CYKLISTA, KOLAŘ

 

LOANWORD

cyklista

DEFINITION

„jezdec na kole" (NASCS, SSJČ, SCS2), „sportovec pěstující cyklistiku" (NASCS), člověk jedoucí n. jezdící na kole" (PSJČ), „bicyklista" (SJČ1), „kolař" (SČSA), zast. „velocipedista" (SČSA)

EXTRA-LINGUISTIC INFORMATION

Cyklistika jako obor, s nímž pojmenování cyklista úzce souvisí, je v současnosti chápána ve dvou základních významech. Prvním je jízda na jízdním kole s rekreačním, turistickým nebo dopravním zaměřením: takto je význam chápán nejčastěji ve většině typů textů a s narůstajícím počtem osob, které se cyklistice v tomto významu věnují, stoupá také frekvence pojmenování cyklista. Druhým významem je sportovní odvětví, které se člení na cyklistiku rychlostní (jež se dělí na silniční a dráhovou), terénní (sem patří nap. cyklokros, cyklotrial apod.) a sálovou (sem spadají sportovní odvětví typu kolová nebo krasojízda). Původně vznikla cyklistika jako sportovní odvětví ve Francii v 60. letech 19. století, odtud se rychle rozšířila do ostatních evropských zemí a USA. V roce 1892 byla založena Mezinárodní cyklistická asociace (ICA). Počátky cyklistického hnutí v českých zemích spadají do konce 19. století, v roce 1881 byl založen Český klub velocipedistů v Praze.

V souvislosti s výše zmíněnou stoupající oblibou zejména rekreační, resp. turistické cyklistiky se v češtině objevují nová víceslovná pojmenování typu horská cyklistika a zejména složeniny s prvním komponentem cyklo-, např. cyklocentrum, cyklojezdění/cykloježdění, cyklonadšenec, cyklostezka, cyklotrialista, cyklotrialový (NSČ1), cyklobody, cyklobrašna, cyklobus, cyklobyznys, cyklocomputer, cyklohlídka, cyklomagistrála, cyklorikša, cyklorukavice, cykloservis, cykloshow, cyklotoulka, cyklotramp, cyklotrenažér, cyklovýlet, cyklozámek (NSČ2) a další.

OTHER MEANINGS

Výraz cyklista se v jiných významech než souvisejících s cyklistikou v češtině neužívá, jen zcela výjimečně se lze setkat s užitím v přeneseném významu, jaké zachytil např. František Kopecký v novele Svědomí z r. 1973, popisující poměry v období normalizace: „Škácha platí za schopného, ale je jako cyklista. Dole šlape, nahoře se hrbí."

USAGE

Výraz se uplatňuje především v oblasti turistiky, sportu a rekreace jako odborný název, velmi častý je ovšem i v běžném jazyce.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Slovo cyklista je tvarem původně francouzského cycliste, odvozeného ve francouzštině od základu cycle – „kolo", „kruh", pocházejícího z latinského slova cyclus (viz také v češtině cyklus). Latinský výraz cyclus pak pochází z řeckého kýklos – „kruh", „okruh", resp. en-kyklois – „v kruzích". Z příbuzných slov lze jmenovat ještě např. původně francouzskou přejímku encyklopedie nebo výraz papežská encyklika; etymologickou příbuznost lze najít i u slova kolo, považovaného v češtině za domácí (viz dále etymologie ekvivalentu kolař).

WORD HISTORY

První použití slova cyklista lze najít v českých textech od počátku 20. století.

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Nejčastější jsou syntagmata typu profesionální cyklista apod., častá jsou sousloví typu chodci a cyklisté/cyklisti, pěší a cyklisté/cyklisti.

DERIVATIVES

cyklistka (přechýlené); cyklistika; cyklistický (relační adjektivum, druhové posesivum)

_______________________________________________________________________________________________________________

 

VARIANT

cyklista

PRONUNCIATION

[ciklista]

GRAMMAR

substantivum, životné maskulinum, cyklisty, cyklistovi; N pl. cyklisté, hovor. cyklisti

FREQUENCY

Kolem 62 (62,16) na milion slov.

