LOANWORD

participovat

DEFINITION

„účastnit se čeho / v čem / na čem" (PSJČ, SSJČ, SSČ, NASCS, SCS1, SJČ1–3, SČS, SSF, SČSA, TJČ), „mít podíl na čem" (PSJČ, SSJČ, NASCS, SCS2, SJČ1–3, SČS, SSF), „mít účast v čem / na čem" (SSJČ, NASCS, SCS2, SSF), „podílet se na čem" (SSJČ, SSČ, NASCS, SCS1, SCS2, SČS, SSF, SČSA)

EXTRA-LINGUISTIC INFORMATION

Výraz participace, s nímž sloveso participovat etymologicky přímo souvisí, znamená „sdílení něčeho, účast nebo podílení se na něčem".

Odtud také participovat, podílet se, a participant, účastník či podílník. Jedním z obecných témat aktuálních veřejných diskusí například je, že by se lidé měli podílet (participovat) na všech rozhodnutích, která se jich týkají.

V pojetí filozofie mohou být vlastnosti věcem inherentní (bytostně vlastní), anebo se věci na nich mohou podílet čili participovat. Pomocí pojmu participace řešil Platón vztah mezi jsoucími věcmi a idejemi jednoho, dobra a podobně: jsoucno je dobré, pokud se podílí (participuje) na ideji dobra.

V politické teorii je smyslem demokracie podle Rousseaua, aby se občané podíleli na vládě. Proti představě reprezentativní demokracie, kde občané svěří rozhodování zvoleným zástupcům, Rousseau a mnozí další zastávají představu participační demokracie, jež se může projevovat např. referendy, veřejnou diskusí apod.

USAGE

Výraz má knižní charakter, vyskytuje se ve formálně laděných textech, v odborných terminologiích a v publicistice, je příznakový. V běžné řeči se užívá poměrně zřídka.

OTHER MEANINGS

TJČ uvádí souvislost s významy: být ochotný ke spolupráci, spolupracovat a spoluvlastnit.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Sloveso pochází ze středolatinského tvaru participare „mít účast", „sdílet" pocházejícího z původního syntagmatu partem capere „brát účast" (SESJČ) s významy jednotlivých výrazů: pars „část", capere „brát", „jímat" (ČES).

WORD HISTORY

Sloveso participovat je v češtině užíváno přibližně od poloviny 19. století, v Jungmannově slovníku uvedeno není, v dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze najít příklady použití od r. 1892.

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Frekventovanými syntagmaty jsou přívlastková spojení s infinitivem slovesa v pozici inkongruentního atributu typu možnost participovat nebo zájem participovat a dále spojení s příslovci, např. participovat aktivně, participovat finančně; ustálená spojení v pravém slova smyslu se však nevyskytují.

DERIVATIVES

participující (adjektivum, derivát odvozený z transgresivu prezenta), neparticipovat (negativní derivát); dále se užívá derivát od původního substantiva participace – participační

VARIANT

participovat

PRONUNCIATION

[participovat]

GRAMMAR

verbum obouvidové (MČ2), dnes považované za imperfektivní (viz obecná diskuse níže), participuji / hovor. participuju, participuješ; participoval

FREQUENCY

Kolem 1 (1,14) na milion slov.

COLLOCATIONS

particip|ovat

stát ~uje • občané ~ují • obec ~uje, rada, společnost, víra • Československo ~uje, město

americké posádky ~ují, české firmy, další firmy / partneři / partnerské instituce / strany • všichni členové / hráči ~ují • dva subjekty / učitelé ~ují • několik subjektů / tvůrců / desítek odborných institucí ~uje, řada podniků / provozovatelů / umělců • dvě organizace ~ují, obě centrály / městské části, tři skupiny / strany / země

~ovat částkou, formou prémií / výpomoci • ~ovat svým majetkem / vkladem / zpěvem, svými produkty • ~ovat dvaceti procenty

