ŽURNALISTA, NOVINÁŘ

 

LOANWORD

žurnalista

DEFINITION

„novinář" (PSJČ, SSJČ, SJČ1–3, SSČ, SČSA, SSF, SČS, NASCS, SCS1, SCS2), „kdo se zabývá novinářstvím" (PSJČ), „kdo se věnuje žurnalistice" (SSČ, NASCS), „reportér" (TJČ)

EXTRA-LINGUISTIC INFORMATION

Žurnalista je člověk pracující v žurnalistice. Jeho povoláním je sbírání, ověřování a šíření informací. Slovo bylo původně používáno pro osoby píšící do novin a časopisů, ale postupně se toto pojmenování rozšířilo i na osoby publikující v rozhlase, televizi či na internetu.

Žurnalistika je tvůrčí činnost zabývající se získáváním, zpracováním a periodickým šířením aktuálních informací prostřednictvím masových sdělovacích prostředků; v užším smyslu činnost zabývající se slovesnou i výtvarnou stránkou novin a časopisů. (ES)

USAGE

Výraz se užívá jako odborný název v oblasti publicistiky, lingvistiky a mediálních studií, v běžné řeči se užívá méně často.

OTHER MEANINGS

„úředník konající žurnální službu" (PSJČ), tj. „denní, pohotovostní" (NASCS)

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Lexém žurnalista je konatelský název odvozený v rámci mutační onomaziologické kategorie od substantiva žurnál „noviny", které pochází z francouzského journal „denní list, deník, časopis", jež bylo odvozeno od substantiva jour „den", do češtiny přejato možná přes německé Journal (ČES) a má svůj základ ve středolatinském diurnale odvozeném od diurnus „denní", vztahujícím se k latinskému dies „den" (SESJČ).

WORD HISTORY

Substantivum žurnalista se v češtině užívá od konce 18. století. V Jungmannově slovníku uvedeno není, nicméně v dokladech Příručního slovníku jazyka českého lze najít příklady použití od r. 1826.

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Za ustálené formulace lze považovat některá atributivní syntagmata typu literární žurnalista nebo koordinační spojení žurnalista a spisovatel apod.

DERIVATIVES

žurnalistka (přechýlené substantivum); žurnalistický (relační adjektivum); žurnalistika (abstraktní substantivum)

_______________________________________________________________________________________________________________

 

VARIANT

žurnalista, zast. říd. žurnalist (PSJČ, SSJČ), dříve psáno též journalista (PSJČ)

PRONUNCIATION

[žurnalista]

GRAMMAR

substantivum, životné maskulinum, žurnalisty, žurnalistovi

FREQUENCY

Kolem 5 (4,86) na milion slov.

COLLOCATIONS

žurnalist|a

bezohledný ~a, dotěrný, hloupý, investigativní, laciný, prodejný, rafinovaný, senzacechtivý, seriózní, správný, typický • americký ~a, český, německý, zahraniční • dobrý ~a, mladý, zkušený • budoucí ~a, moderní, pokrokový • kulturní ~a, literární, sportovní • akreditovaný ~a

~a pracující~a píšící co, snažící se o co, specializující se na co, zabývající se čím, živící se čím

~a z listu

povolání ~y

napadnout ~u, ocenit, vyzvat, zadržet • patřit mezi ~y, stát se ~ou

~a dorazí, ignoruje, klade, neslyší, nesmí, neuvědomuje si, objeví se, píše, pochopí, popisuje, použije, používá, považuje, pracuje, respektuje, sděluje, stane se, upozorňuje, vtipkuje, vyhlásí, vystupuje, zeptá se

~a a kritik, ~a a spisovatel

kolega-~a ~a-literát

EXAMPLES

… vrhli se s posměchem – na způsob dnešních našich žurnalistů – na nepodstatné vedlejší věci, ano i na tělesnou podobu jeho … (Ferdinand Břetislav Mikovec, Tycho Brahe: životopisný nástin, 1847)

Jelikož výrobkům literárním, plodům to lidského ducha, vtipně přezdíváme „strava duševní", tak metaforicky správně možno i nazývati stůl novináře „redakční kuchyní", žurnalistu kuchařem… (Ladislav Sehnal, Paleček, 1878)

