LOANWORD

unikátní

DEFINITION

„jedinečný" (PSJČ, SSJČ, SJČ1–3, SSČ, NASCS, SCS1, SČS, SSF, SČSA, TJČ), „ojedinělý" (SSJČ, SSČ, NASCS, SCS1, SČS, SSF, SČSA), „jediný svého druhu" (PSJČ, SSJČ, NASCS, SCS1), „jediný" (SCS1), „zvláštní" (PSJČ), „vzácný" (SČS, SSF), „originální" (SČS, TJČ), „nevídaný" (SČSA), „výjimečný" (SČSA), „raritní" (SČSA), „nečastý" (TJČ)

EXTRA-LINGUISTIC INFORMATION

Unikát (substantivum, od nějž je sledované adjektivum odvozeno) označuje objekt, který je jedinečný svého druhu. Může to být například kresba, malba, fotografie apod. V umění obecně platí, že každé vytvořené dílo je jedinečné, unikátní (přesná kopie původního díla se označuje jako duplikát). Také každý živý organismus lze v rámci celého komplexu pozemské živé přírody považovat za unikát.

USAGE

Výraz se vyskytuje převážně ve formálně koncipovaných textech různých typů a v publicistice, je lehce příznakový. V běžné řeči se užívá poměrně zřídka.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Adjektivum unikátní je relační, v rámci mutační onomaziologické kategorie je odvozeno od substantiva unikát, které bylo převzato z němčiny, v níž má tvar Unikat. Ten byl v 19. století vytvořen z latinského ūnicus „jedinečný" (pocházejícího z ūnus „jeden" /SESJČ/) podle Duplikat (ČES).

WORD HISTORY

Adjektivum unikátní se v češtině začalo objevovat ve druhé polovině 19. století, v Jungmannově slovníku zahrnuto není, v dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze najít příklady použití od r. 1924.

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Ustálená spojení v pravém slova smyslu se nevyskytují, ale velmi častá a typická jsou atributivní syntagmata se substantivy jak konkrétními, např. unikátní kus, unikátní soubor, tak abstraktními, např. unikátní zážitek, unikátní postavení apod.

DERIVATIVES

unikátně (adverbium); unikátnost (název vlastnosti); unikátnější, nejunikátnější (komparativ, superlativ)

VARIANT

unikátní

PRONUNCIATION

[unikátňí]

GRAMMAR

adjektivum, měkký typ, m., n. unikátního, unikátnímu, f. unikátní

FREQUENCY

Kolem 46 (46,02) na milion slov.

COLLOCATIONS

unikátn|í

 ~í dravec ● ~í bonsaj, strom ● ~í deník, doklad, doplněk, fotomateriál, fragment, kus, mobil, most, motocykl, pár, produkt, prototyp, předmět, sborník, soubor, stroj, strop, text, výtisk, záznam ● ~í stav, zákrok ● ~í adresa, cesta, doba, kniha, květena, laboratoř, pozoruhodnost, příroda, sada, sbírka, skladba, vesnice ● ~í rekonstrukce, spolupráce, událost, výhoda ● ~í místo, razítko ● ~í postavení, vyhledávání

~í botanický / krajinářský park, celodřevěný most, deskový obraz, mechanický betlém, ozařovací přístroj, pískovcový masiv, zlacený servis ● ~í divácký zážitek, opevňovací / zavlažovací systém ● ~í dřevěná stavba, fresková výzdoba, měšťanská černá kuchyně, sklípková klenba, stará fotografie, umělá horolezecká stěna ● ~í patentovaná / světová technologie ● ~í odbíjecí hodiny, univerzitní zařízení

něco ~ího

naprosto ~í, opravdu, skutečně, zcela ● světově ~í

považovat co za ~í

být ~í

jedinečný a ~í, vzácný a ~í

EXAMPLES

Ten unikátní ptačí koberec tam leží podnes – je to myslím jedna z nejvzácnějších tapiserií na světě, a podnes na ní chrochtá blahem šeredná, prašivá, smrdutá Amina. (Karel Čapek, Povídky z druhé kapsy, 1929)

Unikátní umělecká díla se však z možnosti takovéhoto přepsání do řeči jiného národa naprosto vymykala. (Karl Smrž, Dějiny filmu, 1933)

