KORUMPOVAT, PODPLÁCET, PODMAZÁVAT

 

LOANWORD

korumpovat

DEFINITION

„mravně, zvl. podplácením kazit, zkazit" (PSJČ, SSČ, SCS1), „morálně kazit / zkazit / narušovat / narušit (zvl. podplácením)" (NASCS), „nějakým vlivem, často podplácením, dosahovat / dosáhnout nesprávného jednání někoho" (SSJČ, SCS2), „podlamovat / podlomit pevnost někoho nebo něčeho v správném postoji vůbec" (SSJČ, NASCS, SCS2), „kazit, porušovat podplácením" (SJČ1–3), „podplácet" (SČSA, SCS1), „ovlivňovat (úplatky)" (SČSA), „kupovat (rozhodčího)" (SČSA), „podmazávat" (SČSA)

EXTRA-LINGUISTIC INFORMATION

Výraz korupce, s nímž sloveso korumpovat etymologicky přímo souvisí, označuje zneužití postavení nebo funkce v politice, veřejné správě, hospodářství atd. k osobnímu prospěchu.

Korupce postihuje zejména politiku, hospodářství i společnost. Může být jak v drobném, tak ve velkém rozsahu, organizovaná nebo neorganizovaná. Vyznačuje se podplácením, úplatky, vydíráním, zastrašováním, privilegii, neoprávněnými příjmy a jejich vyžadováním, udělováním přízně nebo protežováním.

Ačkoliv korupce přispívá ke zločinnosti, zdaleka se neomezuje jen na tyto trestné aktivity. V moderních společnostech se dnes vytvářejí a uplatňují podmínky, pravidla a zákony, které umožní ji omezit a postihovat, příkladem je navyšování prémií státních úředníků.

USAGE

Výraz se vyskytuje převážně v publicistice, v běžné řeči je méně častý.

OTHER MEANINGS

TJČ uvádí souvislost základového substantiva korupce s významy: nepoctivost, zlořád, zneužívání a zpotvoření.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Sloveso pochází z latinského corrumpere (tvar participia je corruptus) „podplácet", „kazit" (SESJČ), „zmařit", „zkazit", „uplácet" (ČES), které je složeno z předpony cor- (jako varianty předpony com-) a základu rumpere „lámat" (SESJČ), „zlomit", „zrušit" (ČES).

WORD HISTORY

Sloveso korumpovat je v češtině užíváno přibližně od poloviny 19. století, v Jungmannově slovníku uvedeno není, v dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze najít příklady použití od r. 1896.

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Za ustálené a zejména v literatuře a publicistice poměrně často užívané spojení lze považovat citát anglického historika a novináře Johna Emericha Edwarda Dalberg-Actona: „Moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně". Mimo to se často objevují ustálená spojení typu dát / nechat se korumpovat nebo pokoušet se korumpovat; uplatňují se také koordinační spojení typu korumpovat a podplácet, resp. korumpovat a uplácet.

DERIVATIVES

korumpovaný (adjektivum, derivát odvozený z pasivního participia; z tohoto tvaru je dále utvořena odvozenina korumpovanost – substantivum označující název, resp. výsledek děje); nekorumpovat (negativní derivát), zkorumpovat (perfektivní derivát); korumpovatel (činitelský název, derivát odvozený z tvaru infinitivu, „kdo někoho korumpuje" – NSČ2)

_______________________________________________________________________________________________________________

 

VARIANT

korumpovat

PRONUNCIATION

[korumpovat]

GRAMMAR

verbum obouvidové (MČ2), dnes považované spíše za imperfektivní (viz obecná diskuse níže), korumpuji / hovor. korumpuju, korumpuješ; korumpoval; korumpován

FREQUENCY

Méně než 1 (0,84) na milion slov.

