGE

Počeštěná podoba se vyskytuje ve spisovné češtině velmi zřídka.

OTHER MEANINGS

džes/džez/jazz

klid, pohoda, slang současné mládeže (Slovník nespisovné češtiny), např. „Řeč z pohledu člověka, který nemá mindrák, nepotřebuje se před nikým předvádět, a kdyby to bylo nutné, tak by si s těmi chlapci poradil taky –kdyby nic jiného tak proto, že sotva stáli na nohou. Tancovali tam jak ve 3 ráno. Takže klídek pohoda jazz" (http://www.qark.net/clanek/neper-se).

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Z ang. jazz. Jeho původ není zcela jasný.

WORD HISTORY

Do češtiny byl přejat kolem roku 1920. Starší výskyty slova jazz v češtině jsme našli v názvech skladeb a v jejich popisech (Western Jazz od Otakara Samka z roku 1919, nebo skladby z roku 1927, označené jako jazz-polka). Už v roce 1928 vyšla monografie pod názvem Jazz od Jaroslava Ježka.

V české lexikografii se nepočeštěný tvar jazz vyskytuje v Příručním slovníku jazyka českého (v díle z roku 1935) a ve Slovníku jazyka českého od Pavla Váši a Františka Trávníčka z roku 1937 a také v Pravidlech českého pravopisu z roku 1941. Počeštěný tvar v podobě pravopisné varianty jsme našli až v dalším vydaní Slovníku jazyka českého z roku 1946. Definice je však uvedena u nepočeštěného tvaru jazz. Zvlášť pozoruhodné je, že se v této publikaci objevuje i mnoho jiných počeštěných variant anglických slov, např. džersej, džempr, džembory, džentlman. Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) rovněž uvádí dvě pravopisné varianty, tentokrát se však definice nachází u počeštěného tvaru, podobně jako ve Slovníku cizích slov od Lumíra Klimeše (1981) a v Akademickém slovníku cizích slov z roku 1995. Skoro ve všech vydáních Pravidel českého pravopisu, počínaje Pravidly z roku 1957, jsou zaregistrovány dva tvary. Pozoruhodný je však fakt, že chybí původní podoba lexému jazz v Pravidlech českého pravopisu z roku 1968 (je tam uveden pouze počeštěný tvar). Novější publikace, upravené podle kodifikačních předpisů z roku 1993, dále uvádí oba dva tvary (Pravidla českého pravopisu a Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 1994). Ve Slovníku spisovné češtiny z počeštěné formy je uvedena definice.

DERIVATIVES

jazzový, jazzově, jazzman, jazzmanka,jazzovat, jazzrockový, popjazzový, freejazzový, zjazzovaný, jazzík, jazzgymnastika

jazz-band, jazz-rock apod.

Mnohem řidší v počeštěné podobě.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

VARIANT

jazz

PRONUNCIATION

[džez]

GRAMMAR

Podstatné jméno, rod mužský neživotný, tvrdý vzor, loc.sg. jazzu

FREQUENCY

Kolem 12 na milion slov (SYN2010).

USAGE

Běžně používaná varianta ve všech typech textů. Za komunistické totality nedoporučovaná varianta (srov. džez: USAGE).

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Cizí podoba odpovídá cizímu původu hudby. Podle českých jazzmanů tato varianta neprzní hudbu.

COLLOCATIONS

jazz

akustický ~, elektrický • polský ~ americký, československý, český, světový • moderní ~, klasický, tradiční • současný ~, dnešní • čistý ~, dobrý

kolébka ~u fúze ~u, spojení • milovník ~u, fanoušek, příznivec • éra ~u prvek ~u, trocha • hvězda ~uhistorie ~utyp ~u oblast ~u

míchat ~ hrát ~, poslouchat· přivézt ~ milovat ~

~ a swing (funk, soul, blues, rock), soul a ~ (swing a...), ~a /i klasika, ~a /i vážná hudba

festiwal „Bohemia Jazz Fest"

