TOXICKÝ, JEDOVATÝ, OTRAVNÝ
LOANWORD | toxický |
DEFINITION | „jedovatý" (PSJČ, SSJČ, SSČ, NASCS, SCS1, SČSA, TJČ, SESJČ, ČES), „otravný" (PSJČ, SSJČ, NASCS, SČSA, ČES), „otrávený" (SSČ), „škodlivý" (TJČ) |
EXTRA-LINGUISTIC INFORMATION | Toxicita (substantivum, které se sledovaným adjektivem bezprostředně souvisí) je vlastnost chemických sloučenin, spočívající ve vyvolání otravy osob nebo zvířat, které látku požily, vdechly nebo absorbovaly přes kůži. V zásadě všechny chemické sloučeniny mohou být při užití příliš velkého množství toxické. Například i požití velkého množství vody může rozvrátit homeostázu a způsobit člověku smrt. Rovněž prakticky všechny syntetické léky jsou ve větším množství toxické, přičemž čím jsou účinnější, tím jsou toxičtější. |
OTHER MEANINGS | Lékár. „toxická dávka" – nejmenší množství dávky, které působí onemocnění organismu a příznaky otravy. |
USAGE | Jedná se o odborný název vyskytující se zejména v odborných textech, příp. v publicistice, mimo ně je frekventovaný méně, v běžné řeči se užívá poměrně zřídka. |
ETYMOLOGY/STRUCTURE | Adjektivum toxický pochází z novolatinského tvaru toxicum „jed", pocházejícího z řeckého toxikón „jed na šípy", souvisejícího s adjektivem toxikós „týkající se střelby z luku", „střelecký" se základem tóxon „šíp", „střela" (ČES), také „luk" (SESJČ). |
WORD HISTORY | Adjektivum toxický je v češtině užíváno přibližně od druhé poloviny 19. století, v Jungmannově slovníku zahrnuto není, v dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze najít příklady použití od r. 1923. |
MULTI-WORD EXPRESSIONS | V češtině se nevyskytují ustálená spojení v pravém slova smyslu, ale velmi častá a typická jsou atributivní syntagmata se substantivy typu toxický plyn, toxické chemikálie, toxická složka, toxické zplodiny apod. |
DERIVATIVES | toxicky (adverbium); toxičnost (název vlastnosti); toxičtější, nejtoxičtější (komparativ, superlativ); toxík (argotismus užívaný pro pojmenování uživatele drog, narkomana, resp. toxikomana, viz např. NSČ1, SNČ); v češtině se užívá ještě přejatý derivát toxicita a od původního základu odvozené verbum toxikovat (obvykle ve tvaru perfektivního derivátu intoxikovat) |
_______________________________________________________________________________________________________________
VARIANT | toxick|ý |
PRONUNCIATION | [toksickí] |
GRAMMAR | adjektivum, tvrdý typ, m., n. toxického, toxickému, f. toxické |
FREQUENCY | Kolem 6 (6,28) na milion slov. |
COLLOCATIONS | toxick|ý ~ý had ● ~ý acetaldehyd, alkaloid, benzen, bioplyn, čpavek, dioxin, druh, dusitan, dým, ftalát, herbicid, chrom, insekticid, kal, kouř, kov, kyanid, materiál, metabolit, mrak, náklad, nápoj, nitrobenzen, odpad, oxid, ozón, pesticid, plyn, popílek, prach, přípravek, sediment ● ~ý ekvivalent, stav, šok, účinek / účinky ● ~é exhaláty, výpary ● ~á ryba ● ~á bylina, houba, rostlina, sinice ● ~á část, hmota, hračka, chemikálie, kampaň, kapalina, látka, pára, rtuť, skládka, sloučenina, složka, směs, substance, usazenina, žíravina ● ~á hypotéka, koncentrace, nezávadnost, psychóza, střela ● ~é chaluhy ● ~é emise, zplodiny ● ~é zvíře ● ~é barvivo, kadmium, rozpouštědlo ● ~é poškození, spojení, uštknutí, zamoření, znečištění ● ~á aktiva ~é chlorované uhlovodíky, polychlorované bifenyly ● ~á chemická látka málo ~ý, méně, poměrně, silně, velice, vysoce, značně být ~ý |
