MANAGER, MANAŽER
LOANWORD | manager |
VARIANTS | manager, manažer |
DEFINITION | 1. „vedoucí řídící pracovník podniku, koncernu apod." (NASCS, NSČ1), „vedoucí pracovník" (TJČ), „nadřízený" (TJČ), „člen managementu" (NSČ1), „obchodní ředitel" (SJČ1–3, ČES), „odborník v řízení podniku" (SSČ), „ředitel" (SCS1, SČS, TJČ), „odborník znalý účelného řízení podniků" (SCS2); 2. „organizační pracovník, zprostředkovatel sportovních a uměleckých podniků" (NASCS, NSČ1), „obchodní vedoucí, zprostředkovatel …" (SSČ, SCS2), „osoba vedoucí obchodní stránku vystupování umělců, sportovců apod." (PSJČ), „impresário" (PSJČ, SJČ1–3), „pořadatel" (SCS1), „profesionální vedoucí" (SCS1), „podnikatel zápasů" (SESJČ); 1. + 2. „obchodní vedoucí" (SČS), „vedoucí" (SČSA, ČES) |
EXTRA-LINGUISTIC INFORMATION | Manažer je vedoucí pracovník, který zodpovídá za chod jemu svěřené organizace. Měl by mít jak příslušné znalosti a dovednosti, tak přirozenou autoritu a dovednost vést ostatní. |
OTHER MEANINGS | „počítačový program" (IJP) |
USAGE | Výraz se užívá jako odborný název v oblasti ekonomiky a obchodu, častý je v publicistice, poměrně frekventovaně se s ním lze setkat i v běžné řeči. |
ETYMOLOGY/STRUCTURE | Slovo bylo převzato z angličtiny, v níž bylo odvozeno od slovesa manage „řídit" (SESJČ), „vést", „zvládnout" (ČES) a to z italského maneggiare „ovládat" od mano „ruka" z latinského manus „ruka". Původní význam souvisel s koňmi (viz manéž), později byl ovlivněn starofrancouzským menage „směr", „řízení" od mener „vést", „řídit" (ČES). |
WORD HISTORY | Lexém se v češtině začal objevovat na počátku 20. století, v dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze najít příklady použití od r. 1922. Výrazněji se pak v českém prostředí rozšířil po r. 1989. |
MULTI-WORD EXPRESSIONS | Za ustálené formulace lze považovat některá atributivní spojení, např. finanční manažer / manager, projektový manažer / manager. |
_______________________________________________________________________________________________________________
VARIANT | manager |
PRONUNCIATION | [manažer], dříve také [menydžr] – viz SJČ1, resp. [manažér] „podle francouzštiny" – viz SJČ1–3 |
GRAMMAR | substantivum, životné maskulinum, managera, manageru / managerovi |
FREQUENCY | Méně než 1 (0,07) na milion slov. |
DERIVATIVES | managerka (přechýlené substantivum); managerský (relační adjektivum, druhově přivlastňovací), managerův (relační adjektivum, individuálně přivlastňovací); managerovat (desubstantivní verbum) |
COLLOCATIONS | manager filmový ~, koncertní, projektový ● generální ~ ● nový ~ ● aktivní ~, špičkový, úspěšný top ~ financial ~, marketing, product, training ~ společnosti ● ~ slavného boxera ~ pracuje, řídí, vede, vydělává ~ má na starosti co |
EXAMPLES | Podle Laciny bylo toto zneklidnění přirozeno u mladých členů, kteří z malých hnízd do Prahy dostali se neočekávaným štěstím, zde jsou … placeni gážemi, jež divadelní tento manager nepokládal za oportunní … (Václav Štech, Vinohradský případ, 1922) To byl týž Hertl, který kypěl kdysi nápady a který odmítal nejlákavější nabídky světových managerů, aby šel s nimi přes veliký rybník a pomohl aranžovati největší sportovní sensace. (Jiří Mahen, Nejlepší dobrodružství, 1931) Tajemství dříme v magickém oku managera, jež jediným pohledem zná zvážit s trvalou platností hodnoty i nehodnoty objektu (filmového). (Lidové noviny, 47/1939) … přijedou prý se na ni podívat dirigenti a operní manageři z celého světa. (Karel Čapek, Život a dílo skladatele Foltýna, 1939) Vrzáňovou nelákají americké dolary, ono falešné pozlátko profesionální