~ovat na aktivitách, činnosti, investici, moci, procesu, rozhodování, transakci, tvorbě, úkolech, zisku • ~ovat na společenském životě • ~ovat jako dárce / organizace • ~ovat prostřednictvím zástupce / soudu

možnost ~ovat, právo, přání, schopnost, zájem

být schopen ~ovat • hodlat ~ovat, chtít, odmítnout, začít

~ovat aktivně, dále, nejvíce, nepřímo, plně, přímo, přirozeně, společně, spolu, stále, tradičně, více • ~ovat finančně

~ovat od počátku

EXAMPLES

Na počtu čtenářů participovaly ženy v Klobukách 13 %, v Novém Bydžově 31 %, v Panenském Týnci 28 %, v Přerově 27 %, v Slaném 29 %, na Vinohradech 27 %. (František Hauser, Naše doba, 1899)

Bude nepochybně poučno všimnout si i toho, jak který stav počtem svých poslaných vloni participoval. (Josef Pekař, Kniha o Kosti, 1910)

Z celé samosprávné agendy, pokud na ní participují velebné kněžské ruce, jest osmdesát procent různých aktů, jichž obsahem jest rozpor katolického duchovenstva s učitelstvem. (Josef Svatopluk Machar, Antika a křesťanství, 1919)

Na celkové produkci uhlí u nás v letech před válkou participovaly české závody 14,2 proc., kdežto Němci 85,8 proc. (Rudé právo, 26/1946)

… ale to opravdu není reálná nabídka. Mohl bych ve vašich vážených obchodech participovat snad nanejvýš pěti … (Karel Michal, Gypsová dáma, 1967)

Postupoval vzhůru kořistnicky bezohledně, bez skrupulí a sentimentu. Participoval na všech konfiskačních akcích emigrantského majetku, za babku skupoval zabavené statky … (Karel Pecka, Štěpení, 1974)

Bylo doopravdy možné, že na vzájemném objímání milenců participuju v tuto chvíli bezprostředněji, než odpovídá tělesné vzdálenosti nějakých patnácti metrů. (Norbert Frýd, Rukama nevinnosti, 1974)

Přes finanční obtíže Slováků, kteří nemohli zpočátku paritně participovat, zůstala mezi oběma společnostmi přátelská spolupráce … (Zdeněk Mařatka, Paměti, 1997)

… vlastenecké výlety, besedy, taneční zábavy. Na některých těchto akcích zcela přirozeně participovaly i ženy, jiné byly výhradně mužskou záležitostí. (Milena Secká – Ludmila Sochorová – Irena Štěpánová, Ženy rodiny Náprstkovy, 2001)

Za starýho režimu to byl vynikající vojenský odborník, který prý dokonce participoval na jednom z plánů posledního úderu. Ale bohužel hned po Listopadu … (Jiří Kratochvíl, Černá skříňka, 2002)

SYNONYM

podílet se

PRONUNCIATION

[poďílet se]

GRAMMAR

verbum v zásadě obouvidové, obvykle však považované za imperfektivní, ve sledovaném významu reflexivní, podílím se, podílíš se; podílel se; je podílen

FREQUENCY

Kolem 116 (116,29) na milion slov.

DEFINITION

„mít účast v čem / na čem" (PSJČ, SSJČ), „účastnit se čeho / v čem / na čem" (PSJČ, SSJČ, SSČ, SČS, SSF, SČSA), „mít podíl v čem / na čem" (SSČ, SČS, SSF, SČSA), „participovat v čem / na čem" (SČS, SSF, SČSA), „sdílet co s kým" (SČS, SSF, SČSA)

OTHER MEANINGS

1. „rozdělovat, rozdávat něco mezi někoho, podělovat někoho něčím";

2. „dělit se s někým o něco".

