STIMULOVAT, POVZBUZOVAT
| LOANWORD | stimulovat |
| DEFINITION | „povzbuzovat" (PSJČ, SSJČ, SSČ, SČSA, SCS1, NASCS), „podněcovat" (PSJČ, SSJČ, SJČ1–3, SČSA, TJČ, SCS1, NASCS), „dráždit" (PSJČ, SCS1), „vzpružovat" (SJČ1–3), „vzrušovat" (TJČ), „pobízet" (SCS1), „vydražďovat" (SCS1) |
| EXTRA-LINGUISTIC INFORMATION | Stimulace či stimul je působení různých činitelů (látek) na nervy a orgány těla. Označuje se tak i nějaká okolnost (proces, děj, činnost), která podněcuje či povzbuzuje člověka nebo jakýkoli jiný živý organismus k nějakému chování, činnosti, práci (zpravidla pozitivní povahy). Stimuly mohou být různé, např. společenské, právní, finanční resp. ekonomické apod. V přírodních vědách, psychologii, medicíně nebo biologii jsou rozlišovány vnější stimuly (působící z vnějšího prostředí organismu) a vnitřní stimuly (působící vždy z vnitřku organismu). Vnitřní jsou např. různé biochemické děje resp. biologické pochody či procesy, které stimulují podněty pro jiné biologické děje a žádoucí reakce organismu apod. Může jít například o urychlování růstu nebo vývoje organismu či orgánu působením chemických látek nebo podmínkami vnějšího prostředí, např. světlem, teplem (ES), povzbuzování organismu k vyššímu výkonu (SCS2) apod. V psychologii je stimulací chápáno také působení podnětů na jednotlivé receptory. |
| USAGE | Výraz je považován za odborný název v různých oborech, zejm. medicíně, biologii, přírodních vědách, psychologii apod., v běžné řeči se téměř neužívá. |
| ETYMOLOGY/STRUCTURE | Sloveso má základ v latinském verbu stimulāre „podněcovat", „pobádat" (ČES), resp. substantivu stimulus „bodec", „osten", „podnět", které pochází od slovesa *sting(u)ere „bodat", „píchat", jež souvisí s řeckým slovem stigma (SESJČ) a také se slovesem īnstīgāre „popichovat", srov. také v češtině steh (ČES). |
| WORD HISTORY | Slovo se začalo v češtině užívat na přelomu 19. a 20. století. V dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze nají příklady od r. 1932. |
| MULTI-WORD EXPRESSIONS | Nejčastěji se setkáváme s ustálenými syntagmaty verbálně objektovými, např. stimulovat růst, stimulovat činnost apod. Výjimkou nejsou ani víceméně pleonastická sousloví typu stimulovat a podporovat, stimulovat a aktivizovat. |
| DERIVATIVES | stimulovaný, stimulující (deverbativní adjektiva); stimulování (deverbativní substantivum) |
_______________________________________________________________________________________________________________
| VARIANT | stimulovat |
| PRONUNCIATION | [stimulovat] |
| GRAMMAR | verbum, stimuluji/ hovor. stimuluju, stimuluješ; stimuloval; stimulován |
| FREQUENCY | Kolem 3 (2,91) na milion slov. |
| COLLOCATIONS | stimul|ovat ~ovat ekonomiku, imunitu, mozek, obranyschopnost, organismus, pokožku, smysly, svalstvo, svaly, syntézu, vaječníky ● ~ovat export, klíčení, poptávku, produkci, prokrvení, růst, sekreci, stahy, trávení, tvorbu, uvolňování, vylučování, vývoz ~ovat cévní činnost, ekonomický růst, hospodářský růst, imunitní systém, krevní oběh, látkovou výměnu, lymfatický systém, mozkové buňky, nervovou soustavu ~ovat k aktivitě, k hledání ● ~ovat programem pomáhat ~ovat, pokusit se ~ovat, mít za úkol ~ovat ~ovat chemicky, (ne)dostatečně, (ne)přirozeně, pozitivně, promyšleně, selektivně, systematicky, výrazně ● ~ovat do značné míry inspirovat a ~ovat, podporovat ● ~ovat a aktivizovat, posilovat, udržovat, ulehčovat |