COLLOCATIONS

korump|ovat

někdo ~uje lidé / lidi ~ují peníze ~ují moc ~uje

~ovat lékaře, novináře, občany, policisty, politiky, poslance, rozhodčí, studenty, úředníky, voliče • ~ovat policii, společnost • ~ovat druhé, chudé

~ovat úřední vojenskou osobu ~ovat celé policejní sbory, celý systém, hlavní svědkyni, indonéské úředníky, lidské myšlení, místní politiky, politické strany, sociální demokracii, státní úředníky / správu, úřední činitele, veřejné mínění, vlivné elity / osoby / vrstvy, vrcholné představitele • ~ovat své odpůrce / poddané / přívržence ~ovat svoje okolí / služebnictvo ~ovat tisíce lidí / lékařů / úředníků

~ovat mocí, penězi

být ~ován farmaceutickými firmami, místními obchodníky, soukromými firmami

pokus ~ovat, potřeba, snaha

dokázat ~ovat, pokoušet se, snažit se, umět

dát se ~ovat, nechat se

~ovat morálně ~ovat absolutně, draze, především, snadno, vnitřně, vždy, vždycky

~ovat a podplácet, uplácet • ovlivňovat a ~ovat

EXAMPLES

Opět to jsou peníze, ten hrozný beránek, snímající hříchy světa, kterým jej hodlají lidé korumpovati! (Emil Vachek, Kovadlina, 1923)

To je zvláštní, jak se celý život korumpuje, když to v jedné jediné věci s tebou není v pořádku, jsi celý nečistý, máš-li na jediném místě skvrnu. (Karel Čapek, Povídky z jedné kapsy, 1929)

Korumpovat celá vedení stran je přece vždycky nesnadnější než korumpovat jednotlivce. (Přítomnost, 27/1935)

Soustavným, přímo vědeckým způsobem imperialismus takto psychicky korumpoval velké části maloměšťáctva i dělnictva perspektivami sociálního vzestupu … (Jiří Hájek, Mezi včerejškem a zítřkem, 1947)

Ať není nikoho, kdo by šmelinařil a neodůvodněně zdražoval výrobky, ať není ani těch, kteří by šmelinařili prací a za dočasné výhody a úplatky se nechali korumpovat. (Antonín Zápotocký, Odborová politika, 1948)

… žid bohatne přízní boží, křesťan svodem ďáblím; penězi žehná Hospodin Jobovi, penězi korumpuje ďábel Jidáše; žid penězům vládne, křesťan penězi upadá do tenat pokušitele … (Josef Šafařík, Cestou k poslednímu, 1992)

Sám byl ovšem absolutně bezúhonný. Díval se s opovržením na lidi, kteří se nechali korumpovat – a chtěli nechat korumpovat – ale sám se nikdy nedopustil ani toho nejmenšího. (Ferdinand Peroutka, Deníky, dopisy, vzpomínky, 1995)

Chování mého předchůdce v úřadě jasně ukázalo, co moudří lidé věděli vždycky – že moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně. (Ikarie – povídky, ročník 1999)

Contras hrají velkou roli. A co je to za režim? Nejsou to žádní andělé. Moc je korumpuje, jako každého. To, co dělají s indiány v pohraničních oblastech, je neomluvitelné. (Jiří Polák, Závody, 2003)

_______________________________________________________________________________________________________________

 

SYNONYM

podplácet, zastarale také podplacovati – SSJČ s odkazem na F. Palackého a A. Staška)

PRONUNCIATION

[potplácet]

GRAMMAR

verbum imperfektivní, iterativní tvar, podplácím, podplácíš; podplácel; podplácen

FREQUENCY

Méně než 1 (0,57) na milion slov.

DEFINITION

„poskytovat nebo slibovat dar někomu, aby porušil svou povinnost" (PSJČ), „získávat si něčí přízeň nenáležitým způsobem" (PSJČ), „uplácet" (PSJČ, SSJČ, SSČ, SNČ, SČS, SSF, SČSA, TJČ), „získávat úplatkem k poskytnutí nějaké služby" (SSČ), „získat penězi někoho, aby nám vyhověl" (SJČ1–3), „korumpovat" (SČS, SČSA), „podmazávat" (SČS, SSF, SČSA), „kupovat (rozhodčího)" (SČSA)

USAGE

Výraz podplácet není kontextově ani stylisticky omezen, jeho využití je univerzální, stylově je víceméně neutrální (i když vzhledem k – přinejmenším deklarativně – odmítavému postoji společnosti k aktivitám, jež pojmenovává, je chápán spíše v negativním významu) a vyskytuje se prakticky ve všech typech textů.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Sloveso podplácet je tvořeno předponou pod- a slovesným základem plat, jehož obvyklý imperfektivní tvar platit souvisí podle SESJČ s předpokládaným praslovanským základem *platъ, resp. *poltъ (ESJČ2) „kus tkaniny", „šátek" (srov. také příbuzné slovo záplata) – původně se „platilo" výměnou zboží, a to zvláště plátnem (kus látky byl u nás ještě v 9. a 10. století výměnnou jednotkou). Sloveso platit je všeslovanské, ve staročeštině byl užíván tvar plácěti (ESJČ1). 