EXAMPLES | … badatel se domnívá, že by mohl nedostatek některého vitaminu působiti tak, že by se stala některá složka stravy toxickou. (Thomayerova sbírka přednášek a rozprav z oboru lékařství, 1923) K výrobě těchto nápojů používá se zmíněného dřevného lihu, který má mnoho zplodin toxické povahy … (Právo, 4. 12. 1935) … škodlivé toxické účinky alkoholu jsou pak mnohem mohutnější než jeho účinky blahodárné. (Jiří Štefl, Život a smrt, 1941) Hlavním toxickým produktem výfukových plynů je kysličník uhelnatý, který vzniká nedokonalým spalováním. (Věda a technika, 12/1970) Dohoda o zákazu vývoje, výroby a skladování bakteriologických (biologických) a toxických zbraní a o jejich zničení bude zpřístupněna k podpisu 10. dubna … (Rudé právo, 74/1972) … Viktor Panc přizván k šetření na místo, při němž konstatováno, že smrt nastala akumulací toxických par technického rozpustidla Chlorex 600, jehož nebezpečnost byla zemřelému nepochybně známa … (Vladimír Páral, Mladý muž a bílá velryba, 1985) Doporučil jsem okamžité vyústění tenkého střeva (ileostomii) k odvedení toxického obsahu z těla. Profesor Knobloch váhal, nebyl zvyklý dělat takovou operaci a obával se … (Zdeněk Mařatka, Paměti, 1997) … koupila jsem si čaj Himal z Nepálu, který má posilovat imunitní systém, vylučuje toxické látky z organismu, podporuje činnost ledvin. To budu zdravá! (Madla Vaculíková, Drahý pane Kolář…, 1999) Genetické mechanismy souvisejí se selekcí buněk, které se stávají resistentní vůči toxické chemikálii a může vzniknout až resistentní buněčný klon. (Miloň Tichý, Toxikologie pro chemiky, 2005) … zaplavit řeku chemikáliemi a odpadky se nebojí. Jsou na její vodu odmala zvyklí. Desítky tisíc tun toxických odpadních vod denně „obohatí" Burigangu. To ale nebrání zdejším mrňousům v čilém potápění … (Lidé a země, 5/2009) |
_______________________________________________________________________________________________________________
SYNONYM | jedovatý |
PRONUNCIATION | [jedovatí] |
GRAMMAR | adjektivum, tvrdý typ, m., n. jedovatého, jedovatému, f. jedovaté |
FREQUENCY | Kolem 12 (12,28) na milion slov. |
DEFINITION | „chovající v sobě jed" (PSJČ, SSJČ), „obsahující jed" (SJČ1–3, SSČ), „otravný" (PSJČ, SSJČ, SJČ1–3, SSČ, SČS, SČSA), „otrávený" (SSF), „jedový" (SČS, SČSA, ČES), „škodlivý" (TJČ) |
OTHER MEANINGS | 1. bot. součást odborných názvů typu „rulík jedovatý" (Atropa belladonna), „locika jedovatá" (Lactuca virosa), „lýkovec jedovatý" (Daphne mezereum), „škumpa jedovatá" (Rhus toxicodendron) apod.; 2. zool. součást odborných názvů typu „snovačka jedovatá" (Latrodectus mactans), „zápřednice jedovatá" (Cheiracanthium punctorium) apod.; 3. „jizlivý", „zlomyslný"; 4. „mající nějakou (nepříjemně působící) vlastnost v příliš velké míře" (např. „jedovatý vítr"). |
USAGE | Výraz má široké užití, vyskytuje se jak v odborných textech, tak v publicistice i v běžné řeči; ve svém základním významu se jeví jako bezpříznakový. |
ETYMOLOGY/STRUCTURE | Adjektivum jedovatý je všeslovanského původu, možné jsou ovšem dva výklady: podle prvního pochází z předpokládaného praslovanského tvaru *ědъ, pocházejícího podle ČES nejspíš od slovesa *ěsti „jíst", souvisejícího s předpokládaným indoevropským kořenem *ēd-, tedy vlastně „otrávené jídlo". Podle druhého výkladu může být slovo spojeno s německým výrazem Eiter „hnis", souvisejícím z řeckým oĩdos „otok", pocházejícím z předpokládaného indoevropského základu *oid- „odtékat", „hnisat" (ESJČ2), „vřed" (ESJČ1). |
WORD HISTORY | Adjektivum je velmi staré, v dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze najít příklady užití od r. 1801, v Jungmannově slovníku je uvedeno také. |