USAGE

Výraz podílet se není kontextově ani stylisticky omezen, jeho využití je univerzální, stylově neutrální a vyskytuje se prakticky ve všech typech textů.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Sloveso podílet se je tvořeno předponou po- a základem díl, jenž souvisí etymologicky se slovesem dělit a je všeslovanského původu, staročeský tvar byl diel a staroslověnský dělъ (SESJČ). V praslovanštině byl také předpokládaný tvar *dělъ, odpovídající gótskému dails, v němčině pak Teil (ČES, ESJČ2). Předpokládaný indoevropský základ byl *dhail- (ESJČ1).

WORD HISTORY

Výraz je velmi starý, jeho základ je v češtině přítomen od počátků vývoje českého jazyka. V dokladech Příručního slovníku jazyka českého lze najít příklady od r. 1816, v Jungmannově slovníku je uveden s odkazem na sloveso poděliti.

DERIVATIVES

podělit se (perfektivum), nepodílet se (negativní derivát); podílející se (deverbativní adjektivum odvozené z transgresivu prezenta); podělování (deverbativní substantivum, název děje)

COLLOCATIONS

podíl|et se

choreografové se ~í/ejí, lidé / lidi, recidivisté • pyl se ~í • dědičnost se ~í, společnost, úrazovost, vláda

zpracovatelský průmysl / závod se ~í • několikačlenný / osmičlenný / padesátičlenný / 50členný kolektiv / tým se ~í

akademičtí sochaři se ~í/ejí, renomovaní muzikanti / odborníci / skladatelé / tvůrci, řádoví bratři, světoznámí architekti / muzikanti, významní architekti / hudebníci / umělci • mikroklimatické podmínky se ~í/ejí • úvěrující banka se ~í • neživotní pojištění se ~í • kuličková pera se ~í/ejí

~et se na návrhu, průzkumu • ~et se na práci, přípravě / přípravách, tvorbě, vládě • ~et se na akcích, aktivitách, intrikách, krádežích • ~et se na rozhodování, řízení, vedení, zvýšení čeho

~et se na něčím osudu, veřejném životě

~et se asistencí, spoluorganizací • ~et se dodávkami a službami, subdodávkami • ~et se dodáváním surovin / technologií, předplacením nájmu, zapůjčením exponátů / prostor / snímků • ~et se hattrickem, půlmilionem • ~et se částkou • ~et se čtvrtinou, desetinou, pětinou, polovinou, setinou, třetinou

~et se celými / necelými / nezanedbatelnými / pouhými … procenty, lvím dílem / podílem, rovným dílem, vstřeleným gólem, zanedbatelným procentem

~et se aktivně, chladnokrevně, nějak, nejaktivněji, nejvýznamněji, přímo, zanedbatelně, značně • ~et se autorsky, brigádnicky, koprodukčně, organizátorsky, osobně, pořadatelsky, producentsky, produkčně, scenáristicky, sponzorsky, textařsky

EXAMPLES

Je nabíledni, že se vlastním jazykem mnohem lépe mluví, když se užívání jeho nepodílí též s jinými jazyky. (Karel Havlíček Borovský, Některé pověsti, 1851)

Jestli se tak vřele podílím na osudu Jaromírově, jest jenom to příčinou, že mi není lhostejným pokrok národní. (Vítězslav Hálek, Poldík rumař, 1873)

Ale zaměstnanec Zbroj svého šéfa usvědčil, že se podílel s ním i Sýkorou na krádežích. (Lidové noviny, 16/1939)

Nutno si však uvědomiti, že odbory nejsou výlučně hnutím mužů a že velmi záleží na ženách, aby se podílely na společné práci, jež směřuje ke společnému prospěchu a blahu všeho zaměstnanectva. (České slovo, 5. 3. 1941)

I výtvarníci a básníci by měli podílet svou účastí sportovní podniky (Karel Konrád, Postní krůpěje, 1945)

Vy mi na to dáte sto tisíc zálohu, já se na nich budu padesáti procenty finančně podílet a těch sto tisíc vám postupně srazím z nájmu, protože tím se mi prostory vlastně zhodnotí … (Pavel Frýbort, Vekslák 2, 1993)