Autor tu podrobil Pribišovu knihu, unikátní a tudíž dosud téměř neznámou, zevrubnému historickém a látkoslovnému rozboru. (Lidové noviny, 43/1940)

Před deštěm do haly kina přišla hledat suchou nohu kdejaká verbež … kotvily tu unikátní lidské karamboly. (Arnošt Lustig, Ulice ztracených bratří, 1959)

Vysoká úroveň se stejným dílem týká jak přesných a unikátních strojů, … tak i válcovaného zboží … (Hospodářské noviny, 3/1964)

… křišťálové girlandy ze skleněných mrkví a petrželí ve městě nejsou. A to už vůbec nemluvím o unikátních rampouších, které nevisí kolmo dolů, nýbrž dolů, které vlají jako praporky … (František Nepil, Jak se dělá chalupa, 1968)

… spouštěl zrak, jako by spatřil vzácný objekt a bál se, že ho vyplaší dřív, než se mu podaří unikátní záběr zrealizovat. Veškerá pasivita, strach a ospalost z něj v tu chvíli spadly. (Ivan Matoušek, Ego, 1997)

… jehož peníze byly odmítnuty, vůbec to nechápal a následovně mě pokládal za něco úplně unikátního, takřka magického, k čemu je člověk přitahován, ale čeho se také trochu bojí. (Richard Popel, Paradýzo, 2000)

Dávné mayské sídlo Quiriguá v údolí řeky Motagua na jihu dnešní Guatemaly je pozoruhodnou a unikátní, leč tak trochu opomíjenou archeologickou lokalitou. (Lidé a země, 13/2004)

… což se nepříznivě projeví na tvorbě paroží, které je pak různě deformované, takže vznikají unikátní trofeje. No řekněte – co víc si může myslivec přát! (Václav Chvála, Lovecké historky, 2007)

SYNONYM

jedinečný

PRONUNCIATION

[jeďineční]

GRAMMAR

adjektivum, tvrdý typ, m., n. jedinečného, jedinečnému, f. jedinečné

FREQUENCY

Kolem 30 (29,57) na milion slov.

DEFINITION

„ojedinělý" (PSJČ, SSJČ, SJČ1–3, SSČ, SČSA, SSF, SČS), „individuální" (SSJČ, SSČ, SČSA, SČS), „osobitý" (SSČ, SČSA), „specifický" (SSJČ, SSČ, SČSA), „speciální" (SČSA, SČS), „originální" (TJČ), „zvláštní" (PSJČ, SSJČ, SSČ, SČSA, SSF, SČS), „vynikající" (SSJČ, SJČ1–3, SSČ, SČSA, SSF, TJČ), „neobyčejný" (SSJČ, SJČ1–3, SSF, SČS), „nevídaný" (SČSA, SSF, SČS), „nebývalý" (SSF, SČS), „vzácný" (SSJČ, SJČ2–3, SČSA, SČS), „unikátní" (SČSA, SČS), „mimořádný" (SČSA), „skvělý" (SSČ, SČSA), „výborný" (SČSA), „úplně / zcela se odlišující od ostatních" (PSJČ, SSJČ), „jediný" (SČSA, SČS), „jevící se jako jediný" (SSČ), „nemající obdobu" (SSČ), „ojediněle, zřídka se vyskytující" (SJČ1–3), „nečastý" (TJČ), „nezaměnitelný" (TJČ), „zázračný" (TJČ)

OTHER MEANINGS

jaz. „jedinečné souhlásky" – nepárové, sonorní

USAGE

Výraz jedinečný není kontextově omezen, nicméně v každém typu kontextu vykazuje větší či menší míru příznakovosti ve smyslu naprosté mimořádnosti a/nebo vysoce pozitivního hodnocení.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Adjektivum jedinečný bylo odvozeno od substantiva jedinec (podle ESJČ1 přibližně v době v době Josefa Jungmanna), jež má svůj původ v adjektivu jediný. Jeho základ jeden je všeslovanského původu a pochází z předpokládaného praslovanského tvaru *jedinъ (ESJČ2), resp. *edinъ či *edьnъ, které se podle ČES skládá ze dvou částí: v *ed- (počáteční j- je hiátové, viz SESJČ) se obvykle vidí ukazovací zájmeno či zdůrazňovací částice, *inъ „samojediný" (z něhož dnes máme adjektivum jiný) pak podle SESJČ odpovídá významu „jeden" (srov. např. číslovky ein v němčině a one v angličtině). Předpokládaný indoevropský předstupeň byl *einos, resp. *oinos.

