MENSTRUACE, MĚSÍČKY

 

LOANWORD

menstruace

DEFINITION

„pravidelné, periodicky se opakující krvácení z dělohy u pohlavně dospělé ženy" (PSJČ, SSČ), „… periodicky se opakující zhruba jedenkrát za měsíc" (SSJČ, SCS2), „pravidelné měsíční krvácení z rodidel" (ES, NASCS), „čmýra" (SSJČ, SJČ1–3, SCS2), „perioda" (SSJČ, SSČ, SČS, SČSA), „měsíčky" (SSJČ, SSČ, SČS, SČSA, SCS2), expr. „krámy" (SČS, SČSA), odb. „menses" (SČSA, NASCS, SCS2), „menorea" (NASCS), „menorrhoea" (SCS1), „periodická příprava na oplodnění a těhotenství" (ES)

EXTRA-LINGUISTIC INFORMATION

Menstruační krev se dříve nazývala čmýra, poněkud zastaralé je i označení perioda, obvyklé je označení měsíčky či v současnosti nejběžnější menzes, v lidové mluvě pak silně expresivně zabarvený výraz krámy. První menstruace se označuje jako menarche. Termíny „menstruace" a „menses" pocházejí z latinského mensis (měsíc), které souvisí s řeckým mene (Měsíc) a souvisí s kořeny anglických slov month (měsíc) a moon (Měsíc) Odrážejí fakt, že Měsíc také potřebuje asi 28 dní na oběh kolem Země. I když menstruační periody některých žen mohou odpovídat lunárnímu cyklu, neexistuje nutné spojení mezi lunárními měsíci a menstruačními periodami: délka menstruačního cyklu se může u různých žen lišit, nicméně za průměrnou hodnotu normálního ovulačního cyklu ženy se obecně považuje 28 dní.

Menstruace je normální částí přirozeného cyklického procesu vyskytujícího se u zdravých žen mezi pubertou a koncem reprodukčního věku. Začátek menstruace se vyskytuje průměrně ve věku 12 let, ale může nastoupit kdykoli mezi 8 a 16 lety. Poslední perioda – menopauza – se vyskytuje obvykle ve věku 45–55 let. Amenorea označuje prodlouženou absenci menses během plodného věku ženy z jiných příčin nežli těhotenství. Například ženy s velmi nízkým objemem tělesného tuku, jako např. sportovkyně nebo anorektičky, mohou přestat menstruovat.

V průběhu menstruačního cyklu se v sexuálně zralém samičím těle vyvine 1 vajíčko (příležitostně 2 i více) a uvolní se v době ovulace. Výstelka dělohy roste synchronně, po ovulaci se změní a je připravena na potenciální uhnízdění oplodněného vajíčka a vznik těhotenství. Pokud nenásleduje oplodnění a těhotenství, děloha se zbaví výstelky a začne nový menstruační cyklus, tj. nejprve proces zbavování se výstelky, kdy základní část endometria a krevní produkty vycházejí z těla vaginou.

USAGE

Výraz se užívá jako odborný název v oblasti medicíny, v běžné řeči se ovšem vyskytuje také (vedle řady dalších pojmenování – viz příklady a diskuse, ve srovnání s nimiž může mít charakter eufemistický).

OTHER MEANINGS

TJČ uvádí ještě souvislost s významy: koloběh a výtok.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Substantivum menstruace má základ v latinském adjektivu mēnstruus „měsíční" k mēnsis „měsíc" (SESJČ), resp. jedná se o adaptovaný tvar pozdnělatinského substantiva mēnstruātiō od mēnstruāre „mít měsíční krvácení" (ČES).

WORD HISTORY

Výraz se v češtině užívá přibližně od konce 19. století. V Jungmannově slovníku jako samostatné heslo uveden není, v dokladech Příručního slovníku jazyka českého lze najít příklady použití od r. 1914.

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Ustálená spojení se zejména v medicíně vyskytují mezi atributivními syntagmaty s adjektivy, např. pravidelná, resp. nepravidelná menstruace, silná, resp. slabá menstruace, nebo se substantivy, např. poruchy menstruace, bolesti při menstruaci, a lze za ně označit také verbální syntagmata typu mít, resp. nemít menstruaci nebo dostat menstruaci.