COLLOCATIONS

cyklist|a

amatérský ~a, profesionální ● vášnivý ~ahorský ~ašlapající ~ajeden ~a, druhý ● dva ~é

~a nepoužívající přilbu

~a bez přilby

družstvo ~ů, kategorie ● olympijská příprava ~ů ● vytrvalost ~yživot ~ycesta pro ~y, stezka ● občerstvení pro ~y

pozorovat ~usrazit ~u, ohrozit, usmrtit, zranit ● dohonit ~u, předjíždět, stavět, zastavit ● pokutovat ~u

~a jede / jezdí~a trénuje, závodí ● ~a cestuje~a šlape~a přecenil síly~a spadl~a porazil koho

chodci a ~é/~i, pěší a ~é/~i

EXAMPLES

… byl bos, zato na hlavě měl úžasně špinavou, původně bílou čepici, kterou bezpochyby zahodil nějaký cyklista … (Karel Klostermann, Mlhy na blatech, 1909)

… v roklích najde policie ukradená kola cyklistů. (Svatopluk Machar, Vídeň, 1919)

Velikost jeho nebezpečí mohla Karla posouditi z mohutného stisknutí silné paže náčelníka cyklistů i z dlouhé prodlevy, s jakou ji Žibřid v náručí podržel. (Karel Matěj Čapek Chod, Ad hoc, 1919)

Tu a tam v Anglii jsou červené vilky, děvče kývá přes živý plot, alejí jede cyklista, jinak je tu ku podivu poskrovnu lidí, člověk od nás je zvyklý, že se na každé pídi země někdo mrví v hlíně. (Karel Čapek, Anglické listy, 1924)

Dne 28. června o jedenácté hodině noční přijel k zámecké bráně cyklista a odevzdal správci zámku dopis. (Jaromír John, Moudrý Engelbert, 1940)

Teď zazněl pod oknem cyklistův zvonek s naléhavou nepřetržitostí jako nespokojené hubování. (Marie Majerová, Robinsonka, 1940)

… slavnostní průvod pochoduje: cyklisté s ozdobenými koly, kulturní spolek „Prosvita", plastuni, tj. ukrajinští skauti se svými odznaky … (Ivan Olbracht, Hory, 1950)

Na výstaviště přijížděli a z něho odjížděli nejen suchoplavci – cyklisté na vysokých kolech, ale dolétali i vzduchoplavci v koších zavěšených na balónech plněných svítiplynem. (Věda a technika mládeži 34/1980)

Stmívá se kvapem, po serpentinách Petřína sjíždějí cyklisté a na hlavě mají hornické kahany, lodičky plují v nefritové vodě… (Bohumil Hrabal, Kafkárna, 1994)

Padla už tma, když jsem vjel do lesa. Ve dne po lesních cestách projížděla spousta cyklistů, teď jsem tu byl sám. Jel jsem zvolna a beze světla, cesta byla pevná, bez výmolů … (Milan Charoust, Ostrov, 2002)

Rychle jsem nasadil výraz náhodného cyklisty a dupnul do pedálů. Hvízdnout jsem se odvážil až mimo intravilán. (Jan Hromek, Chytněte si toho psa!, 2005)

… ostatní vokradený nebyli z okolí, cyklisti se na pouti někdy zastavějí, když jedou kolem. (Eva Kačírková, Dívka v zrcadle, 2006)

_______________________________________________________________________________________________________________

 

SYNONYM

kolař

PRONUNCIATION

[kolař]

GRAMMAR

substantivum, životné maskulinum, kolaře, kolaři/kolařovi

FREQUENCY

Kolem 1 (1,30) na milion slov.

DEFINITION

„cyklista" (PSJČ, SSJČ)

OTHER MEANINGS

Ve slanzích a argotech se jako kolař označuje „zloděj jízdních kol" – tento význam je jako druhý uveden např. v Příručním slovníku jazyka českého nebo ve Slovníku spisovného jazyka českého; starší Slovník jazyka českého z r. 1937 dokonce uvádí tento význam jako jediný („jezdci na kolech" se tehdy označovali jako cyklisté nebo velocipedisté). Jako nářeční varianta téhož významu je v tomto slovníku uveden ještě tvar kolář s připojeným derivátem kolářství ve významu „kradení kol" – myšleno také „jízdních", nicméně v této souvislosti lze podotknout, že v češtině slovo kolář označovalo řemeslníka, kdo „vyráběl kola" (k vozům), ve staré češtině byl pro tento význam užíván výraz koloděj (ESJČ1).