Měl bych ještě nakreslit mnoho pozoruhodných a krásných hlav, které jsem potkal; byli to muži, ženy i hezké dívky, literáti, žurnalisté, studenti, Indové, učenci, clubmani, Amerikáni a všecko, co je na světě … (Karel Čapek, Anglické listy, 1924)

Jeden z nejlepších českých žurnalistů Josef Holeček píše podivuhodné dílo – celou skladbu románovou, kterou bych srovnal s ohromnou, monumentální gotickou katedrálou. Je založeno hluboce, pne se do závratných výší a zabíhá do těch nejjemnějších detailů. (Jindřich Šimon Baar, Trnky, 1913)

Po čase jsem v Jičíně poznal i jiného staršího spisovatele, Antonína Štrajcha, bývalého žurnalistu, vydavatele humoristických Rachejtlí a Diblíka, spisovatele i překladatele … (Karel Václav Rais, Ze vzpomínek, 1927)

V bohémství sešlý redaktor a literát (Karel Sabina) byl jim (sociálním demokratům) stále typem proletářského žurnalisty, v jehož zradu nevěřili … (Miloslav Volf, Naše dělnické hnutí v minulosti, 1947)

… diplomatičtí zástupci osmi států, zahraniční novináři akreditovaní v Praze, cizí žurnalisté, právníci, zástupci Amnesty International, Mezinárodní federace lig pro lidská práva … (Eda Kriseová, Václav Havel, 1991)

Po těchto poznámkách se mohu vrátit k začátku úvahy. Politik závisí na žurnalistovi. Na kom závisejí žurnalisté? Na imagolozích. Imagolog je člověk přesvědčení a zásad: žádá od žurnalisty, aby jeho noviny (televizní kanál, rozhlasová stanice) odpovídaly imagologickému systému … (Milan Kundera, Nesmrtelnost – 2. část, 1993)

Generál Schloemp … Tvrdý muž protipartyzánské ofenzivy. Liberální žurnalisté obkládali jeho jméno slovem fašismus ve všech pádech a tvarech. Generál musel být odstraněn … (Ondřej Neff, Milénium. Země ohrožená, 2001)

Larry Hubbard vystoupil z letadla a ocitl se v šedivém, deštivém švýcarském dni. Zástup žurnalistů se nedával odradit počasím, nýbrž lemoval schůdky s blýskajícími se fotoaparáty a nenasytnými … (Jiří Polák, Závody, 2003)

… Srub mě odchytí hned ve dveřích, máme tu prej na návštěvě dánského žurnalistu, kterej si chce natočit na magneťák názory řadovejch členů na novou vlnu perzekuce … (Jiří Pilous, Se srpem v zádech, 2004)

_______________________________________________________________________________________________________________

 

SYNONYM

novinář

PRONUNCIATION

[novinář]

GRAMMAR

substantivum, životné maskulinum, novináře, novináři / novinářovi

FREQUENCY

Kolem 135 (134,62) na milion slov.

DEFINITION

„žurnalista" (PSJČ, SSJČ, SSČ, SČSA, SSF, SČS, SJČ1–3), „kdo se věnuje psaní do novin nebo redigování novin" (SSJČ), „kdo jako autor nebo redaktor vytváří noviny a časopisy" (SSČ), „kdo píše, rediguje noviny" (SJČ1–3), „reportér" (TJČ)

USAGE

Výraz se užívá jak v oblasti publicistiky, tak v běžné řeči.

OTHER MEANINGS

1. zast. „čtenář, milovník novin" (PSJČ);

2. zast. „v některých spolcích funkcionář mající na starosti časopisy" (PSJČ).

TJČ uvádí ještě souvislost s významem autor, který je výrazně širší než zde sledovaný.

ETYMOLOGY/STRUCTURE

Jedná se o konatelský název odvozený v rámci mutační onomaziologické kategorie od pomnožného substantiva noviny, odvozeného od adjektiva nový, jež je všeslovanského, resp. indoevropského původu a je považováno za domácí, přestože souvisí s latinským adjektivem novus, řeckým neos, německým neu, anglickým new apod. (SESJČ). Předpokládaný praslovanský kořen byl *novъ, indoevropský *neṷo- (ČES), resp. neṷos, příp. neṷ-jos (ESJČ1, ESJČ2).