DERIVATIVES | jedovatě (adverbium); jedovatost (substantivum, název vlastnosti); jedovatější, nejjedovatější (komparativ, superlativ); zastaralými deriváty jsou jedovatina („jedovatá látka") a jedovatět („stávat se jedovatým"), oba viz SJČ1–3 |
COLLOCATIONS | jedovat|ý ~ý brejlovec, had, chřestýš, chřestýšovec, korálovec, mikroorganismus, pavouk, plaz, rejnok ● ~ý pavučinec, rulík, strom, tis, ucháč ● ~ý dráp, osten, trn, zub ● ~ý alkaloid, benzen, čpavek, dioxin, etylenglykol, fosgen, freon, chlorovodík, kyanid, kyanovodík, lektvar, materiál, metanol, metylalkohol, nápoj, perchlor, pesticid, plyn, prach, produkt, ricin, sirovodík, toxin, vinylchlorid, vzduch ● ~ý druh ● ~á kobra, korálovka, ryba, tarantule, závojenka, žába ● ~á bedla, bylina, čirůvka, hlíva, houba, chaluha, muchomůrka, pečárka, plíseň, rostlina, škumpa, vláknice ● ~á hořčina, chemikálie, látka, návnada, slina, voda, zplodina ● ~á střela ● ~é zvíře ● ~é býlí ● ~é semínko ● ~é kadmium ● ~é DDT ● ~é uštknutí ● ~é kouřové zplodiny pěkně ~ý, smrtelně, značně být ~ý |
EXAMPLES | Právě si připíjeli Buhaza s králem na dlouhé přátelství, když Radaza … králi do koflíku jedovatý nápoj vlila … (Božena Němcová, Národní báchorky a pověsti, 1845) Zelené moře létalo ke břehu rozsvětlené, rozzářené, rozhořené, jako miliony stříbrných plamenů, měnících se v zářivou zelenou modř, v jedovatou stříbřící se zeleň. (Růžena Svobodová, Barvy Jugoslávie: obrázky z cest, 1911) … má velryba sírobřichá s výbuchy vypouštěla na malé rybky, které chtěla pozřít, omamnou jedovatou kyselinu, které později dal anglický učenec … teď se již nepamatuji, jak jsem ho nazval …(Jaroslav Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, 1922) Všecky lidi považoval za původně dobré; nevěřil, že jsou mezi nimi rození jedovatí plazi ba dravci v lidské podobě … (Eliška Krásnohorská, Co přinesla léta, 1928) Jen s mákem měla Milka potíže. Kupec jí řekl, že mák „nevede", neboť je to prý plodina jedovatá. (Marie Majerová, Havířská balada, 1938) Jedovaté lijáky stokrát mi odplavily role, která jsem oral, … jak je tedy nejbohatší na zdraví? A Mistr odpověděl: Je možné, aby se v srdci nastřádaly jedovaté šťávy, aby došlo k otokům, rakovině, vředům, ranám, ztrátě citlivosti nebo ochrnutí … (Ladislav Fuks, Pan Theodor Mundstock, 1963) … nepříjemné, zejména pro lidi, kteří vyrostli v Evropě. Tou první je hmyz a druhou několik druhů jedovatých rostlin. Je bohužel skutečností, že celý americký kontinent je „obdařen" hmyzem … (Ladislav Haňka, S puškou a udicí Severní Amerikou, 1995) … dramaticky urychleném zhoršování životního prostředí, na němž záviselo přežití lidstva. Četl o jedovatých průmyslových odpadech a výfucích automobilů, o znepokojivém objevu ozónových děr … (Jiří Polák, Závody, 2003) Byl celý šťastný, že se mu podařilo najít Alíka, který vůbec nebyl jedovatý a ani trošku nebezpečný. Ale to věděl jen Mokomba a naši kamarádi z Party kluků. (Daniel Kühnl, Správná parta a kouzelný míč, 2007) |
MULTI-WORD EXPRESSIONS | Za typická a velmi frekventovaná spojení lze považovat atributivní syntagmata typu jedovatý had, jedovatá bylina, jedovatá houba, jedovatá látka, jedovatá zplodiny; za ustálené lze považovat spojení smrtelně jedovatý. |
_______________________________________________________________________________________________________________
SYNONYM | otravný |
PRONUNCIATION | [otravní] |
GRAMMAR | adjektivum, tvrdý typ, m., n. otravného, otravnému, f. otravné |
FREQUENCY | Kolem 2 (1,81) na milion slov. |
DEFINITION | „působící otravu" (PSJČ, SSJČ, SSČ), „jedovatý" (PSJČ, SSJČ, SSČ, SČSA, SSF, SČS, TJČ), „otravující" (SJČ1–3), „škodlivý" (TJČ) |