 … a pomáhali jim dva muži, Horčička a Bowling – šest lidí, kteří se podíleli na největším literárním podvodu devatenáctého století, jaký nemá obdoby … (Josef Urban, Poslední tečka za Rukopisy, 1998)

Literární tvorba a tvoření přímo v řeči jedno jsou. Historky, anekdoty, nápady a průpovídky se podílejí na vzniku nového literárního útvaru, typické Hrabalovy povídky. (Josef Kroutvor, Fernety, 1998)

V přepracování a rozšíření dramatu, na němž se podílel Karel Hugo Hilar, ztratilo se mnoho z jeho původních předností … (Lumír Kuchař, Dialogy o kráse a smrti, 1999)

… prodělávali svůj kurz převýchovy na táboře s „věží smrti". Svou prací se tak účinně podíleli na posilování tábora míru v čele se Sovětským svazem. (Jiří Krupička, Stará pevnost, 2001)

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Sloveso podílet se vstupuje nejčastěji do syntaktických vztahů (nikoli však pevně ustálených) s podstatnými jmény nebo číslovkami v instrumentálu, např. podílet se částkou, podílet se pětinou, podílet se pěti procenty, nebo s příslovci, např. podílet se aktivně, podílet se autorsky.

SYNONYM

účastnit se

PRONUNCIATION

[účasťňit se], [účastňit se], [účasňit se]

GRAMMAR

verbum imperfektivní, zřídka perfektivní, účastním se, účastníš se; účastnil se; účasten

FREQUENCY

Kolem 53 (53,37) na milion slov.

DEFINITION

„mít účast v čem / na čem" (SSJČ, SSČ, SJČ1–3, SČS, SSF), „podílet se na čem" (SSJČ, SČS, SSF, SČSA), kniž. „být účasten čeho / při čem / v čem" (SJČ1–3), „participovat v čem / na čem" (SČS, SSF, SČSA)

OTHER MEANINGS

TJČ uvádí souvislost s významy: být ochotný ke spolupráci, být přítomen, spolupracovat a spoluvlastnit.

USAGE

Výraz účastnit se není kontextově ani stylisticky omezen, jeho využití je univerzální, je stylově neutrální a vyskytuje se prakticky ve všech typech textů.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Tvar slovesa účastnit se je tvořen předponou ú- připojenou ke kořeni část (SESJČ), jenž je všeslovanského původu. Předpokládaný praslovanský tvar byl *čęstь, který podle ČES nemá jednoznačnou etymologii, nejspíš lze přijmout jako východisko předpokládaný indoevropský kořen *kṇdtis „kus", „něco ukousnutého", jenž pak v praslovanštině měl podobu *kǫsъ. Příbuzným slovem je mimo jiné také štěstí (praslovansky *sъčęst-ьe). Ve staročeštině byly tvary čiest (ESJČ1) a čěst (ESJČ2) a užíval se také výraz účastek ve významu „část", „účast" „ podíl" (ČES).

WORD HISTORY

Výraz je velmi starý, jeho základ je v češtině přítomen od počátků vývoje českého jazyka. V dokladech Příručního slovníku jazyka českého lze najít příklady od r. 1850, je zahrnut i v Jungmannově slovníku.

DERIVATIVES

zúčastnit se (perfektivum), neúčastnit se (negativní derivát); účastnící se (adjektivum odvozené z transgresivu prezenta)

COLLOCATIONS

účastn|it se

běžec se ~í, muž, otec, prezident • subjekt se ~í • členové se ~í, studenti, záložáci, zástupci, žáci • osoba se ~í • žena se ~í • firma se ~í, společnost, škola

tisíce lidí se ~í • celá vesnice se ~í • (ne)organizované skupiny se ~í • všichni obyvatelé se ~í

~it se hovoru, obřadu, odboje, sletu, tendru, výzkumu, zájezdu • ~it se manévrů, pogromů, srazů, summitů • ~it se honby • ~it se bohoslužeb, demonstrací, disputací, olympiád, orgií, porad, rekvalifikací, schůzí, videokonferencí • ~it se kolokvia, vyostřování