hvězdy, o jejíž osud se manageři arén a revuí starají jen do okamžiku, kdy je pramenem přílivu peněz pro jejich bezedné kapsy… (Mladá fronta, 46/1949) Když jseš manager, musíš mluvit jenom anglicky. To teď frčí. A nic podepisovat nebudu. (Pavel Frýbort, Vekslák 2, 1993) … éra pětiletek a plnění plánu nejméně na 120 %; ideálem dneška je zase úspěšný aktivní manager, workaholic. Jenže sebereflexe předpokládá meditující klid, umění odstupu a nadhledu. (Lidové noviny, 193/1999) Za ziskovost výrobkových skupin jsou zodpovědní product manageři, kteří provádějí kroky nutné ke snižování nákladů. (Hospodářské noviny, 10. 10. 2000) |
_______________________________________________________________________________________________________________
VARIANT | manažer |
PRONUNCIATION | [manažer] |
GRAMMAR | substantivum, životné maskulinum, manažera, manažeru / manažerovi |
FREQUENCY | Kolem 129 na milion slov (129,25). |
DERIVATIVES | manažerka (přechýlené substantivum), manažerství (odvozené substantivum, název vlastnosti); manažerský (relační adjektivum, druhově přivlastňovací), manažerův (relační adjektivum, individuálně přivlastňovací); manažerovat (desubstantivní verbum) |
COLLOCATIONS | manažer dopravní ~, finanční, hokejový, hudební, jazykový, komunikační, krizový, marketingový, produktový, projektový, rizikový, souborový, sportovní, tréninkový, vládní, volební ● dobrý ~, nový, energetický ~ centra, oddílu, podniku, půjčovny, segmentu, ústavu ● ~ manažer politické strany ● ~ pro řízení kurz pro ~y dělat ~a ● oslovit ~y ~ kritizuje, radí ● ~ věnuje se čemu vedoucí pracovníci a ~i |
EXAMPLES | Jedna z jeho vídeňských kolegyň vystupovala v Praze na Národním a on se s ní rozjel po světě, dělal jí manažera nebo co … (Vladimír Neff, Malý velikán, 1935) V čele japonského hospodářství stojí zkušení a rozhodní koncernoví manažeři, kteří ovládají nejnovější metody řízení velkých závodů a kombinátů … (Hospodářské noviny, 31/1964) Sešli se učenci, sešli se kapitáni zemědělství a průmyslu, sešli se manažeři z vládních orgánů. Společné dítě dostalo dlouhé jméno: Program ekologické optimalizace ekonomického využívání krajiny v ČSSR. Prostě EKOPROGRAM. (Věda a technika mládeži, 17/1978) Dnes se o jeho úspěšnou „ef-jedničku" zajímají i Američané. Pro manažera Boba Hillina ji upravil ke startu v Indianopolis. (Věda a technika mládeži, 7/1980) Je pochopitelné, že dvoudenní kurs z nikoho manažera neudělá, přesto byla tato akce vysoce myšlenkově inspirativní. (Fórum, 4/1990) … nechal jsem se odvézt – teď už ne jako Venca z Vidlákova, ale jako mírně unavený energický manažer či podnikatel, vracející se z náročné obchodní konference – do hotelu Prague Town … (Pavel Frýbort, Vekslák 2, 1993) Ještě efektivnějším krokem by však podle amerických návrhů bylo umožnit evropským manažerům penzijních fondů volně investovat do diverzifikovaného portfolia cenných papírů … (Bankovnictví, 9/2001) Už nechtěl zpátky do Kolína pod tísnivé velení manažera Fuchse, už nikdy nechtěl hrát statistu a dělat stafáž pro Fuchsova boxerského favorita … (Dorothea Fiedrichová, Anny Ondráková a Max Schmeling. 2003) … manažer bude s velkou pravděpodobností potřebovat stejné kompetence jako regionální manažer v jiné firmě, je však třeba si ale uvědomit, že obsah kompetence není ukrytý jen … (Hana Bartoňková, Projektování vzdělávací akce, 2006) … měly by být transparentní i příjmy politiků či například manažerů, členů správních rad apod. Obavy mnohých z nich ze zveřejnění základních i vedlejších příjmů … (Týdeník Rozhlas, 26/2005) |
