KOMFORT, POHODLÍ

 

LOANWORD

komfort

DEFINITION

„pohodlí" (PSJČ, SSJČ, SSČ, NASCS, SJČ1–3, SSF, SCS2, TJČ), „přepych" (SSČ, NASCS, SJČ1–3, SSF), „přepychové pohodlí" (PSJČ), „dokonalá vybavenost obydlí" (SSČ), „přepychové, pohodlné zařízení interiéru, veřejné místnosti" (NASCS, SCS1), „luxus" (SČSA)

EXTRA-LINGUISTIC INFORMATION

Pojmem komfort bývá označována subjektivně vnímaná pohoda, resp. pohodlí spojené s určitým dostatkem. Komfort vyjadřuje velký dostatek až nadbytek při uspokojování nějaké lidské potřeby, např. potřeby bydlení, pohodlí při dopravě apod.

Komfort souvisí s vnímáním kvality okolního světa. Nadměrný komfort může být některými lidmi považován za luxus nebo přepych a může být někdy vnímán i jako plýtvání.

USAGE

Výraz se užívá zejména v textech zabývajících se bydlením, cestováním a turistikou, velmi častý je v publicistice, méně se s ním setkáváme v běžné řeči.

OTHER MEANINGS

TJČ uvádí ještě souvislost s významy: pohoda a radosti života.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Do češtiny bylo slovo převzato z angličtiny, kde má podobu comfort (v češtině tedy bylo graficky adaptováno na základě výslovnosti); pochází ze starofrancouzského confort „posílení", odvozeného od conforter „posílit", jež má svůj původ v latinském confortāre, tvořeném z předpony con- a odvozeniny od adjektiva fortis „silný" (srov. např. v češtině výraz fortifikace).

WORD HISTORY

Substantivum komfort je poměrně staré, v češtině je užíváno od první poloviny 19. století. V Jungmannově slovníku jako samostatné heslo uvedeno není, ale v dokladech Příručního slovníku jazyka českého lze najít příklady použití od r. 1857.

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Z ustálených formulací jsou nejčastější spojení se vším komfortem, s plným komfortem apod., příp. pleonastická se vším pohodlím a komfortem.

DERIVATIVES

komfortní (relační adjektivum), komfortně (adverbium), komfortnost (název vlastnosti); diskomfort (slovotvorné opozitum, přejaté, adaptované)

_______________________________________________________________________________________________________________

 

VARIANT

komfort

PRONUNCIATION

[komfort]

GRAMMAR

substantivum, neživotné maskulinum, komfortu

FREQUENCY

Kolem 11 (10,99) na milion slov.

COLLOCATIONS

komfort

moderní ~, plný, veškerý ● poskytovaný ~, zajištěný ● všechen ~

~ moderních hotelů, poskytovaných služeb ● ~ skýtaný čím, spojený s čím, srovnatelný s čím

~ cestování, jízdy, nošení, obsluhy, ovládání, prodeje, přepravy, sezení, služeb, ubytování, užívání, vytápění ● ~ cestujících, lyžařů, návštěvníků, pacientů, pasažérů, posádky

byt s (plným) ~em / se vším ~em

zajistit ~, poskytnout, zaručit ● (za)platit za ~

~ nade vše pohodlí a ~

EXAMPLES

Veškeré nářadí je důmyslně upravené, pohodlné, jakoby všem ku komfortu skutečně amerikánskému se hledělo. (Jan Neruda, Feuilleton in Čas, 1861)

Podíváme-li se, jak se nyní bydlí, tož v bytech měšťana, rolníka, ano nezřídka i dělníka takový shledáme komfort čili pohodlí, jakého si ve středním věku poříditi nemohly ani rodiny panské. (Světozor, 1867)

Měla (paní Chvalinská) však dvojí útěchu, jednu, že přijde s Hněvnou aspoň do příbuzenstva, a druhou, že se vystaví ve Smolotelích nový dům s městským komfortem. (Sofie Podlipská, Mraveniště, 1896)