EXAMPLES

Toho páskovství a jazzu, toho našeho způsobu života. Troubové jako Petrbok a Macháček a ti, ti to nechápali. Pro ně jsme byli flákači a jazz byla výstřednost a bláznivina. Ale pro nás ne. Pro nás to byl život. A pro mě jedině život. Jediný možný a nejlepší. (Škvorecký, J., Zbabělci, 1964)

V zemi došlo ke komunistickému puči. Přijechali sovětští poradci. Jazz a erotická lyrická poezie byly zakázány. (Novák, J., Miliónový jeep, 1992)

Za války byl jazz zakázanej jako rasově nečistá muzika, a když se pak najednou mohlo hrát lautr všecko, vznikla hromada novejch kapel a o dobrý zpěvačky byl náramnej zájem. (Velinský, J., Kapitán Kid, 1999).

Dvorský, jenž byl také úspěšný hudební nakladatel, sledoval sice velmi pozorně soudobý jazz, a dokonce i slyšel několik amerických bandů při koncertních představeních – například na kongresu bandleaderů v Londýně v roce 1935 Caba Callowaye, hot jazz mu však zůstal cizí. (Škvorecký, J.,  Ráda zpívám z not a jiné eseje. Ivo Železný, 2004)

 

Srov. odvozeniny:

A na bitvy s polkaři jsem myslel, na ohryzky, kterými nás zasypávali, a na věrné pásky, peroucí se s kluky z Malína, zatímco my s nástrojema jsme mizeli zadem ze sálu, na ilegální jazzový časopis O. K. (Škvorecký, J. Zbabělci, 1964)

Policisté ho poslouchali bez zájmu. Dobírali si ho. Co kdybysme tě tomu jazzmanovi vydali, Willie? (Doctorow, E. L., Ragtime, 1989)

„Chtěl bych," píše Janouch, „aby zvláště mladá generace, která je ve spojení s Chartou a Jazzovou sekcí, byla dobře či lépe připravena na revoluci, která naši společnost čeká a která je v jistém smyslu spojena s využitím počítačové techniky, až padnou překážky, které brání jejímu plnému zapojení..." (Janouch, F., Nadace Charty 77. 1998)

Také stran doprovodného programu padala jména přímo do zlata zasazená: „Jak ta roztomiloučká Truda Hesterbergová s tou svou malou bandou dokázala zjazzovat a převést do zemitě komického tance Schillerovy Loupežníky!". (Grass, G., Mé století, 1999)

Reduta byla místa, kde jsme strávili mnoho večerů a nocí. Jazz (myslím ten vážný , nikoliv dixieland folklorního typu) mám velmi rád a myslím, že se dost dobře znám s celou plejádou našich současných jazzmanů, jako je Jiří Stivín, Emil Viklický, Milan Svoboda, Jana Koubková... (Klaus, Václav – Klusáková, Jana Klusáková a Václav Klaus rozmlouvají Nadoraz, 1997)

V Partesu se dokola střídalo všech patnáct pražskejch jazzmanů, kteří permutovali v nepřeberným množství komb a kvintetů, každej hrál s každým - mezi nima už i Chroust. (Pilous, J., Se srpem v zádech, 2004)

 

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Názvy žánrů: např. acid jazz, cool jazz, free jazz, modern jazz, propria, např. Bohemia Jazz Fest, Jazz Quintet, apelativa: jazz klub, jazz festival.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

VARIANT

džez

PRONUNCIATION

[džez]

GRAMMAR

Podstatné jméno, rod mužský neživotný, tvrdý vzor, loc.sg. o džezu

FREQUENCY

Kolem 1 na milion slov (SYN2010).

USAGE

Počeštěná podoba se objevila za komunistické totality. (srov. WORD HISTORY). Přestože byla nařízena pravidly českého pravopisu a slovníky, v textech se vyskytovala a vyskytuje sporadicky.V korpusu SYN2010 tuto podobu najdeme v následujících typech textů: beletristika (romány, povídky) 85 %, literatura faktu 4 %, písničky 3 %, populárněnaučná literatura 3 %, publicistika 6 %. Pokud jde o beletristické výskyty, tak počeštěnou podobu najdeme hlavně v překladech cizí literatury. Z českých děl ji najdeme zejména v citacích. Někdy počeštěná varianta naznačuje „vhodný" jazz (ten, který se líbí komunistům), např. „Jazzová sekce, jíž tohle nikdo nenařídil, opomenula „správně usměrnit" jazzrockové mladíky, aby hráli nějakou vhodnou formu „džezu" (Škvorecký, J. 1988).