DERIVATIVES

menstruační (relační adjektivum), zast. menstruální (SSJČ); menstruovat (verbum)

_______________________________________________________________________________________________________________

 

VARIANT

menstruace

PRONUNCIATION

[menstruace]

GRAMMAR

substantivum, femininum, menstruace

FREQUENCY

Kolem 2 (1,72) na milion slov.

COLLOCATIONS

menstruac|e

(ne)pravidelná ~e, blížící se, chybějící, první, poslední, silná, slabá

~e ženy

poruchy ~e, úprava bolesti při ~i / během ~e, hygiena, problémy   deprese před krev z ~e starosti s 

první den ~e deprese provázející ~i

(ne)dostat ~i, (ne)mít ~i lze ovlivnit

~e bude, bývá, je/není ~e probíhá, přichází, skončí, trvá, vynechává, zdrží se, znamená

EXAMPLES

K uvolnění dozrálého vajíčka dochází u dospělé ženy okolo 14. dne po počátku předchozí menstruace. (Jaroslav Mělka, Fysiologie tělesné výchovy, 1948)

Neurotické dívky pociťují menstruaci jako něco hrozného, co musí žena tajit, neboť to muže odpuzuje. (Miroslav Hruban, Ochrana, 1949)

Je potěšitelné, že v dnešní společnosti jsou náznaky emocionální regredience tělesných úkonů. Ženy po porodu nejsou již očišťovány. Nepokládáme menstruaci za něco nečistého. (Jaromír John, Pampovánek, 1949)

Dále jsou v chorobopisu rubriky, do nichž sestra zapisuje … klysmata, výplachy, menstruaci, třesavku, množství vykašlaného sputa. (Anna Špindlerová – Marie Velková, Ošetřovatelské techniky, 1949)

Usilujeme o to, když už k interrupci musí dojít, aby se tak stalo v co nejranějším stadiu těhotenství. Doporučujeme novou metodu – odsání obsahu dutiny děložní, obecně zvanou u nás miniinterrupce, mezinárodně regulace menstruace. (Rudé právo, 298/1983)

… ptaly se ho na rady týkající se jejich rýmy, bolavých zad a nepravidelné menstruace. Pozorovaly ho skoro s ostychem … (Milan Kundera, Nesnesitelná lehkost bytí, 1985)

Klára zjistila jednoho dne, že její menstruace se poněkud opozdila, a příčinu té nenadálé absence měsíčků viděla docela správně v souložení s Inženýrem. Když mu to oznámila, přijal to jako muž … (Zdeněk Zapletal, Půlnoční běžci, 1986)

Velkoryse odešla zachraňovat novou přítelkyni z deprese, hemeroidů a menstruace. (Lubomír Martínek, Sine loco, sine anno, 1998)

… na bolesti jsem byla trénovaná od první menstruace asi ve třinácti letech. Mívala jsem úporné křeče s úporným zvracením – třebas patnáctkrát za den … (Miloslava Holubová, Necestou cestou, 1998)

Obézní žena s hmotností 117 kg s nepravidelnou menstruací navštívila gynekologa pro neurčité bolesti v břiše… (Zdeněk Zeman – Antonín Doležal, Právní odpovědnost a právní vztahy v porodnictví, 2000)  

_______________________________________________________________________________________________________________

 

SYNONYM

měsíčky

PRONUNCIATION

[mněsíčki], substandardní, „moravská" varianta [mjěsíčki]

GRAMMAR

substantivum, maskulinum, plurale tantum, měsíčků

FREQUENCY

Méně než 1 (0,49) na milion slov.

DEFINITION

„menstruace" (PSJČ, SSČ, SČSA), „čmýra" (SSJČ, SJČ1–3), „perioda" (SSJČ, SSČ, SČSA), odb. „menses" (SČSA), zhrub. „krámy" (SČSA)

USAGE

Výraz se užívá zejména v běžné řeči, v oblasti medicíny případně jako ekvivalent odborných názvů.

OTHER MEANINGS

Jiné významy substantiva měsíček:

1. zdrob. k měsíc; fam. měsíc („těleso nebeské") (PSJČ, SSJČ, SJČ1–3), hvězd. „družice" (SSJČ);

2. „něco tvarem podobného měsíčku v úplňku n. srpku měsíce anebo něco majícího jiný vztah k měsíci" (PSJČ), „věc připomínající tvarem půlměsíc" (SSJČ);

3. fyz. „dutovypuklá n. vypouklodutá čočka" (PSJČ);

4. lék. „meniskus" (PSJČ);

5. lék. „bělavá část nehtu u pučnice" (PSJČ), „lunula" (SSJČ, SJČ1–3);

6. bot. „rod rostlin z čeledi složnokvětých, Calendula" (PSJČ), „bylina s úborem žlutých a oranžových kvítků" (SSJČ), „květina" (SJČ1–3);

7. archit. „výseč klenbová, luneta" (PSJČ).