WORD HISTORY

Základ slova je velmi starý, v češtině je užíván od počátků jejího vývoje. Sledovaný tvar konatelského názvu se začal užívat v 17. století (první česky psané periodické noviny vycházely od roku 1719). V Jungmannově slovníku je uveden jako samostatné heslo s významem „kdo noviny píše", v dokladech pro Příruční slovník jazyka českého lze najít příklady použití od r. 1790.

DERIVATIVES

novinářka (přechýlené substantivum); novinářský (relační adjektivum); novinářství (abstraktní substantivum), novinařina (hovorové abstraktní substantivum); novináříček (expresivní zdrobnělina, spíše s negativní konotací, SSJČ)

COLLOCATIONS

novinář

bulvární ~, filmový, investigativní, sportovní, zahraniční • americký ~ bezohledný ~, dotěrný, mladý, netrpělivý, slavný, statečný, šikovný, zapálený, zvědavý • akreditovaný ~ nějaký ~

~ píšící co

~i z celého světa

agresivita ~ů, drzost • odhad ~ů, otázky • houf ~ů, smečka

pokyn zavazující ~e

zavolat ~emluvit s ~i, předstoupit před ~e, stěžovat si na ~e

být ~ / ~em, patřit mezi ~e

pracovat jako ~, živit se

~ čeká, dozví se, píše, popisuje, ptá se, vyšťourá • ~ klade otázku · ~ obklopí někoho, vrhne se na někoho • ~ chce hovořit s někým

spisovatel a ~

EXAMPLES

Chce-li být mladík novinářem,
taktéž musí býti lhářem,
aby v pravdě podobě
namaloval světu straku na vrbě …
(Anna Růžičková, Besedník, 1864)

Jelikož výrobkům literárním, plodům to lidského ducha, vtipně přezdíváme „strava duševní", tak metaforicky správně možno i nazývati stůl novináře „redakční kuchyní", žurnalistu kuchařem… (Ladislav Sehnal, Paleček, 1878)

Štít, na němž byl vyobrazen hňup, zůstal viseti právě nade dveřmi jednoho redaktora časopisu. To byl opravdu špatný vtip, jejž bouře spáchala, nemyslila patrně při tom, že s redaktory a novináři není radno žertovati… (Jaroslav Vrchlický, Andersen: Pohádky, 1902)

I poslanci přijeli a novináři a fotografové s aparáty, vůbec lidí roztodivných tolik, že jich nepojal kolišovský kostelík… (Božena Benešová, Člověk, 1920)

Když r. 1830 přijel do Paříže kritik a novinář Berne, liberál a Mladoněmec, pohřbívali právě … (František Xaver Šalda, Zápisník, 1931)

… úřadu říšského protektora pana Wolframa von Wolmar. Tomuto podničku se mezi kolaborantskými novináři říkalo „Wolframův spolek" a byla to největší drbárna ze všech německých společenských … (Jan Zábrana, Vražda v zastoupení, 1967)

Nic proti nim ani proti Samsonovi Lenkovi nemám. Jde mi o novináře, který nejen že udělá z Andrtové Andrštovou, ale ani neví, co to byl Šafrán … (Jan Burian, Je tu nějaký zavěšený kafe?, 1992)

Stále častěji se objevovaly její fotografie v tisku a novináři jí kladli směšné otázky: „Požádáte o zápis do Guinessovy knihy rekordů?" (Jiří Svetozar Kupka, Čech jako poleno, 1997)

… představit si, jak dlouho si to ty dvě malé holky ponesou životem? Soud, proces, rituál, novináři, svědkové, doličné předměty a bůhvíco ještě? Já bych ty dva voly sesadil… (Antonín Hodek, Gangsteři se nekoulují, 1999)

… whisky, napřed ji sám ochutnal, aby dal najevo, že nápoj není otrávený. Mírně nervózní novinář si také uvědomil, že je mu docela sympatické, jak se velký Egypťan naproti němu nesnaží … (Břetislav Olšer, ... a Bůh osiřel, 2002)