~it se čtyřdenního / poznávacího zájezdu, kostnického tribunálu, několikadenního semináře, protestního pochodu, protifašistického / protihabsburského / protinacistického odboje, prvomájového průvodu, rekvalifikačního kurzu, slavnostního ceremoniálu / shromáždění / zahájení, třídenního výletu, výměnného pobytu • ~it se dirigentských / rekvalifikačních kurzů, osvobozovacích / ústupových bojů, plachtařských závodů • ~it se celorepublikové kampaně, okrskové / recitační soutěže, valné hromady, zádušní mše • ~it se celonárodních / prvomájových oslav, dobrovolnických / připomínkových akcí, neonacistických akcí / koncertů, protikomunistických / protiválečných / protivládních demonstrací • ~it se dvoudenního školení, stavovského povstání, výročního shromáždění • ~it se námětových cvičení, povolovacích / výběrových řízení

~it se na vypracování plánu • ~it se při záchranných pracích • ~it se v protifašistickém boji

možnost ~it se

odmítnout ~it se

dovolit někomu ~it se, přikázat, zakázat

~it se aktivně, (ne)přímo, nedovoleně, osobně, pravidelně, střídavě, tajně, živě

EXAMPLES

Zdálo se neprozřetelností, svěřiti masám svolení poslanců, ale bývalo by nespravedlivostí neúčastniti jich v tom … (Jakub Malý, Historie revoluce francouzské, 1850)

Krom toho následovníci Mohamedovi, kteříž s nimi byli v útěku se účastnili, toužili ještě jednou spatřiti rodiště své. (František Ladislav Rieger, Život Mohamedův, 1854)

Veškeren obor židů za dnů Jana Křest. nejinak smýšlel, než že Bůh musí se blaha v říši Messiášově očekávaného účastniti … (František Sušil, Evangelium sv. Matouše, 1864

Mariánek četl, která procesí z kterých krajů účastní se kterého dne slavného průvodu. (Alois Jirásek, Temno, 1915)

… kloní se k názoru, že to byla bitva u Lince. Této dosti veliké operace se účastnilo šedesát vojáků z různých nepřátelských stran. Bitva se strhla ve velkém sále hostince … (Karel Čapek, Továrna na absolutno, 1922)

… pozvání k rožni, na kterém se opékalo jakési zvíře. Kromě Vilíka a gótských hostů se hostiny účastnil jen náčelník, ostatní směli jen zpovzdálí hlasitým mlaskáním hodovníky povzbuzovat … (Jan Matzal Troska, Peklo v ráji, 1941)

Vykořisťované masy se správy země za kapitalismu ve skutečnosti neúčastní a zúčastnit nemohou, už proto ne, že i za nejdemokratičtějšího režimu za kapitalismu nejsou vlády ustavovány lidem. (Arnošt Procházka, O základech leninismu, 1949)

Poobědvali jsme a Vašek vyprávěl, že u Ládi Lise s nimi fízlové seděli v pokoji, že se účastnili večírku, nepili a nejedli, ale poslouchali všechno, co si povídají. Potom provedli domovní prohlídku … (Eda Kriseová, Václav Havel, 1991)

V továrně pracuje dobře, účastní se pilně společenské práce, umí dobře střílet a nevyhýbá se žádnému úkolu. (Jiří Weil, Dřevěná lžíce, 1992)

Nehovořím o Mišce, ale o Viole z Úžic. Máš přece milenek více. Její otec se účastnil tažení našeho krále do Pruska, a protože se jako rytíř proslavil, přivezl si velikou kořist … (Vlastimil Vondruška, Olomoucký bestiář, 2006)

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Sloveso účastnit se vstupuje nejčastěji do syntaktických vztahů (nikoli však pevně ustálených) s předmětovými substantivy v genitivu, např. účastnit se kurzu, účastnit se závodu, nebo s příslovci, např. účastnit se aktivně, účastnit se přímo.