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Jedná se o deminutivum substantiva měsíc, užívané ve sledovaném významu jako plurale tantum. Základové slovo měsíc souvisí s lat. mensis „měsíc" (SEJČ), řec. mēn (srov. meniskus). Základ mē- je týž jako v „měřit", protože se jeho čtvrtěmi měřil čas. Pochází z předpokládaného praslovanského tvaru *měsęcь, souvisí s litevským ménuo „luna" a ménesis  „měsíc" (kalendářní), se stejným sémantickým rozlišením také se starohornoněmeckým māno a manōd, resp. anglickým moon  a month, dále se staroirským , albánským muai atd., to vše z předpokládaného indoevropského kořene *mēn-, *mēs- (je i možné, že *mēs- je z *mens-), nejspíš od mē- „měřit". V praslovanštině pravděpodobně existoval také zdrobnělý tvar *mēs-en-ko- (ČES). Ve staročeštině byl tvar měsiec (ESJČ1, ESJČ2).

WORD HISTORY

Základové slovo měsíc je velmi staré, užívá se v češtině od začátku jejího vývoje; ve sledovaném významu a tvaru je novější, v Jungmannově slovníku uvedeno jako samostatné heslo není, v dokladech pro Příruční slovník jazyka českého také ne.

DERIVATIVES

měsíčkový (relační adjektivum)

COLLOCATIONS

měsíčk|y

(ne)pravidelné ~y, bolestivé, končící, poslední, první, silné, slabé, začínající, zpožděné, ženské

absence , síla příchod , vynechání

hygiena během v době

~y (ne)přijdou, dostaví se, končí, vynechají, začínají, zpozdí se

(ne)mít ~y, dostat

EXAMPLES

Irena byla dospělá slečna. Dospěla v pubertě a už jí to zůstalo. Ňadra a měsíčky a myšlení. To všechno. (Josef Škvorecký, Zbabělci, 1958)

… jistě si můj výrok zapíše do kalendáříčku k poznámkám o pravidelnosti příjmů, měsíčků, randat nadějných, randat beznadějných, křivých pohledů a slov svých bližních. (Zdena Salivarová, Honzlová, 1972)

… omluvila se ženskými potížemi – neslýchaná věc, neboť třebaže trpívala téměř patologickými měsíčky, pokaždé, po vzoru panfirovců, hrdinně překonávala utrpení… (Josef Škvorecký, Mirákl, 1972)

Klára zjistila jednoho dne, že její menstruace se poněkud opozdila, a příčinu té nenadálé absence měsíčků viděla docela správně v souložení s Inženýrem. Když mu to oznámila, přijal to jako muž … (Zdeněk Zapletal, Půlnoční běžci, 1986)

… že ji pociťuju v sobě, chci říci tu oblost, tu kulatost… Poněvadž se mi zpozdily měsíčky, zduřely a zcitlivěly mi bradavky na prsou, jako by se připravovaly na dětskou tlamičku … (Iva Pekárková, Kulatý svět, 1993)

… příčiny vedoucí k takzvané amenoree, tj. k výpadku měsíčního krvácení a k nepravidelným měsíčkům, třebaže u postižené ženy se nezjistí žádná tělesná (endokrinní) porucha … (Ivo Pondělíček, Labyrinty duše a bída psychologie, 1994)

Doma se s touto novinkou samozřejmě pochlub, uvidíš, jakou budou mít radost. První měsíčky jsou znamením, že tvůj organismus je připraven k velmi důležité funkci, k těhotenství … (Jasminka Petrovičová, Co mám vědět o sexu, 2005)

… na ten neopakovatelný pocit čeká některá z nich mnoho let, někdy i celý život. Když se den D dostaví, měsíčky vynechají a lékař potvrdí těhotenství ultrazvukem a místo razítka je vše zpečetěno těhotenskou průkazkou… (Maminka, 1/2005) 