MULTI-WORD EXPRESSIONS

Za ustálené formulace lze považovat některá atributivní syntagmata s adjektivy typu akreditovaný novinář, nebo se substantivy kvantitativního charakteru, např. houf novinářů nebo smečka novinářů.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

GENERAL DISCUSSION

Z hlediska frekvence jsou obě synonyma takřka nesrovnatelná – poměr výskytů v ČNK je 1 : 70, ovšem i po stránce sémantické, stylistické a formální výrazy vykazují více či méně znatelné rozdíly.  Slovo žurnalista je zřetelně cizí – není třeba jazykového vzdělání, aby si uživatel byl vědom původu slova žurnál (koneckonců i ustálené spojení „být jako ze žurnálu" vyjadřuje na jedné straně vysoké hodnocení, na druhé ovšem určitý odstup), nejen jeho hlásková skladba napovídá cizojazyčný původ. Tvarově zde nastává určitý problém, společný pro všechna životná maskulina tvořená sufixy -ista, -ita, -at apod. – v nominativu plurálu lze užít buď knižní tvar -isté, -ité, -até, nebo tvar hovorový tvar s koncovkou -i (žurnalisti, husiti, demokrati). U výrazu žurnalista v ČNK převažuje tvar knižní v poměru 50 : 1 a svědčí o tom, že výraz je chápán uživateli jako stylově vyšší, formálnější, „vznešenější" atd.

Lexém novinář je v češtině neutrální, jeho užití všestrannější pro různé typy kontextů – což se ovšem projevuje i v tom, že se častěji než žurnalista vyskytuje i ve významech negativních, zrcadlících snahu sdělovacích prostředků o získání informací za každou cenu (vedle kolokací s adjektivy „bezohledný", „dotěrný" apod., společných pro oba výrazy, se pojí také se substantivy „agresivita", „drzost" apod. a také s výrazy vyjadřujícími množství chápané jako nepříjemné, např. „houf", „horda", „tlupa", „smečka" – některé jsou zde uvedeny v kolokacích). Podobně i deriváty pojmenovávající danou profesi nebo obor studia na vysoké škole se liší – žurnalistika je stylově vyšší než novinařina.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

REFERENCES

ČES: Rejzek, J. Český etymologický slovník. Voznice: LEDA, 2001.

Český národní korpus – SYN. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. <http://www.korpus.cz>.

ES: Encyklopedický slovník. Praha: Odeon, 1993.

ESJČ1: Holub, J. – Kopečný, F. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1952.

ESJČ2: Machek, V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: NLN, 1997.

JS: Jungmann, J. Slovník česko-německý. Praha 1835–1839.

NASCS: Kraus, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2005.

PSJČ: Příruční slovník jazyka českého. O. Hujer, E. Smetánka, M. Weingart, B. Havránek, V. Šmilauer, A. Získal (eds.). Praha: SPN, 1935–1957.

SCS1: Rejman, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1966.

SCS2: Klimeš, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1981.

SČS: Pala, K. – Všianský, J. Slovník českých synonym. Praha, NLN, 1996.

SČSA: Slovník českých synonym a antonym. b. m.: Lingea, 2007.

SESJČ: Holub, J. – Lyer, S. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha: SPN, 1967.

SJČ1: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 1. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1937.

SJČ2: Váša, P. – Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 3. vyd. Praha: Nakl. Fr. Borový, 1946.

SJČ3: Trávníček, F. Slovník jazyka českého. 4. vyd. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952.

SSČ: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. J. Filipec, F. Daneš, J. Machač, V. Mejstřík (eds.). Praha: Academia, 2010.

SSF: Bečka, J. V. Slovník synonym a frazeologismů. III., upravené a doplněné vydání. Praha: Vyd. Novinář, 1982.

SSJČ: Slovník spisovného jazyka českého. B. Havránek, J. Bělič, M. Helcl, A. Jedlička (eds.). Praha: Nakl. ČSAV, 1960–1971.

TJČ: Klégr, A. Tezaurus jazyka českého. Praha: Academia, 2007.

_______________________________________________________________________________________________________________

 

AUTHOR

Diana Svobodová

PUBLISHED

7.6.2014