Představte si, jak by působilo na hosta z ciziny, uvyklého komfortu, kdyby k vám byl uveden do takového prostředí jako k české spisovatelce. (Eliška Krásnohorská, Co přinesla léta, 1928)

Milí pánové, takto se k revolučním cílům nejezdí a nemůže se tak se vším pohodlím a komfortem, jak vy byste si přáli, jeti ani k cílům, které si vytyčila národní revoluce. (Antonín Zápotocký, Po staru se žít nedá, 1947)

… založili jsme si na to druhou vkladní knížku, do Švédska pojedeme až jednou, až s plným komfortem – bulharské moře je teplejší a hned první den jsme se oba spálili sluncem … (Vladimír Páral, Milenci a vrazi, 1969)

… jako kdybyste si připlul do Vídně na lodičce, jako tamty Slovačiska z Bratislavy, se vším komfortem se pěkně připlavil – a pak na lágru brečel, jak vás tam ti komunisti utlačovali. (Iva Pekárková, Kulatý svět, 1993)

… přání své ženy pouze respektoval a financoval, čímž není vůbec řečeno, že by se mu v takovém komfortu nežilo dobře, ostatně i ledacos sám od sebe přikoupil … (Věroslav Mertl, Hřbitov snů, 2001)

Musíme se rozhodnout buď pro jeskyni, nebo pro otevřený svět. Volit jeskyni, výrobně spotřebitelský komfort systému plundrujícího Zemi i duchovní síly člověka, znamená upsat se ďáblu … (Eva Kantůrková, Jsem osoba vzdorovitá a neposlušná, 2005)

Lidstvo a živočichové mají vyhlídku začít se dusit za 300 let. Touhu po komfortu neodvrátíme a jen stěží ji můžeme zastavit. (Josef Koutecký, Krásná setkání III Se studenty, 2006)

_______________________________________________________________________________________________________________

 

SYNONYM

pohodlí

PRONUNCIATION

[pohodlí]

GRAMMAR

substantivum, neutrum, pohodlí

FREQUENCY

Kolem 11 (10,61) na milion slov.

DEFINITION

souhrn podmínek umožňujících, aby se něco vykonalo pohodlně, snadno, bez nesnází" (PSJČ), „souhrn příznivých podmínek pro příjemný, blahobytný život, zvl. odpočinek" (PSJČ), „souhrn příznivých okolností a podmínek umožňujících klidný, lehký život" (SSJČ), „příznivé okolnosti n. podmínky zpříjemňující život" (SSČ), „všechno, co zpříjemňuje práci, odpočinek, život (poloha, držení těla, uvolnění oděvu, zbavení starostí)" (SJČ1–3), „komfort" (SSJČ, SČSA), „pohodlnost" (SSJČ)

USAGE

Výraz není vázán na specifický obor nebo kontext, je užíván obecně, včetně běžné řeči.

OTHER MEANINGS

TJČ uvádí ještě souvislost s významy: pohoda, pohovění a radosti života.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Substantivum pohodlí je odvozeno pravděpodobně od praslovanského základu *god-, resp. *godъ „určitý, vhodný čas", resp. předpokládaného praslovanského tvaru *po-godě, tj. „po-hoda", „po-hodlí", odtud také novočeské základy -hoda (dohoda, nehoda, pohoda, shoda) a -hodnout (dohodnout, shodnout), viz také středodolnoněmecké sloveso gaden „hoditi se", „líbiti se", „býti vhodný". Ve staročeštině slovo pohoda znamenalo „pohodlí", pohodlé pak byla „vhodná věc", „dobro", „prospěch" nebo opět „pohodlí". Souvisí také s novočeským hodit se, podle Českého etymologického slovníku lze slovotvorně a významově přirovnat i ke slovům podoba a počasí. Příbuznými slovy jsou pohoda, pohodový, pohodlný, pohodlnost a pohodlnět.

WORD HISTORY

Výraz je velmi starý, je uveden v Jungmannově slovníku spolu s tvarem pohodlé a významy „příjemné opatření z strany čehokoli", „pohodlnost", v dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze najít příklady použití od r. 1770.