OTHER MEANINGS | „působící nepříjemný pocit, nepříjemnou náladu", „nudný", „znechucující" |
USAGE | Výraz otravný se vyskytuje v různých typech textů, vč. odborných, setkáváme se s ním i v běžné řeči; ve svém základním významu je v podstatě bezpříznakový. |
ETYMOLOGY/STRUCTURE | Otravný je účelové adjektivum odvozené v rámci transpoziční onomaziologické kategorie od slovesa otrávit, jež je perfektivním derivátem slovesa trávit. Jeho významový vývoj je poměrně bohatý (viz ESJČ2), pravděpodobně má své předstupně ve staročeském slovese tráviti s významy jak „živit se", resp. „vynakládat", tak „otravovat", a v jeho přepokládaném předchozím praslovanském tvaru *traviti, jež je považováno za opětovací sloveso k *truti. To pochází z předpokládaného indoevropského základu *treu- „drobit", „třít", u něhož následoval ve slovanských jazycích posun k významu „spotřebovávat", „požívat (zvláště o potravě)", ale také „dávat jed (do jídla)" (ČES). |
WORD HISTORY | Adjektivum je velmi staré, v dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze najít příklady užití od r. 1842, v Jungmannově slovníku je uvedeno s významem „jedovatý". |
DERIVATIVES | otravně (adverbium); otravnost (substantivum, název vlastnosti); otravnější, nejotravnější (komparativ, superlativ) |
COLLOCATIONS | otravn|ý ~ý kouř, plyn, vzduch, zápach ● ~é výpary ● ~é účinky ● ~á látka, pára bojové / chemické ~é látky pěkně ~ý, velmi, značně být ~ý |
EXAMPLES | Tvůj dech je otravný jako jed, a tvoje srdce tvrdý led! (Karel Jaromír Erben, Kytice, 1853) … ani jeho jména neznali, neboť taky přiléval v hořký kalich jeho života po krůpějích otravných, palčivých, žíravých … (Ignát Herrmann, Na různé adresy, 1902) … v drátech potečou pramínky elektřiny, už nikdy nezavoní sladce pestré květy, ulice naplní otravné plyny, však ještě tak jako boží duch se vznášel nad propastmi, nad domy zakletými v železo … (Jaroslav Seifert, Město v slzách, 1920) … A když se toho člověk nadýchá, tak ho to drobet otráví nebo rozjaří, že? Rozhodně, člověče, to není nic jiného než otravné plyny, asi se nějak vyvinují spalováním uhlí v tom tvém karburátoru … (Karel Čapek, Továrna na absolutno, 1922) Kacířské a rouhačské knihy se rozmohly jako otravné býlí. Hle, už i lid se viklá ve svém přesvědčení a poctivosti! (Antonín Šrámek, Dubrovník, 1947) Čpavá, těžká, dusící – otravná vůně, vycházející z otvoru plynového kohoutu… (Čestmír Jeřábek, Podivná průvodkyně, 1948) … byl jedem podaným v číši vína otráven šéfredaktor Denního hlasu Karel Konipas, který účinkům otravné látky na místě podlehl. Karel Konipas patřil k předvoji pozitivně smýšlejících redaktorů … (Jan Zábrana, Vražda v zastoupení, 1967) Já dělám scouting, jiný lidi střílej nebo pracujou ve výbušninách nebo otravných plynech a jiný zase jsou odborníci na styk s médiema. (Ondřej Neff, Reparátor, 1997) V duchu jsem uvažovala, co ten prevít vymyslil. Bojová otravná látka skapávala z jeho slov, až člověk žasl, že nepoleptala koberce na podlaze! (Jiří Svejkovský, Mrtvý ze Zlaté stoky, 2005) … specialisti se tady dohodli, že podle posledních testů Janovi ty plíce plně nefungujou a že ten otravný kysličník uhličitý dále vyrábí v krvi, což vede k špatným stavům. (Ladislav Matějka, Korespondence, 2008) |
MULTI-WORD EXPRESSIONS | Ustálená spojení se nevyskytují, nicméně typická a frekventovaná jsou spojení typu otravný kouř, otravný plyn, otravné výpary, bojové otravné látky a chemické otravné látky, ustálená spojení v pravém slova smyslu se nevyskytují. |