WORD HISTORY

Adjektivum je velmi staré, v dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze najít příklady užití od r. 1847, v Jungmannově slovníku uvedeno ve sledovaném tvaru není.

DERIVATIVES

jedinečně (adverbium); jedinečnost (substantivum, název vlastnosti); jedinečnější, nejjedinečnější (komparativ, superlativ – oba tvary jsou poměrně řídké)

COLLOCATIONS

jedinečn|ý

 ~ý češtinář, člověk, improvizátor, padělatel ● ~ý Eddie ● ~ý exemplář, kousek, stroj, text, výrobek ● ~ý akt, biotop, doklad, doplněk, dvojkoncert, ekosystém,  feeling, humor, identifikátor, jev, komplex, mix, návod, odkaz, pohled, postřeh, produkt, profil, příběh, případ, skvost, smysl, soulad, sport, tip, úkaz, unikát, vkus, výhled, výkon, zákrok, zážitek, zjev, život ● ~á bytost, zvířena ● ~á cukrovinka, kniha, skladba ● ~á akustika, atmosféra, cena, cesta, etapa, fauna, funkce, charakteristika, individualita, inscenace, neopakovatelnost, kolekce, konkurence, krása, malba, nabídka, postava, příroda, scenerie, síla, příležitost, spolupráce, symbióza, textura, událost, úroveň, výhoda, výprava ● ~ podívaná ● ~é dílo, mikroklima, místo, panorama ● ~é nadání, postavení, splynutí, vnímání

~ý krasový / skalní útvar, středomořský ostrov ● ~ý architektonický komplex / skvost, digitální systém, konstrukční / povídkový projekt, posluchačský zážitek, přístupový kód, režisérský rukopis ● ~á dějinná událost, genetická mutace, jezerní krajina, krápníková výzdoba, krasobruslařská show, středověká / světová památka ● ~é cvičební pomůcky, jazykové znalosti ● ~é chráněné území, kulturní centrum, umělecké dílo, vypravěčské umění

něco ~ého

naprosto ~ý, nesporně, opravdu, prostě, přímo, zcela

být ~ý (čím) ● stát se ~ým

jediný a ~ý

EXAMPLES

Každé umělecké dílo je zjevem zvláštním, jedinečným; kde výslovně nás původce jeho sám k tomu neoprávnil, nesmíme zjev tento generalisovati … (Otakar Hostinský, O realismu uměleckém, 1890)

Kde stará klasická prosa francouzská klade všeobecný odtažitý termín, oblibuje si Rousseau slovo konkrétné, živé, jiskrné, vlastní a jedinečné … (František Xaver Šalda, Duše a dílo, 1912)

Mnohem více mne zajímaly okolnosti, za jakých se čin udál. Byl to jedinečný kriminální případ, s jakým se i sám soud po ten den a nikdy potom již nesetkal. (Ignát Herrmann, Vendelín Břitva a Bartoloměj Tlustofous, 1926)

… pocit rozlohy, životního prostoru, síly a ušlechtilosti … pocit naprosto určitého a jedinečného prostorového útvaru, ve kterém se ten život rozvinul se svou zvláštní atmosférou… (Karel Čapek, Povětroň, 1934)

… ukázky svého umění, kterým oslnila obecenstvo ve všech světadílech. Poprvé v Čechách! Jedinečná příležitost. Indický slon Jumbo! Skupina cvičených psů, miláčkové obecenstva! (Karel Poláček, Bylo nás pět, 1946)

V svém uctivém listě maminka uvedla, že Kavárnou u nádraží byl v Praze vybudován jedinečný etablissment, ale v posledních dvou letech že provoz značně povolil, poklesl. (Jaromír Václav Šmejkal, Mánesova Josefína, 1947)

… nejedná se tu pouze o předchozí zkušenost s jedinečnými předměty, které jsou právě viděny, nýbrž především o zobecněné zkušenosti s určitou třídou předmětů. (Sáva Šábouk, Umění, 1973)

