LOANWORD

helikoptéra

DEFINITION

„aerodyn s otáčivými nosnými plochami poháněnými motorem, schopný přistávat i startovat kolmo" (NASCS), „letadlo způsobilé vznášeti se do výše přímo a udržovati se ve vzduchu činností vodorovných vrtulí" (PSJČ, SJČ1), „vrtulník" (NASCS, PSJČ, SSJČ, SJČ1, SSČ), „letadlo s vodorovnými vrtulemi" (SCS1), „motorové letadlo těžší než vzduch s rotujícími plochami, které jsou seskupeny v nosný rotor poháněný hnací skupinou (motorem)" (SCS2)

EXTRA-LINGUISTIC INFORMATION

Už z doby starověké Číny je známa hračka s rotujícími plochami, ve 4. století byl v Číně popsán i obecný princip helikoptéry, který na svých nákresech popsal také později Leonardo da Vinci. Stroje podobné helikoptérám se vyskytovaly i v románech J. Verna.

První zdokumentovanou helikoptéru sestrojil Francouz Paul Cornu v roce 1908. Se svým strojem se dvěma šestimetrovými čtyřlistými vrtulemi a spalovacím motorem o síle 24 HP se vznesl nejprve několik centimetrů nad zem a později do výšky 1,5 m. Tento stroj nebylo možné nijak stranově ovládat, a proto není považován za helikoptéru v pravém slova smyslu. Přesto se o něj zajímal např. Igor Sikorski. První plně funkční helikoptéra byla představena v roce 1938 v Berlíně. Průkopníkem v oblasti letadel s rotující nosnou plochou se stalo před druhou světovou válkou Německo (hlavně firmy Flettner a Focke Achgelis), po válce převzaly iniciativu v této oblasti hlavně SSSR a USA.

Principem činnosti je aerodynamický vztlak vznikající na nosném rotoru helikoptéry. K horizontálnímu letu je třeba vyvinout tah, který vzniká vlivem aerodynamických sil vzniklých na nosném rotoru, naklápění kolem horizontálních os se řídí změnou úhlu náběhu listů rotoru. Kroutící moment vzniklý pohonem hlavního rotoru musí být kompenzován pomocným rotorem, který také řídí otáčení kolem svislé osy a nejčastěji je realizován jako vertikální vrtule umístěná na ocase stroje. Točivý moment hlavního rotoru je kompenzován proudem vzduchu, usměrňovaným vertikálními řídicími plochami.

Helikoptéry je možno rozdělit do různých skupin podle mnoha parametrů, mezi něž patří například počet motorů, typ rotorů, hmotnost, přistávací prostředky, účel použití atd.

Nově jsou helikoptéry užívány také pro některé oblasti sportu, jejichž názvy užívají první komponent heli- (a druhým je obvykle původní anglicismus), např. helibiking (sjíždění nepřístupných horských terénů na horském kole (biku) po dopravení na místo startu helikoptérou), heliboarding (sjíždění nepřístupných horských terénů na snowboardu po dopravení na místo startu helikoptérou), heliskiing (sjíždění nepřístupných horských terénů na lyžích po dopravení na místo startu helikoptérou) – viz také NSČ2.

USAGE

Výraz se užívá především v odborné oblasti letectví a vojenství, méně často v běžném jazyce (tam je dávána přednost spíše českému ekvivalentu).

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Slovo helikoptéra pochází z francouzského hélicoptère, které bylo vytvořeno jako umělé slovo z francouzského základu hélice „vrtule" (vzniklého na základě řeckého výrazu hélix „točitý") a řeckého základu pterón – „pero", „let", „pták" (v přeneseném významu „letoun").

WORD HISTORY

První použití slova helikoptéra lze v češtině sledovat od počátku 30. let 20. století.

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Nejčastější jsou syntagmata typu armádní helikoptéra nebo helikoptéra s termovizí a sousloví typu letadla a helikoptéry.