DERIVATIVES

pohodlíčko (deminutivum), nepohodlí (slovotvorné opozitum)

COLLOCATIONS

pohodlí

domácí ~, moderní, osobní ● nadbytečné ~, větší ● veškeré ~, všemožné ● všechno ~jeho ~, její, moje, svoje

~ nabízené kým / čím ~ srovnatelné s čím

~ cestujících, cizinců, čtenářů, diváků, hostů, jezdce, klientů, lyžařů, návštěvníků, pacienta, pasažérů, pocestných, posádky, řidiče, turistů, uživatele, zákazníků ● ~ cestování, civilizace, domova, jízdy, křesla, nákupu, velkoměsta ● ~ výměnou za co

láska k ~

obětovat ~, ocenit ● nabízet ~, poskytovat ● udělat si ~, užít si, vychutnat si ● potrpět si na ~, připlatit si za ~ ● žít v ~ přispívat k ~

~ nade vše

EXAMPLES

Tak tedy přichází na to, že zhlučení to neřádné náklonností tělesných, tělo své vlastní za Boha sobě představuje, a jemu všecko zemské pohodlí, čest, hodnost a rozkoše, svobodné býti vyhlašuje, zaslibuje sobě, že maje Krále domácího sobě podobného, všecko již šťastlivě a pokojně díti se bude. (Job Zmeškal, Škola Jobova, 1770)

Na cestě, kterou se jede z Kladska do Hvězdna, stála leta 1086 krčma, nazvaná „u dobrého hospodina". Byltě to za oněch časů v těchto krajinách ovšem neobyčejný úkaz a pohodlí a protož jistě málokterý pocestný opominul navštívit „dobrého hospodina". (Josef Kajetán Tyl, Statný Beneda, 1830)

A co naplňovalo nás obdivem, rostl tábor mužů, kteří plnými jmény vystupovali na veřejnost, ač z pohodlí a pro svůj klid mohli zůstávati v ústraní, protože boj rukopisný přímo se jich netýkal. (Jan Herben, Deset let proti proudu, 1898)

Anglický domov, to je tennis a teplá voda, gong svolávající k obědu, knihy, louky, pohodlí vybrané, ustálené a požehnané staletími, svoboda dětí a patriarchálnost rodičů, pohostinnost a formalism pohodlný jako župan … (Karel Čapek, Anglické listy, 1924)

Ještě se mi zdáte větší, než jste býval, jste celý obložen sádlem, co? Z dobrého bydla a z pohodlí! Jako havíř byste neztloustl. (Marie Majerová, Havířská balada, 1938)

Dopravce je povinen starat se při přepravě zejména o bezpečnost a pohodlí cestujících. (Občanský zákoník, §308, 1964)

Kdysi bylo v této čtvrti mnoho milých bretonských restaurací, kde se mohly jíst v pohodlí a lacino krepy a galety zapíjené sídrem. Jednoho dne však všechny ty hospody zmizely … (Milan Kundera, Nesmrtelnost, 1988)

Za ten peníz pracoval celý den, aby rodina vrchního ošetřovatele žila v pohodlní a ve spokojenosti. To byla pohroma, když pacient onemocněl chřipkou. (Eda Kriseová, Sluneční hodiny, 1992)

Zůstanou svěží, tvůrčí, činorodí. Jejich vrozený sklon udělat si pohodlí přetrvává. Prostě svalit se na gauč a odpočívat. (Nedělní Blesk, 40/1997)

Víte, on si potrpí na svůj klid, pohodlí. Cestování ho nebaví, nechodí chlastat jako většina kumštýřů … (Petr Eidler, Sebranka, 2007)

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Ustálená spojení nacházíme zejména mezi formulacemi typu veškeré pohodlí (např. hotel vybavený veškerým pohodlím), všechno pohodlí (např. byt se vším pohodlím) apod. Dále jsou jimi syntagmata s neshodnými substantivními přívlastky, např. pohodlí cestujících, pohodlí zákazníků, a slovesné vazby typu udělat si pohodlí nebo potrpět si na pohodlí.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