Milá studentka folkloristiky obra halasně ujišťovala, že s ním prožila jedinečné chvíle, vždyť už ji nikdo víc neponese na čepici! (Miloš Macourek – Hermína Franková, Arabela III, 1994)

Někdy se ovšem stalo, že se náhle ohlédl a byl to jedinečný výjev, když překvapená babička rychle škubla zdviženou pěstí a začala se usmívat jakoby nic … (Jaroslav Durych, Kouzelný kočár, 1995)

Sunny obsahuje chutná slunečnicová semínka, která mu dávají výživnou hodnotu a jedinečnou specifickou chuť. Slunečnicové semínko je bohaté na vápník, vitamin E … (Lidé a země, 5/2003)

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Za typická lze považovat atributivní syntagmata se substantivy jak konkrétními, např. jedinečný kousek, jedinečné dílo, tak abstraktními, např. jedinečný případ, jedinečná záležitost apod. Výše zmíněná příznakovost se projevuje také spojeními s výrazy, jež samy o sobě vyjadřují pozitivní hodnocení nebo výjimečnost, čímž se význam adjektiva ještě potencuje, např. jedinečný skvost, jedinečná krása, jedinečný unikát; podobného efektu je dosahováno také adverbii, např. naprosto jedinečný, zcela jedinečný.

SYNONYM

výjimečný, zast. vynímečný

PRONUNCIATION

[víjimeční]

GRAMMAR

adjektivum, tvrdý typ, m., n. výjimečného, výjimečnému, f. výjimečné

FREQUENCY

Kolem 50 (50,11) na milion slov.

DEFINITION

„vymykající se běžnosti, všednosti, obvyklosti, normálnosti" (PSJČ), „… pravidelnému řádu" (SSJČ), „odchylující se od běžnosti, zvyklosti" (SSČ), „zvláštní" (SSJČ, SSČ, SČS, SČSA), „jedinečný" (TJČ), „vynikající" (TJČ), „význačný" (TJČ), „významný" (TJČ), „vzácný" (TJČ), „neobvyklý" (SSJČ, SSČ, SČS), „nezvyklý" (TJČ), „neobyčejný" (SSJČ, SČS, SSF), „nevšední" (SSJČ, SČS, SČSA), „nepravidelný" (SJČ1–3), „odchylný" (TJČ), „mimořádný" (SSČ, SČSA), „exkluzivní" (SČS, SČSA), „výlučný" (SČS), „výhradní" (TJČ), „ojedinělý" (SČS, SČSA), „řídký" (SJČ1–3) 

OTHER MEANINGS

1. práv. „výjimečné právo" (platí jen za určitých okolností), „výjimečný stav" (jsou zrušeny nebo omezeny některé občanské svobody), „výjimečné soudy" (jsou zřizovány místo řádných soudů);

2. obch. „výjimečný tarif" (platí jen pro zboží výslovně v něm vyjmenované).

TJČ uvádí ještě souvislost s významy adjektiv „občasný" a „omezující".

USAGE

Výraz výjimečný není kontextově omezen, jeho využití je univerzální a vyskytuje se prakticky ve všech typech textů.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Adjektivum výjimečný je odvozeno jako relační v rámci mutační onomaziologické kategorie od substantiva výjimka, jež je názvem abstraktního výsledku děje (viz MČ), odvozeného také v rámci mutace od slovesa vyjímat (se změnou délky vokálu jak v prefixu, tak v kořeni slova). To je perfektivním derivátem iterativního tvaru slovesa jímat, jehož základním tvarem je jmout, jež mělo ve staročeštině podobu infinitivu jieti a 1. osoby prézenta jmu. Je všeslovanského původu, předpokládaný praslovanský infinitiv byl *jęti (resp. *j-ęti, j- je hiátové – viz SESJČ), 1. os. prézenta *jьmǫ. Příbuzné je latinské sloveso emere „brát", „kupovat", předpokládaný indoevropský kořen byl *em- „brát", „chytat" (ČES, ESJČ2).

WORD HISTORY

Základ adjektiva je velmi starý, v dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze najít příklady užití od r. 1867, v Jungmannově slovníku uvedeno ve sledovaném tvaru není (nejblíže je zde podoba odpovídající tvaru „vyjímavý").