DERIVATIVES

helikoptérka (deminutivum), helikoptérový (relační adjektivum)

VARIANT

helikoptéra (dříve také s pravopisem helikoptera a výslovností [helikoptéra] – viz PSJČ, SJČ1 a některé doklady níže)

PRONUNCIATION

[helikoptéra]

GRAMMAR

substantivum, femininum, helikoptéry, helikoptéře

FREQUENCY

Kolem 5 na milion slov.

COLLOCATIONS

helikoptér|a

dopravní ~a, záchranná ● armádní ~a ● pobřežní ~a ● obří ~a, ohromná ● sestřelená ~a ● nalétávající ~a, startující ● super ~a

~a Sikorsky

~a firmy ● ~a FBI, Policie

~a s termovizí

motor ~y, okénko, reflektor, vrtule ● pilot ~y

poskytnout ~u, sledovat, poskytnout, unést, vyslat ● odletět ~ou ● nastoupit do ~y

~a krouží, létá, přistává ● ~a bombarduje, hasí, převáží, sleduje ● ~a manévrovala, opustila, přistávala, uvízla ● ~a pátrala, přenášela

~a byla odvolána

čluny a ~y, letadla a ~y, tanky a ~y, vozy a ~y

EXAMPLES

Vítr ho srazil včera
dloubnutím do žeber,
mrtvá helikoptera
v tříšti svých vlastních per.
(Jaroslav Seifert, Jablko, 1933)

Mimochodem řečeno, nejúčinnější z nich se zdá býti helikoptera Asbóthova, s kterou se konají v poslední době v Anglii četné pokusy. (Přítomnost 49/1937)

Letadlo se pomalu „odlepuje" od země a pomalu manévruje ve vzduchu. Tomu se pokusil člověk čelit helikopterou s velkou vrtulí na svislé ose a několika vrtulemi na osách vodorovných. (Týdenní rozhledy 46/1942)

Každý obyvatel měl své letadlo pro výlety po zemi a helikopteru pro cestování vzduchem. (Nikolaj Terlecký, Vítr se vrací, 1948)

Pénaudovy malé helikoptery létaly většinou v místnostech, neboť byly velmi lehké a venku nemohly čelit ani slabému větru. (Kamil Lhoták, Balon, křídla, vrtule, 1948)

V technickém výzkumu zabýváme se mj. pracemi na pětimístných letadlech pro tzv. aerotaxi, na 12-14místném dopravním letadle, na helikopteře a na turbínovém motoru pro dopravní letadla domácí konstrukce. (Rudé právo 68/1950)

Zvídané oko dálkové kamery vystrkované z pilotovy kabiny dávalo vědět jenom o jedné části úkolu americké helikoptery. (Lidové noviny 241/1951)

A venku ječí záchranky a policejní vozy. A rachotí můry helikoptéry tak, že není slyšet, jak některá z těch babiček volá o pomoc … (Antonín Hodek, Gangsteři se nekoulují, 1999)

Macumura ukázal do tmy. Ozval se řev motoru a rytmické huhlání rotoru helikoptéry. Jedna z hvězd vybuchla a změnila se v reflektor. Světlo se blížilo. (Ondřej Neff, Milénium. Země ohrožená, 2001)

A vzpomínám si taky, jak v tom čase kroužily nad Brnem helikoptéry, podobné supům nad tlející mršinou města. (Jiří Kratochvíl, Brno nostalgické i ironické, 2001)

SYNONYM

vrtulník

PRONUNCIATION

[vrtulňík]

GRAMMAR

substantivum, neživotné maskulinum, vrtulníku

FREQUENCY

Kolem 32 (31,89) na milion slov.

DEFINITION

„letadlo těžší než vzduch, u něhož je vznášení zabezpečeno zvláštní vrtulí nebo více vrtulemi" (PSJČ), „letadlo motoricky poháněné rotorem, způsobilé svisle startovat, přistávat a viset" (SSJČ), „letadlo s otáčivými nosnými plochami způsobilé svisle vzlétnout, přistávat apod." (SSČ), „vrtulové letadlo" (SJČ1), „motorové rotorové letadlo s rotorem poháněným motorem" (ES), „helikoptera" (PSJČ), „helikoptéra" (SSJČ, SSČ)

OTHER MEANINGS

TJČ uvádí ještě obecnou souvislost s významem otáčivé zařízení.