GENERAL DISCUSSION

Při srovnání slovesa participovat a jeho českých ekvivalentů je zřetelný rozdíl stylové platnosti výrazů – zatímco slovesa podílet se a účastnit se jsou stylově neutrální, bezpříznaková a univerzálně použitelná, sloveso participovat má zřetelný knižní charakter a užívá se v oficiálních, formálních, odborných textech a také v publicistice. Jeho cizí původ je i pro běžné uživatele jazyka zřetelný mimo jiné z „tvrdé" výslovnosti slabiky -ti-, kde -i- nemění výslovnost alveolárního -t- na dentální -ť-, jako je tomu u slov domácího původu.

Frekvence jednotlivých sledovaných sloves je také výrazně odlišná, poměr výskytu v synchronních korpusech psaného jazyka je u sloves participovat a účastnit se přibližně 1 : 50 a u ekvivalentu podílet se dokonce více než 1 : 100.

Na druhou stranu jsou kolokace všech tří sloves velmi podobné, všechna se vyskytují ve dvoučlenných větách a pojí se s analogickými typy podmětů, předmětů a příslovečných určení – drobné odlišnosti spatřujeme jen v některých pádových tvarech, předložkových spojeních apod. U žádného ze sloves také nebyla zjištěna typická ustálená spojení kolokativního nebo frazeologického charakteru.

Společným rysem všech tří sloves je také jejich vidová nevyhraněnost: v tradiční koncepci „akademické" Mluvnice češtiny 2 je sloveso participovat považováno (stejně jako všechna ostatní verba odvozená z přejatých základů) za obouvidové, dnes však převládá jeho chápání ve smyslu nedokonavém (přestože – na rozdíl od sloves typu dokumentovat – zdokumentovat, aranžovat – naaranžovat apod. se od něj explicitní perfektivní prefixální deriváty netvoří). Ne zcela jednoznačná jsou v tomto směru také obě česká slovesa, ale i u nich převládá jejich charakter nedokonavý.

REFERENCES

ČES: Rejzek, J. Český etymologický slovník. Voznice: LEDA, 2001.

Český národní korpus – SYN. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. <http://www.korpus.cz>.

ESJČ1: Holub, J. – Kopečný, F. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1952.

ESJČ2: Machek, V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: NLN, 1997.

JS: Jungmann, J. Slovník česko-německý. Praha 1835–1839.

MČ2: Mluvnice češtiny 2. M. Komárek, J. Kořenský, J. Petr, J. Veselková (eds.). Praha: Academia, 1986.

NASCS: Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2005.

PSJČ: Příruční slovník jazyka českého. O. Hujer, E. Smetánka, M. Weingart, B. Havránek, V. Šmilauer, A. Získal (eds.). Praha: SPN, 1935–1957.

SCS1: Rejman, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1966.

SCS2: Klimeš, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1981.

SČS: Pala, K. – Všianský, J. Slovník českých synonym. Praha, NLN, 1996.

SČSA: Slovník českých synonym a antonym. b. m.: Lingea, 2007.

SESJČ: Holub, J. – Lyer, S. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha: SPN, 1967.

SJČ1: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 1. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1937.

SJČ2: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 3. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1946.

SJČ3: Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 4. vyd. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952.

SSČ: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. J. Filipec, F. Daneš, J. Machač, V. Mejstřík (eds.). Praha: Academia, 2010.

SSF: Bečka, J. V. Slovník synonym a frazeologismů. III., upravené a doplněné vydání. Praha: Vyd. Novinář, 1982.

SSJČ: Slovník spisovného jazyka českého. B. Havránek, J. Bělič, M. Helcl, A. Jedlička (eds.). Praha: Nakl. ČSAV, 1960–1971.

TJČ: Klégr, A. Tezaurus jazyka českého. Praha: Academia, 2007.

AUTHOR

Diana Svobodová

PUBLISHED

16.11.2014