USAGE

Výraz je užíván v různých typech textů méně formálního charakteru, v publicistice a zejména v běžné řeči, poměrně často má charakter hovorový, jazykově aktualizační, žertovný apod.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Lexém kolař má v češtině charakter konatelského názvu, tj. desubstantiva souvisejícího s nějakou činností, v tomto případě s jízdou na kole, tvořeného slovotvorným sufixem -ař. Substantivum kolo souvisí v češtině pravděpodobně se staroslověnským výrazem kolo, gen. kolesa (srov. také český zastaralý tvar koleso, tj. kolo), vztahujícím se k indoevropskému základu *kuel- („pohybovat se", „otáčet se"), který souvisí s latinským slovesem colere – „běhat okolo", „obírat se čím", „pěstovat" (srov. také dnešní výrazy v češtině kolonie, agrikultura). Základ latinského slova pak nacházíme v řeckém výrazu kýklos – „kruh". Podle Českého etymologického slovníku souvisí také se staropruským tvarem kelan (s odkazem na anglické slovo wheel); dalšími souvisejícími výrazy v češtině jsou také např. kolej, kolomaz, vůkol nebo kůlna.

WORD HISTORY

Výraz kolař v námi sledovaném významu začal být v češtině užíván na počátku 30. let 20. století.

DERIVATIVES

kolařka (přechýlené), kolařský (relační adjektivum, druhové posesivum)

COLLOCATIONS

kolař

projíždějící ~místní ~nedočkavý ~, neukázněný ● neosvětlený ~protijedoucí ~brněnský ~, olomoucký

~ i využívající cyklostezku

vymezený ~ům, vyhrazený ~ům / pro ~e

sdružení ~ů, skupina, společnost ● ráj ~ů / pro ~eodpočinek ~ůcesty pro ~e, stezka, trasy ● zákaz pro ~e

~i dojeli, jedou, přejedou, vtrhnou ● ~i znají~i zavinili, poškodili, spolupracovali, zapálili ● ~i vadí ~i mají dodržovat

pěší a ~i, turisté a ~i

EXAMPLES

Startují kolaři, motorkáři, automobilisté. (Lidové noviny, 16. 11. 1939)

… mezi kolaři a motoristy je válečný stav… (Jaroslav Žák, Svět se mění nenápadně, 1940)

Oba kolaři (jezdci na kolech) tady k nemalé radosti dopravního strážníka kroužili. (Josef Novotný Kuzma, Ten starý pán, 1944)

Kupec byl totiž naštěstí kolohnát, … a tak se mu nic nepřihodilo, když na osla sedal jako kolař na kolo: jeho rozkročené nohy prostě vždy zůstaly stát naprázdno, jako brána. (Ludvík Kuba, Křížem krážem slovanským světem, 1950)

Více mne bodalo, že si tu nemohu sednout na svou dvaapadesátku, vysoké kolo, na kterém jsem doma jezdil s nadšením, třebas cesty v Čechách byly pro kolaře jakoby zúmyslnými mučírnami. (Ludvík Kuba, Cesty za slovanskou písní, 1953)

Autobusy se vynořují na silnici do Vrchlabí jeden za druhým, mísí se do pestrého proudu aut, motorek, mopedů, pěších i kolařů. (Práce 158/1961)

Hlídky na silnicích ženou kolaře objížďkami. Muži z Čabárny se vrátili od výslechu a roznesli zprávu o strašném podezření. (Adolf Branald, Dva muži v jedné válce, 1979)

Peking je jedna nekonečná rovina. Jezdí se tu báječně. Navíc komunikace počítají s kolaři. Mají vyhrazeny zvláštní jízdní pruhy. A parkoviště, kde jsou stovky a tisíce kol … (Petr Bárta, Tatra kolem světa, 1993)

… navzdory nehodovosti cyklistů stezky nejsou a záměry na vybudování nových jsou situovány do míst, která kolaři sice nevyužívají, ale stavba je tam jednodušší. (Hospodářské noviny 15. 7. 1996)

Kolaři, jak říkali v gymnáziu přespolním studentům, naskakovali tedy každé ráno na svá kola … (Ladislav Dvořák, Jak hromady pobitých ptáků, 1998)