_______________________________________________________________________________________________________________
GENERAL DISCUSSION | Podle Akademické příručky českého jazyka patří dvojice manager – manažer mezi slova, která se začala psát počeštěně velmi záhy. V současné době graficky adaptovaná podoba převažuje v nesrovnatelném poměru a jako jediná je považovaná za bezpříznakovou; původní podoba manager k sobě váže konotaci buď cizojazyčného kontextu (např. v inzerci nabízející zaměstnání, někdy jen ve snaze uměle zvýšit hodnotu nabízené pozice), ve vazbě na cizojazyčné prostředí nebo z jiného důvodu, vždy ovšem s určitým záměrem. K této podobě se také jako jediné váží i neadaptované anglické atributy typu financial, product apod. (viz výše). Podle Internetové jazykové příručky ÚJČ AV ČR je to podoba zastaralá. Ze současně platných reprezentativních slovníků uvádí obě grafické podoby jen Příruční slovník jazyka českého, ostatní jen podobu manažer (např. SSJČ, NASCS, PČP a další). Ve Slovníku spisovného jazyka českého lze najít ještě dobově poplatnou poznámku, že se jedná o pojmenování užívané „v buržoazní společnosti". V příručce Jsme v češtině doma? najdeme ještě poznámku, že „manažer je už slovo zcela počeštěné, i výslovnost je odlišná od angličtiny (nečteme [menedžr], ale [manažer])". |
_______________________________________________________________________________________________________________
REFERENCES | APČJ: Pravdová, M. – Svobodová, I. (eds.) Akademická příručka českého jazyka. Praha: Academia, 2014. ČES: Rejzek, J. Český etymologický slovník. Voznice: LEDA, 2001. Český národní korpus – SYN. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. <http://www.korpus.cz>. IJP: Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, Praha. <http://www.ujc.cas.cz>. JČD: Pravdová, M. (ed.) Jsme v češtině doma? Praha: Academia, 2014. NASCS: Kraus, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2005. NSČ2: Martincová, O. a kol. Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2. Praha: Academia, 2004. PČP: Pravidla českého pravopisu. 2. vyd. (s dodatkem MŠMT). Praha: Academia, 2005. PSJČ: Příruční slovník jazyka českého. O. Hujer, E. Smetánka, M. Weingart, B. Havránek, V. Šmilauer, A. Získal (eds.). Praha: SPN, 1935–1957. SCS1: Rejman, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1966. SCS2: Klimeš, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1981. SČS: Pala, K. – Všianský, J. Slovník českých synonym. Praha, NLN, 1996. SČSA: Slovník českých synonym a antonym. b. m.: Lingea, 2007. SESJČ: Holub, J. – Lyer, S. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha: SPN, 1967. SJČ1: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 1. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1937. SJČ2: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 3. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1946. SJČ3: Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 4. vyd. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952. SSČ: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. J. Filipec, F. Daneš, J. Machač, V. Mejstřík (eds.). Praha: Academia, 2010. SSJČ: Slovník spisovného jazyka českého. B. Havránek, J. Bělič, M. Helcl, A. Jedlička (eds.). Praha: Nakl. ČSAV, 1960–1971. SVOBODOVÁ, D. Jsou anglické názvy lepší reklamou? Češtinář, 6, 1996, s. 137–139. SVOBODOVÁ, D. Motivace a způsoby tvoření názvů firem a institucí působících v ČR. Čeština doma a ve světě, 3–4, 2007, s. 113–119. |
_______________________________________________________________________________________________________________
AUTHOR | Diana Svobodová |
PUBLISHED | 31.01.2015 |