GENERAL DISCUSSION

Přestože je frekvence obou výrazů v Českém národním korpusu (SYN) vzácně vyrovnaná (u obou se pohybuje kolem 10 na milion slov), můžeme mimo jiné i z uvedených definic, kolokací a příkladů vidět, že mezi slovy komfort a pohodlí jsou jisté rozdíly v užívání a vnímání ze strany uživatelů jazyka. Zatímco komfort je chápán především jako pojmenování příznivých podmínek daných luxusním vybavením, přepychem, který je nutno si koupit, pořídit, zasloužit se o něj atd. a je vnímán jako určitý nadstandard, pohodlí může být v určitém významovém odstínu dosažitelné velmi snadno, např. změnou polohy těla, výměnou nebo odložením či uvolněním oblečení apod. V tomto smyslu lze jako příklad uvést ustálenou zdvořilostní frázi užívanou např. při návštěvách: „udělejte si pohodlí" (tj. „odložte si, posaďte se, nabídněte si občerstvení" – celkově v nevyřčeném významu „uvolněte se"), která by obecně pro výraz komfort neplatila, protože by v dané situaci musela být vztahována k něčemu mimořádnému.

Přejímku komfort lze tedy považovat nejen za významově silnější, ale také mírně sémanticky diferencovanou, což lze vysvětlit i na ustálených frázích společných pro oba lexémy: byt se vším komfortem a byt se vším pohodlím jsou oba vybavené tak, aby se v nich obyvatelům žilo dobře, pohodlně, příjemně a bez námahy, ovšem u prvního z nich se naznačuje, že je to dáno vybavením luxusním, nákladným atd., což u druhého platit nemusí (anebo může, ale je to vyjádřeno skromněji). Totéž platí např. u komfortu cestujících a pohodlí cestujících (např. ve vlacích – u prvního je naznačeno, že je drahé, u druhého stačí třeba jen to, že vlaky jezdí včas). Také spojení pohodlí a komfort (resp. se vším pohodlím a komfortem), jež se na první pohled může jevit jako pleonasmus, je důkazem toho, že komfort je vnímán jako něco navíc, něco nadstandardního, co základní pohodlí ještě vylepšuje a modernizuje.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

REFERENCES

ČES: Rejzek, J. Český etymologický slovník. Voznice: LEDA, 2001.

Český národní korpus - SYN. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. <http://www.korpus.cz>.

ESJČ1: Holub, J. – Kopečný, F. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1952.

ESJČ2: Machek, V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: NLN, 1997.

JS: Jungmann, J. Slovník česko-německý. Praha 1835–1839.

NASCS: Kraus, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2005.

PSJČ: Příruční slovník jazyka českého. O. Hujer, E. Smetánka, M. Weingart, B. Havránek, V. Šmilauer, A. Získal (eds.). Praha: SPN, 1935–1957.

SCS1: Rejman, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1966.

SCS2: Klimeš, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1981.

SČSA: Slovník českých synonym a antonym. b. m.: Lingea, 2007.

SESJČ: Holub, J. – Lyer, S. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha: SPN, 1967.

SJČ1: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 1. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1937.

SJČ2: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 3. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1946.

SJČ3: Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 4. vyd. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952.

SSČ: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. J. Filipec, F. Daneš, J. Machač, V. Mejstřík (eds.). Praha: Academia, 2010.

SSF: Bečka, J. V. Slovník synonym a frazeologismů. III., upravené a doplněné vydání. Praha: Vyd. Novinář, 1982.

SSJČ: Slovník spisovného jazyka českého. B. Havránek, J. Bělič, M. Helcl, A. Jedlička (eds.). Praha: Nakl. ČSAV, 1960–1971.

TJČ: Klégr, A. Tezaurus jazyka českého. Praha: Academia, 2007.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

AUTHOR

Diana Svobodová

PUBLISHED

17.03.2014