Ale pak jsem předjela pár jiných kolařů, dva z nich měli na nosiči připevněné džínové bundy … (Nina Schindlerová, To byl zase mejdan, 2005)

Stránky Cyklobandy, tedy podle vlastních slov svérázné bandy kolařů, hledejte na domovské adrese… (Computer 8/2008)

Benák si nechal za těžký love ufachčit betálné štendr na rádle, ale všici kolaři teď chodijó jest do té jejich špeluňky, já do fanóša meldovala už loni, ale kdepak Fanda, to je staré špórmajstr. (Slovník nespisovné češtiny, 2009)

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Nejčastější jsou víceslovná pojmenování typu cesta pro kolaře, stezka pro kolaře apod. a sousloví pěší a kolaři, turisté a kolaři apod.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

GENERAL DISCUSSION

Z pohledu současné češtiny je rozdíl mezi frekvencí a způsobem užívání slov cyklista a kolař poměrně výrazný a do jisté míry odlišný od jiných typů podobných synonymních řetězců.

Za neutrální je dnes považována přejímka cyklista, která v aktuálním úzu jednoznačně převažuje. Důvod preference tohoto lexému ze strany současných uživatelů spatřujeme především v jisté módnosti sportovních a rekreačních aktivit, v nichž má pojmenování cyklista mezinárodní (a tedy mezijazykový) charakter, uplatnitelný zejména v oblasti turistiky a cestovního ruchu. Po stránce formální tento jev zřejmě mimo jiné souvisí s výše zmíněnou výraznou slovotvornou potencialitou komponentu cyklo-; dubletní tvary cyklisté a cyklisti v nominativu plurálu pak také umožňují dle potřeby stylové rozlišení (cyklisté v textech oficiálních, odborných atd. a cyklisti v neformálních komunikátech všech typů).

Domácí výraz kolař se jeví být poněkud handicapován, a to zejména existencí svého druhého slangového / argotického významu. Zřejmě i díky němu byl již v dřívějších desetiletích považován za „výraz žertovný" (viz PSJČ), „slangový" (SSJČ), příp. užíván v žertovném deminutivním tvaru „kolečkář" (SNČ), odvozeném od substantiva kolečko. Svou roli zde mohou sehrávat i jiné konatelské názvy tvořené v češtině analogickými postupy, např. koulař („atlet zaměřený na vrh koulí"), srdcař („lékař specializující se na choroby srdce"), chatař („majitel chaty") apod., často univerbizované, hovorové, slangové či jinak ve vztahu ke spisovné češtině substandardní.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

REFERENCES

ČES: Rejzek, J. Český etymologický slovník. Voznice: LEDA, 2001.

Český národní korpus - SYN.Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. <http://www.korpus.cz>.

ES: Encyklopedický slovník. Praha: Odeon, 1993.

ESJČ1: Holub, J. – Kopečný, F. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1952.

NASCS: Kraus, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2005.

NSČ1: Martincová, O. a kol. Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 1. Praha: Academia, 1998.

NSČ2: Martincová, O. a kol. Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2. Praha: Academia, 2004.

PSJČ: Příruční slovník jazyka českého. O. Hujer, E. Smetánka, M. Weingart, B. Havránek, V. Šmilauer, A. Získal (eds.). Praha: SPN, 1935–1957.

SCS1: Rejman, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1966.

SCS2: Klimeš, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1981.

SČSA: Slovník českých synonym a antonym. b. m.: Lingea, 2007.

SESJČ: Holub, J. – Lyer, S. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha: SPN, 1967.

SJČ1: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 1. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1937.

SNČ: Slovník nespisovné češtiny. J. Hugo, M. Fidlerová, K. Adámková, Z. Juránková (eds.). Praha: Maxdorf, 2009.

SSČ: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. J. Filipec, F. Daneš, J. Machač, V. Mejstřík (eds.). Praha: Academia, 2010.

SSJČ: Slovník spisovného jazyka českého. B. Havránek, J. Bělič, M. Helcl, A. Jedlička (eds.). Praha: Nakl. ČSAV, 1960–1971.

ŠJČ: Ouředník, P. Šmírbuch jazyka českého. Praha: Nakl. Ivo Železný, 1992.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

AUTHOR

Diana Svobodová

PUBLISHED

11.11.2013