WORD HISTORY

Výraz je velmi starý, jeho základ je v češtině přítomen od počátků vývoje českého jazyka. V dokladech Příručního slovníku jazyka českého lze najít příklady námi sledovaného tvaru od r. 1834, v Jungmannově slovníku uveden není.

DERIVATIVES

podplatit (perfektivum); podplacený (deverbativní adjektivum, derivát odvozený z tvaru pasivního participia)

COLLOCATIONS

podplác|et

cyklista ~í, obchodník, řidič, Vietnamec • hráči ~í/ejí, lidé / lidi, rodiče

televize ~í každý ~í

~et celníky, činitele, diváky, hráče, lékaře, lepiče, novináře, policisty, politiky, poslance, rodiče, rozhodčí, soudce, svědky, trenéry, úředníky, voliče • ~et úřady ~et hlídku, policii

~et bývalého starostu / šéfa, hlavního rozhodčího • ~et cizí představitele / úředníky, české politiky / úředníky, důležité lidi / představitele, irácké novináře / únosce, městské radní / strážníky, státní činitele / úředníky / úřady, vlivné lidi, vysoké státní úředníky, významné činitele / klienty, zahraniční činitele / představitele • ~et místní úřady, policejní hlídky • ~et některé novináře / představitele, své informátory / klienty / kolegy / voliče / zákazníky • ~et je, mě

~et dary, prosbou

dovednost ~et, potřeba, snaha, umění

~et oficiálně, opravdu, rozsáhle, skutečně, složitě, šikovně, údajně, úspěšně, vesele, zřejmě • ~et především

lze ~et nedat se ~et, nechávat se

chtít ~et, muset, pokoušet se, potřebovat, přestat, začít

ovlivňovat a ~et, podvádět • ~et a podvádět, vydírat

EXAMPLES

Jen jiných Katilinův bylo třeba, … kteříž by rozmařilosti lidu hověti, podpláceti a důrazně jednati mohli … (Josef František Smetana, Obraz starého světa, 1834)

Krása zdá se býti sama o sobě docela bezvinnou vlastností, avšak není, neboť podplácí devět a devadesát soudců mezi stem … (Eliška Krásnohorská, Náš druhý sbor, 1888)

… kdo má potřebu se modlit, modli se! Ale nechtěj modlením tím boha podplácet, jemu se lichotit a podloudně se k němu lísat. (Josef Svatopluk Machar, Katolické povídky, 1911)

Proto odmítl poslední sklínku (školník), zvedl do výše ukazovák, a kymáceje se vratce, varoval Menčíka, aby se nepokoušel ho podpláceti – že je úřední osoba, u které je to zvlášť trestné. (Jan Vrba, Zubřany, 1922)

Ty vlasovci, co je hlídaj, je nechtěli pustit dovnitř. Voni s nima vyjednávali a podpláceli je kořalkou, ale nepustili je tam. (Josef Škvorecký, Zbabělci, 1958)

… vznikají v přísné nepřístupnosti soudu jisté mezery. Tudy proniká většina advokátů, zde se podplácí a vyzvídá, a aspoň v dřívějších dobách se dokonce vyskytly případy … (Franz Kafka, Proces, 1958)

„Ani jsme mu nenabídli kávu," řekl primář a myslil revizora, „ale já nechtěl. Aby snad nemyslil, že ho chci podplácet. O ten koňak a o to další si řekl sám…" (Ladislav Fuks, Nebožtíci na bále, 1972)

Podplácíme, abychom mohli štědře dávat, a čím štědřeji dáváme, tím vyšší je provize … (Jiří Gruša, Dotazník, 1978)

Někdo pod touhle střechou už o nich bude vědět. Někdo přece toho zapomenutelného byrokrata podplácet musí. (Jan Novák, Miliónový jeep, 1989)

… nevyhrál na vsazenou desetikorunu. Není slušné osudu nadbíhat, podkuřovat anebo dokonce ho podplácet – je však vhodné vyjít mu vstříc. (Stanislav Komenda, Čtverce nad přeponou, 2007)

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Sloveso podplácet vstupuje do řady typů syntaktických vztahů se substantivy v pozici předmětu v akuzativu, např. podplácet novináře, podplácet politiky apod., za ustálená spojení lze však považovat spíše spojení s jinými slovesy, zejména nechat / nechávat se podplácet.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

SYNONYM

podmazávat

PRONUNCIATION

[podmazávat]

GRAMMAR

verbum imperfektivní, frekventativní tvar, podmazávám, podmazáváš; podmazával; podmazáván

FREQUENCY

Méně než 1 (0,02) na milion slov.