Pozoruhodné je, že se v beletrii vyskytuje i v bezpříznakových kontextech.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Forma džez je vnímána Škvoreckým jako podoba poruštěná: „Tenhle ruský pravopis Pravidla českého pravopisu striktně nařizují – v rozporu s českou tradicí, podle níž se cizí jména píší původním pravopisem, a samozřejmě s ruskou – edikt narazil na tak zuřivý odpor, že se poruštěné podoby slova neodvažuje užívat ani plně znormalizovaná Melodie, jediný popmuzikový časopis současného Česka". (Škvorecký, J. 1988)

„Nový pravopis džez se nikdy neuchytil, protože ortograficky připomíná dřez a s ním spojené asociace". (Škvorecký, J. 2004)

„Jazz? Značka – jg – uvádí , že Werich se zapřísahal , že nikdy nebude psát ‘džez', a pak ve svých knížkách (kterých? Předinvazních? Pochartovních?) milovanou hudbu přesto tak opticky prznil".( Škvorecký, J. 2004)

COLLOCATIONS

džez

dobrý ~

hrát ~, poslouchat

EXAMPLES

Na Moravcově ministerstvu se právě zabýval výnosem o zákazu účesu zv. "havel" pro všechny žáky středních škol a pracoval na směrnicích pro školní i mimoškolní stíhání džezu a potápek. (Zábrana, J., Vražda, 1967)

 Na pódiu za tulipány, kde předtím vyhrával orchestr krále valčíků, teď řádil opičí džez. (Bulgakov, M., Mistr a Markétka, 1980.)

Aha – vy radši posloucháte hudbu. Já jsem velký fanda džezu, už hodně let. (Follett, Ken, Sršeň létá v noci, 2005)

Divoký mejdany, džez, rock a prokecaný večery v kavárnách, tichý milování atd. Je to všechno v nebi. (Topol, Filip, Tři novely, 2004)

Jevgenij pochází z ruského Jekatěrinburgu, ovládá džez, rock, klasickou hudbu, je skladatelem filmové a jevištní hudby. (Právo, 22.3.2007)

Srov. odvozeniny:

Kolem sloupu s obrovským malovaným plakátem Candyho džezového orchestru došel k výkladní skříni inzertní kanceláře SLUŽBY VEŘEJNOSTI. (Páral, V., Katapult, 1970.)

A všude se bude jammovat , ty starý klasický úžasný svobodomyslný džezíky v novým stylu budou na autobusoyejch nádražích, na Port Authority... (Kerouac, J., Andělé pustiny, 1995)

Hry byly doplněny džezovými  skladbami skladatele Jaroslava Ježka. (Cvejnová, J, Co chcete vědět o České republice, 2001)

Rakouské a mezinárodní hvězdy džezového nebe Vienna Entertainment. (Vlasta, č. 25/2009)

_______________________________________________________________________________________________________________

 

GENERAL DISCUSSION

Klademe si proto otázku, proč některá slova, jejichž směr adaptace je zcela jasný, například (čes.) džíny, ang. jungle a čes. džungle, nepodlehla adaptaci. Proč nejenom lexém jazz, ale i jeho odvozeniny, které nejčastěji mnohem rychleji adaptaci podléhaly, v tomto případě v češtině nepodlehly grafické adaptaci, přestože podlehly adaptaci fonologické, tvaroslovné a slovotvorné? Proč se nepovedlo jazykovědcům donutit Čechy k používání počeštěných podob?