USAGE

Výraz užívaný jak v oblasti letectví, vojenství, záchranných akcí apod., tak v běžné řeči.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Základ slova vrtulník je odvozen od všeslovanského slovesa vьrtěti – „otáčet", „ohýbat", kroutit", vycházejícího z praslovanského základu *vert-, resp. indoevropského *ųert-. Nepochybně je zde také souvislost s latinským slovesem vertere – „obracet". Stručný etymologický slovník jazyka českého upozorňuje také na souvislost se slovy vrtnout (a vyvrtnout), vrtkavý, vrtoch, vrtošivý, vrtohlavý, vrtule a Český etymologický slovník připojuje výrazy vrtivý, zavrtět, zvrtnou se, vrtichvost a mimo jiné také vrátit, vrtat, vrstva a vřeteno.

WORD HISTORY

Výraz je velmi starý, jeho základ je v češtině přítomen od počátků vývoje českého jazyka.

DERIVATIVES

vrtulníček (deminutivum), vrtulníkový (relační adjektivum)

COLLOCATIONS

vrtulník

pátrací ~, záchranný ● dopravní ~, policejní, sanitní, zemědělský, zpravodajský ● turbínový ~● čekající ~, hasící, letící, startující

~ FBI ● ~ Sikorsky, Douglass

~ s termovizí

pilot ~u ● světla ~u ● trasa ~u ● hučení ~u, použití, přistání ● let ~em

sehnat ~, poskytnout, vyslat ● dopravit ~em, odletět, sledovat ● nastoupit do ~u

~ čeká, létá, vznáší se ● ~ přistál

čluny a ~y, letadla a ~y, tanky a ~y

EXAMPLES

Úplně se změní systém dopravy. Parní lokomotivy budou nahrazeny elektrickými, námořní lodi budou moci plout v polárních mořích bez obav, že by se jim nedostávalo pohonných látek. Od mohutných dopravních letadel se budou odpojovat nákladní větroně a vrtulníky se stanou novými listonoši. (Rudé právo 99/1935)

Možnost realisace viděl nejprve ve vrtulníku (helikopteře), s nímž konal četné pokusy. (Lidové noviny, 13. 12. 1936)

… bylo nutno ponechati výraz „letadlo" pro všechna umělá zařízení, pohybující se ve vzduchu ať už je to … vrtulník nebo drakovité letadlo s motorem a tažnou nebo tlačnou vrtulí. (České slovo, 14. 3. 1937)

Mezi Leonardovými plány a jejich uskutečněním, tj. stavbou prvního vrtulníku, uplynula zhruba čtyři století. (České slovo, 4. 3. 1944)

V krátké přestávce snesl se prostřed letiště vrtulník, s jehož paluby sestoupili po provazovém žebříku dva členové posádky, aby je vystřídala nová posádka, která nastoupila do vrtulníku, který se okamžitě vznesl do výše. Pak předvedli akademici „rozcvičení", které bylo nejlepším vystoupením celého XI. všesokolského sletu. (Zemědělské noviny 160/1948)

Vrtulníky se zvedají a doprovázeny naším máváním letí husí řadou k holým kopcům před Seulem. (Jiří Kubka, Cestovní rozkaz, 1955)

Pro převážení nákladů stanice jsou vybaveny speciálními auty, schopnými pohybovat se po jakékoliv cestě, traktory a vrtulníky, které se obzvláště v Arktidě osvědčily. (Práce 20/1955)

… byli na školní zahradě, schováni za rybízem vedle Horáčkovy velikánské boty, čekali tam, až přiletí vrtulník, a vrtulník se blížil, byl vedle těch obrů menší než komár, takže si ho nevšiml ani Horáček … (Miloš Macourek, Mach a Šebestová, 1982)

Teď v jitru kroužily nad místem neštěstí vrtulníky, vyhýbaly se plamenům, prolétávaly mračny hustého černého dýmu… (Ota Hofman, Chobotnice z Čertovky, 1989)

Přímo nad most přiletěl prezidentský vrtulník. Zastavil se ve vzduchu přímo nad sochami. Pod vrčící vrtulí se náhle otevřela dvířka … (Daniel Kühnl, Správná parta a zrušená kletba, 2008)

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Vedle syntagmat typu záchranný vrtulník nebo vrtulník s termovizí a sousloví typu letadla a vrtulníky se výraz objevuje i v idiomatických spojeních, např. přišít jednu, že poletí jak vrtulník (ŠJČ).