DEFINITION

„podplácet koho" (PSJČ, SSJČ, SSČ, SČS, SSF, SČSA), „uplácet" (SNČ, SČS, SČSA, TJČ), expr. „dávat šmízo" (SNČ), perf. „máznout" (SNČ), „podmáznout" (SNČ), „pomazat" (SNČ), „namazat" (SNČ), „namastit" (SNČ), „polejt" (SNČ)

OTHER MEANINGS

„mazat vespod, zespoda" (PSJČ, SSJČ), např. tašky na střeše, pečivo před pečením atd.

USAGE

Výraz podmazávat se vyznačuje výrazným expresivním příznakem, užívá se zejména v neformálně koncipovaných textech, v běžné řeči a také v publicistice.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Sloveso podmazávat je frekventativním tvarem perfektivního tvaru podmazat, který je tvořen předponou pod- a od slovesa mazat, jehož základ maz je všeslovanského původu a pochází z předpokládaného indoevropského základu *maģ, původně zřejmě „hníst", „lepit z hlíny" (ČES), z něhož se vyvinul mimo jiné germánský základ *mak- (viz např. anglické make nebo německé machen, obojí „dělat", nebo také substantivum makléř – SESJČ). Už v praslovanštině se předpokládá tvar slovesa *mazati (ČES).

WORD HISTORY

Výraz je velmi starý, jeho základ je v češtině přítomen od počátků vývoje českého jazyka. V dokladech Příručního slovníku jazyka českého lze najít příklady od r. 1815, v Jungmannově slovníku je uveden v námi sledovaném významu s výkladem „dary poručiti" a příklady „Nechal sobě palce podmazati" a „Aby to hladce šlo, měšcem podmazoval".

DERIVATIVES

podmazat, podmáznout (perfektiva); podmazánka (deverbativní substantivum, výsledek děje, SJČ1–3)

COLLOCATIONS

podmazáv|at

finančník ~á, otec, řidič • armáda lobbistů ~á společnost ~á firmy ~ají

~at ho, kdekoho • ~at celníky, odběratele, pány, poldy, politiky, úředníky,

~at zástupce ~at Němce ~at palec, režim, státy • ~at ruce, stranu

~at penězi ~at zlatou mastí

~at na úřadě, ve fotbale

~at všude ~at elegantně ~at finančně

~at a rozeštvávat

EXAMPLES

Pořád aby se člověk jen k advokátovi vozil, na úřad se stavěl, na kolky platil, pány podmazával … (Karolína Světlá, Kříž u potoka, 1868)

Jak se jim (sedlákům) začalo dobře vodit, tu hned začaly podmazánky. Ten chtěl syna dáti na řemeslo – podmazával, ten by rád syna osvobodil od vojny – podmazával … (Jan Herben, Do třetího a čtvrtého pokolení, 1889)

… páni na rathouze a rychtář mají s paní Káčou srozumění, jináč by toho tak netrpěli, snad jim podmazává palček … (Zikmund Winter, Pověsti a obrázky historické, 1904)

… fabrikanti podmazávají hostinské, aby sociny ve svých místnostech netrpěli. (Helena Dvořáková, Bílými plameny, 1945)

Co byl okres okresem, podmazávali sedláci pány … (Eduard Bass, Povídky, 1956)

… i když jsem ho podmazával téměř pravidelně, byl Bohlerův člověk, jeho bývalý farník … (Jáchym Topol, Sestra, 1994)

Svaz i soudy by měly měřit stejným metrem. Ve fotbale se podmazává léta, ale řešit se to začalo až pět minut po dvanácté, tvrdí další z fanoušků… (Mladá fronta DNES, 13. 6. 2005)

Ostatně patronem korupčníků by mohl být sám svatý Václav, který třemi sty voly podmazával Němce, aby nechali Čechy na pokoji. (Lidové noviny, 21. 10. 2005)

… kde má vysvětlit jiné uplácení. Finančník podmazával penězi Američanů ázerbájdžánské politiky, aby mu šli na ruku při privatizaci … (Deníky Moravia, 20. 6. 2006)