| EXAMPLES | Nízká úroková míra bude všem buditi chuť investovati do zboží, a to zvláště při stoupajících cenách, čímž je i výroba stimulována. (Přítomnost, 12/1932) Přičítá se jim (ultrakrátkým vlnám), že přímo stimulují činnost tkání. (Výběr, 3/1936) Amortizační odpisy, vcházející do materiálních nákladů, jsou totiž většinou tak malé, že nemohou výrazně stimulovat efektivnost využití a reprodukce základních fondů. (Hospodářské noviny, 3/1964) Schopnost vnímat muziku kolísá podle stavu nervů – vědí to i ti, kteří svou vnímavost někdy uměle stimulovali drogou LSD. (Norbert Frýd, Lahvová pošta, 1971) Současné relace velkoobchodních cen dostatečně nestimulují úspory surovin, materiálů a energie. (Rudé právo, 52/1972) Politika, ekonomika i náboženství převážně většinu lidí nepřímo stimulují k tomu, aby mysleli jen na své zisky namísto „hodnot". (Kateřina Hamrová, Tabu, 1995) … absence hodnot, jako je dobro a pravda, hodnot, po nichž touží každé lidské srdce, stimulovaly především hledání mladých lidí. My jsme jim mohli tyto hodnoty přijatelným způsobem nabídnout. (Miloslav Vlk, Ve službě evangelia, 1997) … přesněji řečeno vidí jen poslední fragment textu či kresby, který má stimulovat jeho obraznost. Původně dětská hra tu nabývá hodnoty manifestační: svým důrazem na neartistnost … (Alena Nádvorníková, K surrealismu, 1998) Tyto způsoby léčby urychlují uzdravení, tiší bolest, omezují šíření zánětů, stimulují krevní oběh, hojení ran a kostí. Dnes působí v ČLR mnoho odborníků na čínskou tradiční medicínu … (Lenka Masojídková, Čína, 1999) Ukazuje se, že při nízkých koncentracích nepřesahujících prahové hodnoty toxicity může NO2 stimulovat růst určitých typů rostlin, závisí ovšem na době expozice, stáří rostliny … (Iva Hůnová – Svatava Janoušková, Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, 2004) Od poslední návštěvy před dvěma lety se její zrak vůbec nezměnil. Snažila se s tím bojovat. Stimulovala mozek křížovkami, matematickými hříčkami, vším, co ji nutilo přemýšlet. (Ikarie, 4/2007) |
_______________________________________________________________________________________________________________
| SYNONYM | povzbuzovat |
| PRONUNCIATION | [povzbuzovat] |
| GRAMMAR | verbum, povzbuzuji/ hovor. povzbuzuju, povzbuzuješ; povzbuzoval; povzbuzován |
| FREQUENCY | Kolem 7 (7,43) na milion slov. |
| DEFINITION | 1. „činit (něco) živějším, silnějším, intenzivnějším" (PSJČ, SSJČ), „podněcovat (něco)" (PSJČ, SSJČ, SSF, SČSA, SČS, TJČ), „pobízet" (PSJČ, SSJČ, SSF, SČS), „vzpružit" (SSJČ, SSČ, SSF, SČSA, SČS), „vyvolat" (SSJČ), „probouzet" (SSJČ), „budit" (SJČ1–3), „ponoukat" (SSJČ), „vzbuzovat" (SSJČ), „podporovat" (SČSA), „posilovat" (SČSA); 2. „dávat vznik něčemu, způsobovat, vzbuzovat něco" (PSJČ, SSJČ), „pohnout (k čemu)" (SSČ, SSF, SČS), „přivést k něčemu" (SČSA), „přimět" (SČS) |
| OTHER MEANINGS | 1. „mít, vést (někoho k něčemu)" (PSJČ, SSJČ, SSF), „dodávat odvahy (někomu k něčemu) radou, příkladem" (PSJČ, SSF), „nabádat někoho" (PSJČ), „dodávat odvahy nebo chuti" (SSČ); 2. zast. „vzbuzovat něčí hněv, zlobu, popuzovat proti někomu n. něčemu" (PSJČ, SSJČ) TJČ uvádí ještě souvislost s významy: dodat energii, sloužit a udržovat. |
