LOANWORD

camping

VARIANTS

camping, kemping, kempink

DEFINITION

1. „táboření pod širým nebem, zvl. při cestování motorovým vozidlem", „stanování";

2. „tábor, tábořiště, táborové ubytovací zařízení (v přírodě, pod širým nebem)", „osada", "místo zařízené pro táboření (zejm. s motorovým vozidlem)";

3. „rekreační pobyt motoristů v přírodě, kteří si postaví stan nebo přenocují v obytném přívěsu" (NASCS, ČES, SSJČ)

EXTRA-LINGUISTIC INFORMATION

První campingy se začaly objevovat ve druhé polovině 19. století v USA (1861, Washington, Connecticut), od počátku byly také jako „letní" nebo „prázdninové" projekty pořádány organizacemi YWCA (1874) a YMCA (1885). V roce 1910 vznikla Americká campingová asociace, poté začaly vznikat také skautské tábory. Ty byly v době tzv. „první republiky", tj. v období mezi světovými válkami, oblíbené zejména chlapci i v tehdejším Československu, přestože byly označovány spíše jako „tábory" – toto pojmenování se pak v době komunistické éry přeneslo i na tzv. „pionýrské tábory". Tyto se však neoznačovaly jako campingy, anglická výpůjčka byla a je užívána v češtině ve všech svých formálních variantách ve významech uvedených výše.

USAGE

Výraz se užívá ve všech svých grafických formách především v oblasti turistiky, cestovního ruchu a cestování, má charakter běžně užívaného slova.

OTHER MEANINGS

Vedle základních významů se lze setkat i s určitými specifikacemi a nuancemi základních významů, např. ve smyslu „stanování" (SČSA, v plném sémantickém spektru se s výrazem camping nekryje), „osada" (SČSA, prostor pro synonymii je skutečně malý, pouze ve významu „trampský tábor", jinak je jako „osada" spíš chápána „obec" nebo „vesnice"). Další významová nuance směřuje ke sportovnímu táboření, resp. táboření majícímu sportovní charakter. OSN uvádí původ slova camp z francouzštiny s významy „pole", „tábor", „vojenské cvičiště".

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Původně se jedná o anglické participium camping utvořené od angl. slovesa camp „tábořit", v angličtině má tvar slova camp také platnost substantiva „tábor", a to z lat. campus „pole" (ČES), u něhož je v češtině poukazováno také na příbuznost se slovem kampaň (SESJČ).

WORD HISTORY

Slovo se v češtině užívá od 20. let 20. století, nicméně v SJČ1 z roku 1937 uvedeno ještě není.

VARIANT

camping

PRONUNCIATION

[kempiɳk]

GRAMMAR

Substantivum, neživotné maskulinum, campingu, L pl. campinzích.

FREQUENCY

Kolem 0,1 na milion slov.

DERIVATIVES

campingový; autocamping; camp; campingbus, campingclub, camping-ground (SYN)

COLLOCATIONS

camping

říční ~ ● nejbližší ~, nedaleký ● rozsáhlý ~, malý ● oblíbený ~, mezinárodní ● dlouhodobý ~, ne/legální, oficiální

~ u moře, ~ s pláží

majitel/ka ~u, provozovatel ● vedení ~u, provozování ● forma ~u, možnost, prostor ~u, recepce, cena

místo pro ~, zařízení, potřeby ● chata v ~u, údolí s ~em

přespání v ~u

~ přivítá koho, ~ patří komu / k čemu

vyhledat ~

být poset ~y

bydlet v ~u, ubytovat se, vrátit se do ~u, vyspat se v ~u

tramping a ~, cestování a ~

EXAMPLES

Ať j to touha po vzduchu, ať zájem o kraj a jeho krásy, ať zvědavost na nové lidi, vždycky je to „návrat domů", i když neuvědomělý a proto často zastíraný povýšeností, frází o modernosti trampingu a campingu … (Brázda, 1939)

Camping může býti primitivní nebo pohodlný. (Zdeněk Zizius, Kajakáři, 1947)

Český Yachtklub v Praze se tak stal šiřitelem nového, dosud u nás neznámého sportu, vodní turistiky spojené s říčním campingem. (Zdeněk Zizius, Kajakáři, 1947)

Tomuto jevu říkáme stručně turistika a jeho jednotlivým formám tramping, camping, rekreace … A každá z těchto forem se může stát zajímavým a užitečným koníčkem. (Miroslav Janek, Hobby na každý týden, 1971)

Obytný automobil TV 41 F pro 4 osoby, camping nástavba. (Svět motorů, 1982)

… docela určitě si ho někdy v životě na prázdniny nebo dovolenou půjčuje. Navíc Amerika je poseta campingy. Jsou dobře vybavené, organizované, přitom jsou levné, zájem je tedy veskrze praktický. (Petr Bárta, Tatra kolem světa, 1993)