… zatímco absolutní vládci korporací plení státní finance, zvolené zástupce podmazává armáda lobbyistů, korporátní média nás baví pomluvami a trivialitami… (Britské listy, 6. 5. 2009)

MULTI-WORD EXPRESSIONS

V současné češtině se ustálená spojení nevyskytují, ale dříve se v námi sledovaném významu běžně užívalo spojení podmazávat palec. Frekventovanými jsou syntaktické vztahy se substantivy v pozici akuzativního předmětu, např. podplácet celníky, podplácet úředníky apod.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

GENERAL DISCUSSION

Srovnáme-li sloveso korumpovat s jeho českými ekvivalenty, je zřejmé, že vzhledem k sémantickému obsahu žádné z nich není zcela neutrální a u všech je přítomna negativní konotace. Sloveso podmazávat je navíc obecně považováno za expresivní a podle Nového akademického slovníku cizích slov je sloveso korumpovat hanlivé. Frekvence je u všech relativně nízká, nicméně nejčastější je cizojazyčná přejímka, zřejmě proto, že je sémanticky širší, neboť může zahrnovat uplácení nejen penězi, ale i dalšími způsoby (viz výše). I z tohoto hlediska je nám jeví jako významově nejsilnější sloveso podplácet, ovšem je to spíše otázka individuálního posouzení jednotlivých kontextů.

Kolokace všech tří sloves jsou srovnatelné, užívají se ve dvoučlenných větách a pojí se s analogickými typy podmětů, předmětů a příslovečných určení, ustálená spojení jsou u nich poměrně řídká. 

Pokud jde o rozdíly vidu, je sloveso korumpovat podle tradiční koncepce „akademické" Mluvnice češtiny 2 považováno (stejně jako všechna ostatní verba odvozená z přejatých základů) za obouvidové, dnes však převládá jeho chápání ve smyslu nedokonavém, explicitně perfektivní je jeho prefixální derivát zkorumpovat. V tomto smyslu jsou sémanticky a tvarově analogicky nejblíže tvary podplácet a podmazávat, i když oba jsou opětovací, resp. opakovací, nikoli základní.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

REFERENCES

ČES: Rejzek, J. Český etymologický slovník. Voznice: LEDA, 2001.

Český národní korpus – SYN. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. <http://www.korpus.cz>.

ESJČ1: Holub, J. – Kopečný, F. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1952.

ESJČ2: Machek, V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: NLN, 1997.

JS: Jungmann, J. Slovník česko-německý. Praha 1835–1839.

MČ2: Mluvnice češtiny 2. M. Komárek, J. Kořenský, J. Petr, J. Veselková (eds.). Praha: Academia, 1986.

NASCS: Kraus, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2005.

NSČ2: Martincová, O. a kol. Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2. Praha: Academia, 2004.

PSJČ: Příruční slovník jazyka českého. O. Hujer, E. Smetánka, M. Weingart, B. Havránek, V. Šmilauer, A. Získal (eds.). Praha: SPN, 1935–1957.

SCS1: Rejman, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1966.

SCS2: Klimeš, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1981.

SČS: Pala, K. – Všianský, J. Slovník českých synonym. Praha, NLN, 1996.

SČSA: Slovník českých synonym a antonym. b. m.: Lingea, 2007.

SESJČ: Holub, J. – Lyer, S. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha: SPN, 1967.

SJČ1: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 1. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1937.

SJČ2: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 3. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1946.

SJČ3: Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 4. vyd. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952.

SNČ: Slovník nespisovné češtiny. J. Hugo, M. Fiedlerová, K. Adámková, Z. Juránková (eds.). Praha: Maxdorf, 2008.

SSČ: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. J. Filipec, F. Daneš, J. Machač, V. Mejstřík (eds.). Praha: Academia, 2010.

SSF: Bečka, J. V. Slovník synonym a frazeologismů. III., upravené a doplněné vydání. Praha: Vyd. Novinář, 1982.

SSJČ: Slovník spisovného jazyka českého. B. Havránek, J. Bělič, M. Helcl, A. Jedlička (eds.). Praha: Nakl. ČSAV, 1960–1971.

TJČ: Klégr, A. Tezaurus jazyka českého. Praha: Academia, 2007.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

AUTHOR

Diana Svobodová

PUBLISHED

16.11.2014