| USAGE | Sloveso může být užíváno v odborných textech, ale nejen ve zde sledovaných významech je užíváno především v publicistice a běžné řeči. |
| ETYMOLOGY/STRUCTURE | Sloveso povzbuzovat má základ v praslovanském kořenu *bud- „buditi", „probouzeti" (SESJČ), který byl kauzativem k bъděti, vlastně „způsobovat, že někdo bdí" (ČES), které vzniklo z původního indoevropského základu *boudhei-tei „budit", „poučovat" (ESJČ2), resp. *bheudh „dávat pozor" (ESJČ1). K novočeskému kořeni |
| WORD HISTORY | Výraz je velmi starý, jeho základ je v češtině přítomen od počátků vývoje českého jazyka. V dokladech Příručního slovníku jazyka českého lze najít příklady od r. 1796. |
| DERIVATIVES | povzbudit (perfektivum); povzbuzující (deverbativní adjektivum); povzbuzování (deverbativní substantivum); povzbuzovač, povzbuzovačka (ale pouze ve specifickém významu: „osoba najatá k povzbuzování hráčů při sportovním utkání", NSČ2) |
| COLLOCATIONS | povzbuz|ovat ~ovat fantazii, chuť, imunitu, iniciativu, kreativitu, metabolismus, organismus, sebedůvěru ● ~ovat činnost, klíčivost, pohyblivost, poptávku, prokrvení, sekreci, soutěživost, trávení, tvorbu, vylučování, zažívání, zvědavost ~ovat duševní aktivitu / činnost, imunitní systém, krevní oběh, látkovou výměnu, mozkovou činnost, oběhový systém, pohlavní pud / vzrušení, srdeční činnost, střevní činnost / peristaltiku ● ~ovat vlastenecké smýšlení ● ~ovat turistický ruch být ~ován příkladem, slovy ~ovat nadšeně, nesmírně ~ovat a podporovat, udržovat, vychvalovat ● chválit a ~ovat, inspirovat, motivovat |
| EXAMPLES | Dále řečník školáky povzbuzoval, by této mocnářské laskavosti si zasluhovali … (Rozličnosti, 1826) Netřeba teprve dokazovati, jak poučlivé jest hleděti do minulých časů, kterak to ku pěstování všeho povzbuzuje, co k obecnému a společenskému pokroku směřuje. (Zlatá Praha, 1864) Obdržel tehdáž (Hus) list odtamtud (z Anglie) od jednoho z někdejších spolupracovníků Wiklefových, … který jej a jeho následovníky velice povzbuzoval v jejich snahách … (Václav Vladivoj Tomek, Dějepis města Prahy, 1875) Váš vyvolený bude dobrým zápasníkem na poli, na kterém je třeba sebrati tolik sil a na kterém jsme slábi … A vy ho budete povzbuzovati, viďte? (Alois Jirásek, Na ostrově, 1888) Obdiv, pochvala neuživí, v práci umělce nesílí a k novým podnikům nepovzbuzuje. (Vilém Mrštík, Moje sny, 1903) Hlas byl Jakubova stanice, povzbuzovala ji představa, že ve stejné chvíli i on možná poslouchá Anču z Washingtonu. (Lenka Procházková, Oční kapky, 1987) Duša jí hladil ruku a vydržel poslouchat a povzbuzovat ji k vyprávění, cítil, že jí to dělá dobře, že ji to k němu připoutává … (Jan Trefulka, O bláznech jen dobré, 1990) … v malých dávkách je pro organismus blahořečením. Zvyšuje hladinu epinefrinu v krvi, rozšiřuje cévy, povzbuzuje srdeční činnost, a mozek prý taky potom jede na vyšší otáčky. (Pavel Frýbort, Vekslák 2, 1993) Ti žáci bývali mladí, měli ještě nové hornické stejnokroje, které jim dobře slušely a povzbuzovaly jejich sebevědomí, takže pohled na ně mohl být dosti pěkný. (Jaroslav Durych, Kouzelný kočár, 1995) Kočí práskal bičem a povzbuzoval, ale zvířata byla po dlouhé cestě unavená a příliš platné to nebylo. (Vlastimil Vondruška, Olomoucký bestiář, 2006) |
| MULTI-WORD EXPRESSIONS | Sloveso povzbuzovat vstupuje nejčastěji do syntaktických vztahů se substantivy v pozici předmětu (povzbuzovat chuť, povzbuzovat činnost, povzbuzovat zvědavost). |