… se jezdci vydají na poslední etapu jízdy asi ve 14:30 hodin a přes Hůrky a Holoubkov zpět lesy do campingu v Habru. Celá trasa měří dvaašedesát kilometrů. Odpoledne čeká děti v campu v Habru překvapení … (Mladá fronta DNES, 1998)

Pokud neuvažujeme o ubytování v oblíbeném campingu na stráni přímo nad městem … (Jaromír Adamec, Florencie, 2000)

Jednalo se o kulturní akce, které pořádá samotné vedení campingu, nebo akce, které připravili vedoucí pobytového tábora. Flamengo, dětská diskotéka, malování … (Deníky Bohemia, 2004)

VARIANT

kemping

PRONUNCIATION

[kempiɳk]

GRAMMAR

Substantivum, neživotné maskulinum, kempingu, L pl. kempinzích.

FREQUENCY

Kolem 0,1 na milion slov.

DERIVATIVES

kempingový; autokemping; kemp

COLLOCATIONS

Kolokace jsou u variant camping, kemping a kempink stejné, v kontextovém užívání není mezi variantami rozdíl.

EXAMPLES

… kulturnost počíná se pro nás dnes neodmluvně s kulturou fysickou … časté koupele, skauting, kemping … (Přítomnost, 1932)

Po asfaltce zeleně značenou turistickou cestou je k vyústění doliny necelá hodina. Tady je kemping, několik podnikových chat a pramen chutné minerálky. (Turista, 1983)

… zprostředkování pobytu na dovolené v odlehlých, tichých, zapadlých krajinách, v chalupách i na kempingu. (Jaroslava Vondráčková, Kolem Mileny Jesenské, 1991)

… jistě neopomenou po prázdninách udělat průměr z pětihvězdičkových hotelů pro vyvolené a z kempingů pro ty ostatní. Zajisté jim pak v průměru vyjde kýžený tříhvězdičkový virtuální hotel pro každého … (Právo, 2001)

… dnes existuje v jižních Čechách nejméně dalších pět kempingů s nizozemskými majiteli. Takové kempy jsou sice obecně dražší než české … (Lidové noviny, 2001)

Týká se to zejména oblečení na jaro a léto, a dále sezonního spotřebního zboží pro kemping nebo plážovou rekreaci … (Mladá fronta DNES, 2004)

V Kostelci se sešli zástupci cestovních kanceláří, majitelé penzionů, kempingů a hotelů, správci zámků a další podnikatelé více či méně propojení s cestovním ruchem. (Deníky Bohemia, 2004).

… valašskomeziříčské hřiště je u městského koupaliště, v Rožnově je hřiště v kempingu Sport, ve Velkých Karlovicích u hotelu Tatra a v Hošťálkové u budovy Polesí. (Deníky Moravia, 2004)

VARIANT

kempink

PRONUNCIATION

[kempiɳk]

GRAMMAR

Substantivum, neživotné maskulinum, kempinku, L pl. kempincích.

FREQUENCY

Kolem 0,3 na milion slov.

DERIVATIVES

kempinkový, kempovat; autokempink; kemp; kempmen

OTHER MEANINGS

Sloveso kempovat má vedle významu základního ještě slangový význam „žít" v brněnském slangu (SNČ).

Zkrácená varianta kemp má vedle významu základního ještě význam sport. tréninkové středisko (označení reálie běžné zvl. v USA a Kanadě), např. „kempy zámořských hokejových klubů NHL", „pobývat půl roku v tenisovém kempu v Jižní Karolíně" (NSČ1).

Slangové kompozitum kempmen má význam „tulák" (ŠJČ).

COLLOCATIONS

Kolokace jsou u variant camping, kemping a kempink stejné, v kontextovém užívání není mezi variantami rozdíl.

EXAMPLES

Byl – jak jsme poznali ovšem dodatečně – taky jediný kempink, kde jsme měli dost místa a nemusili klopýtat přes vařiče, psy, nočníky a děti ostatních kempujících. (Anna Sedlmayerová, Na cestách, 1969)

E to prostě ostrov stvořený pro turistiku a kempink, ale oboje je teprve v plenkách. (Adolf Hoffmeister, Paříž a okolí, 1969)

Stále těsnější a častější styk člověka s přírodou, chataření, letní školy v přírodě, rekreační louky na okrajích lesů, kempinky, zelené pásy kolem měst, břehy přehrad a toků, zahrádkářské a sadařské kolonie i běžný pohyb lesem zvyšují nebezpečí z výskytu klíšťat. (Věda a život, 1975)

Obecní úřad v Sadské navážení podporuje, protože akciová společnost, která chce kempink vybudovat, přislíbila svůj podíl na výstavbě městského vodovodu. (Lidové noviny, 1992)

Teď jsem procházel snad největším islandským kempinkem, koukal, s kým by se dalo promluvit, ale potkávat jsem jen samé malé skupinky turistů … (Jan Burian, Sága o cestě na Island, 1995)