DERIVATIVES

výjimečně (adverbium); výjimečnost (substantivum, název vlastnosti); výjimečnější, nejvýjimečnější (komparativ, superlativ)

COLLOCATIONS

výjimečn|ý

~ý autor, člověk, darebák, golfista, kandidát, levák, zpěvák ● ~ý Ostravan ● ~ý dalmatin ● ~í lidé ● ~ý dvojkoncert, exces, jev, kontrakt, kopec, počin, produkt, případ, smysl, sport, stav, talent, text, trest, úkaz, úspěch, výrobek, zákrok, zážitek, zjev, život ● ~á individualita, osobnost, postava, žena ● ~á cesta, dávka, kniha, kolekce, novostavba ● ~á akustika, cena, délka, dispozice, důležitost, charakteristika, hudebnost, chuť, chvíle, kategorie, konkurence, kulturnost, muzikálnost, nabídka, neúroda, oddanost, okolnost, příležitost, rychlost, síla, situace, spolupráce, stabilita, suma, událost, úloha, úroveň, vražda, výřečnost ● ~é schopnosti ● ~é datum, místo, nadání, postavení

~ý astronomický úkaz, herecký talent / výkon, hrdinský čin, interiérový prostor, komediální / kuchařský / pěvecký / pozorovací talent, kulturní zážitek, skladatelský potenciál ● ~á předvánoční atmosféra, světová hodnota ● ~é léčitelské / manažerské schopnosti ● ~é umělecké dílo

něco / nic ~ého

naprosto ~ý, opravdu, skutečně, velmi, zcela

dokonalý a ~ý, vzácný a ~ý

EXAMPLES

Vůbec celé seskupení duchovní elity na verandě ukazovalo výjimečné postavení Tyndino v této společnosti, jejíž uznanou královnou kdysi bývala. (Karel Matěj Čapek-Chod, Turbína, 1916)

… mladí lidé nemají již ani ponětí, že je přátelství čímsi slavnostním a styk s přáteli výjimečným štěstím. (Božena Benešová, Člověk, 1919)

… ale slečny a paničky, které se chtějí stavěti s muži na roveň učeností a duševní prací, že jsou jen výjimečnými exempláři ctižádostivých mužatek v společnosti lidské zbytečných … (Eliška Krásnohorská, Co přinesla léta, 1928)

Blbci a blázni bývali ve Staré Americe v úctě jakožto výjimečné bytosti dotčené božskou silou. (Josef Čapek, Umění přírodních národů, 1938)

Tohleto neštěstí s maminkou je ovšem zcela výjimečné a bude stát v mé dosavadní radosti jako ukazatel cesty s přísnými rameny: až sem, a odtud jiným směrem, děvčátko! (Marie Majerová, Robinsonka, 1947)

Rykr se neobyčejně dlouho zabýval jeho životopisem, přestože v něm nebylo nic výjimečného, ani zvlášť zajímavého z hlediska procesu. Ferda byl jako dospívající chlapec odňat matce … (Jan Trefulka, Veliká stavba, 1982)

To je pro vás jistě trpké, ale zas na druhé straně to není nic tak výjimečného. Takovou fází si projde vztah mnoha rodičů a dětí a čas to většinou srovná. (Zdena Frýbová, Hrůzy lásky a nenávisti, 1991)

… muzeální postele arcibiskupa v Kroměříži. Hedvábí, sloupy s nebesy, kde ten důstojný a výjimečný pan žid spal. Kde jsou ty časy. (Arnošt Lustig, Dům vrácené ozvěny, 1994)

Rokle Columbia River Gorge, tvořící oregonsko-washingtonskou hranici, se sice žádnou výjimečnou hloubkou pochlubit nemůže, přesto však patří k nejmalebnějším i nejdramatičtějším místům … (Lidé a země, 10/2003)

… lidé se domnívají, že malíř se od smrtelníků odlišuje nejen svým talentem, ale i výjimečným exteriérem, dlouhými nedbalými vlasy, vousy, vizionářským pohledem a halenou zacákanou barvami … (Petr Eidler, Sebranka, 2007)

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Za typická lze považovat atributivní syntagmata se substantivy jak konkrétními, označujícími např. lidské bytosti, typu výjimečný člověk, výjimečná žena, výjimečná osobnost, výjimeční lidé, tak abstraktními, např. výjimečný počin, výjimečný případ, výjimečný úkaz, výjimečný zážitek apod. Stejně jako u předchozího adjektiva je význam potencován také adverbii, např. naprosto výjimečný, skutečně výjimečný, zcela výjimečný. Do jisté míry ustálená spojení jsou něco výjimečného (ve smyslu pozitivního hodnocení) a nic výjimečného (naopak ve smyslu jeho relativizace).