Jedním z činitelů ovlivňujících proces adaptace byla zřejmě všeobecná tendence zachovávání původní podoby u jmen označujících nové jevy vyskytující se v populární hudbě. Většina těchto jmen totiž nepodléhla grafické adaptaci, např. boogie-woogie, country, heavy metal, reggae, rhythm and blues, rock, sweet. Toto pravidlo nefunguje však bezvýhradně, např. v češtině se docela často objevuje počeštěná podoba lexému disco. Myslíme si, že stejně důležitá jako nechuť k počešťování anglických názvů populární hudby může být také aura cizosti vznášející se kolem nich a podporující představu Západu což podporuje „prestižní" pravopis.

Cizí podoba slova v očích uživatelů jazyka lépe harmonizovala s emocionální nábojem jazzu. Jako vágní a nemotivovaná struktura (jak již bylo uvedeno, také na půdě anglického jazyka), k tomu ještě zřetelně nečeská vybavovala vlastnosti spojené s jazzem: živost, spontánnost, modernost, prozápadní orientaci, a v neposlední řadě generační vzpouru proti unifikaci a standardizaci života a kulturní izolaci od Západu. Pozoruhodné je rovněž zdůraznění v této souvislosti od jazzu neoddělitelné improvizace, a tak osvobození od přísných pravidel.

Pozoruhodné je, že i když se pozice počeštěné varianty lexému jazz velice podobá popolštěnému tvaru (vyskytují se velmi zřídka), situace obou variant je trochu odlišná. Silnější pozice bezpochyby zaujímá ve srovnání s polskou počeštěná varianta. Nasvědčují tomu: 1. Kvalifikátory ve slovnících (v češtině je obvykle u počeštěné podoby uvedena definice, v polštině u původního tvaru lexému jazz) 2. Odvozeniny (větší různorodost počeštěných odvozenin se nachází v češtině než polštině) 3. Typy zdrojů (počeštěné varianty se nejčastěji vyskytují v české beletrii – popolštěné podoby v polském internetu, a to právě v diskusích o této podobě, anglických transkripcích, jazykových žertech, sporadicky v nepříznakových kontextech) 4. Překlady (92 % tvarů džez bylo přeloženo do polštiny jako jazz, naproti tomu všechny popolštěné tvary (bohužel pouze 2 výskyty) byly přeloženy jako džez. Ve výzkumu překladů budeme pokračovat s ohledem na malý počet dokladů. (Při tomto výzkumu byl použit korpus InterCorp)

_______________________________________________________________________________________________________________

 

REFERENCES

Akademický slovník cizích slov, kolektiv autorů pod vedením Věry Petráčkové a Jiřího Krause, Praha: Academia 1997.

InterCorp: Český národní korpus - InterCorp. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. Cit. 13.02.2013, dostupný z WWW: http://www.korpus.cz.

Klimeš, L., Slovník cizích slov, Praha: SPN 1985.

Pravidla českého pravopisu s abecedním seznamem slov a tvarů. V Praze: Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu 1941.

Pravidla českého pravopisu. Praha: ČSAV 1957.

Pravidla českého pravopisu, Praha: SPN 1968.

Pravidla českého pravopisu. Školní vydání. Praha: Fortuna 1999.

Příruční slovník jazyka českého, V Praze : Státní nakladatelství : Školní nakladatelství : SPN, 1935-1957

Slovník jazyka českého, zpracovali Pavel Váša a František Trávníček. V Praze: František Borový 1937.

Slovník jazyka českého, zpracovali Pavel Váša a František Trávníček. V Praze: František Borový 1946.

Slovník nespisovné češtiny, ed. Hugo, J., Fidlerová, M., Adámková, K., Juránková, Z., Praha: Maxdorf 2006.

Slovník spisovného jazyka českého, za vedení B. Havránka. Praha: ČSAV 1960–1971.

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, hl. red. Josef Filipec. Praha: Academia 1994.

SYN2010: Český národní korpus - SYN2010. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha 2010. Dostupný z WWW: http://www.korpus.cz.

Škvorecký, J., Franz Kafka, jazz a jiné marginálie, Canada: Sixty-Eight Publishers, Corp., 1988.

Škvorecký, J., Ráda zpívám z not a jiné eseje, Praha: Ivo Železný, 2004.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

AUTHOR

Milena Hebal-Jezierska

PUBLISHED

2.04.2013