Komunikace odbočující k jihu (západně od tramvajového nadjezdu) z ulice U kempinku vede podél západní opěrné zdi tramvajového tělesa, dále podél opěrné zdi železničního tělesa (Mladá fronta DNES, 1998)

V Irsku jsou v poslední době budovány i kempinky, ty jsou však většinou rozmístěny po pobřeží. V zemi je však možné kempovat volně … (Jaromír Sopouch, Velká Británie a Irsko, 1999)

V západní Evropě je běžné, že v turisticky atraktivních oblastech provozují kempinky přímo radnice. Přitom klientela kempinku nebývá nijak skromná. (Deníky Moravia, 2007)

GENERAL DISCUSSION

Diskuse pravopisných variant camping – kemping – kempink.

Původní grafická forma camping se v češtině užívala v prvním období po přejetí výrazu, ale brzy se výraz začal graficky adaptovat. V současné době se varianta camping užívá zejména v mezinárodním kontextu, s odkazem na tato zařízení v zahraničí apod., některé slovníky (např. NASCS nebo SSČ) ji už vůbec neuvádějí, nebo jen jako odkaz na kempink (např. ČES). Mezi uživateli je však tato forma nicméně stále frekventovaná pro svůj mezinárodní charakter, zejména v souvislosti s turistikou v zahraničí.

Když se ve 30. letech 20. století začaly objevovat graficky adaptované formy, měly dvojí podobu: kamping a kemping. První z nich uvádí např. SJČ2 z roku 1946 jako „zčeštěnou", ke tvaru kamping („sportovní táboření venku") je zde připojen ještě slovesný tvar kampovati („tábořit pod širým nebem"), nebo PSJČ (jen jako odkaz na camping). Zde grafickou podobu kamping jako variantu neuvádíme, protože je v češtině neústrojná (adaptováno je jen počáteční „c" na „k", ostatní rozdíly mezi grafickou a akustickou formou jsou ponechány beze změny, podoba neodpovídá pravidlům počešťování ani výslovnosti) a např. v korpusu SYN má jediný výskyt („Součástí areálu je i kamping." Deníky Bohemia, 2004.), který ale považujeme spíše za pravopisnou chybu. V SCS z r. 1966 lze najít zajímavou chybu: uvedeno je heslo camping s odkazem na kamping, ale heslo kamping ve slovníku vůbec není, je tam kempink („táboření; forma rekreace ve stanech nebo stanových srubech, příp. pod širým nebem, camping").

Za zmínku ještě stojí, že v PSJČ je uvedena výslovnost u hesla camping v podobě [khemp-], což neodpovídá české fonetické bázi (čeština nemá aspirované hlásky).

Graficky adaptovanou podobu kemping považujeme za hybridní, neboť koncový sufix v podobě -ing neodpovídá výslovnosti, resp. neutralizaci fonetického protikladu znělosti na konci slov, která je v češtině (s výjimkou mezislovní asimilace znělosti v pozici před znělým konsonantem) pravidelná a ortoepická.

Podoba kempink je plně adaptovaná, v současné češtině nejfrekventovanější a nejobvyklejší, zařazená do Pravidel českého pravopisu.

REFERENCES

ČES: Rejzek, J. Český etymologický slovník. Voznice: LEDA, 2001.

Český národní korpus - SYN. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. <http://www.korpus.cz>.

NASCS: Kraus, J. A kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2005.

NSČ1: Martincová, O. a kol. Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 1. Praha: Academia, 1998.

OSN: Ottův slovník naučný. Praha 1888–1909.

PČP: Pravidla českého pravopisu. 2. vyd. (s dodatkem MŠMT). Praha: Academia, 2005.

PSJČ: Příruční slovník jazyka českého. O. Hujer, E. Smetánka, M. Weingart, B. Havránek, V. Šmilauer, A. Získal (eds.). Praha: SPN, 1935–1957.

SCS: Rejman, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1966.

SČSA: Slovník českých synonym a antonym. b. m.: Lingea, 2007.

SESJČ: Holub, J. – Lyer, S. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha: SPN, 1967.

SJČ1: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 1. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1937.

SJČ2: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 3. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1946.

SNČ: Slovník nespisovné češtiny. J. Hugo, M. Fidlerová, K. Adámková, Z. Juránková (eds.). Praha: Maxdorf, 2006.

SSČ: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. J. Filipec, F. Daneš, J. Machač, V. Mejstřík (eds.). Praha: Academia, 2010.

SSJČ: Slovník spisovného jazyka českého. B. Havránek, J. Bělič, M. Helcl, A. Jedlička (eds.). Praha: Nakl. ČSAV, 1960–1971.

ŠJČ: Ouředník, P. Šmírbuch jazyka českého. Praha: Nakl. Ivo Železný, 1992.

AUTHOR

Diana Svobodová

PUBLISHED

26.04.2013