Menstruace – požehnání i prokletí každé dívky. Měsíčky, krámy, řezník, zabijačkový týden, prdelačka, perioda, Krvavá Máry, to je jen několik … (Kateřina Janouchová, O lásce a sexu, 2007)

Moderní žena dostane první měsíčky už ve 12,5 letech, zatímco naše prababičky začínaly menstruovat až kolem 16. roku … (Vlasta, 35/2008)

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Ustálená spojení nacházíme zejména mezi atributivními syntagmaty pravidelné, resp. nepravidelné měsíčky, bolestivé měsíčky apod. a jsou jimi také verbální syntagmata mít, resp. nemít měsíčky nebo dostat měsíčky.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

GENERAL DISCUSSION

Po stránce čistě lingvistické, resp. etymologické je zajímavé, že menstruace i měsíčky mají základ ve slově měsíc, nicméně v jejich užívání lze najít výrazné rozdíly. Srovnání frekvence jejich užívání (cca 4 : 1) zdánlivě naznačuje, že odborný lékařský název převažuje nad označením „lidovým", nicméně pro upřesnění je třeba dodat, že v běžné řeči se užívá i řady jiných více či méně expresivních pojmenování (zejm. krámy – viz příklady výše). Navíc je třeba si uvědomit, že se jedná o odedávna tabuizované téma, takže pokud už se vůbec nějaké označení užívá (často je jakékoli substantivum „zastoupeno" pouze ukazovacím zájmenem to, jemuž je v příslušném kontextu, resp. spojeních typu „dostat to", „mít to" apod. vždy rozuměno), i běžní uživatelé se ve snaze o eufemizaci uchylují k medicínským termínům menstruace nebo menses / menzes. I přes celkové „uvolnění" současné komunikace a otevřenost vyjadřování v různých oblastech se na této situaci mnoho nezměnilo, snad možná spíše v tom, že se věc vůbec pojmenovává – dříve nebylo výjimkou, že se aktuální stav ženy skrýval za formulacemi, typu „není jí dobře", „necítí se dobře", „má své dny" apod.

Ve starších slovníkových příručkách užívaný výraz čmýra (nejasného původu, Jiří Rejzek v Českém etymologickém slovníku vidí možný základ ve slově čemer „nevolnost", „nechutenství", ovšem dříve se takto označoval nejen daný celkový stav, ale i menstruační výtok jako takový) je dnes již v podstatě mrtvý. V Českém národním korpusu lze několik výskytů najít, ale všechny v kontextech naznačujících buď zmíněnou zastaralost výrazu, nebo negativní expresivitu v kontextech stylově příznakových.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

REFERENCES

ČES: Rejzek, J. Český etymologický slovník. Voznice: LEDA, 2001.

Český národní korpus – SYN. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. <http://www.korpus.cz>.

ES: Encyklopedický slovník. Praha: Odeon, 1993.

ESJČ1: Holub, J. – Kopečný, F. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1952.

ESJČ2: Machek, V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: NLN, 1997.

JS: Jungmann, J. Slovník česko-německý. Praha 1835–1839.

NASCS: Kraus, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2005.

PSJČ: Příruční slovník jazyka českého. O. Hujer, E. Smetánka, M. Weingart, B. Havránek, V. Šmilauer, A. Získal (eds.). Praha: SPN, 1935–1957.

SCS1: Rejman, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1966.

SCS2: Klimeš, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1981.

SČS: Pala, K. – Všianský, J. Slovník českých synonym. Praha, NLN, 1996.

SČSA: Slovník českých synonym a antonym. b. m.: Lingea, 2007.

SESJČ: Holub, J. – Lyer, S. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha: SPN, 1967.

SJČ1: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 1. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1937.

SJČ2: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 3. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1946.

SJČ3: Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 4. vyd. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952.

SSČ: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. J. Filipec, F. Daneš, J. Machač, V. Mejstřík (eds.). Praha: Academia, 2010.

SSF: Bečka, J. V. Slovník synonym a frazeologismů. III., upravené a doplněné vydání. Praha: Vyd. Novinář, 1982.

SSJČ: Slovník spisovného jazyka českého. B. Havránek, J. Bělič, M. Helcl, A. Jedlička (eds.). Praha: Nakl. ČSAV, 1960–1971.

TJČ: Klégr, A. Tezaurus jazyka českého. Praha: Academia, 2007.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

AUTHOR

Diana Svobodová

PUBLISHED

2.6.2014