_______________________________________________________________________________________________________________
GENERAL DISCUSSION | Ze srovnání adjektiva toxický s jeho dvěma českými ekvivalenty vyplývá, že přejímka jako jediná vykazuje stylovou příznakovost, a to jednak ve smyslu terminologickém (vyskytuje se v podstatě jen jako odborný název, významově se nepřenáší ani nedeterminologizuje), jednak po stránce formální (písmeno x je zřetelným důkazem cizosti slova a takto je vnímají i běžní uživatelé). Na rozdíl od ní se domácí výrazy užívají jak ve svých významech původních (a to i v odborných kontextech), tak ve významech přenesených uvedených výše a souvisejících s obecně negativním hodnocením, subjektivně nepříjemnými pocity apod., zejména to platí o adjektivu otravný, u nějž toto chápání v současnosti spíše převažuje. Po stránce frekvence je nejčastější adjektivum jedovatý, které se jeví po všech stránkách jako nejuniverzálnější; přejímka toxický tvoří asi polovinu jeho výskytu, nejméně časté je adjektivum otravný (poměr toxický : otravný v korpusu SYN je 1 : 6,8). V kolokacích se všechna tři adjektiva liší jen velmi málo – přestože počty jednotlivých spojení vykazují jistou variabilitu, jejich struktura ani typy výrazů, s nimiž se sledovaná adjektiva pojí, příliš výrazné nejsou. |
_______________________________________________________________________________________________________________
REFERENCES | ČES: Rejzek, J. Český etymologický slovník. Voznice: LEDA, 2001. Český národní korpus – SYN. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. <http://www.korpus.cz>. ESJČ1 Holub, J. – Kopečný, F. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1952. ESJČ2: Machek, V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: NLN, 1997. Jungmann, J. Slovník česko-německý. Praha 1835–1839. NASCS: Kraus, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2005. NSČ1: Martincová, O. a kol. Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 1. Praha: Academia, 1998. PSJČ: Příruční slovník jazyka českého. O. Hujer, E. Smetánka, M. Weingart, B. Havránek, V. Šmilauer, A. Získal (eds.). Praha: SPN, 1935–1957. SCS1: Rejman, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1966. SČS: Pala, K. – Všianský, J. Slovník českých synonym. Praha, NLN, 1996. SČSA: Slovník českých synonym a antonym. b. m.: Lingea, 2007. SESJČ: Holub, J. – Lyer, S. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha: SPN, 1967. SJČ1: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 1. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1937. SJČ2: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 3. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1946. SJČ3: Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 4. vyd. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952. SNČ: Slovník nespisovné češtiny. J. Hugo, M. Fidlerová, K. Adámková, Z. Juránková (eds.). Praha: Maxdorf, 2009. SSČ: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. J. Filipec, F. Daneš, J. Machač, V. Mejstřík (eds.). Praha: Academia, 2010. SSF: Bečka, J. V. Slovník synonym a frazeologismů. III., upravené a doplněné vydání. Praha: Vyd. Novinář, 1982. SSJČ: Slovník spisovného jazyka českého. B. Havránek, J. Bělič, M. Helcl, A. Jedlička (eds.). Praha: Nakl. ČSAV, 1960–1971. TJČ: Klégr, A. Tezaurus jazyka českého. Praha: Academia, 2007. |
_______________________________________________________________________________________________________________
AUTHOR | Diana Svobodová |
PUBLISHED | 14.3.2015 |