GENERAL DISCUSSION

Domácí ekvivalent vrtulník se v češtině vyskytuje častěji zejména v běžně užívaném jazyce, ale i v technickém, vojenském atd. názvosloví se mu často dává přednost především z důvodu jeho domácí formy, která je jednodušší ve srovnání s formou helikoptéra. Ta se jeví přinejmenším ve dvou prvcích (skladbě komponentu heli- a slabice -ptér-) jako cizorodá, některým uživatelům může dělat potíže i náležitý pravopis slova. Nejsou také známá žádná spojení s přeneseným významem, jež by obsahovala slovo helikoptéra – na rozdíl od vrtulníku (viz výše), jenž může být součástí frazeologismů podobně jako slovo vrtule (např. jít do vrtule, dostat do vrtule, jako by měl u prdele vrtuli / pochroumanou vrtuli apod.).

Nelze jednoznačně prokázat, že by se výrazy helikoptéra a vrtulník lišily v pojetí své velikosti (na internetu lze běžně najít syntagmata robustní helikoptéra, stejně jako robustní vrtulník), rychlosti (např. ve srovnání rychlá helikoptéra vs. rychlý vrtulník), modernosti či jiných atributech. Při podobných vyhledáváních obvykle počet výskytů spojených se slovem helikoptéra sice někdy i několikanásobně převažuje, ovšem typy textů se příliš neliší a je třeba také vzít v úvahu, že se tato přejímka častěji vyskytuje v odborných textech a že se většinou jedná o překlady textů z cizích jazyků, u nichž se jeví jako jednodušší převedení výrazu do počeštěné formy než uplatnění domácího ekvivalentu. Totéž pravděpodobně platí i u textů popisujících např. hry, stavebnice atd., včetně jejich názvů (viz např. LEGO), v nichž se uplatňují oba výrazy, helikoptéra ovšem častěji.

REFERENCES

ČES: Rejzek, J. Český etymologický slovník. Voznice: LEDA, 2001.

Český národní korpus - SYN.Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. <http://www.korpus.cz>.

ES: Encyklopedický slovník. Praha: Odeon, 1993.

NASCS: Kraus, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2005.

NSČ1: Martincová, O. a kol. Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 1. Praha: Academia, 1998.

NSČ2: Martincová, O. a kol. Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2. Praha: Academia, 2004.

PSJČ: Příruční slovník jazyka českého. O. Hujer, E. Smetánka, M. Weingart, B. Havránek, V. Šmilauer, A. Získal (eds.). Praha: SPN, 1935–1957.

SCS1: Rejman, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1966.

SCS2: Klimeš, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1981.

SČSA: Slovník českých synonym a antonym. b. m.: Lingea, 2007.

SESJČ: Holub, J. – Lyer, S. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha: SPN, 1967.

SJČ1: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 1. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1937.

SJČ3: Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 4. vyd. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952.

SNČ: Slovník nespisovné češtiny. J. Hugo, M. Fidlerová, K. Adámková, Z. Juránková (eds.). Praha: Maxdorf, 2009.

SSČ: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. J. Filipec, F. Daneš, J. Machač, V. Mejstřík (eds.). Praha: Academia, 2010.

SSJČ: Slovník spisovného jazyka českého. B. Havránek, J. Bělič, M. Helcl, A. Jedlička (eds.). Praha: Nakl. ČSAV, 1960–1971.

ŠJČ: Ouředník, P. Šmírbuch jazyka českého. Praha: Nakl. Ivo Železný, 1992.

TJČ: Klégr, A. Tezaurus jazyka českého. Praha: Academia, 2007.

AUTHOR

Diana Svobodová

PUBLISHED

4.11.2013