_______________________________________________________________________________________________________________
| GENERAL DISCUSSION | Sloveso povzbuzovat je sice v češtině frekventovanější, ale zároveň je také výrazně univerzálnější a sémanticky bohatší. Jeho velmi často užívaný význam souvisí se zde sledovanými jen částečně, proto je v přehledu uveden jako „jiný" ve smyslu „dodávat někomu k něčemu chuť nebo odvahu". V češtině je sloveso užíváno jak v nejrůznějších životních situacích, včetně běžné každodenní komunikace, tak zejména při sportu, tzv. fandění. Jednoznačně je však tento výraz preferován oproti svému přejatému ekvivalentu ve všech neodborných kontextech a také v textech popularizačních věnovaných např. lékařským nebo biologickým tématům. Sloveso stimulovat je odborným názvem v oblasti ekonomiky, medicíny, biologie a dalších věd a do popularizačních textů (včetně publicistických) nebo do běžné komunikace se dostává jen zřídka, nebo případně tehdy, když některý ze sémanticky blízkých českých ekvivalentů působí v daném textu nevhodně (např. sloveso dráždit v textech o lidské sexualitě) – pak má vlastně charakter do jisté míry eufemizační. |
_______________________________________________________________________________________________________________
| REFERENCES | ČES: Rejzek, J. Český etymologický slovník. Voznice: LEDA, 2001. Český národní korpus – SYN. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. <http://www.korpus.cz>. ESJČ1: Holub, J. – Kopečný, F. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1952. ESJČ2: Machek, V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: NLN, 1997. JS: Jungmann, J. Slovník česko-německý. Praha 1835–1839. NASCS: Kraus, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2005. PSJČ: Příruční slovník jazyka českého. O. Hujer, E. Smetánka, M. Weingart, B. Havránek, V. Šmilauer, A. Získal (eds.). Praha: SPN, 1935–1957. SCS1: Rejman, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1966. SCS2: Klimeš, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1981. SČS: Pala, K. – Všianský, J. Slovník českých synonym. Praha, NLN, 1996. SČSA: Slovník českých synonym a antonym. b. m.: Lingea, 2007. SESJČ: Holub, J. – Lyer, S. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha: SPN, 1967. SJČ1: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 1. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1937. SJČ2: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 3. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1946. SJČ3: Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 4. vyd. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952. SSČ: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. J. Filipec, F. Daneš, J. Machač, V. Mejstřík (eds.). Praha: Academia, 2010. SSF: Bečka, J. V. Slovník synonym a frazeologismů. III., upravené a doplněné vydání. Praha: Vyd. Novinář, 1982. SSJČ: Slovník spisovného jazyka českého. B. Havránek, J. Bělič, M. Helcl, A. Jedlička (eds.). Praha: Nakl. ČSAV, 1960–1971. TJČ: Klégr, A. Tezaurus jazyka českého. Praha: Academia, 2007. |
_______________________________________________________________________________________________________________
| AUTHOR | Diana Svobodová |
| PUBLISHED | 1.6.2014 |