GENERAL DISCUSSION

Srovnáme-li sledovaná adjektiva z hlediska stylových příznaků, můžeme si povšimnout, že v podstatě všechna mohou kontextově vykazovat určitou míru příznakovosti ve smyslu pozitivního hodnocení, mimořádnosti apod., která je jako nejslabší vnímána zřejmě u českého ekvivalentu výjimečný. Přejímka unikátní je specifická jak svou hláskovou stavbou („tvrdá" výslovnost slabiky -ni-) prozrazující cizí původ, tak svým knižním charakterem a z něj vyplývající neobvyklostí z hlediska běžného užívání. Také adjektivum jedinečný v sobě může v závislosti na kontextu nést příznak pozitivní expresivity.

Z hlediska frekvence je nejčastější adjektivum výjimečný, jeho výskyt je ale srovnatelný s výskytem přejatého slova unikátní (poměr unikátní : výjimečný v korpusu SYN je 1 : 1,1), nejméně časté je adjektivum jedinečný (poměr je 1,5 : 1).

Z hlediska ortografického snad stojí za zmínku určité problémy, které mají uživatelé s pravopisem slova výjimečný – přestože změna délky samohlásek ve srovnání se základovým slovem vyjímat je analogická dvojicím typu namítat – námitka, utíkat – útěk a řadě dalších, stále se velmi často setkáváme s nenáležitým způsobem psaní vyjímka (a derivátů vyjímečný, výjimečně apod.). U některých uživatelů může vědomí tohoto úskalí vést k zamyšlení nad formální stránkou, nicméně na celkové frekvenci se neprojevuje.

Ve struktuře kolokací se jednotlivá adjektiva v podstatě neliší, všechna stojí nejčastěji v pozici kongruentních atributů nejrůznějších typů substantiv a jmenných částí verbonominálních predikátů, bývají rozvíjena měrovými adverbii a vyskytují se také v koordinačních spojeních typu jediný a jedinečný, vzácný a výjimečný apod.

REFERENCES

ČES: Rejzek, J. Český etymologický slovník. Voznice: LEDA, 2001.

Český národní korpus – SYN. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. <http://www.korpus.cz>.

ESJČ1 Holub, J. – Kopečný, F. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1952.

ESJČ2: Machek, V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: NLN, 1997.

Jungmann, J. Slovník česko-německý. Praha 1835–1839.

MČ: Petr, J. a kol. Mluvnice češtiny 1. Praha: Academia, 1986.

NASCS: Kraus, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2005.

PSJČ: Příruční slovník jazyka českého. O. Hujer, E. Smetánka, M. Weingart, B. Havránek, V. Šmilauer, A. Získal (eds.). Praha: SPN, 1935–1957.

SCS1: Rejman, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1966.

SČS: Pala, K. – Všianský, J. Slovník českých synonym. Praha, NLN, 1996.

SČSA: Slovník českých synonym a antonym. b. m.: Lingea, 2007.

SESJČ: Holub, J. – Lyer, S. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha: SPN, 1967.

SJČ1: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 1. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1937.

SJČ2: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 3. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1946.

SJČ3: Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 4. vyd. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952.

SSČ: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. J. Filipec, F. Daneš, J. Machač, V. Mejstřík (eds.). Praha: Academia, 2010.

SSF: Bečka, J. V. Slovník synonym a frazeologismů. III., upravené a doplněné vydání. Praha: Vyd. Novinář, 1982.

SSJČ: Slovník spisovného jazyka českého. B. Havránek, J. Bělič, M. Helcl, A. Jedlička (eds.). Praha: Nakl. ČSAV, 1960–1971.

TJČ: Klégr, A. Tezaurus jazyka českého. Praha: Academia, 2007.

AUTHOR

Diana Svobodová

PUBLISHED

14.3.2015